Elektrické kytary - Letem kytarovým světem

Po poměrně dlouhé době se na našich stránkách opět budeme věnovat elektrickým kytarám, kdy si tak doplníme už docela efektně dlouhou řadu firem, které se zabývají produkcí tohoto krásného nástroje.

A kdopak to bude tentokrát? Obě firmy se dost od sebe liší. První z nich spadá pod koncern Samick a své jméno se vydobyla nejdříve akustickými nástroji. Ovšem její elektriky se dokázaly prosadit velmi dobře a své jméno si i přes současné existenční problémy stále drží, mimo jiné právě i díky koncernu Samick, který využívá distribuce řady dalších značek. Druhá akustiky nedělá a nijak zvlášť se nepouštěla do inovace zavedených designů, soustředila se ale na zpracování a uživatelský komfort a vyprodukovala řadu modelů, na které hraje hodně osobností. Mimo jiné její model Atom byl magazínem Guitarist zařazen do žebříčku nazvaného 50 kytar, na které si musíte zahrát, než zemřete.

Obě značky mají společné to, že na našem trhu jsou prakticky neznámé. Což ale neznamená, že bychom si o nich neměli říci. Ba naopak. Měl jsem v rukách kytary od obou firem (od Andersona víc) a musím prohlásit, že bych některé z nich rád ustájil ve svém výběhu...

Takže nás čeká námi osvědčený model, kdy si obě firmy přiblížíme z hlediska historie, celkové filozofie přístupu k nástrojům a ve vybraných případech si uvedeme i některé základní modely. Co je nejdůležitější, uvedeme si i kytaristy, kteří na tyto nástroje hráli či hrají (což určitě vypoví o charakteru určité firmy a značky asi nejvíce). V neposlední řadě nebudou chybět ani tabulkové přílohy, obsahující celkový přehled současných základních linií, řad a sérií nástrojů jednotlivých firem.  

Ani u těchto firem nebudou chybět mé osobní pocity z hry na některé modely, protože jsem se mohl zejména s modely Tom Anderson setkat ve své praxi více.

Greg Bennett

Přes čtyřicet let vyrábí Samick vyhledávané a oceňované nástroje, kdy jednou z jeho předností byl příznivý poměr vztahu kvalita/cena. Přesto ale bylo jasné, že v současném světě firma neobstojí bez výrazných modelů, které se mohou chlubit ještě víc, mít určitou nadhodnotu. A tehdy management oslovil kytaráře Grega Bennetta, který do firmy přinesl svou značku a téměř třicetileté zkušenosti nejen z výroby, ale i z marketingu. Základní filozofií bylo, že kytaristé sice chtějí mít něco speciálního, nového, ale zároveň jsou to velcí tradicionalisté a chtějí mít z nástroje dobrý pocit klasiky. Takže po dokončení návrhů designů se začalo s výrobou, kdy se začala používat ta nejkvalitnější dřeva, dovážená a vybíraná po celé planetě: ovangkol a eben z Afriky, palisandr z Indie, javor ze Severní Ameriky apod. Snímače vyřešila spolupráce se Seymour Duncanem a Fishmanem, mechanika na hlavě byla vždy Grovery a kobylky od Wilkinsona. A ono to vyšlo.

Série Avion vychází z tvaru Les Paula, a tedy i ze stejných materiálů, tedy tělo z mahagonu a javoru, krk z mahagonu a hmatník z palisandru. Modely AV3, AV6, AV6LTD či AV7 se od sebe liší mimo jiné barvou hardwaru, AV10, AV20 a AV70 jsou již bez vrchní desky.

Novinkou série je řada Vault, kde AV1 je vyrobena ze dřeva nato a má šroubovaný javorový krk a AV7LTD má zase ebenový hmatník.

Malá série Ultramatic vzdáleně vychází z klasických tvarů Paul Reed Smith, a to i z hlediska ovládání (dva knoflíky, přepínač). U modelu UM1 je tělo z mahagonu, UM3 je z olše.

Tvar kytar Torino je odvozen od řady SG. TR1 se od TR2 liší vykládáním krku, TR30 má tříkusý krk, TR10 je v bílé barvě. I zde je nabízena řada Vault, která uvádí TR3 z olše a klenutým profilem a TR4 se zlatým hardwarem.

U Malibu se firma inspirovala Stratocastery. Krky jsou šroubované, vedle základních modelů MB1 s javorovýcm krkem a MB30 s palisandrovým krkem je zde ještě MB50 s humbuckerem u kobylky a superstrat MB80 s mechanikou Floyd Rose a aktivními snímači Duncan HB105.

Série Cobra je pak vlastní „ultra metal“ design, u kytar série Formula je pak jasný zdroj - Telecaster. Modely FA1 a FA1MN se liší mj. i materiálem hmatníku.

Z menších sérií pak můžeme jmenovat Concord vycházející z kytar Ibanez (pravděpodobně řady RG), kdy CD2 a CD3 se liší zpracováním bindingu. Patří sem i série Fastback inspirovaná kytarami Ernie Ball a nabízející jediného zástupce - FB1 se standardním tremolem. Tak trochu hybridem jsou kytary série Interceptor, kdy IC30 se od základních IC10 a IC20 liší tremolem. Můžeme také zmínit MH2, jediného zástupce série Metalhead s černým hardwarem a jakýmsi „ultrametalovým“ tělem.

Firma nabízí i lubové kytary, a to celoluby série LaSalle a nízko a pololuby série Royalle, ale to patří někam jinam.

