Vysoce čerpané diody, používané k usměrňování, se nazývají obecně kenotrony. Stejnou funkci měly také výbojky, plněné argonem (Tungar a Rectigon), fanotrony (rtuťové usměrňovací lampy se žhavou katodou, užívané k napájení vysílacích stanic), usměrňovací lampy se studenou katodou a ignitrony (obloukové usměrňovače). Další speciální elektronkou, u které se tok elektronů ovládá magnetickým polem, je magnetron. Původní Hullův magnetron pro nízké frekvence měl válcovitou anodu podélně rozříznutou a osově montované katodové vlákno. Obě elektrody byly ve skleněné vyčerpané baňce, která se zasouvala do magnetující cívky. Fungoval jako ventil ovládaný magnetickým polem. K výrobě kmitů o velmi vysoké frekvenci (oblast mikrovln) se používá magnetron dutinový (angl. cavity magnetron). Za II. světové války měl na jeho vytvoření největší zásluhu birminghamský profesor J. T. Randall. Jeho prototyp byl zdokonalen v Anglii i Americe a stal se nejdůležitější částí radarových vysílačů. Zdrojem emisního proudu je mohutná nepřímo žhavená katoda. Masivní anoda má štěrbiny a válcové dutiny, naladěné na velmi vysokou frekvenci. Magnetickým polem působícím podél katody jsou dráhy elektronů vhodně zakřivovány, takže míjejí štěrbiny s dutinami a rozkmitávají je. Kmity jsou udržovány vzájemným působením mezi elektrony opisujícími epicykloidální dráhy kolem katody a mezi tečnou složkou vlny elektrického pole v anodě. Správné vrstvení elektronů je obstaráváno automaticky účinkem radiálního vf elektrického pole. Energie se odvádí sondou, zasahující do některé dutiny. Pro pulsní provoz slouží dutinové magnetrony se špičkovým výkonem až 1000 kW (radary). Magnetron najdeme i v mikrovlnné troubě. Tato aplikace však přináší zdravotní rizika, nehledě k nebezpečí ozáření. Mikrovlny jsou také používány v psychoelektronických zbraních.
