Od iPadu až do studia... se Steinbergem - Cubasis, Cubase 7 a Nuendo 6

Firma Steinberg dnes nabízí kompletní řešení pro muzikanty a zvukové inženýry všech kategorií. Začít s nahráváním můžete doma, jen s iPadem. Cubasis je DAW právě pro iPad. Pokračovat můžete v Cubase na PC nebo Macu, kam svůj projekt z Cubasis přenesete a využijete všech známých, ale také řady nových, vlastností poslední generace Cubase 7. (A to jsme ještě přeskočili jednu úroveň - Sequel je jednodušší DAW, než je Cubase, zaměřený především na práci se smyčkami, ale Sequelu se dnes věnovat nebudeme). Nu a pokud pracujete na zvukové postprodukci k filmu nebo na live show, využijete Nuendo, opět v nejnovější generaci Nuendo 6. Steinberg pokročil se svými DAW na novou úroveň. Představil DAW pro iPad (Cubasis), výrazně vylepšil DAW pro muzikanty (Cubase) a stejný směrem posunul i Nuendo. Dnes se podíváme na všechny tři najednou.

Cubasis

Cubasis je DAW pro majitele iPadu. Zaujme jistě především uživatele Cubase a Nuenda, protože filozofie i celková grafická podoba je Cubase velice podobná.

Máte potřebu nebo touhu nahrávat muziku přímo do iPadu? Dostaví se nápad a vás otravuje, zdržuje a demotivuje pouštět počítač, čekat, až naběhne, následně DAW, nastavit vstupy, výstupy, zvolit nástroj atd. atd.? A nápad je pryč... S iPadem a Cubasis je celý proces rychlejší. A základní práci uděláte v Cubasis úplně stejně jako v Cubase.

Co všechno tedy v Cubasis můžeme? Nahrávat stopy, a to pochopitelně jak zvukové, tak MIDI. MIDI stopy pochopitelně obsahují pouze MIDI informace. Ty jsou následně realizovány pomocí interních zvuků. Nepočítejte tedy se špičkovými zvuky, které slyšíme z hardwarových nástrojů nebo obrovských softwarových zvukových knihoven, používaných na počítačích. Ale pro orientaci a představu to bohatě stačí.

Nahraná data můžeme upravovat podobně jako v Cubase. Zvuková i MIDI data lze stříhat (zepředu, zezadu, uvnitř). Veškeré operace jsou nedestruktivní, takže o ustřižený zvukový materiál nepřijdeme a můžeme se k němu kdykoliv zase vrátit. Co se MIDI týče, k dispozici máme základy Key Editoru Cubase. Takže je možné nahraná data kvantizovat (zarovnávat do mřížky), měnit délky jednotlivých not, jejich pozici, mazat případné překlepy, přidávat další nové noty, přesně upravit hlasitosti každé jednotlivé noty. Musíme mít stále na paměti, že iPad není počítač. Zapomeňte tedy na MIDI kontroléry nebo automatizace. Ale o to tu nejde.

Data samozřejmě také nemusíme nahrávat sami. K dispozici je knihovna s více než dvěstě smyčkami, a to jak MIDI, tak audio. Pokud se tedy nechceme programovat s vlastními bicími, stačí si jen vybrat, jaké použijeme.

Vytvořenou nahrávku můžeme míchat. Součástí je základní verze mixu. Samozřejmě je možné nastavovat poměry hlasitostí jednotlivých stop, jakož i umístění ve stereu (Pan). Pro snazší a zároveň běžnou práci s mixem nechybí ani tlačítka Solo a Mute. K dispozici je základních jedenáct efektů. Ty lze aplikovat buď jako efekty Insert (na každou stopu samostatně) a nebo jako efekty  Send. Zde může být pojem trošku zavádějící. Jedná se vlastně o dvě jednotky efektových procesorů (na výběr je opět ze všech jedenácti efektů do každé jednotky), které jsou shodné pro všechny stopy, a u každé stopy můžeme volit poměr signálu do této efektové jednotky.

Parametry jednotlivých efektů lze pochopitelně nastavovat. Nečekejte kopu parametrů, ale po tomto tvrzení asi budete překvapení, kolik jich je. Například kompresor: Treshold, Ratio, Attack, Release a Gain na konci. Je potřeba něco extra navíc? Trošku nepříjemný je fakt, že nelze zobrazovat větší počet efektů najednou. Ale opět si musíme uvědomit, že pracujeme na iPadu!

