Svéráz národního analogu...

Daniel Zahradníček, 16. 1. 2003

Na počátku bylo Q. Waldorf Q, syntezátor stejnojmenné firmy z malé německé vesničky Waldorf. Postupně se na trhu objevil pětioktávový nástroj, dále odvozený Q Rack a tříoktávový Micro Q Keyboard. Společně se stále dostupnější cenou těchto nástrojů navíc syntezátory přinášely nové možností díky vylepšovanému operačnímu systému. Současný nejdostupnější virtuální analog s logem Waldorf se jmenuje Micro Q (Lite).

Úvod

Netradiční firemní přístup, dobře známý již od stávajících nástrojů Waldorf, začíná zapnutím nástroje. Micro Q totiž nabíhá okamžitě po připojení externího napáječe, bez nutnosti vlastního zapnutí. Neprávem by se tvůrci přitom mohli obávat, že by snad jejich syntezátor zůstal v některém racku potmě a potichu. Ani vypnutí není záležitost okamžiku, "Power" je tlačítko, jehož několikasekundové držení doprovází vypínací sekvenci podobnou mobilním telefonům. Miniaturní externí napáječ z Taiwanu vypadá velice elegantně a nadprůměrný dojem z této černé krabičky kazí pouze jeho extrémní přehřívání. Vše ostatní je ryze německé. Robustní plechový kabátek, netradičně modrý displej, šestice nekonečných ovladačů a datové kolečko rudé barvy.

Výkon

Micro Q, stejně jako původní Waldorf Q, pracuje podobně jako ostatní VA nástroje na principu digitální simulace analogové subtraktivní syntézy. Firma Waldorf však navíc přidává dodatek v podobě klasické FM a hlavně tabulkové "wavetable" syntézy (ta je vlastní zejména nástrojům Microwave II, XT nebo Xtk a je rovněž součástí VST instrumentu PPG Wave 2.V). Zatímco původní pětioktávový keyboard Waldorf Q, resp. od něj odvozený rackový modul, obsahuje trojici čipů Motorola 56303, Micro Q je vybaven čipem pouze jediným, i když o něco výkonnějším. A ačkoliv toto srovnání nemá komplexní vliv na výslednou zvukovou kvalitu syntezátoru, je srdce tohoto nástroje více než třikrát výkonnější, než s jakým se narodil např. rovněž německý Access Virus B, případně švédský Nord Lead 2. Na obranu těchto konkurentů je však nutno přiznat, že jsou to oba modely z konce minulé dekády (na které v současné době velmi úspěšně navazuje Virus C, resp. Nord Lead 3). Jedním ze starších nástrojů, se kterým si aktuální Micro Q však nezadá, je více než dvakrát výkonnější Supernova. Syntezátory firmy Novation však rezervují velkou část své kapacity pro efektovou sekci (v tomto případě se jedná dokonce o osmikanálovou jednotku!).

Pojďme však zpět k modrošedému dvojracku Waldorf Micro Q (Lite). Jedním z přínosů "počítačově" řešeného CPU je i dynamická alokace hlasů nástroje. Každá nepoužitá součást virtuálního obvodu (oscilátor, filtr, efekt apod.) šetří nějaké to procento z celkového výkonu, a dává tak prostor pro maximální, až 25hlasou polyfonii. Micro Q tak nabízí zhruba o polovinu větší polyfonii než původní Waldorf Q se šestnácti hlasy. A ještě výkonnějším se Micro Q stane po rozšíření expanzní kartou. Celková polyfonie může vzrůst až na 75 hlasů, zatímco maximum původního rozšířeného syntezátoru Q bylo 32 hlasů. Škoda, že však chybí indikace volného počtu hlasů, třeba v podobě "zatížení" procesoru. U nástrojů, kde navíc polyfonie není pevně dána (záleží na složitosti a struktuře použitých virtuálních obvodů), je absence takové informace nepříjemný nedostatek. A ještě jedna skutečnost: chybí prvek pro samostatnou regulaci výstupní úrovně. Společně s editací parametrů je pro nastavení hlasitosti vyhrazen jeden z otočných kontrolérů pod displejem.

Paměť

Základní struktura nástroje sestává ze stovky multiprogramů, přičemž Micro Q je syntezátor s plně šestnáctikanálovým multitimbralem. V paměti nástroje jsou obsaženy tři stovky zvukových programů, trochu neprakticky však rozděleny po stovkách na banky A, B, C. Poslední banka D, to je domov pro dvě desítky bicích map. Každý z těchto bicích programů může být kombinací až dvaatřiceti zvuků, což je počet vrstev více než dostatečný (stejný rozsah nabízí např. syntezátor Kurzweil K2500). Jediná výtka může patřit editaci bicích map, kdy nelze mezi stávající vzorky rozložené po klaviatuře vkládat další zvuky bez přesunu a editace ostatních výše přiřazených programů. Ale není snad nikoho, komu by úprava bicích map byla denním chlebem, a pár podobných nepříjemností obsahuje snad každý nástroj. Je proto nutné si zvyknout, případně doufat a čekat na nový operační systém.

