V šestnácti letech člen The Herd, v osmnácti již jako výrazná součást Humble Pie a velmi brzy i vyhledávaný session muzikant (působil i s Georgem Harrisonem). Framptonovo jméno vešlo nejvíce ve známost během druhé poloviny sedmdesátých let, kdy live album Frampton Comes Alive! jeho kapely Camel šlo doslova na dračku a hity, jako Baby, I Love Your Way, Show Me the Way či Do You Feel Like We Do opanovaly dobové hitparády.
Podívejme se tedy na v některých případech docela zvláštní, v každém případě ne zcela obvyklé rady, nepostrádající určitou naivitu. Některé názory mohou vyvolat řadu námitek, ale tak už to bývá.
1) Vytvoř si svůj vlastní rozpoznatelný styl. Když v polovině šedesátých let chtěl v Anglii každý znít jako Eric Clapton, bylo to únavné. Já jsem dodal do svého výrazu trochu jazzu, a najednou jsem zněl jinak. Nesleduj trendy. Jdi za lidmi tak, aby tě poznali. No prostě buď svůj.
2) Dělej s takovými lidmi, kteří jsou ti stylově nejblíže. V Humble Pie jsme fungovali v pohodě jen díky tomu, že jsme všichni měli rádi totéž - Creedence Clearwater Revival, Otise Reddinga a tak. Na nejjednodušších základech písňových melodií jsme tak úplně lehce vytvářeli svou vlastní, neokoukatelnou identitu.
3) Nedovol nikomu, aby tě nutil do něčeho, co sám nechceš. To je zásadní. I když ti manažer nabízí nevím jaké částky za turné nebo vystoupení, a tobě se do toho prostě nechce, tak to nedělej. Pearl Jam či Led Zeppelin v tomhle byli dokonalí.
4) Hraj to, co chceš. Jestli se začneš podbízet tomu, co chce publikum, jsi na cestě dolů. Tak trochu jsem se do toho problému podbízivosti opřel na svém albu The Art of Control.
5) Nahrávej pouze živá alba. Tam jsi nejpřesvědčivější.