Úpravy zvuku virtuálních nástrojů jsou výrazně omezenější. Kromě volby zvuku můžeme nastavovat pouze rychlost náběhu zvuku (Attack) a délku doznění (Release). Ale na všechny virtuální nástroje lze aplikovat efekty stejně, jako na zvukové stopy. Díky tomu lze zvuk výrazně vylepšit.

Kromě popsaných editorů pro úpravu zvuku a Key Editoru je k dispozici také virtuální klaviatura (včetně kolečka pro ohýbání tónu a Sustain pedálu - tyto MIDI události ale nelze v Cubasis editovat), na kterou lze pochopitelně hrát prsty. Zároveň jsou ale obsaženy také virtuální „pady“. Ty ovšem nespouštějí bicí zvuky, jak jsme zvyklí z MIDI klaviatur. Na jednotlivé pady jsou namapovány různé akordy. Padům lze nadefinovat vlastní akordy a celkem lze zobrazit až šestnáct padů.

Co dál?

Výsledný mix lze přímo z Cubasis exportovat na SoundCloud, lze jej poslat e-mailem nebo sdílet přes FTP či Dropbox. Ale projekt lze také vyexportovat a následně otevřít v plnohodnotné verzi Cubase nebo Nuenda (Cubase 6.5 a vyšší - jsem rád, že zde firma Steinberg za každou cenu „netlačí na pilu“ a umožňuje import i do starší verze Cubase). Cubasis ukládá data ve formátu cpb. Pro Cubase je nutné stáhnout doplněk, po jehož instalaci se v menu objeví možnost Import Cubasis Project. V Cubase už lze s daty pracovat jako s jakýmkoliv jiným projektem v Cubase.

Původní zvuky lze nahradit kvalitnějšími zvuky. Ale je velice příjemné, že hned po importu jsou všechny zvuky okamžitě slyšet - je to díky tomu, že Cubasis využívá zvuky ze zvukové knihovny HALion Sonic SE, která je pochopitelně součástí i Cubase, takže jsou zvuky okamžitě nahrazeny ekvivalentními zvuky HALion Sonic SE. Efekty z Cubasis se také v Cubase okamžitě nahradí svými „cubasovskými“ protějšky. A nebo je lze nahradit kvalitnějšími efekty, případně vyladit jejich nastavení, použít automatizace a další dospělé funkce počítačového DAW.

Studio

Asi se ptáte, jak se dá co nejvíce přiblížit profesionálnímu zvuku. Copak se dá nahrát pořádná muzika na interní mikrofon iPadu? Pořádná muzika ano, ale nebude to moc dobře znít. Cubasis ale není jen hračka. Díky kompatibilitě s CoreAudio a CoreMIDI lze použít všechna zařízení, která jsou s těmito standardy též kompatibilní. To znamená, že lze například použít běžné MIDI klaviatury (klidně i s kladívkovou mechanikou). Ty lze k iPadu připojit buď přímo přes USB a kabel Apple iPad Camera Connection Kit a nebo přes speciální MIDI převodníky pro iPad, jako je například Yamaha iMX-1nebo IK Multimedia iRig MIDI. Stejným způsobem lze využít i zvukových karet, které s iPadem komunikují, tedy takových, které jsou tzv. class compliant. Použít lze tedy například Alesis I/O Dock, AKAI SynthStation 49 (ten poslouží jako MIDI klaviatura i zvuková karta v jednom), ale dokonce i špičkové zvukové karty firmy RME. Nahrávat lze pochopitelně i z většího počtu vstupů současně, jako do počítače.

Ani v oblasti virtuálních nástrojů nejsme omezení pouze interními zvuky Cubasis. Díky podpoře tzv. background audio/MIDI lze do Cubasis nasměrovat signál i z ostatních softwarových nástrojů iPadu.

Jak se s Cubasis pracuje?

