Solton Chorus 50 - dvoukanálové tranzistorové kytarové kombo

Kytarové combo Solton 50 Chorus
za zády Blanky a Dana
Vzpomenete si ještě na svůj první aparát? Přečkal vaše pionýrská „volume doprava, loud max“? Ten můj ano. Mám ho dodnes a hraje, slovy Petra Jandy, jako za mlada. Sjezdil a zažil toho tolik, že by se na jeho místě všem těm slovutným Peaveyům a Bugginám dávno zacuchala trafa a vysvítily lampy. A jestliže se říká, že třetí světovou přežijí jen švábi a Keith Richards, přidal bych do třetice ještě Soltona. Aspoň by měl Stone přes co valit svého Telecastera.
Z NSR do ČSSR
Dopátrat se dnes přesného původu tohoto výrobku není vůbec snadné. Pokud se nepletu, jednalo se o západoněmecko-československou kooperaci mezi firmami Solton a Delicia, sahající hluboko do předrevolučních 80. let. Navíc jsou tato komba opatřena i logem německé firmy AA-Craaft dodávající vestavěný reproduktor.
Zatímco ještě železná opona neochvějně visela, do Čech proudily kvalitní zahraniční součástky, ze kterých naši technici v Hořovicích stavěli na tuzemské poměry kvalitní mašiny. Nic na tom nemění ani fakt, že padesátka, stejně jako další typy, byla tranzistorová. V té době ještě tranzistor nebylo mezi kytaristy sprosté slovo a podobnou polovodičovou koncepci jako Solton 50 nabízela například i firma Roland ve svém modelu Jazz Chorus JC120. Ostatně nejednou jsem četl o značné zvukové podobnosti obou komb.
Echt Deutsch Werkzeug
Provedení je opravdu precizní. Překližková, mírně zkosená kastle je chráněna nejen okovanými rohy, ale i hliníkovými lištami na všech hranách. Ozvučnice je polootevřená, na jejím dně je upevněn pružinový hall, čelní deska nese dvanáctipalcový reproduktor Boon 12/80 a v horním „šuplíku“ je instalován vlastní zesilovač.
Tvoří ho hnědě lakovaný plech ohnutý do tvaru U, ze kterého vidíme jen přední a zadní panel. Na tom prvním se nacházejí běžné ovladače kytarového aparátu, včetně páčkového voliče režimů interního chorusu a vibrata.
Vzadu je osazena zásuvka pro eurokabel, pojistka, jacky efektové smyčky, Slave a Headphones Output a konektor DIN pro footswitch. Ten byl dodáván spolu s kombem a obsahuje tři mechanické spínače - Valve, Reverb a Chorus.
Zapojení a zvuk
Netradičně bych začal od zkresleného kanálu. Polovodičový distortion produkuje velice tučné, syté až bučivé středové zkreslení, nepodobající se ničemu, co známe z lampových aparátů. Přirovnal bych ho k efektům typu Turbo RAT, Ibanez Metal Charger nebo Power Lead. Popravdě řečeno, ani mě se už dnes nelíbí a nepoužívám ho. Nicméně v časech svých začátků jsem s ním nadělal parády dost. Zvládl i spojení s dalším předřazeným silným zkreslovačem a z komba se pak linulo slušné psychedelické maso.
Asi největší pocty se mé stařičké bedně dostalo před pár lety na jakémsi malém, polosoukromém festivalu. S její pomocí jsem stylem „dva vstupy, dva mikrofony“ nazvučil zpěv a španělku jedné nejmenované legendě folku šedesátých let. Pištící holky u baru na druhé straně sálu sice občas přehlušily produkci, ale kdo by jim to vyčítal. Vždyť co je nejkrásnější? Usměvavé tváře!
Hlavní síla Soltona však tkví v kanálu čistém. Ten, spolu s nijak extrémními korekcemi a poměrně neutrálně znějícím reproduktorem, dělá z komba zařízení s takřka „rovnou“ charakteristikou. To není pro kytaru vždy ideální a měl jsem kdysi příležitost zahrát si také na kus osazený kytarovým reprem Celestion, u něhož jsem okamžitě zaznamenal přítomnost té správné rockové, středové „špíny“. Ovšem za cenu ztráty oné původní všestrannosti.
