V minulém vydání našeho seriálu jsem se osobně vyslovil jak pro digitální, tak pro analogové technologie. Bude v pořádku, když se mnou náhodou nebudete souhlasit, protože se jedná o mou individuální potřebu, a ta může být odlišná od potřeby vaší. Jinými slovy: co je dobré pro mě, nemusí být dobré pro vás.
Pakliže už jste DJ či producent a máte nějaké představy, proč se touto činností zabýváte a co je vaším cílem, pak vás určitě bude zajímat, jak a s pomocí jakých technologií svých cílů dosáhnout. Jestli s DJingem či produkcí právě začínáte, tak se v této sérii článků dozvíte, na co se soustředit, jakou technologii vybrat a následně pak i používat.
Na začátek je důležité specifikovat žánrové zařazení projektu. Jsou totiž technologie, které se víc hodí pro hip hop a jiné zase pro elektronickou hudbu. Můžeme klidně začít hiphopovým DJingem, který je dle mého názoru asi nejsložitější, neboť kromě běžných praktik mixování ze dvou a více zdrojů hiphopoví DJové ovládají další náročné praktiky a techniky, jako je scratching nebo beat juggling.
Ne že by nebyl scratch použitelný i v taneční hudbě, to netvrdím. Tvrdím jen, že se v hiphopovém DJingu používají tyto techniky mnohem hojněji. Protože je scratch velmi těžká disciplína, která se musí dost tvrdě trénovat, technika musí být o mnoho odolnější a v jistých momentech výkonnější nežli vybavení běžného „diskotékového“ DJe.
Pro hiphopový DJing bych určitě doporučoval klasickou sestavu: dvakrát gramofon a jeden mixážní pult. Podle libosti tento základní set-up můžeš rozšířit o další přístroj, jako je sampler, MIDI pady nebo efektor. Gramofon je pro hiphopový DJing nejdůležitější, a proto jím i začneme.
Pro turntablelism budete potřebovat profesionální DJský gramofon s přímým náhonem. Gramofony s přímým náhonem většinou disponují solidním momentem otáčení. Doporučuji uvažovat o nákupu přístroje s hodnotou 1,5 kgf.cm (kgf, kilogramme-force, kilogramme-weight) 1 kgf = 9,80665 N =1 kilopond), tj. 1,5 kgf.cm = 0,15 Nm) a více. Dřív nebo později se v hiphopovém DJingu dostanete k skrečování a tam je síla otáček rozhodně zapotřebí bez ohledu na to, zda hrajete analogově, klasicky přes vinyl nebo digitálně pomocí boxů DVS (Digital Vinyl System).
Další, co je nutné si pohlídat, je samotné šasi výrobku a dílenské zpracování ostatních částí. Pokud to s DJingem myslíte opravdu vážně, nekupujte gramofon s nižší hmotností než jedenáct kilo. Zde platí pravidlo: čím těžší, tím menší bude riziko nepříjemného efektu zpětné vazby vznikající přenosem vibrací způsobených hlasitou reprodukcí na gramofon, desku a jehlu, přes níž se okruh uzavírá a opět vrací do reproduktorů.
Zpětnou vazbu též redukujete kvalitně provedeným talířem. Jeho kvalitu poznáte i tak, že z boku do talíře cvrnknete. Jestliže zazvoní, pak je gramofon nevyhovující. Talíř by měl být pokud možno z hliníku a potažený ze spodní části neoddělitelnou a silnou gumou. Ta totiž efektivně tlumí vibrace a zamezuje tak dalšímu přenosu na desku a jehlu. Také určitě doporučuji zajistit místo produkce pořádně těžkým podkladem pod gramofony (např. žulové desky), který též snižuje riziko zpětné vazby.
Na gramofonu naleznete posuvný potenciometr, takzvaný pitch control. Zpravidla bývá pitch ±8 %, nicméně nejsou neobvyklé i větší rozsahy. Mně osobně vyhovuje +/-10 % ale vystačím si i s ±8 %. Větší rozpětí je při míchání například vokálních skladeb nepřirozené a skoro už i nepěkné, pokud nepoužíváte efekt time stretch, pomocí kterého si oktávu opět vrátíte do původní polohy.
U gramofonů se potkáte s další odlišností, a to je rovné nebo „S“ ramínko, na které následně upevníte „headshell“ a přenosku s jehlou. Na rovné raménko instalujete jehlu souměrně a na raménko ve tvaru S (pokud chcete scratchovat) pak s mírným náklonem, tak abyste dosáhli pozice přenosky jako u rovného raménka.
Když už budete mít gramofony, pak popřemýšlejte, jestli jste nakloněni analogovému či digitálnímu DJingu. Pak totiž budete mít na výběr i v tomto případě. Analogový DJing přináší výhody, jako je například manipulace s vinylem v reálném času bez latence, krásný a plnohodnotný zvuk nebo třeba požitek ze sběratelství vinylů. I samotná manipulace s vinylem při vystoupení je zábavná a pro oko návštěvníka party zajímavá. Naproti tomu jsou zde i nevýhody, jako je mnohem citlivější zpětná vazba, která se u DVS systémů tolik neprojevuje. Nevýhodou je jednoznačně i čím dál tím větší nedostupnost vinylů. Jen pramálo titulů vychází na klasických černých deskách. V potaz je nutné brát i hmotnost vinylových desek pro transport, zejména když uvážíme fakt, že jedna skladba (cca 3 min) na vinylovém maxi singlu váží cca 140 g, pak na tříhodinové vystoupení budete potřebovat asi šedesát vinylů o celkové hmotnosti přes osm kilo, a to nepočítám obaly a transportní kufry. Další otázkou jsou finance. Za jeden maxi singl zaplatíte plus minus 300 Kč, což znamená při šedesáti vinylech 18 000 Kč. Na jaké straně jste dnes? Digitál nebo analog?