Práce s Cubasis je rozhodně zábavná. Je to zase něco jiného než sedět u počítače. Spousta uživatelů počítačových DAW děsí všechny ty možnosti, které je možné využít, a tak nikdy ani nezačnou. Cubasis je v tomto směru výrazně přívětivější. Omezení zde jsou (i když počet stop je například naprosto neomezený - teoreticky), ale ne taková, která by nás omezovala v kreativitě. Jen nás usměrní, abychom se skutečně zaměřili na tvorbu hudby, a nikoliv na ozdoby okolo a produkci, v okamžiku, kdy máme skládat nebo nahrávat. S tím se dá pracovat později.

Pochopitelně jsou plně podporována vícedoteková gesta. Pomocí roztáhnutí nebo „štípnutí“ prsty měníme Zoom, a to jak v aranžovací části, tak v KeyEditoru, zvukovém editoru, u velikosti stop. Vše ostatní je velmi podobné jako v Cubase. Otevření KeyEditoru například provedeme dvojitým klepnutím na MIDI region. Trošku nelogicky pak působí třeba střih. Ten se provede vždy v místě kurzoru. Není tedy možné, jako v Cubase, „klepnout“ nástrojem nůžek na místo, kde chceme region rozstřihnout. Ve výsledku je to ale logické, kvůli možnosti nastavení přesného místa střihu. Stejně jako střih fungují také nástroje Mute nebo Erase.

Ze začátku jsem se hodně bál toho, abych se poměrně velkými prsty dokázal strefit na relativně malé objekty (používám Cubasis na iPad mini, takže jsou objekty menší, než na „velkých“ iPadech). Kolize nastávala zejména při požadavku posunout region a nebo jej nedestruktivně ustřihnout zprava nebo zleva pomocí čtverečku v dolních rozích regionů (případně nastavit fade-in nebo fade-out pomocí trojúhelníků vlevo/vpravo nahoře regionů). Díky rychlé možnosti zoomování pomocí klasických gest jsem si ale zvykl rychle přizpůsobit zoom aktuální potřebě. Pak už není problém se na požadovaný objekt strefit naprosto přesně.

Je to použitelné?

Podle mého názoru rozhodně ano. Latence systému je neznatelná. Pro zaznamenání základního hudebního nápadu a motivu je k dispozici vše, co potřebujeme. Díky určitému omezení nemáme problém se soustředit na to podstatné. Ale zároveň jsou k dispozici nástroje pro to, abychom se nemuseli stydět nahrávku prezentovat a v každém taktu čtyřikrát upozorňovat, že se jedná o hrubé demo. A s možností navázání na Cubase - skvělé!

TECHNICKÁ SPECIFIKACE:

Cubase 7

Od Cubasis pro iPad se přesuneme ke Cubase (třeba proto, že jsme do ní projekty z Cubasis načetli) a podíváme se na sedmou generaci tohoto audio-MIDI sekvenceru (DAW), která přináší novinky v oblasti audia i MIDI.

Pro velkou většinu (možná si troufám říci všechny) bude nejzásadnější novinkou, a také tou, kterou budou používat denně, naprosto nové okno Mixu. Kompletně se změnil - vizuálně, funkčně, filozofií, nový je i jeho název - MixConsole.

První zásadní změna je ta, že lze libovolně nastavovat velikost okna mixu (to jsme se ale načekali!). S tím souvisí fakt, že lze měnit také velikosti jednotlivých objektů okna, ať už jde o výšku šavlí, jejich šířku, velikost okének pro Insert, efekty Send, EQ, Gainy a další objekty v Racku (šířka se pochopitelně mění spolu s šířkou celého kanálu). S tím souvisí také možnost zobrazení okna na celou obrazovku.

Zobrazování objektů nad šavlemi, tedy efektů Insert a Send, Channel Stripu, vstupů a výstupů atd., má naprosto nový princip. Zobrazované objekty se volí přímo ve stopě. Jedná se vlastně o různé paletky. Kliknutím na Insert se rozbalí tato paletka a jsou vidět efekty Insert všech stop. Bohužel už není možné zobrazovat pro každou stopu jiné objekty, což bylo možné ve starších verzích Cubase. Tento typ zobrazování má tu výhodu, že se potřebná data dají zobrazit hned ze stopy. Nemusíme myší dojíždět na kraj mixu a zase zpět. Nevýhodou je, že i zavřené paletky zabírají místo na ploše. Naštěstí je celá tato část okna mixu scrollovatelná. Kromě toho lze každé paletce přiřadit samostatnou klávesovou zkratku. Takže otevírání a zavírání paletek lze ovládat i přímo z klávesnice počítače, což osobně považuji momentálně za nejrychlejší způsob.

