Zdravím. Pokud tento workshop pravidelně sledujete, určitě jste si už všimli, že tu a tam přeskočíme teoretickou část a procvičujeme rytmus. Nejinak tomu bude v tomto díle. Dnes se necháme trochu inspirovat Jamajkou a vyrobíme si pár cvičení ve stylu reggae. Musím uznat, byť nejsem žádný rastaman, že mi i tak hraní reggae přináší velkou radost (tedy zase toho nesmí být moc :-)). Možná je to tím, že je z této hudby cítit pohoda, sluníčko, klídek... Kytara v reggae (teď myslím samozřejmě doprovod) není většinou nijak složitá, co se týče harmonie, ale stejně jako u většiny hudby, jejíž kořeny pocházejí z Afriky, bude hodně záležet na perfektním rymickém cítění. To je potřeba malinko cvičit a naposlouchat, řekněme vcítit se do toho. Právě díky harmonické jednoduchosti písniček se nemusíme tolik soustředit na akordy, ale všechnu pozornost a soustředění můžeme věnovat rytmu.
Cvičení 1 a 2
První takové obecné pravidlo při hraní regeae je, že nám kytara hraje přesně do mezer mezi dobami velkého a malého bubnu. Ale pozor, není to tak vždy, variant samozřejmě existuje nespočet. Doporučuji pustit si nějakou dobrou reggae kapelu a zkusit si to analyzovat. Pro nácvik prvního cvičení si pusťte automatického bubeníka tak, aby vám hrál pro začátek jednoduchoučký rytmus. Velký buben (kopák) bude hrát první a třetí dobu, malý buben (virbl) bude hrát druhou a čtvrtou dobu. Pokud nemáte nebo nepoužíváte automat, můžete samozřejmě úplně v klidu využít metronom, u kterého si nastavte čtvrťové noty. Rychlost bych doporučil někde kolem 60-80 bpm (přece jen na Jamajce není kam spěchat :-)), no a pak už se podle notového zápisu pokuste zahrát napsaný doprovod.
Pokud se na zápis podíváte důkladněji, vidíte, že kytara hraje nejprve druhé dvě šestnáctiny první doby (na první zazní kopák) a hned za nimi, na druhou dobu, zazní snare (malý buben). Pokračujeme třetí šestnáctkou druhé doby. Když se podíváte dále do zápisu, třetí a čtvrtá doba je pak stejná jako první a druhá. Tento jednoduchý a tolik typický reggea pattern pak budeme několikrát opakovat, až ucítíte, že vše perfektně šlape. Dbejte na absolutní přesnost. Pokud vám to půjde dobře, můžete zkusit celý groove více rozswingovat. Poslouchejte dobře metronom nebo bubeníka a snažte se, aby to vše do sebe krásně zapadalo. Co se týče pravé ruky, chce to si vypěstovat určitý švih a jistotu v zápěstí, aby všechny údery zněly úplně stejně (dynamika a barva tónů). Bude tedy hodně záležet na tom, jak silně a do kterého místa do strun uhodíte. Když vám vše půjde dobře, můžete si zahrát cvičení 2, které je podobné, jen s více harmonickými změnami. V třetím a čtvrtém taktu dejte pozor hlavně na ten slide mezi akordy G a A, tak aby bylo sklouznutí přesně v rytmu.
Cvičení 3 a 4
V dalším cvičení obohatíme malinko náš grovee o tzv. velkou triolu. Tento krásný a výrazný rytmický prvek k reggae, nebo obecně k hudbě, která má africké kořeny, neodmyslitelně patří. Ale samozřejmě ho můžeme slyšet i u rockových kapel.
Nejprve si rozdělme takt na jednodušší dělení, tedy na trioly. Každou čtvrtku rozdělíme na tři stejné doby (viz notový zápis). Dále si zkuste hrát tyto trioly s vyznačenými akcenty. Pokud i tohle jde v různých tempech dobře, hrajte už jen napsané akcentované doby, což jsou ony velké trioly (tedy šest not do čtyřčtvrtečního taktu). Pro vaši kontrolu, vždy na první a třetí době se musíte setkat s metronomem. Vypadá to zprvu možná složitě, ale věřte, není to nic těžkého, a uvidíte sami, že po chvilce cvičení to půjde.
Nyní můžeme přistoupit k dalšímu reggae patternu (cvičení 4), kde už jsem zakomponoval právě tyto velké trioly. Noty (značky) označené křížky, jsou neznělé perkusivní tóny. Vytváříme je tak, že lehce povolíme prsty pravé ruky. Tím nám vznikne hezký perkusivní zvuk. Věřím, že vám to půjde dobře a že vám hraní reggae doprovodů udělá radost. Tak hodně štěstí.
