Warwick RB Star Bass Maple 4 - semiakusticka baskytara s vintage vzhledem

Baculatá zlatokráska. To bylo první, co mě napadlo, když jsem z krabice vybalil tuhle nádheru. Na můj vkus možná až příliš okázale zlatá metalíza dávala tušit, že tohle není jen tak obyčejný nástroj. Přestože je dnes módou vyrábět vintage kousky, u téhle basy jsem byl opravdu zvědav, jak se soudruhům v Číně povedlo skloubit retro styl s moderním úderným zvukem, který je typický pro basy

Warwick.

První baskytara, kterou jsem ve svých třinácti letech držel v rukou, byla Jolana Studio Bass. Červená pololubovka, kterou v sedmdesátých letech vyráběla fabrika v Hořovicích. Odehrál jsem na ni s orchestrem pár plesových sezón, a přestože jsem z ní tehdy byl nadšen, dnešní optikou ji hodnotím jako poměrně zdařilý, leč zvukově již tehdy nedostačující nástroj. Od té doby jsem vyzkoušel již několik pololubových baskytar od různých výrobců. A nyní se mi naskytla možnost prakticky vyzkoušet semi-hollow baskytaru od Warwicku, prodávanou pod označením RB Star - pasivní čtyřstrunku v úpravě Solid Gold Metallic High Polish.

Co jsem našel v krabici

Myslím, že není mezi námi basák, který by okamžitě po vytažení kytary z krabice (kufr není v ceně nástroje) nezkusil, jak basa zní „nasucho“, bez aparatury. Stejně pošetile jsem se zachoval i já. A jak se dalo čekat, díky dutě vypouklému tělu byl zvuk celkem slušně slyšitelný. Sice jen tak něžně, ale na zkoušení figur v ložnici, když vedle spí partnerka, to bohatě stačí. Zapomeňte ale, že byste na ni mohli hrát nezapojeni. A to ani u táboráku... Ještě než se dostanu ke zvuku, je třeba se zmínit o výjimečném designu.

Necháte na ní oči

Tohle prostě není jen tak nějaká semiakustika. Poměrně velké, baculaté tělo se dvěma „houslovými“ výřezy ve tvaru f je vyvedeno ve zlatém metalickém laku. Jako materiál korpusu byl zvolen žíhaný javor. Hrany jsou zdobeny bílým laminátem se třemi tenkými černými proužky. Kromě černých potenciometrů je veškerý hardware ve stříbrné barvě. Včetně kobylky ze dvou kusů, přepínače, pasivních snímačů (single coil) a ladicí mechaniky která je opět nesmyslně šikmo umístěná na typické warwickovské hlavě. Což někomu může připadat hezké. Mně ne. Krk z jednoho kusu je k tělu přilepen. Hmatník je vyroben z palisandru a je osazen jednadvaceti stříbrně niklovanými pražci. Zkrácená menzura krku měří 32” (82 cm) a rozteč strun na nultém pražci je 42 mm. S vyjímkou hlavy, zdobené logem W, nalakované černou barvou, je zbytek nástroje kompletně zlatý s vysoce lesklou povrchovou úpravou. Přestože jde o sériovou výrobu, díky designu se z něho stává nepřehlédnutelný solitér, na kterém s radostí spočine oko protřelého muzikanta i hudebního diletanta. Jistě vzbudí pozornost, aniž byste vydali jediný tón.

Zpracování s malou výtkou

Přestože vyšší řady nástrojů Wawick se stále vyrábějí u našich západních sousedů, tento kousek byl smontován v mnohem ekonomičtější Číně. Na některých detailech je to bohužel i znát. Například ihned po zapojení jsem zjistil, že třípolohový přepínač snímačů drží (a tedy propouští signál) jen v jedné poloze, u dalších dvou poloh záleží na štěstí, jinak basa brumí, a to se to pak špatně hraje i testuje... Asi u tří pražců nebyly dostatečně začištěny hrany, naštěstí to bylo v tak vysokých polohách, kde se pohybují pouze ekvilibristi. Celkem maličkosti, lépe řečeno snadno opravitelné závady. Ale u nástroje v této cenové relaci by se to stávat dozajista nemělo. Ve všech ostatních ohledech je vše perfektní. Vše lícuje, sedí, mechaniky dobře drží, snímače snímají, potenciometry šlapou, jak mají. Tato baskytara patří mezi ty nástroje, které basistu neunaví svou hmotností - váží příjemných 4,3 kg. Uchycení je standardní. Po zavěšení se nijak nepřevažuje a i přes oblečení cítíte vibrace vydutého těla nástroje, což mi přišlo velmi příjemné.

