Eric Czar - Bass profil

Zeptejte se v našich končinách kteréhokoliv muzikanta, zda zná Erica Czara, a jen málokdo vám odpoví kladně. Je to částečně dáno tím, že v poslední době je spíše zavřený u sebe ve studiu a pracuje na vlastních skladbách, maximálně si jde zahrát s muzikanty v domovském New Yorku do nějakého klubu.

Přestože se proslavil po boku tehdy ještě bluesového talentu Joea Bonamassy, měl v té době za sebou již spoustu zkušeností. Jde o technicky jednoho z nejlepších basistů, který ve své hře kombinuje klasickou prstovou techniku se slapem, tappingem a hammeringem. Je ale samozřejmě schopen zahrát i naprosto jednoduché linky. Vždy se řídí skladbou a jejími požadavky.

Dětství a začátky

Eric Czar se narodil jako Eric Czarnecki ve Williamstownu v Masachusetts. Již od raného mládí projevoval velký talent v kreslení, ale daleko víc ho vždycky bavila hudba. Zaujetí pro hudbu se projevilo v obrovském množství hudebních nástrojů, na které se Eric během několika let naučil hrát. Prvním nástrojem byly housle (již tady bylo jasné, že má Eric absolutní sluch), po kterých následoval klavír, potom kytara, klarinet, bicí a saxofon. Na všechny tyhle nástroje se Eric naučil během studia na základní škole.

Profesionálně si začal Eric vydělávat uměním již v jedenácti letech. Z inzerátu v novinách se dozvěděl, že místní (a velice respektované) divadlo Williamstown Theater hledá náctiletého herce do role Stotesburyho ve hře Noëla Cowarda Nahá s houslemi. Paradoxně tu Eric hrál chlapce, který se již od raného dětství projevuje jako obrovský umělecký talent. Pracoval pod vedením uznávaného režiséra Nikose Psacharopoulose a spolu s ním tu hráli herci Dick Cavett, Dwight Schulz, Carrie Nye a Ericův oblíbenec Tim Matheson.

Baskytara

Coby člen divadla měl možnost chodit i na další akce, které se v divadle pořádaly. Dohromady s tehdy vzniklou MTV se v Ericovi začal probouzet zájem o baskytaru, který ještě umocnilo shlédnutí videa Rush ke skladbě Tom Sawyer. To byl pro Erica zlomový moment, kdy si uvědomil, že veškeré nástroje, kterým se dosud věnoval, byly jen předzvěstí něčeho většího. Úplně se zamiloval do stylu hry Geddyho Lea a začal tvrdě cvičit na baskytaru - chtěl dosáhnout stejných basových linek jako Geddy - aby v nich byla kombinace rytmiky, ale i velká dávka melodiky.

Ericovo zaujetí pro baskytaru a zdokonalování se ve hře ještě vystupňovaly dvě tragické události v životě. Nejdříve mu zemřela matka a krátce poté spáchal sebevraždu jeho kamarád. Pro Erica se stalo cvičení na basu útěkem z tragické reality a zakrátko se mu úsilí vložené do baskytary začalo vracet zpátky. Zlepšoval se neskutečným způsobem a svoje umění zdokonaloval kopírováním basistů, jako jsou Geddy Lee, Leigh Gorman, Sting, Nick Beggs a Alan Spenner. Začal se také učit na bezpražcovou kytaru - za pomoci kuchyňského nože si „odpražcoval“ jednu z baskytar a začal kopírovat Percy Jonese a Micka Karna.

První práci jako basista získal opět díky Williamstown Theatre a začal hrát v jejich nočním klubu jako člen kabaretní kapely. Třikrát do týdne bylo zvykem, že se místní divadelní hvězdy, v čele s Richardem Dreyfusem, sešly po divadle v klubu a zpívaly všechno možné, od divadelních písniček až po jazz nebo rock‘n’roll. Tady se musel naučit nazpaměť hromadu standardů, protože, jak sám říká, se nikdy nenaučil pořádně hrát z listu.

New York

V roce 1988 ukončil Eric Czar studia na střední škole a rozhodl se, stejně jako mnoho lidí před ním i po něm, odejít za svým hudebním snem do velkého města, v jeho případě do New Yorku, s našetřenými tisíci dolary v kapse.