Další interní efekty nabízejí ještě v mírném rozsahu nastavitelný chorus/vibrato a pružinový hall, který však za polovinou dráhy ovladače Reverb začne najíždět do zpětné vazby.
Pokud jde o efektovou smyčku, nepodařilo se mi ji nikdy zprovoznit, zařazený efekt se neprojevil. Možná ale šlo pouze o vadu konkrétního výrobku. O to líp však využívám zdířku Return, tedy vstup koncového zesilovače, pro připojení separátních kytarových pre-ampů. I když absentující lampy výsledek pochopitelně limitují, nezní takovéto spojení vůbec špatně. A ještě lepšího zvuku dosáhnete, když namísto vnitřního reproduktoru připojíte velký externí reprobox. Konstrukce aparátu však tuto funkci standardně nenabízí, bez páječky se neobejdete.
Zkušebna, pódium, klub
Než se rozepíšu o možnostech praktického využití, musím objektivně zmínit, že podle většiny příspěvků na hudebních fórech se dnes Solton netěší velké přízni muzikantů, můžete narazit na spojení typu „největší prznič kytarového zvuku v dějinách“. Zkušenosti moje i některých kolegů jsou však diametrálně odlišné. Vlastnosti tohoto aparátu ocenili mnozí např. v éře amp simulátorů typu Line 6 POD, které vyzněly nejlépe při linkovém zapojení, a kdy právě „širokozáběrový univerzál“ Chorus 50 nabízel podobnou odezvu jako mixpult PA nebo hi-fi. I já jsem využíval jeho čistého kanálu k zesílení kytary přes řadu krabiček i multiefektů a vždy jsem ocenil právě tuto typickou zvukovou vyváženost.
A zdaleka ne vždy šlo jen o elektrickou kytaru. Solton mi velice dobře posloužil i s připojenou baskytarou, klávesami a CD přehrávačem. Poslední dobou jsem ho často používal při malých folkových vystoupeních pro zesílení akustické kytary i zpěvu. Mix obou signálů obstaraly jen dva vstupy na čelním panelu (!).

Padesát wattů výkonu tohoto tranzistorového zesilovače mi na všech pódiích vždy stačilo, volume jsem nastavoval jen mírně za polovinu, při vyšších hodnotách by už hrozil konflikt s neurotickým podivínem za mixážním pultem. A přestože se říká, že tentýž nominální výkon v lampě produkuje v reálu výrazně silnější zvuk, nevybavuji si, že bych po přechodu na padesátku Marshall 800 zaznamenal nějaký výkonnostní skok.
K dokreslení palety využitelnosti tohoto komba ještě zavzpomínám, že jsem se s ním často setkával jako s pódiovým aparátem pro různé akustické, často smyčcové, ale i dechové nástroje.
Nakonec pak ještě musím vynést kartu nejvyšší a ozřejmit, co znamenají dvě jména v titulku článku. Solton 50 Chorus je totiž dlouholetým věrným a neochvějným souputníkem leadera skupin Tichá dohoda a 2Wings Daniela Šustra. Hrál na něj v minulosti, hraje na něj dodnes a nic na tom nemění ani různé oranžové či jiné módní vlny odnášející do zapomnění jednou Engly a jindy zas Marshally.
Doslov
Přestože je v současnosti trh nasycen řadou poměrně kvalitních a dostupných aparátů, zůstává Solton 50, na rozdíl od jiných, dnes už problematicky hrajících relikvií, stále dobře použitelným zařízením. Svou všestranností, zvukem a zejména spolehlivostí a odolností jistě dobře poslouží každému muzikantovi. Zakládáte kapelu a ještě nevíte, který nástroj na vás po personálních rošádách zbude? Kupte si Soltona a neprohloupíte, ani kdyby to byl cimbál nebo didgeridoo.
Info:
Solton 50 Chorus je dvoukanálové tranzistorové kytarové kombo. Použité se nechá sehnat za cca 3000 Kč.
Plus:
spolehlivost
univerzálnost
cena
Mínus:
zkreslený kanál
váha
Technická specifikace:
Model: Solton 50 Chorus
Výkon: 50 W
Počet kanálů: 2 (Clean, Valve)
Reproduktor: 1x Boon 12/80
Rozměry: 52 x 29 x 52 cm
Hmotnost: 20 kg
www:

