Bass Café XII - Zavíráme dámy a pánové!

Bass Café XII - Zavíráme dámy a pánové!
Bass Café XII - Zavíráme dámy a pánové!

Zdravím a zároveň se loučím, mílí basoví sokolíci a sokolice.

 

Doufám, že vás naše basová kavárna bavila, snad i inspirovala, ale hlavně nenudila. Je čas ji uuzavřít, počet našich návštěv v kavárně tvoří právě rovný tucet.. Jak jsem již avizoval v minulém díle, je velice přínosné mít nějaké vzory, které nám mohou ukázat cestu a pomoci nám najít naši vlastní individualitu. Pro mě osobně existuje nespočet vynikajících hudebníků, jejichž umění obdivuji. Na závěr jsem vybral další čtyři basové linky od mistrů ve svém basovém oboru. Opět zde máme Mr. Les Claypoola a jeho Shake Hands with Beef (příhodný název :-). Jedná se o slapový shuffle groove hraný na H struně u pětistrunné basy. Figura je hraná palcem, bez trhaných tónů a v typickém houpavém triolovém cítění. Pro hráče na čtyřstrunky - transponujte o oktávu výš nebo zkuste jinou tóninu.

 

Další ukázkou je slavná tapingová figura ze skladby Flow My Tears od virtuózního baskytaristy Stuarta Hamma, proslaveného zejména spoluprací s Joe Satrianim. V notaci jsou tóny hrané příklepem pravé ruky označené křížkem nad danou notou. Kombinujte ukazovák a prostředník. Třetím v řadě je další výrazná basová osobnost, Alain Caron. Pro mnohé z vás asi nebude příliš známé jeho jméno, ale jedná se o jednoho z nejvšestrannějších jazz-fusion baskytaristů. Ovládá zejména šestistrunné baskytary, jak pražcové, tak bezpražcové, a také bravurně hraje na kontrabas. Poslechněte si jeho verzi Donny Lee s kapelou UZEB. Noisy Nights je právě od této kapely a stěžejní basový groove je funky v šestnáctinovém dělení. Pozor na rytmicky zrádné šestnáctinové pauzy! Last, but not least, rock‘n’rollový groove od jedné z mála opravdových rock‘n’rollových kapel Motley Crüe. Nikky Sixx a jeho nerozlučný Gibson Thunderbird u kolen, motorky, holky, kérky, tak o tom všem je City Boy Blues. Berte tento výběr pouze jako zlomek z ohromného a neuvěřitelně pestrého hudebního světa. Každý z nás má jiný vkus a názor, ale jako baskytaristé/istky máme jedno společné - „Hraj hluboko a basové nebe ti bude navždy otevřené!“

Hodně štěstí, nápadů a úspěchů ve vašem hudebním životě!

 

P.S. aneb Pár rad na závěr...

Pro mnoho hráčů je podstatná technická stránka hry na baskytaru, někdo dává přednost image a další je na pódiu nespoutaný živel. Jde o to, jak využít naplno potenciál baskytary jako nástroje. Jednou z možností je hrát neuvěřitelně rychlé „běhy“ a všem ukázat, že jsem na basu fakt hodně cvičil. Můj názor na techniku v jedné větě zní takto:

 

Jestliže tvoje ruce nemůžou zahrát to, co se tvůj mozek, srdce a duše snaží hudebně vyjádřit, tvoje poselství se nikdy nedostane k uším posluchačů.

 

Technika je v prvé řadě prostředek k tvému hudebnímu vyjádření. Měl bys k ní i tak přistupovat. Jestliže si myslíš, že tvoje osobnost je vyjádřena v sextolovém slapovém groovu, tak je to naprosto v pořádku. Nesmíš ale zapomenout na poselství hudby. Přílišné zaměření na technickou stránku hry s sebou nese nebezpečí ztráty muzikality a komunikace s posluchači. Na druhou stranu ale nesmíš techniku podcenit, aby ti nic nebránilo ve svobodné interpretaci tvých nápadů.

 

Mnoho začínajících basistů má obrovskou chuť hrát, ale neví jak. Základní věcí u tebe musí být radost z toho, že můžeš vůbec hrát a že máš to obrovské privilegium být hudebníkem.

 

Platí zde jednoduchá rovnice: Čím víc času a energie vložíš do svého nástroje, tím víc ti toho v budoucnosti vrátí.

Snaž se cvičit a učit i věci, které tě nemusí vyloženě bavit. Pro rozvoj kompletní muzikantské osobnosti potřebuješ zažít i překážky, které, pokud je úspěšně překonáš, tě posunou ve tvém vývoji dál. Pokud cvičíš technická cvičení a vidíš, že s tím máš problémy, jsi na správné cestě.

Nehraj a necvič to, co umíš a co dokážeš zahrát!

 

Na druhou stranu není správné se zaseknout na určitém cvičení a snažit se to „lámat přes koleno“. V tomto případě je potřeba si oddechnout, pustit si muziku, zahrát si oblíbený groove, jít si zaplavat, prostě to nechat být. Ale jenom na čas...

 

Každá basová linka, i ta sebesložitější a seberychlejší, se dá zpomalit a rozložit na jednoduché části. Ty je potřeba cvičit jednotlivě, postupně zrychlovat a pak je poskládat do původní podoby. Uvidíš, že tímto způsobem se dají v poměrně krátkém čase zvládnout i složité kousky. Chce to ovšem určitou dávku trpělivosti.

 

Cvičení na nástroj je radost a je pouze prostředkem ke tvému hudebnímu vyjádření. Cvič věci, které ti nejdou, a snaž se je chápat jako výzvu. Jenom když překonáváš překážky, posouváš se dál!

Psáno pro časopis Muzikus