V New Yorku to však nebylo tak, jak si Eric Czar představoval. Celých deset let se pohyboval v začarovaném kruhu, kdy přespával v různých bytech či ubytovnách, žil od koncertu ke koncertu a nemohl najít kapelu, kde by byli muzikanti stejně zapálení pro hudbu jako on. Jak později vzpomínal, většina muzikantů se věnovala spíš kalení než cvičení.

Joe Lynn Turner

Zlom přišel v době, kdy byl Eric úplně na dně. Naprosto bez peněz, bydlel v nahrávacím studiu svého kamaráda, kde spával na pěně, která slouží k odhlučnění, na hlavě měl v té době číro a hrál s hardcoreovou kapelou Weedkiller. Potkal se s producentem Bobem Heldem, který byl unešen neortodoxním stylem, jakým Eric hrál na baskytaru, a nabídl mu spolupráci na albu zpěváka a hard rockového veterána Joea Lynna Turnera (Rainbow, Deep Purple). K Turnerovi tehdy odešli i se spoluhráčem z Weedkiller, bubeníkem Kennym Krammem.

Za tři roky s Turnerem nahráli tři desky - Holy Man (2000), Slam (2001) a JLT (2003). Nejdůležitější ale na téhle spolupráci bylo seznámení s tehdy nepříliš známým kytaristou, který ale platil za obrovský bluesový talent a měl v té době za sebou již spolupráci s B. B. Kingem - Joem Bonamassou.

Joe Bonamassa

Většinou tito tři hráli na Turnerových skladbách spolu a výsledek uchvátil Bonamassu natolik, že po natočení své první desky A New Day Yesterday přizval jak Czara, tak Krammeho, aby mu pomohli v jeho kapele na turné k tomuto albu.

S Bonamassou začal pro Erica úplně jiný život. Společně procestovali nejen celé Spojené státy a Kanadu, ale dostali se i do Evropy. Odehráli přibližně tři sta koncertů ročně a desky So, It’s Like That, Blues Deluxe a Had to Cry Today patří k tomu nejlepšímu, co Joe Bonamassa kdy vydal. Jak Kramme, tak Czar byli z Bonamassy unešeni a Czar se o něm vyjádřil, že: „Je to jeden z nejlepších kytaristů. Má neuvěřitelné frázování a způsob vedení melodie. Posunul blues na úplně novou úroveň.“

Asi již méně nadšeni byli, když se na konci roku 2005 Joe Bonamassa rozhodl, že k natáčení nové desky pozve úplně jiné spoluhráče, a s Ericem Czarem i Kenny Krammem ukončil spolupráci. Údajně šlo o hledání nového zvuku, s tím že již nechce hrát jako power trio. Neoficiálně prameny ale tvrdí, že byl důvod nejspíš v tom, že Bonamassa neukočíroval své ego. Eric Czar působil vedle Bonamassy na podiu jako druhý frontman (i když nezpíval a nekomunikoval s obecenstvem) a Joe Bonamassa tenhle status neustál a Czara vyhodil. A protože byl Kramme Czarův dlouholetý kamarád, musel se pakovat s ním.

Sólo

Všechno zlé je k něčemu dobré, jak praví staré rčení. Eric Czar ostatně o odchodu (či vyhazovu, chcete-li) od Bonamassy tvrdí: „Až do té doby jsem měl pocit, že mám v sobě jako muzikant větší potenciál. Snažil jsem se využít své možnosti naplno, ať již jsem hrál s kýmkoliv, ale vždy jsem byl nějakým způsobem omezen. Basa je ale svými vlastnostmi doprovodný nástroj a já chtěl hrát i melodie. Začal jsem experimentovat s Chapman Stickem a pak jsem si nechal vyrobit sedmistrunnou baskytaru a její unikátní vlastnosti a možnosti mě nadchly.

Myslím, že po tolika koncertech, které jsem odehrál, a se svými zkušenostmi mám co říci, a proto jsem začal psát vlastní hudbu.“

Eric se vrhl na skládání vlastní hudby, má za sebou nespočet natočených reklam. Začal také vyučovat hře na baskytaru a jednu dobu měl v jednom newyorském klubu vlastní sólová vystoupení. Nebrání se ani natáčení pro jiné umělce, i když to nedělá často - většinou tak, že si nechá poslat skladbu a doma do ní natočí basu.

Dosud nevydal vlastní desku, ale na Ericově YouTube kanálu www.youtube.com/ericczar najdete hromadu domácích videí, kde je vidět a slyšet, o co jde.

www:

www.ericczar.com