Dobře, že Micro Q nabízí (i když opožděně až jako dodatek OS verze 2.0) dnes již téměř standardní funkci řazení a vyhledávání presetů podle kategorie. Tento "filtr" dělí stávající programy na téměř dvě desítky charakterů (Arp, Atmo, Bass, Bell, Brs, Drum, Ext, FX, Init, Keys, Lead, Pad, Perc, Pluk, Poly, Seq, Strg, Voc, Wave) a rozhodně zkracuje dobu vyhledání právě požadovaného zvuku.

Jak je v posledních letech zvykem i pro většinu ostatních výrobců, paměť nástroje je "pouze jedna", tedy bez dělení na firemní presety a vlastní zvuky. Uložení vlastního nastavení proto vždy přemazává původní data, bez možnosti okamžitého návratu do tovární podoby. Jediná cesta k obnovení původních hodnot je totiž načtení výpisu SysEx, který je kromě různých utilit, PDF manuálů a brožur, i všech verzí OS ke stažení v FTP části stránek www.waldorf-music.de. Jiné firmy nabízejí elegantnější a hlavně okamžité řešení, např. u nástrojů Novation lze libovolnou část (jako je program, performance, arpeggiátor, tabulka Program Change apod.) kdykoliv obnovit z interní oblasti paměti.

Micro Q z důvodu odlišné hardwarové konstrukce oproti "velkému" syntezátoru Q používá odlišný operační systém, přesto však umožňuje částečnou kompatibilitu přenosu presetů z původního nástroje na nový syntezátor. Zvuky na Micro Q znějí pochopitelně trochu odlišně, důvodem je především nižší výpočetní kapacita procesoru a tím limitovaná efektová sekce.

A ještě o jednu možnost méně - Micro Q chybí slot pro paměťovou kartu. Waldorf Q na ní dokáže uložit 100 presetů (patches), 50 multikombinací a 50 sekvencerových paternů. Cena této RAM karta je v porovnání s cenou nástrojů řady Q velmi příjemná (1200 Kč), majitele Micro Q by však tato upřená výhoda nemusela dvakrát bolet. Syntezátorové firmy povětšinou od těchto externích paměťových médií upouštějí (např. Clavia Nord Lead 2 - slot pro kartu ano, Nord Lead 3 - bez karty).

Oscilátory

Základní tvorba zvuku, i když pochopitelně ve své virtuální podobě, je opět téměř identická se svým předchůdcem. Pro každý hlas je zde klasická trojice oscilátorů se čtyřmi tradičními průběhy (sinusoida, trojúhelník, pila a obdélníkové pulzy proměnné šířky). Celkový možný počet oscilátorů však může být až pět, to v případě použití wavetable vzorků (těch je 2 x 128). Odlišnost od syntezátoru Q přichází v sekci filtrů (to opět z důvodu nižšího výkonu procesoru). Micro Q (Lite) umožňuje pouze jejich sériové nebo paralelní řazení, které spolu s nastavením a přiřazením výstupů každého z oscilátoru (a možností modulace těchto parametrů např. podle obálky, LFO nebo velocity) dává stále neuvěřitelně široké zvukové spektrum a možnosti editace. Sada filtrů zahrnuje dolní, horní a pásmovou propust, dále hřebenový filtr (s pozitivním i negativním průběhem), se strmostí 12/24 dB.

Zvuky

Oproti vynechanému krokovému sekvencéru, malé, ale významné součásti velkého Q, je součástí Micro Q (Lite) racku pouze arpeggiátor. Lze jej aktivovat na všech šestnácti partech současně a díky široké řadě parametrů skýtá mocné možnosti. Je také již obsažen v řadě továrních presetů a má na výsledném zvuku nástroje svoje zásluhy. Micro Q však zřejmě nechce být další z řady současných digitálně analogových reinkarnací. Svědčí o tom i jeho široké zvukové spektrum a obsažená sada presetů. Kvantitou pochopitelně vítězí "efektové" zvuky (sóla, plochy, arpeggia, zvonečky, "bublající" paterny, analogové bicí apod.), vynikající jsou ale i např. elektrická piana, clavinovy, desítky basových zvuků a presety nabité charakterem DX 7.