A ještě je tu jedna možnost. Vlevo nahoře jsou tlačítka 1, 2, 3 a 4. Sem lze uložit zobrazení mixu. A to nejen to, jaká paletka je zobrazená, ale i to, jaké všechny paletky se aktuálně v mixu zobrazují, tedy nastavení Rack.

V levé části mixu jsou dvě možné volby: Visibility a Zones. Obě varianty zobrazují seznam stop. V části Visibility lze rychle nastavit zobrazování/skrývání stop. Jednoduše stačí kliknout do tečky a daná stopa nebo stopy, se okamžitě skryjí nebo zobrazí. V zónách se zobrazují dva sloupce, které reprezentují levou a pravou zónu mixu. Jakoukoliv stopu lze jednoduše přesunout do jedné z těchto zón. To znamená, že stopa/y je/jsou v mixu vždy vidět, a to buď úplně vlevo nebo vpravo. Ostatní stopy se při scrollování jakoby zasouvají pod tyto stopy. Ve starších verzích Cubase byly tyto zóny také, ale v levé zóně byly vždy jen vstupy a v pravé vždy jen výstupy. Nyní je vše variabilní.

Za zásadní změnu okna mix považuji také to, že je zde (sice zmenšená, ale dostatečná) sekce Transport. Takže i ti, kdo nepoužívají pro pohyb v Cubase klávesové zkratky (Start, Stop, na začátek projektu atd.), mají při práci v mixu tato tlačítka po ruce.

Channel Strip

Zvláštní pozornost asi zaslouží nový Channel Strip, což je, osobně bych řekl, módní záležitost, která simuluje práci na starých analogových konzolích. Stejně se jedná o digitální processing, který skutečné analogové teplo jen simuluje. Je ale třeba říci, že simulace jsou velice zdařilé a zvuk opravdu hodně nakopnou. K dispozici je samozřejmě Gate, Compressor, EQ, Limiter. Pořadí jednotlivých modulů v kanálové cestě lze libovolně volit. Řada těchto modulů má při nejmenším aspoň dvě varianty typu efektu, například Brickwall Limiter/Maximizer/Standard Limiter nebo Tape/Tube Saturation.

Další drobnosti potěší

Mix obsahuje řadu drobností, které potěší. Do tohoto okna je například integrovaný Control Room, kde lze nastavovat kompletní poslechové signálové cesty pro muzikanty, Talkback, ale i měřáky (mimochodem i kompatibilní s EBU R128 standardem).

Řadu funkcí v okně mixu lze řešit pomocí drag-and-drop a řadě funkcí lze nastavit vlastní klávesové zkratky. Velmi příjemná je funkce vyhledávání, která urychluje orientaci v mixu, plug-inech i hlavním okně Cubase. V mixu stačí napsat název stopy (nebo část názvu) a Cubase hned zobrazuje výsledek, který se se zadaným vyhledávaným řetězcem shoduje. Pak stačí v okně vyhledávání na danou stopu kliknout a hned stopu vidíme. Stejně to funguje i v hlavním (Project) okně Cubase. Podobně se filtrují i virtuální efekty a nástroje.

Orientaci v mixu zpřehlední a urychlí také grafické ikony. Každá stopa může mít svou vlastní ikonu. Rychlým pohledem pak poznáme, zda se jedná o stopu Snare, Kick nebo Guitar, aniž bychom museli číst název.

Nově je přepracováno také okno Channel Settings, ve kterém se kromě efektů Insert a Send, EQ a faderu hlasitosti stopy může nově zobrazovat také Channel Strip (střídá se s efekty Insert), pořadí efektů (střídá se s EQ), ale i Cue Sendy pro muzikanty (střídá se s efekty Send). Co je opravdu zajímavou vlastností, je možnost zobrazení celé výstupní signálové cesty ze stopy. Pokud je stopa nasměrována do nějaké stopy Group nebo FX, je možné okamžitě zobrazit i tuto výstupní stopu Group/FX a samozřejmě hlavní výstup. Jedním kliknutím se pak lze dostat do Channel Settings této Group/FX stopy a změnit nastavení. Analogicky funguje i vstupní část stopy.

