Sonor Player Kit - topolová poloprofesionální souprava

Německá firma Sonor se očividně nemůže nabažit kompaktních bicích souprav a po modelech Martini, Safari, a Bop (testoval kolega Jan Červenka v prosincovém Muzikusu) odhalila čtvrtý kousek, model Player.

Souprava v dospělých, ale stále pro transport velmi příznivých rozměrech je ideálním řešením pro hráče, kteří potřebují skladné bubny nebo intenzivně koncertují a nemají v zádech bandu techniků. Sonoru se podařilo navrhnout takový kompromis mobility a hutného zvuku, že to snad ani není kompromis - souprava si totiž v obou ohledech stojí opravdu slušně.

O soupravě

Player Kit je čtyřmístná topolová souprava dodávaná pouze se základním hardwarem. Skládá se ze malého bubnu, závěsného tomu, floor tomu na nožičkách a kopáku s téčkem, na kterém je připevněn držák přechodu a činelové rameno (dodávané se soupravou). Navazuje na sadu tří menších souprav s kopáky o průměrech 14”, 16” a 18”, a je tak největší ze Sonořích přenosných souprav. Na rozdíl od menších bratříčků tyto bubny nenesou žádný zvukový kompromis a jejich skladnost je příjemná jak pro transport, tak z hlediska místa na pódiu nebo ve zkušebně. Pro tuto soupravu vidím dva typické způsoby využití - buď pro začátečníka, který dostane za solidní peníze skvěle hrající soupravu, která mu dlouho vydrží, nebo pro pokročilé bubeníky, hrající velké množství menších akcí, kteří vyžadují mobilitu a zároveň ucházející zvukové vlastnosti. Bubny by asi neuhrály velká festivalová pódia (a vypadaly by nedůstojně), ale pro využití na klubové scéně jsou zcela dostačující.

Vybalení

O radost z vybalení mě český distributor připravil, protože jsem dostal bubny sestavené a naladěné. Souprava je osazena převozními čínskými blanami Remo, které doporučuji vyměnit, já jsem soupravu dostal s čirými Ambassadorkami. Na první pohled zaujme skvělá povrchová úprava. I přesto že nejsem zrovna fanoušek sparklů, musím uznat, že tahle světlá zlatá se prostě povedla. Hardware vypadá solidně, všechno drží, jak má, jen téčko do kopáku je až nesmyslně dlouhé, ale lepší, než kdyby bylo krátké. Činelové rameno a tomholder neumožňují extra nízkou pozici (například pro děti), ale já osobně mám rád činel a přechod hodně nízko a nejnižší možné nastavení mi vyhovovalo. Při výměně blan jsem měl možnost okouknout zpracování hran bubnů, není to žádná sláva, ale v dané cenové kategorii standard, žádný propadák. Zpracováním tedy povedené, pojďme si bubny poslechnout.

Kopák

Basový buben je srdcem celé soupravy, a to jednak proto, že je fyzicky v jejím středu, ale hlavně je ze všech bubnů zvukově nejpovedenější. S převozkou a plnou přední blánou to ještě taková jízda není, i když do jazzu ideální a na jemnější rock/pop použitelné, ovšem když jsem kopák osadil blánami Remo Powerstroke 3 a rezonanční s otvorem, vyrostl do sonických rozměrů, které bych od 20 x 12” opravdu nečekal. Kulatý a hutný klasický rockový zvuk bez kompromisů, na pop, funky nebo big beat zcela plnohodnotný nástroj. Co se mi z bubnu vytáhnout nepodařilo, je supermoderní metalový sound s hromadou basů a cvakavým mlaskem na vrchu, na to asi jeho rozměry nestačí, určitě by se ale dalo ještě experimentovat - zkusil bych osadit například Evans EMAD, a mohlo by být lépe.

