Mezi studiovými programy pro PC bychom těžko objektivně hledali ten nejlepší. Ten, kdo si zvykne na Samplitude, už se jen stěží dá přesvědčit k ničemu jinému, stejně tak zarytý uživatel Sonaru, Vegas nebo Pro Tools. Každý má své přednosti a svoje mouchy. Někdy se mi zdá, že se už ani neliší ve funkcích, jako v pohodlí ovládání. Ať tak či tak, loni přibyl jeden z nejdravějších kandidátů, který by rád obsadil počítače ve studiích. Spousta bývalých uživatelů Cubase rozhodně nedá dopustit na Steinberg Nuendo.
Hned na začátku bych asi měl uvést na pravou míru slova v nadpisu. Papírnictví mi Nuendo rozhodně nepřipomnělo cenou produktů, které v takovém obchodě můžete koupit, a už vůbec ne tím, že by bylo tuctovým artiklem. (Naopak, kdyby se mělo soutěžit o nejlepší multitrack editor na PC, pěkně by si se Samplitude vjely do vlasů.) Obchod s kancelářskými potřebami mi připomněl jen a pouze nástrojovými tlačítky hlavního okna (nůžky, lepidlo, tužka, guma a lupa), která, ostatně jako mnohé další vlastnosti, zdědil po svém prapředkovi z rodu Steinbergů - Cubase. Jak už to ale bývá, mladší často bývají horliví a nehodlají se spokojit s tím, co umí ti, kteří jim vyšlapali cestu. A tak i několikanásobně silnější Nuendo odsuzuje Cubase k tomu, aby dožívala výminku, zatímco se sám chápe opratí rodinného podniku. Společné rodové rysy mohou Nuendu jen pomoci získat popularitu u zástupů uživatelů, kteří se už na Cubase stali takřka závislými.
Ovládání a prostředí
Velkou výhodou nově se rodících programů (což platí i pro Nuendo) je šance prohlédnout si u konkurence, co je v jejím podání špatně, vyvarovat se toho a to dobré převzít. Navíc se nemusí ohlížet na to, že uživatelé předešlých verzí mají již zažité postupy (stačí změnit klávesové zkratky nebo trochu přeorganizovat nabídku a z letitého profesionála se rázem stane školák). Důsledkem toho je, že už první verze koně, na kterého Steinberg hodně sází, měla ovládání na stejné, ne-li vyšší úrovni než ostřílení pardálové.
Ústředním bodem Nuenda je (jak jinak?) editační okno, které zahrnuje audio a MIDI stopy. Přes celou jeho šířku se táhne lišta, která je osazena tlačítky reprezentujícími většinu nejdůležitějších funkcí programu. Účel jednotlivých módů kurzoru už snad nemůže být více polopaticky naznačen. Přestože v reálném životě se nůžkami určitě dají dělat různé věci, tvůrci Nuenda na dvojsmysly moc nedají, a tak je tenhle nástroj určen ke střihu objektů, podobně jako lepidlo ke slepování dvou a více sousedících objektů, zatímco kliknutím pomocí gumy jednoduše libovolný sampl vymažete. Když změníte kurzor v šipku, máte najednou v ruce velice silný nástroj, jehož pomocí upravujete prolínání (mimochodem s pokročilým fade editorem je radost pracovat), hlasitost objektu a jeho délku nebo posouváte samply v čase a mezi stopami.
K tomu mu vydatně pomáhá druhá polovina lišty v tomto okně, jejíž část je vyhrazena pro manipulaci s objekty a rychlý přístup ke snap módu, tedy přichytávání objektů k vodítkům. Těmi můžou být konce a začátky objektů, časové body, značky, nebo všechno zároveň. Zdánlivě se jedná o zbytečnost (vždyť snapovat umí už snad každý program), ale tyto buttonky ušetří ohromné množství času a nervů. Synchronizace zvuků v několika různých stopách je záležitostí dvou tří sekund.
Stejně tak zbytek ovládání programu je vymyšlen tak, aby práce byla co nejplynulejší a nejpohodlnější. Šířku stop nastavujete tažením jejich spodního okraje, zoomujete a všechny (virtuální) potenciometry ovládáte kolečkem myši.
Pool a soubory
Ať nahráváte nebo pracujete pouze s importovanými soubory (Nuendo se vás vždy pokorně zeptá, jestli chcete zvuk zkopírovat do pracovní složky projektu), máte jistotu, že se zdroji, s nimiž pracujete, bude pečlivě nakládáno. Postará se o ně totiž další okno programu - multifunkční file manager - Pool. O jakémkoli zvukovém souboru (verze 1.5.2 už umí importovat prakticky cokoli včetně *.rex souborů, které využívají programy Propellerheads, a standardních formátů v kvalitě 96 kHz i vyšší) vede nejnutnější agendu o umístění zdrojových zvuků na disku (discích). Protože má všechny přesné informace ohledně délky a kvality, je pool také schopen po celém počítači hledat soubory, které jste, když jste pracovali se soubory mimo program, mohli přemístit nebo přejmenovat.