Každé okno plug-inů nativně nabízí možnost tzv. porovnání A/B. Lze tedy vytvořit dvě různá nastavení parametrů plug-inů a pak mezi nimi rychle přepínat a vybírat, která varianta je lepší.

Interní ekvalizéry Cubase nově obsahují spektrální analyzéry (konečně!). Vidět je zároveň signál před ekvalizací a po ní.. Navíc je součástí Voxengo Curve EQ, 64pásmový ekvalizér s možností ukládání, načítání a porovnávání frekvenčního spektra. Díky tomu můžeme ekvalizačně porovnat svoji nahrávku s jinou oblíbenou nahrávkou a případně tu svoji hned upravit.

MIDI

Jak jsem zmínil, také MIDI oblast doznala změn. Hlavní změnou v MIDI oblasti je nová stopa - Chord track. Jedná se o stopu, která dokáže zobrazovat akordy (harmonické změny) v projektu. Ale nejen to. Kromě toho, že harmonii zobrazuje, dokáže také podle těchto značek řídit data v připojených MIDI nebo i audio stopách. Máme tak jistotu, že nikdy nevložíme tón, který se nebude v daném místě harmonicky hodit. Naopak i z nahraného MIDI materiálu umí Cubase detekovat akordy (to už uměly i starší verze). Tyto změny akordů lze přiřadit právě do stopy Chord Track, kterou mohou být následně řízeny další MIDI stopy.

A pak je tady ještě další funkce - průvodce harmonií a harmonická nápověda. Na základě zadaných akordů umí Cubase navrhnout další akordy. A to buď tak, že Cubase navrhne, jaký akord by měl následovat a nebo jaký akord bychom měli vložit mezi dva akordy. V okně Chord Assistant lze natavit různé složitosti navrhovaných akordů. Od jednoduchých trojzvuků až po sedmizvuky. Čím složitější harmonické spoje povolíme, tím více akordů nám Cubase ke každému spoji pochopitelně nabídne. Vše si můžeme okamžitě poslechnout a rozhodnout, zda takový harmonický spoj chceme použít.

Poslední novinka v MIDI se týká tvorby akordů. V okně Key Editor přibyla paletka Chord Editig. Ta pomáhá přímo při tvorbě jednotlivých akordů. Zvolíme například, že budeme tvořit durový akord. Pak už stačí jen vložit základní tón akordu a všechny další tóny vloží Cubase sama automaticky. Samozřejmě lze tvořit i složitější akordy - mollové, sedmičky, devítky, zmenšené, zvětšené atd. atd. Volit lze dokonce i mezi úzkou nebo širokou harmonií. Pracovat lze i s obraty akordů, tedy lze volit, jaký tón má být v basu.

VariAudio 2.0

Chord Track se navíc promítá zpět i do audia. Sice dosud není možné použít VariAudio pro detekci vícehlasého harmonického signálu. Ale díky VariAudiu je naopak možné vícehlasy vytvářet. Stačí duplikovat stopu zpěvu (například) do nových stop a nechat Chord Track, aby zpěv „rozhodil“ podle harmonie, tedy aby dané stopy byly řízené stopou Chord Track. O nic dalšího se již nemusíme starat.

VST Connect SE

VST Connect SE je nová možnost, jak lze Cubase použít pro on-line spolupráci s muzikanty po celém světě. Tento plug-in má k sobě aplikaci VST Connect SE Performer, která je k dispozici zdarma pro kohokoliv. Muzikant si tedy stáhne a nainstaluje tuto aplikaci a producent použije plug-in v Cubase. Muzikant na druhém konci světa připojí svůj nástroj (nebo mikrofon) ke své zvukové kartě a může svůj umělecký výkon zaznamenávat do Cubase na úplně jiné části světa. Je k tomu samozřejmě zapotřebí dostatečně rychlý internet. Data jsou synchronní pro obě strany. (Cubase si nejdříve „osahá“ spojení a posílá signál zpožděně; je to trošku jako pracovat s analogovým páskem, při pohybu v projektu je třeba neustále myslet na určité zpoždění kvůli přenosu dat a synchronizaci přes internet.) Samozřejmě nechybí ani Talkback, dokonce ani video konference.

Vyzkoušel jsem VST Connect s kolegou z vedlejšího města. Přesto že naše hodnoty uploadů několikanásobně převyšovaly datový stream z Cubase, objevovaly se v signálu výpadky (drop-outy). Při komunikaci do jiného státu jsem ale neměl problém.

