Bass profil - Christopher Wolstenholme

Tvrzení, že jsou Muse nejlepší živou kapelou současnosti, je možná trochu nadnesené. Pravdou ale zůstává, že spojení jejich hudby a jedinečné show patří k tomu lepšímu, co současná scéna nabízí. Členem kapely je i baskytarista Chris Wolstenholme, který je uznáván i proto, že dokázal přenést artrockový způsob hraní na baskytaru do 21. století.

Začátky

Christopher Tony Wolstenholme se narodil 2. prosince 1978 v Rotherhamu v anglickém hrabství South Yorkshire. Již od raného dětství vstřebával hudbu, neboť jeho matka často nakupovala desky a v Chrisovi rozvíjela touhu stát se muzikantem. Když mu bylo jedenáct, přestěhovali se do Teignmouth v hrabství Devon. Tady začal Chris nejprve hrát na kytaru, aby ji zakrátko vyměnil za bicí, se kterými se uplatnil ve své první kapele. Chodil do školy Teignmouth Community College, v jejíž budově kapela zkoušela. V téže budově zkoušeli a do téže školy chodili i kytarista a zpěvák Mathew Bellamy a bubeník Dominic Howard. V roce 1994, kdy z jejich kapely odešel basista, navrhli Chrisovi, aby se naučil na baskytaru a šel hrát do jejich kapely Rocket Baby Dolls.

Muse

A to byl prakticky počátek Muse. Kapela se, ještě pod starým názvem, zúčastnila soutěže rockových kapel Battle of the Bands a ke svému nesmírnému překvapení tuhle soutěž vyhráli, i když na pódiu zdemolovali veškeré svoje vybavení. Krátce po soutěži se proto rozhodli, že nikdo z nich nepůjde na univerzitu, odešli ze zaměstnání a začali se věnovat hudbě opravdu vážně a naplno.

Na Muse se přejmenovali v roce 1995 a začali tvrdě pracovat na úspěchu. Během tří let si vybudovali slušnou fanouškovskou základu v Británii a předskakovali takovým hvězdám, jakými v té době byli třeba Skunk Anansie. V roce 1998 se setkali s Dennisem Smithem, vlastníkem studia Sawmills v Cornwallu a přítelem všech jejich rodičů, který jim nejen dohodil manažera Safta Jafferyho, ale nabídl jim i natáčení ve svých studiích a vydání EP na jeho vlastní značce Dangerous.

11. května 1998 vychází první, čtyřpísňové, EP pod názvem Muse, o sedm měsíců později druhé EP Muscle Museum a kapela vzbudila pozornost rádia BBC, stejně jako časopisu New Musical Express. I přes tento úspěch a přízeň kritiky nenabídl Muse v Británii nikdo nahrávací smlouvu, zatímco v USA podepsali smlouvu s Maverick Records. V Británii tak pokračovali ve spolupráci s Dennisem Smithem a nově vzniklou společností Taste Media.

První album Showbiz vychází v roce 1999 a dokonale odráží tehdejší agresivně melancholický styl Muse. Album si vedlo poměrně slušně v domovské Británii a v Austrálii a lehký úspěch zaznamenalo v několika evropských zemích. Album bylo napsáno výhradně Bellamym a Wolstenholme a Howard se podíleli pouze na aranžích a produkci. Z desky vzešlo také pět singlů, které ale uspěly jen v Británii.

O něco výraznější úspěch zaznamenalo album Origin of Symmetry z roku 2001. Číslo tři na žebříčku v Británii a úspěch v Evropě i v Austrálii. Přestože je většina desky opět napsána Bellamym, hnací silou desky je spíše Chrisova, různými efekty znetvořená, basa.

Naprostý průlom pak znamenalo třetí album Absolution, které vyšlo v roce 2003. Nejenže kapela začala skládat písničky společně, ale album se vyšplhalo na vrchol v Británii a ve Francii, výrazně se umístilo i v dalších evropských zemích a v Austrálii. Z alba vzešlo hned několik hitů - Hysteria nebo Time is Running out a následovalo obří celosvětové turné a vystoupení na festivalu Glastonbury v roce 2004. Kapela také vyhrála několik cen MTV Awards, Q Awards a Brit Awards. Bylo to také první album, které se umístilo v žebříčku v USA, přestože až na 107. místě.

Jestliže s Absolution uspěli po celém světě vyjma USA, následující Black Holes and Revelations z roku 2006 tento dílčí neúspěch vymazalo a deska se umístila na devátém místě Billboardu (kromě prvních míst v Británii, Austrálii, Irsku nebo Švýcarsku). Muse se tu začali také postupně přiklánět spíše k popovějšímu zvuku oproti tvrdšímu a ostřejšímu zvuku prvních alb. Autorsky se opět jednalo o samostatný počin Mathewa Bellamyho.

Následující turné i další dvě desky The Resistance (2009) a The 2nd Law (2012) ve své podstatě jen potvrzují Muse v roli jedné z největších kapel dneška. Na koncertech omračují zvukovou stěnou a omračující světelnou show a právem sklízejí zasloužený úspěch. Hudebně se noří více do popu, ale s vlastním čitelným rukopisem indie kapely. Pro nás je zásadní i to, že na poslední desku přispěl Chris dvěma vlastními skladbami Save Me a Liquid State, které odhalují jeho potenciál coby autora a dávají tušit, že se od Muse na příští desce nadějeme velmi zajímavého materiálu.

Vybavení

Samostatnou kapitolou je Chrisovo vybavení. Zatímco někteří basisti si vystačí se dvěma třemi nástroji a jedním aparátem za celý život, Chris je přesný opak. Na každé turné si bere jinou sadu baskytar, jiné aparáty a úplně jinou sadu efektů. Vybavení v samostatném boxu je jen jeho aktuální sestava k poslední desce The 2nd Law. Kompletní vybavení ke každé desce a následujícímu turné najdete na www.musewiki.org/Bass.

V úplných začátcích hrál Chris na baskytary Bass Collection, které ale vyměnil za Pedulla Rapture. Posléze přidal Fender Jazz American Standard, Warwick Streamer 4 nebo Zon Sonus 4. Následoval Rickenbacker 4001, osmistrunný Manson a v období kolem alba Resistance přibyly dodnes oblíbené Statusy. Ve studiu často používá i Gibson Grabber nebo Ripper. Nedávno si také nechal vyrobit unikátní dvoukrkou baskytaru, kde má dole čtyřstrunný Status a nahoře kytaru s displejem Misa Kitara. Jeho sbírka údajně čítá přes sto třicet kusů.

V aparátech nejprve sázel na Ampeg SVT II a různé Ampeg kabinety. Později přešel na Marshall DBS a kabinety 7410 a 7015, ještě později na simulátory aparátu SansAmp a Line 6 prohnané přes Marshally a Ampega SVT-VR. V současné době hraje především přes Markbass SD1200 a kabinety Markbass Standard 151HR a Classic 152.

Co se týče efektů, tak tam je opravdu lepší se podívat na výše zmiňované stránky. Chris vyzkoušel snad vše, co trh s baskytarovými i kytarovými efekty nabízí. Od klasik typu Boss, Electro Harmonix nebo Line6, až po butik záležitosti Way Huge, Human Gear, Z.Vex nebo Electrix.

V současné době používá struny DR Stainless Steel Hi-Beams .045, které si nechává měnit na každé baskytaře před každým koncertem.

www:

www.musewiki.org/Christopher_Wolstenholme

www.musewiki.org/Bass