Pool zajišťuje maximální bezpečnost práce se soubory. Ve chvíli, kdy vymažete objekt v editačním okně, v poolu stále zůstává a vy můžete využít jeho schopnosti vrátit sampl přesně na místo, kde byl nahrán. Teprve když se rozhodnete vyčistit pool od nepotřebných samplů, přesunou se soubory do interního odpadkového koše.
Samozřejmostí, stejně jako u Samplitude nebo Pro Tools, je loop recording, tedy způsob smyčkového nahrávání, které vám umožní opakovaně nahrávat jeden takt třeba stokrát po sobě a pak si vybrat nejlepší záběr. V praxi to obnáší, že program nahrává jeden dlouhý soubor, v němž si nechává značky pro začátek a konec. Pool Nuenda kromě všech informací zobrazí také od začátku do konce celou vlnu všech souborů s tím, že kamkoli na ni kliknete, spustí se playback wavu. Soubory nahrané pomocí loop recordu navíc rozvětví podle toho, jak byly nahrávány.
VST Mix a automatizace
Tím, co vůbec nejvíce připomíná v Nuendu Cubase, je bezpochyby okno VST Mixu. S jejich dialogovými okny by se daly hrát hry typu "hledej dvanáct rozdílů". Pár podstatných se samozřejmě najít dá. Šavle, které na rozdíl od Cubase v Nuendu přibývají, pouze když je pro to důvod - tedy když mají korespondovat s nějakým trackem, mají kapánek jiný design, ale funkce na nich najdete úplně stejné; tlačítka solo, mute, record a rolovací menu indikující, ze kterého vstupu bude stopa nahrávat a do kterého výstupu bude posílána (submix busy, výstupy na kartě, surround panner). Další tři buttonky (Inserts, EQ a FX) vám otevřou přístup k dialogu (proč tři pro jeden dialog?), v němž můžete zvuk ze stop posílat do čtyř real-time VST nebo DX efektů pro stopu nebo osmi master send efektů.
Víc než polovinu tohoto okna ale zabírá dokonalý čtyřpásmový parametrický Nuendo Equaliser (úplně stejný jako u Cubase 5). V něm pomocí čtyř bodů (podobně jako u Q4 a Q10 od Waves) upravujete průběh křivky frekvenčních pásem. Protože pohyb bodu je prakticky neomezený, můžete se snadno (a rychle) dopídit k ideálnímu zvuku.
Co jste ale rozhodně v šavlích Cubase najít nemohli, jsou tlačítka "R" a "W" reprezentující příkazy Zapisuj a Čti automatizaci. Podobně jako u RTAS je oproti DX prostředí výhodou VST aplikací, že kromě automatizace hlasitosti, panoramy a surroundu dokáží plně využít automation u každičkého parametru VST plug-inů.
K automatizaci má Nuendo vůbec zvláštní přístup. Zatímco některé programy vám v jeden moment dovolí zobrazit jen jednu linku automatizace (Pro Tools LE) a jiné všechny natlačí nepřehledně do jednoho okna (Sonar), Nuendo dovoluje pro každý parametr vytvořit v editačním okně zvláštní stopu, která se rozbalí, když kliknete na příslušné místo v záhlaví tracku. Každá stopa jich může mít nepočítaně, ale jejich pořadí si můžete libovolně prohazovat tak, abyste vždy tu, kterou editujete (ať už volným kreslením rukou nebo pomocí kontroleru), měli nejblíže k inkriminované zvukové stopě.
VST Pluginy
Kromě toho, že Nuendo dokáže používat jakékoli VST a DirectX (také v reálném čase, jen bez možnosti automatizace) plug-iny, disponuje sám program sadou velice vydařených efektů. Již jsem se zmiňoval o perfektním ekvalizéru, který doplňuje výborný Nuendo Compressor, umožňující aplikovat různý stupeň komprese na libovolný počet pásem, takže svým způsobem funguje též jako x-pásmový ekvalizér. Jeho pomocí se dá vyčarovat perfektní zvuk bicích, ale využití pro něj můžete najít snad v každé stopě.
Kdo by nebyl spokojen s tím, jak se Nuendo Compressor staví k dynamice, toho určitě uchlácholí plug-in Nuendo Dynamics, což je kompresor, limiter a automatický gate v jednom. Kromě spousty zvukových možností vám tento efekt umožní i zvolit si pořadí, v jakém v něm budou jednotlivé procesy probíhat.