Drobné aktualizace

Od prvního vydání Cubase 7.0.0 byly vydány již tři aktualizace. Ty dohromady opravují téměř sto padesát  chyb hlášených uživateli, což je podle mě obrovské číslo. Na jednu stranu to ukazuje fakt, že Cubase 7 byla ušitá hodně horkou jehlou. Na druhou stranu je vidět, že Steinberg intenzivně pracuje na vylepšování. Aktualizace jsou nejen údržbové, ale přidávají i nové funkce. Zejména vylepšení grafických funkcí se mi líbí opravdu hodně. Nutno říci, že Cubase 7 je opravdu velmi pohledná.

Měsíce používání

Na Cubase 7 je potřeba si chvíli zvykat, zejména na úplně nový mix, na tom se shodnou asi všichni uživatelé, se kterými jsem mluvil. Na internetu se objevuje řada různých problémů s Cubase 7, z čehož je vidět, že zásah do kódu byl (asi kvůli novému mixu) opravdu hluboký. Osobně jsem se však při každodenním používání Cubase (a to ani v partnerských studiích) s výraznějšími problémy nesetkal (a to pracuji s verzí 7 od prvního dne vydání). Pádů bylo jen minimum a od verze 7.0.2 v podstatě žádný. Občas se objeví pár grafických bugů, dá se s nimi ale úplně bez problémů plnohodnotně pracovat.

Upgradovat, či neupgradovat

Toto je otázka, na kterou se ptá asi každý majitel starších verzí Cubase. Majitelé starších verzí Cubase, než je Cubase 6, mají rozhodování výrazně jednodušší. Už v Cubase 6 byla představena řada velmi zajímavých novinek a funkcí, se kterými je práce mnohem jednodušší a rychlejší. Cubase 7 pochopitelně obsahuje všechny tyto funkce plus řadu dalších. A co uživatelé Cubase 6 nebo 6.5? Rozhodně bych doporučil upgrade každému, kdo se dosud nesmířil se starým (dnes už konečně starým) mixem Cubase a stále řeší „samovolné“ minimalizování oken.

Upgrade bych určitě doporučil všem těm, kteří pracují tvůrčím způsobem a nejsou příliš zběhlí v harmonii. Stopa Chord Track může být obrovským pomocníkem. A komu bych upgrade „necpal“? Všem těm, kteří jsou se svou verzí Cubase spokojení. Kdo cítí, že ani ve své verzi nevyužívá funkce naplno nebo alespoň dostatečně. Těm, kteří mají pocit, že už Cubase 6 je složitá, Cubase 7 vůbec nepomůže. Je pravda, že se Cubase 7 stala opět o krok univerzálnější a má zajímavé nové funkce. S tím ale přibylo také poněkud komplikovanější ovládání, respektive komplikovanější uživatelské přizpůsobení, aby následně ovládání každému jednomu uživateli sedlo přesně podle jeho osobních potřeb.

Cubase 7 bude po vychytání všech much velmi povedené a vysoce profesionální DAW, které je určitě o jednu třídu dál, než je verze 6. Přesto je podle mého názoru největším konkurentem Cubase 7 verze Cubase 6.5. Je velice obtížné vylepšovat něco, co funguje opravdu dobře. Mix už ale zásadní změnu potřeboval. Byl to od firmy Steinberg odvážný krok, snad se jí vyplatí.

TECHNICKÁ SPECIFIKACE:

Nuendo 6

Od Cubase se přesuneme do studií nejvyšší třídy, tedy studií pro filmovou postprodukci a nebo do míst, kde vznikají ty největší live show.

Nuendo je tak trochu Cubase, která byla kompletně napsána znovu, s novým kódem programu, v roce 2002. Samozřejmě navíc nabízí některé funkce, které jsou naprosto nutné pro profesionální práci se zvukem k videu. Ale také některé funkce postrádá, respektive jsou k dispozici v samostatném rozšiřujícím balíku Nuendo Expression Kit - NEK (jedná se vlastně o funkce, které potřebuje spíše muzikant a hudební skladatel, jako je sada virtuálních nástrojů, notace, funkce Note Expression atd). Důsledky kompletně nového kódu byly jasně vidět ještě v předchozích verzí Cubase (6)/Nuendo (5) a to tak, že přesto, že Cubase 6 již nebyla oficiálně kompatibilní s Windows XP, Nuendo (5) na stejné úrovni, paradoxně kompatibilní oficiálně bylo. Dnes už však Windows XP (stejně jako Mac OS X 10.5 nebo 10.6) nepodporuje ani jedno z těchto DAW.

