Roland FP-7 - Digitální piano, GM2/GS/XG Lite, samohrajka a přehrávač smyček?

Hned na první pohled mě FP-7 zaujal svým designem. Je vidět, že v poslední době přikládají v Rolandu této stránce nástroje velkou důležitost.

GM2

Na druhý pohled mne zaujala nadstandardní výbava. Nejedná se jen o digitální piano (ačkoli tento úkol sedí nástroji absolutně nejlépe) s maximálně jednou desítkou zvuků. K dispozici je celá sada zvuků GM2, GS a XG Lite, ale i efektů a umí číst příkazy pro tyto standardy, takže s nimi je nástroj plně kompatibilní. Zvukové vzorky v tomto banku se kvalitou s ostatními zvuky nástroje nedají srovnávat. Hodnocení "běžná kvalita těchto standardů" nápaditost zvukových barev spíš přechvaluje.

Samohrajka

Samohrajka umí hrát ve dvou základních režimech. Prvním z nich je jaksi "opačná samohrajka" - k předem připravené sadě akordů lze hrát libovolnou melodii nebo další doprovodné stopy. Kolečka akordů jsou velice intuitivní, ale pro ty, kteří by se neorientovali, se na displeji zobrazuje akordická značka stávajícího akordu a také akordu následujícího. Jedním tlačítkem lze jednoduše vypnout tato automatická kolečka a přepnout se do režimu ručního zadávání harmonie. Umí rozpoznat i velice složité akordy (když stisknu všech dvanáct tónů chromatiky od tónu c, píše například C9 b9 #9, když od c#, píše C 6sus4b9). Ke každému doprovodu jsou k dispozici dvě varianty. Lze jednoduše přepínat mezi třemi režimy - hra v plném aranžmá (basa + bicí + jeden doprovodný zvuk); hra pouze s podporou rytmické sekce (bicí + basa) a hra pouze bicích. Mezi těmito režimy se přepíná jedním tlačítkem.

Přehrávač smyček

Přehrávač smyček bych v takovémto nástroji nečekal už vůbec. Přesto je tu. Do nástroje (nebo lze použít přímo flash USB nebo externí disk) lze nahrát různé zvukové soubory (formát typu wav; 44,1 kHz, 16 bitů lineárně), a ty pak přiřadit čtrnácti klávesám ve spodní části klaviatury. Tyto klávesy pak slouží jako tlačítka pro spouštění smyček. Každou klávesu lze nastavit tak, že spouští smyčku hned, jak ji stiskneme, a hraje stále dokola, nebo počká, až předchozí smyčka dozní, a hraje stále dokola, nebo libovolná ze dvou variant spuštění a hraje pouze jednou, nebo pouze dokud je stisknutá. Co víc si od jednoduchého přehrávače smyček přát?

Záznamník, vrstvení...

Záznam dnes už u nástrojů tohoto typu (tedy digitálního piana) asi nikoho nepřekvapí. Jen pro úplnost uvádím, že i tady je a umí nahrát až tři stopy. Vejde se do něj asi třicet tisíc not a maximálně devadesát devět skladeb. Editace není možná žádná, ale záznam lze uložit jako SMF 0. Načítat je možné SMF soubory typ 0 i 1. Lze vytvářet libovolné dvouvrstvé zvuky, přičemž vrstvy mohou být jak vedle sebe, tak nad sebou. Dělicí klávesa je pochopitelně volitelná, stejně jako poměr hlasitostí obou vrstev - a to přímo z panelu v reálném čase. Některé tovární zvuky jsou již samy o sobě připraveny jako vrstvy nad sebou, takže lze teoreticky docílit až čtyřech vrstev.

