Historie, legendy, klasika, rarity… - Metronom
Pro někoho postrach, pro jiného nejlepší přítel, pro většinu každopádně nevyhnutelná pomůcka. A překvapivě ne zas tak starý vynález.
První teoretický nápad na podobný přístroj je připisován Abbásovi ibn Firnasovi, vynálezci žijícím v devátém století na území dnešního Španělska, v té době islámského. Fyzikální znalosti cyklických pohybů ani mechanické přístroje v té době však ještě nebyly tak vyvinuté, aby bylo možné přístroj
skutečně zkonstruovat. Tyto znalosti přišly až v období renesance, kdy se mechanickým kmitáním zabývala řada vědců v čele s Galileem Galileim, ovšem volný pohyb neregulovaného kyvadla se postupně zpomaluje a pro přesné odměřování konstantních časových úseků není vhodný.
Čas dozrál až v průběhu devatenáctého století, kdy na vývoji přístroje pracovalo souběžně vícero vědců. První, za použití nápadů svých kolegů, dotáhl projekt do konce Johann Maelzel. Jeho vynález všichni známe, je to onen klasický dřevěný natahovací metronom ve tvaru pyramidy, kde tempo nastavujeme pohybem závaží po délce kyvadla. Maelzelův metronom byl oficiálně uveden v roce 1816 a hned o rok později použil Ludwig van Beethoven jako první v historii v notovém zápisu metronomické označení tempa.
O sto let později přišla zásadní revoluce v měření času a v důsledku i na poli metronomů, v jejímž jádru stálo objevení krystalového oscilátoru. Krystal je elektrotechnická součástka, která má velmi přesnou a neměnnou oscilační frekvenci, a umožňuje tedy přesné měření času, používané i v elektronických metronomech. Přesnost krystalu překonaly až atomové hodiny vyvinuté v 50. letech 20. století. Atomový metronom sice zatím neexistuje, ale s nástupem počítačů vznikla jiná verze, se kterou se po mechanických a elektronických zařízeních dostáváme do třetího metronomického věku. Jedná se o softwarová zařízení ve formě počítačových programů nebo později aplikací pro chytré telefony a další zařízení. Výhodou jsou velké možnosti nastavení a velmi nízká cena, nevýhodou může být snad jen nespolehlivost zařízení a baterií.
Zajímavostí poslední doby jsou metronomy, které vydávají jiný signál než vizuální nebo akustický. Jedná se o vibrace, které zařízení vysílá buď do pásku připevněného na zápěstí nebo jinam na tělo, anebo přímo do bubenické stoličky a tedy... víte kam. Co bude dál, samozřejmě nikdo neví, ale věk kyborgů na pomezí člověka a robota se zřejmě neodvratně blíží, a je tedy možné, že za pár let budeme mít metronom zavedený přímo do hlavy a propojený s pohyby rukou. Utopie, nebo distopie? Odpověď nechávám otevřenou!