TC Electronic Desktop Konnekt 6 - „nejmenší“ člen rodiny Konnekt

Při vybalování zařízení z krabice jsem byl překvapen malými rozměry. Ještě než ke mně tahle FireWire zvukovka dorazila, díval jsem se na internetu, co je to vlastně zač. Musím se přiznat, že sleduji obvykle jiné parametry, než jsou zrovna rozměry, a podle obrázku bych ji tipoval na větší. Ještě před připojením zvukovky k počítači jsem nahlédl do QIG (Quick Installation Guide – Rychlý průvodce instalací je leták určený těm, kteří neradi listují manuálem, i když by měli), jestli je doporučeno instalovat ovladač ještě před připojením, což by se nemělo podceňovat, neboť si tím člověk může ušetřit starosti, nervy, čas apod.

Dal jsem na QIG a spustil jsem instalaci z přiloženého CD ještě před připojením. Dobrodružství si nechám na příště. Stejně jako u ostatních konnektů i zde musíte vědět, kterého že to chlapce vlastně máte. Naštěstí to má napsáno přímo na „čele“. A i kdyby ne, tak můžete zaškrtnout všechny typy a nechat to na vašem teplém plechovém příteli, ať si s tím poradí sám. Jen musíte počítat s větším zabraným prostorem na disku. Po instalaci jsem slavnostně zastrčil FireWire kabel. Rozsvítilo se několik ledek a vše nasvědčovalo tomu, že by to mělo fungovat. Jenže ani šum, ani brum, ani lupanec, natož ještě, aby to hrálo. Začal jsem na konnektu kroutit velkým knobem ve tvaru polokoule, po obvodu červeně paprskovitě podsvíceným, který by měl sloužit k ovládání hlasitosti. Všiml jsem si, že podle polohy/hlasitosti se mění intenzita podsvícení, což mě na chvíli odpoutalo od onoho nepatřičného ticha, které neustoupilo, i když knob zářil jako černobylský reaktor. Ještě jsem zkusil zapojit sluchátka a kroutit už zcela obyčejným potenciometrem hlasitosti sluchátek. Taky nic. Chvíli jsem se šťoural v Control Panelu, chvíli ve Windows. Už jsem měl černé myšlenky, že budu muset otevřít manuál. Naštěstí jsem se zamyslel nad funkcí potenciometru označeného input/daw, a ještě než jsem dospěl k racionálnímu vysvětlení tohoto ovládacího prvku, mé prsty řízené zvědavostí jím otočily a...

Tak teď, když už mi to konečně hraje, mohu přistoupit k řádnému popisu.

Jak to vypadá

Desktop Konnekt 6 je sympatické zařízení o rozměrech malého mixážního pultíku. A stejně jako mixpultík má i konnekt šestka ovládací prvky na horní straně. Proto asi ono označení „desktop“. Elegantně vypadají použité materiály, broušený hliník a černý lesklý plast. Po stranách jsou jakási „křidélka“ z černého matného plastu, jejichž smysl mi však mimo designérského úmyslu uniká. Ale aspoň lze konnekta za ta křidélka hezky chytit a odklidit na jiné místo. Stejně tak nechápu šedivý pruh nad ovládacími prvky rozdělený na políčka označená jako Input 1, Input 2, Scene 1–3. Na zadní straně se nachází mikrofonní XLR konektor, dále pak dva vstupy Line/Inst, dva výstupy (Left, Right) a sluchátkový výstup. Vše jack 6,3 mm. Samozřejmě FireWire konektor a konektor pro napájení. K mému překvapení byl chod konektorů při zapojování dosti tuhý. I přesto, že je na spodní straně kolem obvodu asi tři centimetry široká gumová protikluzná podložka namísto obvyklých gumových nožiček, bylo potřeba tohoto konnekta při zastrkování kablíků přidržovat. Ke cti tohoto benjamínka však musím ocenit konektory připevněné k zadnímu panelu, což má z celé rodiny pouze nejvyšší model Studio Konnekt 48. Ostatní konnekty mají konektory pouze přiletované k desce plošného spoje, což je výrazně náchylnější k poškození. Z ovládacích prvků nejvíce zaujme již zmíněný velký prosvětlený otočný potenciometr, kterým se ovládá výstupní hlasitost. Další, již však malé potenciometry, jsou Gain 1 a 2 pro ovládání zisku vstupních předzesilovačů. Každý z obou vstupů má svou třístavovou LED indikaci. Pokud je na vstupu nějaký signál, svítí zeleně, překročí-li signál úroveň 6 dB, pak bliká oranžově, a je-li vstup přebuzen, svítí červeně.

