Zildjian Planet Z a Zildjian i - činelové sady

Tak mi přistály doma talíře. Nebylo to UFO, ale Zildjian, a létat jsem je radši ani neučil, abych jim neublížil. A podobně jako se vzácným hostům přistrčí nejparádnější křeslo, hledal jsem po baráku všechny trojnožky, na nichž bych je mohl zaparkovat a nechat je hrdě zaznít.

Nevím, podle čeho si ty velké činelové firmy vybírají svoje sídla. Když jsem si kdysi, čundruje na kole Švýcarskem, příjemně jsem si s jednou dámou zaplaval v krásném alpském Sempašském jezeře mezi Sempachem a Nottwilem a poté, po překonání kolejí tamní železnice, jsem vylezl

zpět na okresní silnici, a ejhle, rovnou k fabrice Paiste (Nottwil, Kantonsstrasse 2). Sice jsem k ní původně nemířil, neb jsem o ní nic netušil, ale když už jsem tam byl, nedalo mi to, vypjal jsem drzé české čelo a zaklepal... Ale o tom snad jindy. A když jsem se teď koukl do mapy na massachusettský Norwell, 22 Longwater Drive (tam bych odsud na kole nedojel), tak kousek od areálu je přes dálnici podobně velký, možná trochu menší rybník či nádrž Accord Pond. Obě místa, kam firmy během kotrmelců dějin přesídlily, se podobně jmenují a obě leží nedaleko od větší stojaté vody za nějakou závažnější místní komunikací. Je to náhoda, či záměr? A pokud záměr, kdo se po kom opičil?

Velmi stručně z předlouhé historie

Armén Avedis založil svou první manufakturu na výrobu činelů v roce 1618 v tureckém Istanbulu, tehdejším Cařihradě, jehož dřívější jméno ještě odkazuje na byzantské tradice, i když poslední byzantský císař svatý XI. Palaiologos Dragaš  tam padl v boji i už docela dávno - 29. května 1453. Původně byl Avedis alchymistou na sultánském dvoře a snažil se tam přeměnit měď nebo jiné běžné kovy ve zlato. Úžasná práce, ale asi ho slušně živila. Přišel tak na slitinu mědi, cínu a stříbra, jež se dala využít pro bicí a žesťové hudební nástroje. Ulité z ní sytě zněly, aniž by se tříštily či praskaly. Sultán Osman II. (vládl 1618 až 1622) mu proto udělil příjmení Zilciyan. „Zil“ je turecky „zvon“ nebo „vyzvánění“, „ci“ znamenalo tehdy „vyrábět“ (dnes se to píše jinak a vyslovuje tak nějak jako „bsi“) a „ian“ je arménská koncovka pro příjmení. Roku 1623 mu nastoupivší sultán Murad IV. (1623 až 1640) v rámci svých reforem udělil právo opustit sultánský palác a udělat se pro sebe na předměstí Konstantinopole Psamatia. Dnes je to Kocamustafapaşa a leží na evropské straně u pobřeží, západně od nejjižnějšího mostu přes Bospor. Manufaktura dlouhá léta zásobovala nástroji janičáře, tedy sultánskou elitní gardu, taky mešity a orchestr tanečnic osmanského císařského harému. V roce 1850 (to už za vlády sultána Abdul Mejid, 1839 až 1861) si Avedisův potomek a následník Avedis II. postavil dvojstěžník a odplul do Londýna na tamní obchodní veletrhy za účelem rozšíření prodeje svých hejblátek do Evropy. Na konci 19. století utekl jeho syn Aram Zildjian z politických důvodů z Istanbulu do Bukurešti, kde založil druhou továrnu, zatímco jeho neteř Victoria, dcera Keropa Zildjiana, držela až do roku 1927 výrobu v Istanbulu. Později se rodinné větve opět sešly, a tak řady Zildjian Kerope nebo Zildjian K dodnes existují a prezentují spíš tradiční a temnější zvuk činelů i tomu odpovídající výrobu. Roku 1910 odešel Avedis Zildjian III. s bratrem, strýcem a svou větví rodiny do Bostonu ve státě Massachusetts. Co taky s arménsky znějícím jménem v čím dál nacionalističtějším a rozpadajícím se Turecku. Za velkou louží se chytili jazzu, později rocku a popu, a vlastně tam jejich potomci fungují dodnes. A teď už honem do postýlek, milé děti.