Měl jsem v rukou dvě kytary od této firmy. Ta první, MB1, se mi nelíbila už jenom na pohled, protože šlo o netypické spojení dvouřadové hlavy a fenderovského těla. Nezněla ovšem špatně, ale onen žák, který mi ji půjčil, ji používal zejména jako MIDI kytaru - měl na ní instalován MIDI snímač. Druhou byla docela nedávno UM3 ze série Ultramatic. Krásně sedla do ruky, tón byl hřejivý, plný, v kapele se dobře prosazoval. Kdybych tehdy nenarazil na svou červenou Torero ve slevě, docela bych váhal...

Tom Anderson

Kalifornskou společnost založil roku 1984 Tom Anderson, který své zkušenosti získal jako člen týmu firmy Schecter. Ta, když šla do prodeje, Dave Schecter si vzal Andersona stranou a řekl mu, že když chce zůstat u výroby kytar, musí si založit vlastní label. Tak se tak i stalo. První rok Anderson ve své garáži dělal subdodávky pro Schectera v Japonsku. Druhý rok už dodával korpusy a krky řadě dalších výrobců, jako byli John Suhr, Roger Sadowsky a Jim Tyler. Výroba dílčích částí pro kytary trvala až ro roku 1987, kdy na prestižní výstavě NAMM Show předvedli své vlastní modely. Věhlas se rychle roznesl a firma začala produkovat vlastní nástroje. Roku 1992 se stala samostatnou i z hlediska povrchových úprav a od roku 1993 si přes subdodávky zajišťovala pouze některé části hardwaru, které sama nevyrábí (kobylky apod.). Od té doby si firma získala hodně vysoké renomé pro kvalitu svých nástrojů, kterých vyrobí za rok tak kolem sedmi set padesáti kusů.

Její výjimečnost tkví také i v tom, že si roku 1988 pořídila snad jako první kytarová firma CNC obráběcí stroj. Navíc použili na laky elektrických kytar metodu používanou pro akustické kytary a roku 2006 vyvinuli vlastní spojení krku a těla, tzv. A-zářez, který vyžaduje pouze dva šrouby místo obvyklých čtyř či tří. Firma produkuje i nástroje se systémem ladění Buzz-Feiten.

Firma nabízí šest základních sérií. Také se v základu nechá inspirovat prověřenými již designy, takže S-Family je převlečený Stratocaster, T-Family zase Telecaster, Bulldog pak Les Pauly, Atom z tohoto tvaru vychází také a elektroakustické kytary řady Crowdster, zatímco nástroje série Cobra jsou spíše hybridy, kdy jedna část směřuje do Telecastera a druhá spíše do PRS. Důležité je, že není zde jednoznačná specifikace modelů a nástrojů Je dán pouze základ a firma si dle zakázek vybírá celou škálu osazení, prodrátování a vybavení.

Úspěch série S-Family je jednoznačně postaven na modelu Drop Top, který je v katalogu firmy již přes dvacet let. Kytara je osazena HB/SC/HB a má klasické tremolo. Drop Top Classic je osazen různě, od SC/SC/HB po tři minihumbuckery. Pro-Am má Floyd Rose a The Classic nejblíže evokuje odkaz na Stratocastery.

T-Family má základ v modelu T Classic. Short T nabízí kratší menzuru, Drop T zase osazení HB/SC/HB. Zkrácenou menzuru a osazení dvěma HB má Drop Short T a určitým hybridem mezi modely S a T je model Mongrel, osazený třemi SC a tremolem.

Nejvíce původnímu vzoru se blíží velice hezká a povedená Drop T Classic (měl jsem ji v ruce a hrála jak z praku - ty tóny byly při čistém zvuku tak masivní, že to až zaráželo).

Jednotícím prvkem kytar Cobra je uchycení strun skrz tělo (které je z mahagonu) a rovina úhlu těla a krku. Model Cobra má dva HB, Cobra Special je osazena dvěma PAF, Cobra S a Cobra S Special jsou na tom stejně, pouze snímače mají vždy tři a tvarově jsou ze série S-Family.

Kytary Bulldog jsou v podstatě Les Pauly, kdy základní model Bulldog má klasickou kobylku tune-o-matic, zamykatelné tremolo Bulldog Locker a modely Special a Pup bez vrchní javorové desky jsou osazeny snímači PAF.

Kytary série Atom jsou pak originálními nástroji, vycházející sice z tvaru Les Paula, ale mající zcela jiné proporce. Řada Atom má posuvný přepínač snímačů, nabízí i tremolo Bigsby. Atom Special nabízí modely bez javorové desky, Atom CT je pak osazena humbuckery Tom Anderson. zajímavostí této série je také to, že má vzadu dva uchycováky na řemen kvůli možnost výběru posazení nástroje.

www:

www.gregbennettguitars.com

www.andersonguitars.com

Myles Richard Bass alias Myles Richard Kennedy alias Myles Kennedy je znám nejen jako zpěvák a kytarista Alter Bridge, hlásící se k současnému pojetí hard rocku, ale i jako zpěvák Slashova projektu Slash featuring Myles Kennedy and The Conspiration. Sestava vlastně koncertně realizovala sólovou desku Slash, mimochodem velice úspěšnou, na které se podílela řada hostů včetně Ozzyho Osbournea, Iana „Lemmyho“ Kilmistera, Chrise Cornella, Iggyho Popa, Iana Astburyho a dalších. Vytvořená sestava s baskytaristou Toddem Kernsem a bubeníkem Brentem Fitzem se navíc ukázala jako životaschopná další existence, takže světlo světa spatřila i další dvě alba, Apocalyptic Love a World on Fire.

Velmi dobře si vede i jeho kapela Alter Bridge. Zlato v USA sice získala jen jejich debutová deska, ale každá následující se dokázala čím dál výrazněji prosadit v mnoha anketách dalších zemí - Fortress z roku 2013 se třeba v Anglii dostalo na 6. pozici...