Potenciometr Reverb reguluje útlum do send sběrnice interního dozvukového procesoru, Phones ovládá hlasitost sluchátkového výstupu. Input/Daw je nezvyklý ovladač, kterým se určuje poměr signálu mezi direct monitoringem ze vstupů a odposlechem z DAW, což znamená Digital Audio Workstastion, neboli z vašeho HDD recording softwaru, sekvenceru, playeru, sampleru, syntetizéru... no prostě toho, co leze z počítače. Takže onen problém byl v tom, že jsem měl tento poťák otočený úplně doleva, tzn. na Input, ale přitom jsem chtěl slyšet zvuk z počítače. Obvykle se direct monitoring zapíná nějakým tlačítkem na softwarovém kontrol panelu, ale musím uznat, že ten potenciometr má něco do sebe (tedy pokud zrovna není blbě nastavený ;-). Jednoduše si tak lze upravit poměr mezi doprovodem a tím, co právě nahrávám ze vstupu, klidně i přímo při nahrávání snadno a rychle.

Konnekt 6 má osm tlačítek. Jsou to zaprvé tři tlačítka označená jako Scene. Opět další nezvyklý prvek, kterým se určuje nastavení vstupů. První tlačítko je Mic+Inst, což znamená že vstup 1 je nastaven jako mikrofonní a vstup 2 jako nástrojový. Druhé tlačítko Dual Inst nastaví oba vstupy na nástrojové a konečně třetí tlačítko Stereo In nastaví oba vstupy na linkovou úroveň. Nastavení vstupů je tak velmi snadné a pro muzikanta bez technických znalostí pochopitelné. Aktuálně nastavenou scénu indukuje svítící LED dioda v každém z tlačítek. Bohužel nelze nastavit konfiguraci vstupu mikrofon/nástroj + linka.

Vhod může přijít tlačítko Mono pro kontrolu monokompatibility, jehož stav opět indikuje LED dioda, a také Dim, po jehož stisku se zeslabí výstup podle nastavené úrovně. Stav je opět indikován ledkou, ale i snížením intenzity jasu velkého potenciometru. Tlačítko označené jako Panel přepne softwarový Control Panel do popředí. Pokud však není Control Panel spuštěn, můžeme mačkat jak chceme, ale nic se nestane. Tlačítko označené kolečkem s čárkou uprostřed je celkem jasné (pokud ne, malá nápověda: bývá i na dálkovém ovladači k televizi a je většinou červené). A konečně se dostáváme k poslednímu tlačítku, díky kterému přejdeme k dalšímu výraznému prvku konnekta. Oním tlačítkem se totiž přepíná dvanáctisegmentový barevně odlišený ukazatel úrovně signálu, což je v této kategorii ojedinělý jev. Lze přepnout na indikaci vstupního signálu (Input), indikaci signálu z počítače (Pre – nezávislá na nastavené hlasitosti) a indikaci výstupního signálu (Post – podle nastavené výstupní hlasitosti). Nastavení signalizují tři LED diody (Input, Pre, Post).

Pro úplnost ještě uvedu modrou ledku indikující stav FireWire spojení s počítačem.

Jak to fachčí

Bohužel musím konstatovat, že mé chlapecké nadšení z každého nového technického udělátka, které se mi dostane do ruky, brzy vystřídal čistě profesionální skeptický náhled. První rozčarování bylo, když jsem chtěl připojit MIDI kabel. Nebylo totiž jaksi kam. Nějak jsem ve specifikaci přehlídl (už zase), že tam MIDI nefiguruje. Stejně tak překvapen může být i ten, kdo by chtěl něco připojit digitálně. Můžete namítnout, že ne každý to potřebuje, ale v téhle cenové kategorii nabízí konkurence mnohem lepší konektivitu. Další výtku bych měl k potenciometrům, které jsou z hladkého plastu a navíc s docela ostrou hranou. Nejvýrazněji se to projeví u nastavování gainů, které mají ještě k tomu solidní tuhost. Tlačítka Mono a Dim jsou určitě dobrá věc, ale vzhledem k jejich malým rozměrům a rozestupům je zapotřebí být dosti pozorný při jejich zmáčknutí. Těsně vedle nich jsou totiž i tlačítka Panel a Zapnutí/Vypnutí. Naštěstí pro vypnutí zvukové karty je potřeba tlačítko podržet, takže při přehmátnutí se karta hned nevypne. U tlačítka Dim lze nastavit intenzitu ztlumení, které se nastavuje na absolutní hodnotu. Osobně bych však uvítal nastavení o poměrnou hodnotu vzhledem k nastavení výstupní hlasitosti.