Novinky Nuendo 6 jsou v podstatě shodné s tím, čím se chlubí nová verze Cubase 7. Je to tedy především nové okno MixConsole a vše, co s tím souvisí.

Práce v prostoru

Protože se ale Nuendo na rozdíl od Cubase orientuje na trochu jiné uživatele, objevují se zde i další novinky. Díky integrovanému řešení společnosti IOSONO s názvem Anymix Pro je možné pracovat s umístěním zvuku v prostoru naprosto novým způsobem. Anymix Pro totiž kromě samotné pozice zdroje zvuku pracuje také s hlasitostí signálu v závislosti na vzdálenosti od posluchače, ale také s nastavením EQ. Ekvalizér se při pohybu zdroje zvuku v prostoru automaticky upravuje. Díky automatické změně hlasitosti a EQ je pohyb v prostoru naprosto přirozený, aniž byste museli automatizovat hlasitost a EQ samostatně.

Hlasitost

Stejně jako v Cubase, i Nuendo nabízí nové měřáky, které jsou kompatibilní se standardem EBU R128. Navíc je ale k dispozici nová stopa Loudness. Do této stopy lze zapisovat křivku hlasitosti, která je ovlivňována na základě krátkodobého (nikoliv okamžitého) měření. Díky tomu lze dosáhnout ještě větší preciznosti při práci s hlasitostí a snazším dodržením normy EBU.

Dabing

Jedním z prostředí, kde se Nuendo často používá, je také dabing. I v této disciplíně došlo k výraznému posunu. Tzv. ADR Take System Nuendo 6 nabízí řadu různých odpočítávajících video technik, takže přesné umístění signálu na to správné místo, je výrazně jednodušší. Navíc lze díky možnosti načtení seznamu náběrů (takeů) do seznamu značek okamžitě nahradit dialogy s novým dabingem přímo v Nuendo 6. Nejen, že to urychluje záznam dabingu, ale také to herci, který dabuje, nabízí mnohem více volnosti při jeho kreativní činnosti.

Samozřejmě i nadále zůstává v Nuendu řada rozdílů oproti Cubase, jako je třeba podpora importu a exportu většího počtu formátů, včetně formátů důležitých pro zvukovou postprodukci k videu, lepší možnosti v oblasti směrování signálu (Direct Routing), neomezený počet stop Marker, možnost ukládání a načítání skupiny klipů najednou (Clip Package), automatizované dávkové zpracování, dva nezávislé nástroje Range Selection a další.

Stejně jako Cubase, bohužel i Nuendo 6 ztratilo některé vlastnosti, které si uživatelé předchozích verzí Nuenda oblíbili. Oproti starší verzi Cubase/Nuendo jsou například stále omezené možnosti exportu nastavení celých stop, případně celého mixu.

Stejně jako u předchozích verzí, pokud chceme Nuendo rozšířit o muzikantské funkce, je potřeba dokoupit samostatný balík Nuendo Expansion Kit (NEK). Tento balík obsahuje možnost práce s akordy pomocí Chord Track, virtuální nástroje Padshop, Retrologue, rozšířenou zvukovou knihovnu HALion Sonic SE, LoopMash 2, Groove Agent One, starší nástroje, Prologue, Spector a Mystic, ale také nástroje jako Beat Designer, editor bicích, VST Expression, List Editor a Score Editor.

Závěr

Nuendo 6, stejně jako Cubase 7, těží především z nového okna MixConsole. Na něm je postaven (a s ním také padá) úspěch Nuendo 6. U Nuenda tento fakt dokonce platí ještě více než u Cubase. Zatímco Cubase navíc nabízí ještě vychytávku Chord Track, která může být pro muzikanty hodně zajímavá, Nuendo ve své základní verzi žádné další eso v rukávu nemá. Drobnosti typu přidání plug-inů jiných výrobců (Voxengo Curve EQ a IOSONO Anymix Pro) jsou příjemnými vylepšeními, ale DAW na nich nestojí. Novinka VST Connect SE může být také příjemná, leč je opět drobností. A ostatní vylepšení, jako jsou A/B porovnání, možnost přidání obrázku k názvu stopy a rozšíření barevných možností aplikace, jsou hodny spíše bezplatné aktualizace, než placeného upgradu. Cubase 7 podle mého názoru přináší víc, než Nuendo 6.