Surround

Doba, kdy nové verze operačního systému pouze odstraňovaly "mouchy" předchozích verzí, jsou naštěstí již dlouho pryč a nutno říci, že dětských nemocí si Waldorf užil více, než bývá obvyklý průměr. Jednou z hlavních novinek od verze 2.0 jsou rozšířené možnosti editace i nabídka efektového procesoru. Např. reverb nyní mimo jiné obsahuje dolní a horní frekvenční propust, dále 300 ms dlouhý predelay, nebo umožňuje editaci tvaru simulovaného prostoru i jeho velikost apod.

Nejzajímavější novinkou je však zřejmě nový reverb, resp. jeho surroundová verze (!). Šest samostatných audio výstupů syntezátoru je "přesně akorát" odpovídající počet pro klasický prostorový formát 5.1. Jeho aktivace dává na hlavní výstup signál přední dvojice kanálů (Front L+R), pomocný stereofonní výstup Sub 1 nese signál dvojice kanálů zadních (Rear L+R) a na poslední stereofonní pár Sub 2 je rozdělen signál středový (Center) a subbasový efektový kanál LFE (jeho horní frekvenční rozsah obvykle končí na hranici 80 Hz). Do prostoru je tak možné dostat nejen zvuky syntezátoru, ale i externí signál ze stereofonního vstupu. Podobně jako prostorový reverb funguje i delay (příchozí monofonní nebo dvojkanálový signál neposílá po šíři stereofonní báze ale na všech šest, resp. 5+1 kanál).

Vocoder

Bylo by i marketingovou chybou, alespoň při existenci vstupu pro externí audio signál, opomenout vocoder jako součást syntezátoru. 1/4" konektory však akceptují pouze signál linkové úrovně a přímé připojení mikrofonu je bez předzesílení tedy vyloučeno (např. v tmavomodrém světě britských nástrojů Novation toto není problém, součástí syntezátoru Nova je přepínač vstupní citlivosti, navíc nabízející přímo čtyři polohy).

Jako většina ostatních nástrojů i Waldorf Micro Q nabízí jediný vocoder v reálném čase, zato však s řadou široce editovatelných parametrů. Signál je možné dělit "pouze" na 25 pásem (např. Access Virus B i C dokáže pásem 32, Nova dokonce až 40), nejedná se však o přímý parametr zvukové kvality nebo dostupných možností pro úpravu externího signálu. Několik různých nastavení je pochopitelně součástí presetových programů, k nalezení jsou na konci poslední banky C.

Nemusí to však být pouze tolik v posledních letech zneužívaný efekt, Micro Q poslouží i pro efektování libovolného externího signálu, což zvládá bez redukce počtu dostupných polyfonních hlasů. V příslušném menu lze externí audio přiřadit na jednu ze čtyř efektových sekcí Inst 1-4 FX, nebo přímo na libovolnou výstupní dvojici audio kanálů.

Závěrem

Osobitý přístup německých tvůrců se mi opravdu zamlouvá. Malý displej i ovládací matrice (převzatá ze staršího monofonního nástroje Waldorf Pulse) nejsou pro práci s Micro Q velkou překážkou. Absence digitálního výstupu je zase pro tuto cenovou kategorii téměř "tradiční". Snad jenom škoda, že se nedostalo na možnost morfování parametrů. Funkce na Waldorfu Q nazvaná Xphorm přináší zajímavé zvukové možnosti, podobně jako princip prolínání zvuků na nástrojích, jako je Clavia Nord Lead 2/3, nedoceněný Oberheim OB12 nebo Yamaha AN1x. Zbývají teď jenom kladné body, ty jsem však již vyjmenoval v samostatném odstavci. Lámu si hlavu tím, jak babičce sdělit, že moje nová známost je z Německa.

Info:

Micro Q (Lite) je cenově nejdostupnější "virtuální analog" ze syntezátorů německé firmy Waldorf. Vychází z nástroje Waldorf Q a kromě simulace analogové subtraktivní syntézy umožňuje i klasickou FM a tabulkovou wavetable syntézu. Možné je současné použití až pěti oscilátorů a dvou filtrů, společně s trojicí LFO a čtyřmi obálkami různých průběhů. Do základní nabídky efektového procesoru patří reverb, delay, chorus, flanger, phaser a overdrive. Nechybí ani stereofonní vocoder, surroundové efekty pro práci s prostorovým zvukem (5.1) nebo sada šestnácti arpeggiátorů.

Plus:

vynikající zvukové možnosti

rozšíření polyfonie až na 75 hlasů (!)

stereofonní audio vstup pro zpracování externího signálu (vocoder)

trojice stereofonních audio výstupů

freeware editor

arpeggiátor

cena

Mínus:

malý displej (pouze 2x20 znaků)

málo ovládacích prvků (složitější ovládání)

chybí digitální výstup