Turkish Sehzade - turecký univerzál za nečekané ceny

Činelářskou firmu Turkish jsem objevil zhruba před deseti lety při své první cestě do Istanbulu. Ve městě rozkročeném mezi dvěma kontinenty je pod Galátskou věží ulice plná obchodů s hudebními nástroji a vzhledem k tomu, že v Turecku se činely vyrábějí minimálně od sedmnáctého století, není divu, že dominantní složkou byly obchody právě s tímto artiklem.

Při této návštěvě jsem proto většinu obchodů prolezl, oťukal a ozkoušel, co mi pod chlupatý pařát třímající paličku přišlo, a nakonec si mezi vybranými kusy odvážel krásný jazzový crashride právě této značky. Žel, distribuce zboží této firmy v Česku povážlivě absentovala. Proto jsem byl na zásilku z Turecka opravdu zvědav.

Řada Sehzade, kterou jsem dostal k testovacím účelům, patří do série Custom, tedy do „škatulky“, v níž se jednotlivé nástroje vyznačují odlišným typem soustružení. V případě činelů Sehzade je povrch soustružen prakticky celý, kromě pupku a pásu o ploše cca pětiny z celkové velikosti činelu. Tento druh úpravy dodává činelům více spodních tónů a dodává jim kontrolovatelnost. Nástroje této sorty většinou patří mezi univerzální s využitím v popu, jazzu, fusion, funky nebo v akustických stylech, pro hlasitější hudební odnože je lépe se porozhlédnout jinde. Vezměme tedy jednotlivé nástroje popořadě:

Hi-hat

Jednoznačně velmi univerzální hi-hatka spíše temnějšího charakteru, její zvuk však není příliš „vyschlý“, naopak, sound je příjemně plný a má široké dynamické rozpětí. Otevřená dokáže být velmi hlasitá, i tehdy je však zvuk dostatečně kontrolovaný. Velmi hezky reaguje na sešlap, v jeho zvuku se výborně promítá tělo nástroje a zvuk je příjemně „sypký“. Musím konstatovat, že je to jedna z nejlépe znějících hi-hatek, které jsem měl možnost během svého bubenického působení dostat pod ruku.

Ride

I v případě ridu musím konstatovat, že se jedná o velmi povedený nástroj. Kombinace soustruženého a nesoustruženého povrchu dodává dominantní jasný tón s nižšími bohatými podtóny. Činel je velmi dobře kontrolovatelný, výborně reaguje na změnu dynamiky a je možné z něj dostat mnoho barev úderu. Váhově odpovídá kategorii médium a jeho použití je bezproblémové v jazzovém kvartetu i popu. Pupek ridu je obvyklých rozměrů, díky nesoustruženému povrchu dává jasný, avšak nikoliv rušivý tón, který se s tělem činelu skvěle pojí, a přesto nad jeho zvuk dynamicky nadměrně nevyčnívá. Opět musím konstatovat, že tento činel patří mezi velmi podařené nástroje, jimž vzhledem k aplikaci nelze cokoliv vytknout.

Crash

Šestnáctipalcový crash, který jsem k testovým účelům obdržel, funguje bez problémů. Přiznám se však, že preferuji spíše níže laděné činely, proto jako hlavní crash používám alespoň sedmnáctipalcový činel, jehož ladění je přibližně o tercii níže nežli testovaný kus. Bylo by zajímavé dostat k testu ještě například osmnáctipalcového kolegu a porovnat, jak by činely fungovaly dohromady. Obecně lze říct, že crashe a splashe s tímto druhem povrchové úpravy mají jednu charakteristickou vlastnost: nesoustružený pruh podtrhne dominantní charakter činelu a ostatní „barevné“ frekvence poněkud ořízne. Výsledkem je tedy velmi dobře kontrolovatelný zvuk, avšak přiznám se, že dávám v tomto případě přednost nástrojům, které mají kolem základního tónu ještě o něco více harmonické mlhy. Tento crash by proto velmi dobře fungoval například v popu nebo fusion, v jazzu by jeho použití bylo omezenější, jeho charakter je přeci jen příliš blýskavě konkrétní. Z hlediska řemeslného zpracování však nástroji není co vytknout, jedná se tedy spíše o otázku zvukových preferencí.

Splash

Zapůjčená desítka se osvědčila velice dobře. Umístěná inverzně je velmi citlivá s jasným zvukem, a přesto čitelným spodním charakterem, zvuk není příliš papírový ani příliš kovový. Odborná periodika zahraničního typu by jej nejspíše popsala jako „washy sound“. V tichých dynamikách činel vytvoří citlivou zvukovou „sprchu“, v dynamikách hlasitějších se do úderu cele projektuje charakter těla nástroje.

Závěr

Činely řady Sehzade rozhodně splňují náročná kritéria profesionálních nástrojů. Samozřejmě se jedná o ručně tepané nástroje, je proto třeba si ten „svůj“ kus předem vyzkoušet. Zapůjčenou sadu jsem vzal na několik koncertů s Quartetem Jany Koubkové a ve všech hudebních situacích se bez problémů osvědčily (sestavu jsem doplnil ještě o jeden ride z vlastní zahrádky).