Čtyřčinelová sada Zildjian Planet Z

Pošťák zazvonil, a tak vleču kartonový kvádr a sápu fólie. Z placaté krabice na mě postupně vykouklo pět činelů, pokud počítám pár high-hatek za dva. Nejsem ani ožralej, ani diskalkulik, ani obojí současně. K sadě byly totiž přibaleny dva bonusy. Jeden z nich, uvedený na obalu, byl pár paliček, matných nelakovaných 5A ze dřeva hikora (ořechovec) s dřevěnou kuličkou, aby si snad někdo nemyslel, že s činelem něco spraví prstem nebo polévkovou lžící. Byl bez uzardění vypsán a nakreslen na krabici. Druhý, tajný bonus, který už nikde neuvedli, prostě jenom přibalili, byl malý desetipalcový činel splash téže řady. Příjemná frajeřina, protože než vám jinde dají něco jakože „zadarmo“, vytáhnou k tomu přinejmenším prapor.

Ale abych nezakecal ty ostatní. Krabice obsahovala pár 14” hi-hatek (36 cm), 16” činel crash (40 cm) a 20” činel ride (51 cm). V závorkách je to, co napsali o metrické míře v Americe. Průměry činelů v přepočtu palců na centimetry úplně neseděly, taky skutečnost byla mírně odlišná od obou uvedených hodnot, ale o rozměry zase tolik nejde, ne? Hlavní je zvuk.

V porovnání s jinými činely, co jsem měl doma i z té druhé sady, měly talíře Planet Z znatelně žlutší barvu. Vytáhle jsem proto gymnazijní tabulky, abych vám tu z nich jednak kousek opsal, jednak abych i sám seznal, že jejich slitina bude asi bližší mosazi než bronzu. O jejím přesném složení se ale jenom šušká a rodina má recepty schované v peřiňáku.

Pětičinelová sada Zildjian i

S těmi tabulkami se ve mně probrala středoškolská matika, jestli to „i“ nemá být náhodou imaginární jednotka Ö(-1), ale to už je asi úlet. Z další škatule jsem vytáhl zase pět talířů, tahle sada už byla bez bonusů. Opět 14 palců v páru high-hatek, 16 a 18 palců činely crash a 20 palců činel ride. Zabarvení činelů odpovídalo tradičnímu činelovému bronzu.

Obě sady byly vyráběné strojově. Ručně dělané činely bývají sice dražší, proto se okolo nich vytváří hromada příběhů, proč jsou lepší, ale nic naplat, mašina se vám vyspí každé ráno stejně. Spíš u ní záleží na tom, jak to klepátko, bušič, bouchátor, či co to je, nastavíte a seřídíte, a jak homogenní pod ním máte polotovar. Co všechno mluví do hry, o tom vědí u nich doma, ale nepovědí.

Všechno je poctivě udělané „made in USA“, obě sady. A je to slyšet. Je dobře, že žádná slovutnější činelová firma nemá filiálku v Číně nebo jinde na Východě. Za kvalitu si takhle sice trochu připlatíte, ale šikmoocí soudruzi v tomto případě nemají co pajcovat a čínské činely (myslím ty made in P.R.C., ne „china type“) proto stojí vcelku za bačkoru, ať si ambasády prskají, jak chtějí.

A  jak tedy hrají...

Rozbaleno a postupně nainstalováno... Je dobré občas mít doma nějaké to harampádí do zásoby navíc. Jak známo z fyziky, deskové rezonátory, mezi něž činely taky trochu patří, nemají základní tón, ale rezonují podle různých vibrujících módů, a jejich zvuk je proto různě výš či níž, šíř či úže zabarvený šum. Je to jako kdybyste u pornofilmu přemýšleli, jestli se ti dva mají opravdu rádi. Když tedy napíšu, že nějaký činel zní výš, znamená to, že má jinak vytvarované, vyfiltrované šumové spektrum. Podotýkám bacha, u zvonů je to jinak, ty už nějaké ladění mají, protože nejsou deskové. Podobně i úder činelu na pupík už zhruba nějaký tón vyloudí. Ale plocha činelu je víc deska než zvon. Pojďme na věc.

Oba činely ride 20”

Jak jinak hodnotit jinak než srovnávat. Ride z řady i zní asi o dva půltóny výš než stejně velký ride Planet Z. Ride i zní snad okolo F#, Planet Z zhruba okolo E. Přibližně, a oktávy po mně nechtějte vůbec. Hlasitost úderu kuličkou celodřevěné paličky na obě plochy mají oba činely zhruba stejnou, stejně tak doznění. Oba mají příjemný zvuk, jenž se prodá v každé kapele. Planet Z je mírně zastřenější, i je zvonivější, skoro jásavější. Ale rozdíly seznáte, jen když je máte vedle sebe.

Oba tyhle činely mají krásně výrazný a jasně znělý pupík.

„Crash“, tedy úder bokem paličky na okraj činelu, pokud se ho na činelu ride vůbec dopustíte, úplně až taková sláva není. Tyhle činely na to nejsou holt stavěné. Stává se taky, že pokud činely ride dlouho či trvale používáte jako crash, odvděčí se vám po letech nějakou tou prasklinou na obvodu. Za několik či mnoho let. Na tak dlouhé testování mi je nepůjčili, takže u těchto nevím.