Zvuk

Po nadšeném zjišťování technických vlastností jsem se dostal i ke zkoumání toho, co je pro nástroj nakonec stejně vždy rozhodující - zvuk (tedy, ne že bych si ho předtím vůbec nevšímal...). Jak už bylo řečeno, zvuky připravené speciálně pro tento nástroj mají nesrovnatelně vyšší kvalitu než ty, které se používají pouze pro případnou potřebu kompatibility s GM2. I ostatní tovární zvuky ale mají různou úroveň. Zaměřil jsem se na klávesové zvuky, protože je jasné, že i koncepce nástroje se na ně zaměřuje. Ty jsou velice povedené. Pokud nepoužijete interní ozvučení (ještě se k němu dostaneme), můžete si užít příjemný pocit ze hry. Koncertní křídla jsou k dispozici tři a překvapivě je jedno ostřejší než druhé. Hraje se na ně velice příjemně, reagují citlivě s velkou dynamikou, mají příjemnou šíři stereo obrazu. Několik nejvyšších "strun" není tlumeno, stejně jako u skutečného klavíru, ale délka rezonance struny není ani přehnaná, jak se u některých nástrojů stává. Nemohl jsem nezkusit rozeznění vyšších harmonických... I toto funguje (bohužel pouze do páté harmonické, a ne tak hezky čistě jako u akustického klavíru). Další klávesové zvuky zhruba odpovídaly kvalitě, kterou bych od nástroje této cenové kategorie očekával. "Yamahácký" FM zvuk nezvoní tak krásně, jak by měl, rhodesy, fendery a simulace CS80 jsou trochu moc huhňavé, zvuk postrádá průzračnost, čistotu a razanci. Velice hezky zní zvuky ze sekce varhany. Kostelní jsou překvapivě plné a průzračné, některé rockové mají opravdu drive. Dokonce je možné vytvořit vlastní zvuk pomocí osmi táhel. Cembala moc hezky zvoní a po uvolnění klávesy je jednoznačně slyšet jazýček. Honky-tonk piano je poněkud "digitální". Rozladění je u všech zvuků tak přesné a stejné, že je to k nevydržení. Smyčce znějí na první poslech docela slušně, ale velice brzy omrzí. Naprosto jim chybí život. Překvapivě dobře znějí žestě. Ne že by se to dalo srovnávat se specializovanými nástroji, ale na tuto kategorii dobré. Překvapily mě i poměrně slušné pady. Většina z nich byla průzračná, zvuk zbytečně nehuhlal, jak se občas stává u mnoha zvuků tohoto typu. Navíc byly pady docela nápadité, od sebe jednotlivé zvuky dobře odlišitelné. Mezi horší pak patří zvuky smyčcových nástrojů a sborů.

Klaviatura, hraní z not

Kvalita klaviatury (použitá je Progressive Hammer Action II) mě příjemně překvapila. Její tíha a odpor jsou přiměřené, jakož i rozměry kláves. Hrany nejsou příliš ostré, takže je možné hrát i glissanda, aniž by se člověk bál o ruce. Součástí balení je i velmi hezký pultík na noty. Pro správné uchycení k nástroji je potřeba použít dva šrouby (lze utáhnout i povolit bez šroubováku, pouze rukou), které jsou také součástí balení. Pultík pak v podstatě "visí" ve vzduchu, respektive je držen pouze nožičkami pultu a nesedí přímo na nástroji. Má to svou výhodu, že i kdyby se nástroj na stojanu hýbal sebevíc, nebude pultík cvakat o desku nástroje. Na druhou stranu, připadá mi trošku labilní (i když nutno říci, že si na pult asi nebude nikdo odkládat celoživotní autorovo dílo najednou).

Interní ozvučení

Vestavěné reproduktory o výkonu 2 x 13 W z počátku kazily celkový dojem z nástroje. Nicméně po chvíli zkoumání jsem zjistil, že nejvíce škody na zvuku natropí efekt reverb. Díky tomu je celkový zvuk poměrně hodně zahuhlaný a nesrozumitelný.

Součásti balení

Součástí balení jsou ovladače pro propojení nástroje s počítačem přímo pomocí USB kabelu (zde je ještě firma trošičku ve skluzu, neboť pro ovladače pro Windows Vista je ještě potřeba jít na internet). Nechybí ani manuál v elektronické (i tištěné) verzi. Manuál není většinou zapotřebí, ovládání je velice intuitivní. Na druhém disku je instalace sekvenceru Sonar LE, pouze však pro uživatele Windows. Z hardwarových záležitostí v balení najdeme pedál Half-Damper (uvítal bych delší propojovací kabel), napájecí kabel a již zmíněný pultík včetně šroubků.

Závěr

Nástroj rozhodně překvapí svou všestranností. Od digitálního piana jsem neočekával funkce (ač jednoduše zpracované) samohrajky, přehrávače wav souborů, ani GM2/GS/XG Lite kompatibilitu. Tato rozšíření však nijak nesnižují kvality digitálního piana, které samo o sobě zní dobře. Rozšíření se ani nijak zásadně neprojevují na ceně nástroje, která by byla i za takovou kvalitu digitálního piana ucházející.

General Standard vyvinutý firmou Roland navazuje na General MIDI. S GM je plně kompatibilní, takže skladba vytvořená v GM bude na GS nástroji přehrána naprosto stejně jako na libovolném GM nástroji (pochopitelně platí všechna omezení, která jsou i v GM). Přestože byl GS představen ve stejném roce, jako byl ratifikován GM, je z technického hlediska o poznání dál. zdroj: slovnikmidi.info/vyklad/402/