Morley DJ Ashba Skeleton Wah - kvákadlo zejména pro kytaristy

Kvákadla a zkreslovadla - ta mám z toho kvanta nejrůznějších krabiček nejvíc rád. O to víc jsem byl nadšen, když se mi do rukou dostal na test nejnovější výrobek respektované firmy Morley, totiž kvákadlo vytvořené dle požadavků kytaristy a producenta Darena Jaye Ashbyho, známého díky své spolupráci s Bullet Boys, Guns N’ Roses a Sixx:A.M. spíše pod jménem DJ Ashba.

První dojem po rozbalení?

Design? Skvělý! Dokonce bílá povrchová úprava je vyprodukována tak, že na základě patentované technologie firmy ve tmě přímo svítí! Ne jen oblast nápisu, ale celý pedál! Dobrá masírka! Grafika na nášlapné ploše bude asi dost trpět (tak dlouho jsem to ale zase neměl, abych to prověřil), Ashbyho podpis s nezbytnou kresbičkou, „ručním“ nápisem Skeleton a „optimistickým“ havranem na lebce patří holt k současným trendům signature zařízení. Osobně se mi zavádějící obrázky či nápisy dost nelíbí, ale to je asi jen můj problém.

Na celkovém designu se to nijak negativně nepodepisuje.

Vstupy?

Klasika. Zleva pro kytaru, zprava výstup do aparátu či dál do pedalboardu. Nad vstupem vpravo je vstup pro napájení, a to opět klasických devět voltů. Napáječ ale s pedálem dodáván není. Dá se ovšem použít jakýkoli běžný devítivoltový či lze použít odpovídající výstup z power supply na pedalboardu.

Kontrolky?

Na základním šasi vedle vlastního pedálu je kontrolka, která nám intenzivně modrým světlem dává vědět, že zrovna kvákáme. Proč ne? Je to hezké, nikomu to neublíží, a hlavně to nijak nesupluje nespornou kvalitu tohoto kvákadla. Beru to jako příjemnou přidanou hodnotu. Osobní dojem? Líbí se mi to.

Po zapojení

Nebudu dlouze popisovat, co si každý dovede představit. Zkusil jsem pedál na humbuckerech (Gibson Les Paul Standard), singlech (Fender American Standard Deluxe) i na aktivních EMG (Paul Reed Smith Torero), a to u celolampového halfstacku Marshall JSM2000 TSL100 i u tranzistorového komba Fender Champion 100. U všech nástrojů a aparátů jednoznačně držel charakter zvuku, nic nebylo přepáleného. U zkreslení mi osobně nejvíce seděl k Les Paulovi, ale to je jen osobní dojem. Reagoval dobře i na změny zapojení v singlech na Stratocasteru, u čistého zvuku si nejlépe (z mého hlediska) seděl s aktivními snímači na PRS.

Osobní dojem

Prošlo mi rukama nebo spíše nohama velké množství wah pedálů. Tento mi byl velmi příjemný zejména pro zkreslený zvuk, což se a priori u tohoto Ashbou signovaného přístroje předpokládá. Zvukové spektrum neujíždělo do extrémů (srovnatelně s prvotními wah pedály Electro-Harmonix), nájezd na efekt byl velmi povlovný (na rozdíl třeba od Morley Pro-Series II s razantnějším nástupem), zvýraznění vyšších frekvencí nebylo hraniční (osobně mi v tomto pro hi-gainové rejstříky více vyhovuje Stevie Vai Bad Horsie II při zapnutém modu Vai), na druhou stranu si člověk nemusí tolik hlídat pohyb nohy, aby neujel do krajních zvukových poloh.

Výsledný zvuk se v některých polohách podobal „skleněnému“ soundu letitého kvákadla Ibanez Wau-Fuzz, nebo klasickým modelům Voxu, což sluch jednoznačně pohladilo (nebyl tam prostě onen „písek“). Nezaznamenal jsem při průběhu efektu nějaký „úhyn“ síly zvuku (což mi vadilo u starých Voxů), určité nakopnutí, což je pro kvákadla obvyklé, tam samozřejmě je, ale spíše v intencích Dunlopů Cry Baby či MXR MC404 (čili ne přehnané) než některých V-Wahů, XW-1, WD7 apod. Což může někdo i postrádat. Protože jsem rozmazlený modelem Bad Horsie 2, hledal jsem tam při rozbalení přepínání modů. Ale to by bylo zbytečné, protože tento wah pedál je jednoznačně navržen pro pořádně nakopnuté „rudé oči Marshallů“. Takže za mne palec nahoru! Určitě bych si ho do svého řetězce, do některého ze svých pedalboardů, rozhodně dal.

Technická specifikace:

www.morleypedals.com