Galerie slavných snímačů - DiMarzio, řada singlů HS
Snímače řady HS patří do kategorie bezšumových singlů na stratocastery, čili s odlišnější charakteristikou tónu vzhledem ke klasickým vintage singlům firmy, jako třeba modelům FS či Velvet. Obecně mají velice slabý výstup se záměrem co nejvíce ponechat práci struně, rukám a nástroji. Tomu odpovídá i rozložení jednotlivých frekvencí, které jsou v této řadě poměrně hodně vyváženou záležitostí. U všech základních současných typů, HS-2, 3, 4 neboli DP116, 117 a 217, převažují lehce výšky (nejvíce u HS-2), středy a basy jsou těsně za poloviční hodnotou spektra. Což koneckonců zcela odpovídá i snaze firmy dosáhnout vyrovnanějšího zvuku à la humbucking.
Základní model HS-2 (výšky 7,5, středy 5,5, basy 5,0) vychází z předchozí řady HS, vyráběné na počátku roku 1980. DP116 (a poté i modely celé řady) se stal populární pro dvě základní vlastnosti: V režimu humbucking produkuje jasnější zvuk, než mají standardní humbuckingy, a v základním režimu singl se umí hodně přiblížit ke klasickému vintage single coil tónu. Samozřejmě bez onoho možná charakteristického, ale pro uživatele zkreslenějších rejstříků nepříjemného brumu.
Na stratu se dobře snese s HS-3 a HS-4, v případné kombinaci H-S-H se doporučuje skloubit zejména s PAF Pro. Model HS-3 se stal oblíbeným u kytaristů, kteří chtějí u high-gain aparátů dosáhnout i přes silné zkreslení hebký, neroztřepaný tón. Právě charakteristika tohoto modelu (výšky 6,5, středy a basy 6,0), včetně typické hodnoty výstupu této řady, předurčují tyto snímače k tomuto použití.
HS-4, DP217 pak nabídku řady doplňuje s tím, že s vintage magnety svou charakteristikou (výšky 7,0, středy a basy 6,0) doplňuje oba dva předchozí modely, kdy v pozici u krku produkuje jasnější tón.
Z dlouhé řady kytaristů můžeme u HS-2 uvést jména jako Ritchie Blackmore, Jason Becker, Dave Gilmour, Bob Kulick, Phil Collen, Earl Slick, Eric Johnson, Ritchie Kotzen, u HS-3 a 4 jistě postačí uvést za všechny Yngwieho Malmsteena...