Představa, že by se dalo dosáhnout dobrého výsledku bez reverbu, mi nepřijde příliš pravděpodobná. A tomu, kdo si zvykne na práci s perfektně zpracovaným room simulátorem Nuendo Reverb, asi už tuplem ne. Grafické znázornění hlavních funkcí reverbu (predelay, roomsize a reverb time) pomáhá uživateli lehce se v něm orientovat. To hlavní však je, že s ním docílíte (věrohodného) zvuku a atmosféry místnosti o jakékoli velikosti. K absolutní dokonalosti mu ještě pomáhá to, že do něj autoři umístili protažená chapadla ekvalizéru - funkce low a high cut.
Nuendo má široké možnosti práce s efekty. Všechny, které jsem zmínil, a mnoho dalších, z nichž některé můžete znát už z Cubase (Chorus, Distortion, DoubleDelay...), lze aplikovat jak v mixéru, tak přímo na jednotlivé objekty v editačním okně, v okně Sample editoru (interní destruktivní editor) nebo rovnou z Poolu.
MIDI a instrumenty
Nuendo se neustále mění a vyvíjí. Poměrně často si lze stáhnout nové verze z jeho domovských stránek (plné verze, jejichž fungování je podmíněné hardwarovým klíčem - demo však budete asi hledat marně), které disponují novými a novými funkcemi a dochytávkami starých neduhů. Když vyšla verze 1.5, dočkali se uživatelé příjemného zpestření v podobě podpory VST instrumentů. Už do té doby bylo Nuendo téměř všestranným nástrojem pro editaci MIDI - obsahovalo potřebné funkce (jako quantize, transpose), a když jste dvakrát klikli na libovolný objekt v MIDI tracku, objevilo se okno výborného MIDI Editoru, ve kterém lze noty psát, kopírovat, mazat, měnit jejich délku a hlasitost.
Lm-9 (MIDI bubeník), vb-1 (simulátor hry na baskytaru), Universal Sound Module a Neon jsou softwarové virtuální hudební nástroje, do kterých Nuendo dokáže vyvést MIDI stopu a přehrávat, aniž by už potřeboval externí hardwarové zařízení klasického syntetizéru nebo banky zvukové karty. Zvuk, který pak z VST instrumentu dostanete, považuje potom VST Mixer za plnohodnotný audio signál a je tedy schopen ho v reálném čase efektovat. Čtyři základní instrumenty ale každému asi stačit nebudou. Jsou v Nuendu spíš jako připomenutí, že program tuhle funkci podporuje. Kdo ji bude chtít využívat, se určitě porozhlédne po internetu, aby se prokousal nepřeberným množstvím freewarových i profesionálních virtuálních nástrojů (viz také Muzikus 11/01). Instrumenty ale nemusí být nutně jen plug-iny, protože od 1.5 Nuendo standardně podporuje propojení s externími programy přes ReWire, takže může používat třeba Reason nebo Rebirth.
Má Nuendo vůbec mouchy?
Jestli ano, velice dobře je schovává. Jediná výtka, která se mi dere na jazyk, může směřovat k managementu oken. Každý dialog efektového okruhu (master efekty, VST inserty a instrumenty...) má svoje vlastní malé okénko, místo toho, aby byl nějak šikovně integrován ve VST Mixeru. Ten je navíc uvězněn v hlavním okně programu, takže má problémy s expanzí na druhý monitor (kdo jednou zkusil mít mixpult na jednom monitoru a editační okno na druhém, už nechce jinak). Ale tohle všechno vyváží kvalitou práce s audiosoubory, množstvím skvělých efektů a možností úpravy zvuku. Nuendo je bezpochyby jeden z nejsilnějších multitrack editorů na současném trhu (alespoň co se týče PC).
Více informací naleznete na www.nuendo. com, www.steinberg.net
Karta Nuendo
Aby řešení, které Steinberg s Nundem nabízí studiím, bylo kompletní, distribuuje firma pod názvem Nuendo 96/52 také 24bit /96kHz Hammerfall RME 2496. Karta disponuje pouze digitálními vstupy a výstupy, ale je schopná najednou nahrávat 24 stop v 96 kHz kvalitě. Společně s Houstonem (viz další test) a kvalitním ADDA převodníkem může být při ceně 19 366 Kč pro studio tím pravým řešením.
Info:
Steinberg Nuendo je program určený pro vícestopé nahrávání a míchání zvuku (stereo i surround) , který využívá VST technologie. Jeho cena je 35 820 Kč.
Plus:
práce se soubory, manipulace s objekty
množství kvalitních efektů
podpora VST instrumentů a ReWire
Mínus:
mixér by mohl být přehlednější, jeho funkce jsou rozházeny do příliš mnoha oken
jen čtyři realtime plug-iny na stopu
Minimální konfigurace:
Windows 98/ME/2k/NT 4/XP, PII 266 MHz, 128 MB RAM (ale nebojte se přitlačit)