Resumé: Oba hrají na jedničku.

Oba činely crash 16”

Činely crash - poznámka pro laiky - jsou určeny k úderům bokem paličky na okraj plochy, používaných většinou na první dobu následujícího taktu současně se šlapákem jako závěr nějaké předchozí bicí akce na konci čtyř- nebo osmitaktí. Jejich zvukové spektrum je proto oproti činelům ride víc šumové než cinkavé.

Zvuk mosazného 16”“ crashe  Planet Z je podobně jako u činelů ride o kousek nižší než crashe 16” řady i. Interval letmo odhaduju na malou tercii. Kromě jiné výšky je taky i jasnější, zvonivější a déle doznívá.

Hra kuličkou na plochy obou činelů je mnohem použitelnější než úder „crash“ na činely ride. I tady je zase jasnější než Planet Z.

U obou pěkně a jasně zní i hra na pupíky. Crash 16” řady i zní na pupík kupodivu výrazně níž než 16” crash Planet Z, i když u úderů „crash“ i „ride“ je tomu naopak, a činel crash Planet Z má navíc pupík větší než i.

Oba činely jsou háklivé na volné uchycení na stojanech. Utažené zní hůř. Planet Z je na to citlivější.

Crash 18” řady i

Větší z činelů crash v pětičinelové sadě zní pěkně jasně a čitelně i jako „crash“ i jako „ride“. Někteří výrobci činely podobných vlastností nazývají crash/ride. Jeho „crash“ zní asi o kvartu níž než u 16” činelu crash téže řady. Doznívá taky déle, ale co do hlasitosti úderů jsou oba činely srovnané. Naopak vedle něj dost zaniká crash 16” řady Planet Z. To je ten důvod, proč si vybírat činely z jedné řady. Tahle pánev je velmi příjemná záležitost, z deseti předložených se mi líbil asi nejvíc.

Splash Planet Z 10”

Činel splash je takový zakrslý crash. Je to efektový činel, používá se obvykle tam, co crash, aby to neznělo pořád stejně. Jejich slabinou bývá snaha dohnat hlasitostí činel crash. Někdy se zadaří víc, jindy míň, ale trochu slabší bývá snad vždycky. Taky je dobré ho utáhnout trochu víc než crash, protože při hodně volné pozici jej úderem jen rozhoupete, ale nerozezníte. Ale zase doporučuji neutahovat úplně natvrdo a podložit malým filcem, aby měl kam uhnout.

Tenhle splash se hlasitostí ostatním crash činelům crash vyrovnává vcelku se ctí, i když i tento je trochu slabší - fyziku neošidíš. Použitelná je i hra jako na činel ride, celkem slušně znělý je i pupík, jenom je trochu makačka se do něj pokaždé trefit.

Obě hi-hatky 14”

K vyjádření, last but not least, mi tu zbývají dva páry 14” hi-hatek. Ten z řady i mi přijde tak prostředně zvonivý - žádná temnota, ale taky žádné žiletkově ostré syčení, tak akorát. Planet Z zase zní asi o malou tercii níž, tím pádem působí ve srovnání trochu temněji. Platí to pro zavřené i otevřené. Hlasitost mají oba páry zhruba stejnou a myslím, že se slušně uplatní v každé kapele.

Hi-hatka řady Planet Z je citlivější na souosé upevnění. Šmejdové pedály na hi-hatky někdy způsobí, že činely nedoléhají přesně na sebe, což se projeví i na jejich zvuku. Nejvíc je to slyšet při hře nohou bez paličky.

Resumé: Obě hi-hatky hrají pěkně a příjemně.

Závěrem

Na obou krabicích jsou vypsány aktuálně produkované řady činelů Zildjian, vždy s dvojslovními charakteristikami zvuku každé z nich:

řada K - temný a bohatý,

řada A - široký a sladký,

řada fx - jedinečný a alternativní,

řada S - univerzální a výrazný,

řada i - expresivní a široký,

řada L (Low Volume 80) - tichý a autentický,

K čemu vymýšlet vymyšlené. Všechny z nich jsem sice v rukou neměl, ale u těch, co ano, popis v pohodě sedí.

Všechny činely v obou sadách jsou hlasitostí i výškou dobře sladěné a neruší se navzájem. Hlasitost činelu splash je srovnaná s ostatními „s přivřeným uchem“. Na obě sady činelů se dá dobře zvyknout, Sada Planet Z je zastřenější a sada i zvonivější, ale obě si své určitě odehrají a neudělají ostudu žádnému z bubeníků, pokud se o ně dobře postará.

Míry a váhy

Orientační poměry kovů v některých slitinách

https://zildjian.com/