Jednoznačně kladně hodnotím ukazatel vybuzení signálu (VU metr), díky němuž má člověk perfektní kontrolu jak vstupního, tak výstupního signálu. Škoda jen, že se u výstupního signálu nerozsvítí ledky O/L (Over Load) neboli přebuzení, jinak také Clip, i když DAW software signalizuje clipping, což je však pochopitelné, neboť z počítače jde maximálně digitální nula, zatímco interně software funguje i nad touto hodnotou. I bez VU metru lze dobře nastavit vstupní citlivost díky třístavovým gain ledkám. V ideálním případě by měly poblikávat oranžově. Zde by se měly konkurenční firmy poučit, neboť se lze setkat i se zařízeními, kde je nezbytně nutné použít softwarovou kontrolu. Kladné body získává Konnekt 6 také svým velkým knobem pro regulaci hlasitosti, který lze díky hladkému chodu bez problému ovládat i jedním prstem. Podsvícení potenciometru lze vypnout v Control Panelu, kde je i možnost nastavit jej pro ovládání hlasitosti sluchátkového výstupu. Jinou funkci knobu naprogramovat nelze.

Další nepříjemnost je spuštění instalační procedury ovladačů při vložení CD do mechaniky, i když jsou ovladače nainstalovány. Navíc nelze instalaci zrušit hned z první obrazovky, neboť tlačítko Cancel je neaktivní. Je tedy potřeba stisknou tlačítko Další, až pak se Cancel aktivuje. Po kliknutí na něj je třeba ještě potvrdit opuštění instalace, načež se objeví upozornění, že software nebyl nainstalován, a proto nemusí správně fungovat hardware. Teprve po odkliknutí se můžeme dostat k manuálu nebo k instalaci přiloženého Cubase 4 LE. Nějaké instalační menu by nebylo od věci.

Kroutítka na konnektu jsou sice hezká, ale při nahrávání bych s nimi moc nekroutil, neboť k mému nemilému zjištění při jejich pohybu je dosti zatěžován procesor a dochází tak k drop-outům.

K pohodové práci nepřispívá ani dlouhé natahování TC Near Cotrol Panelu, který je potřeba spustit pro zapnutí fantomového napájení (48 V), pro nastavení interního hardwarového reverbu M40 nebo pro jiná nastavení (latence, synchronizace, samplovací frekvence apod.). Control Panel zobrazuje také vybuzení vstupů a lze nastavit i jejich hlasitost pro direct monitoring. Trochu mi zde chyběla indikace vybuzení výstupů stejně jako nastavení M40 na výstup, nikoli pouze na vstup. Chceme-li mít tedy reverb na výstupu, je potřeba to realizovat pomocí dodaného VST efektu v hostitelském softwaru, který s interní DSP jednotkou pracuje. Poněkud rozladěn jsem byl při implicitním nastavení funkce „Check for Update“ na jednou měsíčně. Za prvé nemusím mít počítač vůbec připojen k síti (k elektrické samozřejmě ano), za druhé, co se má co někam připojovat, když zrovna pracuji, a za třetí, copak je to operační systém nebo antivir?! Bohužel je tohle jakýsi obecný trend a ten, kdo nemá „čekforapdejt“ není „in“. Naštěstí lze nastavit na „never“.

V manuálu se o tom sice nepíše, ale kartu lze použít i bez připojení k počítači jako mikrofonní (bez fantomu) nebo nástrojový předzesilovač. Ještě kdyby tak fungoval i ten reverb.

Jak to hraje

Zvuková kvalita naštěstí zastiňuje některé nedostatky popsané výše. Nepostřehl jsem žádný rušivý šum či zkreslení, zvuk je čistý, dobře čitelný a hlavně neutrální. Bohužel jsem neměl příležitost přímého srovnání s konektivitou lépe vybavenou konkurencí ve stejné cenové hladině. TC Electronic však slibuje stejné převodníky a předzesilovače jako u vyšších a samozřejmě dražších modelů.

Interní hardwarový Reverb M40 je sice jednodušší algoritmus než Fabrik R vyšších modelů Konnekt, ale důležité je, že je použitelný jak při direct monitoringu, tak i jako alternativa k freewarovým plug-inům.

Jak to zhodnotit?

Zvukovka plná překvapení. A bohužel nejen těch pozitivních. Osobně jsem si zalíbil desktopové provedení, zamiloval jsem se do VU metru a červeně zářícího knobu, když zavřu oči, v uších mi zní čistý a jasný zvuk. Překousnu malá tlačítka jinak dobře míněných funkcí Mono a Dim, avšak zklamán jsem možnostmi softwarového vybavení. Neodpustitelné je zatížení CPU při pohybu potenciometrů.

Desktop Konnekt 6 je určena těm, kteří jsou ochotni si připlatit za zvukovou kvalitu, nejsou nároční na konektivitu, nejsou hnidopichové a mají rádi malá hezká blikající udělátka.