Celkové hodnocení

Steinberg se bohužel ukvapil a sedmou generaci Cubase vydal předčasně, s velkým množstvím chyb. Teď těžko dohání a přesvědčuje své zákazníky, že poslední aktualizace už opravdu je stabilní a plně funkční, ačkoliv to je fakt. S Nuendo 6 naštěstí Steinberg vyčkal, a tak nejsou první uživatelé zklamáni. Naopak se Steinbergu podařilo vydat naprosto novou aplikaci - Cubasis pro iPad - která je hned od své první verze velmi zajímavá, bezchybně pracující, logická a intuitivní.

Trend je naprosto zřejmý, a to nejen u Steinbergu, ale v podstatě v celém počítačovém světě. Jednoduchá a intuitivní řešení pro rychlou orientační práci a zábavu jsou na vzestupu. Profesionální produkty a řešení naopak ztrácejí svou sílu a pozici na trhu. Cubasis je z celé probírané trojice softwaru asi nejzajímavějším produktem vůbec. Cubase ještě dokáže svými novinkami zaujmout. Ale Nuendo vlastně nic opravdu zajímavého a nového nepředstavuje. Buď už je nejvyšší kategorie na tak vysoké úrovni, že už není kam se posunovat, a nebo nás v brzké budoucnosti (v řádech několika jednotek let) čeká nějaký opravdu zásadní převrat.

Jak Nuendo 6, tak Cubase 7 nabízí plnohodnotné zkušební verze. K dispozici jsou všechny funkce (v Nuendo bez NEK), projekty lze ukládat, exportovat atd. Prostě jako kdybyste vlastnili plnohodnotnou licenci. Nuendo 6 můžete tímto způsobem používat 400 pracovních hodin (tedy těch, které s Nuendo skutečně pracujete), Cubase 7 můžete tímto způsobem testovat 30 dní (bez ohledu na to, kolik času u Cubase skutečně prosedíte; pokud se tedy budete s kolegy střídat na směny, je to až 720 hodin). K oběma zkušebním verzím potřebujete USB Steinberg Key kterým je licence chráněna. Ten můžete koupit buď samostatně, a nebo využít klíč z předchozích verzí Cubase/Nuendo. Cubasis, stejně jako řada ostatních iOS aplikací, žádnou zkušební verzi nemá.

Je škoda, že Steinberg asi nepřemýšlí nad svými produkty jako nad kompletním ekosystémem (moderní výraz, že?). Kroky mezi jednotlivými aplikacemi jsou příliš velké, a aplikace jsou tak zbytečně moc nezávislé. Mezikroky, jako je Sequel, nejsou do této řady vůbec začleněny, jedná se tedy o krok stranou. Z Cubasis sice můžeme přenášet projekty do Cubase, ale nelze již projekty Cubase ovládat (na to musíme pořídit samostatnou aplikaci Cubase iC Pro). Jakýkoliv zpětný chod, tedy z Cubase do Cubasis, vůbec neexistuje. Proč není možné použít nějakým způsobem Cubasis jako mobilní přehrávač projektů v Cubase (byť v omezené podobě)? Pokud již máme Cubase, nemůžeme využít žádného cenově zvýhodněného upgradu na Nuendo - prostě tu není. A dokonce pokud chceme v Nuendu používat všechny funkce Cubase, musíme dokoupit NEK, ačkoliv Cubase již vlastníme. Nejen, že by takový systém mohl být zajímavý pro uživatele, ale mohl by být obchodně zajímavý i pro Steinberg. V důsledku čehož by mohly vznikat vlastnosti, které by opět byly zajímavé pro uživatele.

Cubase i Nuendo jsou rozhodně zajímavými produkty, ale už tu byly i výrazně zajímavější upgrady, které přinášely více novinek, které opravdu posouvaly tvorbu kupředu. Navíc okolo nich nekroužili strašáci jménem Bug.