Snare

Pokud se mám držet anatomických příměrů, bubínek je pro mě mozkem bicí soupravy - v něm se děje to „chytré“, inovativní, komunikativní, s trochou rozletu řekněme i kognitivní. Bubínek je médiem, na kterém lze zahrát všechny rudimenty a souprava je jeho „zvukobarevným“ rozšířením. Kvalitou zpracování malý buben za zbytkem soupravy nezaostává, problém ale je, že od bubínku očekáváme víc. Pokud si soupravu koupí začátečník, není problém, bubínek je po mechanické stránce v pořádku a zvukově to není žádná katastrofa. Ovšem pokročilý hráč už pozná, že je to levný nástroj. Při podladění nebo nadladění ztrácí tělo a stává se spíše efektovým bubnem a i ve středním ladění barevností zrovna neoplývá. Pokusíme-li se odstranit přeznění Moongelem nebo jiným tlumítkem, zbyde jen prázdný plác. Kromě toho při agresivnějším hraní přes ráfek nedrží stoprocentně ladění (tady se podepisuje osm ladicích šroubů místo deseti), ale to se mi stává i s mnohem dražšími nástroji. Abych nebyl přehnaně negativní, pro začátečníka nebo do zkušebny je to zcela dostačující nástroj, a pokud si budeme chtít výrazně polepšit, budeme si muset na snare vyčlenit zhruba tolik peněz jako na celou tuto soupravu.

Tomy

Tomy by mohly být plíce, protože umožňují soupravě dýchat, ale tady už jsem s příměry trochu na vodě. Pevné uchycení desítky a fakt, že čtrnáctka je na nohách, trochu ubírá na hlasitosti, ale hlavně tlumí přeznění bubnů, takže oboje oceňuji. S dodanými průhlednými Ambassadorkami hrál přechod i floor tom tak nějak „jak jsem čekal“ - vcelku vkusný, kultivovaný zvuk, ale bez hloubky a tlaku. Podobně jako u kopáku, do jazzu ideální, do popu dobré (tady záleží na osobních preferencích a nárocích hudby), do rocku nebo kamkoliv, kde chceme hutnější zvuk, žádná sláva. Po přeblanění na Emperorky ale bubny získaly přesně to, co jim chybělo, hutný basový spodek a plnost, kterou od tomů chci. Desítka i čtrnáctka se teď dají naladit jak na vyšší, melodickou úroveň, tak na hranici toho, kdy ještě blána hraje a zvuk je skutečně „punchy“, jak se říká za oceánem. Spokojenost.

Souprava

A jak to hraje jako celek? Na bubny za jedenáct tisíc skvěle. Vlastně jsem se během testování několikrát sám sebe ptal, jestli je nutné vlastnit cca čtyřikrát dražší soupravu. Bubínek poslouží na cvičení dobře, i když na koncert bych si ho radši nebral (vyloženou ostudu by ale taky neudělal), za kopák a tomy bych se v žádném klubu nestyděl. Menší rozměry bubnů a volba dřeva mají za následek spíše nižší hlasitost, což ale nemusí být na škodu, naopak. V poslední době mě napadá, jestli bubny nejsou špatně nadimenzovaný nástroj - hrát na ně bez ochrany sluchu je aurální sebevražda, ve zkušebně je hlasitost ostatních nástrojů odspodu limitována hlasitostí bubnů, v menších klubech si zvukaři stěžují, že jim činely lezou do zpěvů, atd. Relativní tichost této soupravy tedy považuji spíš za plus než mínus, i když je třeba jí přizpůsobit také volbu činelů. Zvuk bubnů je kultivovaný, bez velkého přeznění, což přispívá k celkové sonické čistotě jak v nenazvučené situaci ve zkušebně, tak při nazvučeném koncertním hraní, kdy si souprava zachovává distinkci jednotlivých tónů a po částech i jako celek přitom zní plně a dospěle.

Verdikt

Souprava příjemně skladných proporcí a přitom dospělého zvuku. Vizuálně krásná, zpracování hardware je velmi dobré a zpracování samotných korpusů odpovídá ceně. Zvukově uměřená jak co do hlasitosti, tak dozvuku, což přesně sedí k určení soupravy (menší kluby, akustické hraní), hraje pěkně nasucho i nazvučená. Slabšími místy jsou bubínek, který si pokročilejší hráč vymění, a blány, které doporučuji vyměnit všem (mně se osvědčily dvouvrstvé, ale chcete-li vyšší, melodičtější zvuk, zkuste jednovrstvé). Nejsilnějším místem je naopak kopák, který hraje velmi pěkně, a pokud nejste zrovna djentoví rytmiční mágové, tak jeho subtilnější rozměry ani nepoznáte.

TECHNICKÁ SPECIFIKACE:

www:

www.sonor.com