Baskytara dorazila s hlazenými ocelovými strunami Warwick Red Strings 42200M o tloušťce .045. Oktávy byly velmi solidně naladěny, hmatník ladil po celé délce. Jacková zdířka, umístěná „postaru“ na lubu, držela konektor velmi pevně a lakování krku bylo akorát tak příjemné, že ruka ani zbytečně neklouzala, ani nebrzdila. Takže nebýt výše uvedených drobností (zaviněných zřejmě nedostatečnou kontrolou), celkově hodnotím zpracování jako solidní.

Jakpak nám to hrálo?

Jako příznivec aparatur značky TC Electronic jsem testoval na combu BG 250-112 a na boxu K210 s hlavou RH450. Laboroval jsem s nastavením ekvalizéru, abych po hodině bádání zjistil, že nástroj nepotřebuje téměř žádné korekce, vystačí si pouze s hlasitostí a tónovou clonou na těle a rovným EQ s mírně vytaženými středy. Sluší mu mírný tube a lehký phaser, jinak není potřeba jakkoliv zvuk upravovat. Je krásně barevný a hutný, v nižších polohách krásně, téměř kontrabasově „prdí“. Zvláště s „jednodvanátckovým“ kombem se ideálně hodí do akustických stylů, jako je country, jazz nebo folk. Což jsem ke své spokojenosti i otestoval. Příjemná rozteč strun láká ke hře prsty, při které je zvuk šťavnatější než s trsátkem. Dřevěnému středovému bloku, kterým je vyztuženo tělo a který probíhá od krku pod snímači až ke kobylce, se daří naprosto eliminovat jakoukoliv zpětnou vazbu. Alespoň já jsem se s ní za celou dobu testování nesetkal.

V bigbeatu už to se zvukem taková sláva nebude, ale box s hlavou dokázal dostat z basy i dostatečnou razanci, u které jsem ovšem nevyzkoušel, jak by se prosadila ve spojení s trvrdší muzikou. Ze zkušeností tvrdím, že nástroj lépe zní v základních polohách. Od páté polohy výše se podle mého ztrácí harmonické frekvence a zvuk je mírně zploštělý. Přesto byla radost, i díky citlivě seřízenému dohmatu, na tuhle basičku hrát.

Efektní stylovka

Přiznávám na rovinu, že jsem Warwick basu nikdy nevlastnil, takže nemám srovnání s ostatními řadami tohoto výrobce. V porovnání se staršími výrobky Jolana jde samozřejmě o super moderní, skvěle hratelný i znějící nástroj.

Tahle semiakustika uspokojí všechny příznivce muziky sixties. V rozporu se svým jménem se více než na rock hodí do poloakustických crossoverů nebo na „měkčí styly“. A třeba při unplugged produkcích půjde o výrazně lepší volbu než čistě akustická baskytara.

A ptáte se, na kolik vás tohle zlatíčko přijde? V Čechách se pohybuje za hranicí třiceti pěti tisíc korun. Ve stejné ceně pořídíte verzi fretless i levorukou variantu. Zdá se vám to moc? Uvažte ale, jakou stylovku budete vlastnit. Zatím se jí moc tuzemských basáků pochlubit nemůže. A například ve srovnání s prémiovými kousky značky Gretsch jde o cenu „za hubičku“. Já osobně mít tuhle sumu v kasičce, tak prasátko nedožije rána. Chcete unikátní nástroj, který vzbudí zasloužený obdiv už jen svým vzhledem? Pak neváhejte.

Technická specifikace

Web

www.warwick.de