Klasika protáhne levou ruku
Zdravím sokolíky a sokolice,
na podzimní chmury je nejlepší léčbou poslech klasiky. V ideálním případě nejenom poslech, ale přímo interpretace. Pro nás, baskytaristy a baskytaristky, je velkou inspirací dílo barokního velikána J. S. Bacha (1685–1750).
Samozřejmě nenapsal žádnou suitu přímo pro baskytaru :-), ale dobře nám poslouží jeho instrumentální kousky pro cello. Díky odlišnému ladění cella (C-G--D-A, po kvintách) tak máme při interpretaci těžší úlohu při tvorbě správných prstokladů.
Bachovy suity pro cello jsou proto technicky velmi náročné a staly se velkou výzvou pro virtuózní baskytaristy (John Patitucci, Jaco Pastorius, Jeff Berlin... abych jmenoval alespoň ty nejznámější). Mimochodem i Cliff Burton, první baskytarista Metallicy, byl velkým obdivovatelem klasiky a zejména J. S. Bacha.
Pro naše seznámení s Bachem jsem vybral první polovinu jeho preludia c moll. Jedná se o skvělé cvičení zejména pro naši levou ruku. Prstoklady jsou složité a zapojíme při nich rovnoměrně všechny prsty. Důležité je hrát zpočátku pomalu, získat jistotu a soustředit se na správnou artikulaci každé noty. Poté můžeme zrychlovat a experimentovat se svojí vlastní interpretací.
Ukázka na CD je nahraná podle metronomu a slouží jako inspirace pro počáteční fázi cvičení. Těm z vás, kterým se klasika zalíbila, doporučuji poslech těchto alb alespoň pro představu, jak má vypadat interpretace od mistrů: John Patitucci – Heart of Bass, Pablo Casals – Bach Cello Suites, Gary Karr – J. S. Bach Solo Suites, Edgar Meyer – Unaccompanied Bach Cello Suites.
Krásný klasický podzim a nezapomeňte: Hraj hluboko a basové nebe ti zůstane navždy otevřené!n
