Mooer GE 200 - pokročilý kytarový multiefekt

Mooer GE 200 je přesně ta věc, která tady mezi kytarovými multiefekty chyběla. Šikovně vyplňuje mezeru mezi levnými a drahými multiefekty. Zvukově a vzhledově se řadí do vyšší kategorie a cenově do té nižší střední.

Co to umí?

Umí to „všechno“. Vše, co potřebujeme na domácí nahrávání i na live vystupování. Když k tomu připojíme externí expression pedál a kvákadlo (i když wah to umí taky), tak už nepotřebujeme nic jiného než kabely a kombo. Nemá to další periferie, jako je MIDI či efektová smyčka. Asi by se to do toho ani fyzicky nevešlo.

Nejdřív zvuk

O zvuk přeci jde především. Ze všech podobných zařízení, co jsem slyšel, je tohle zatím to nejlepší (z kategorie do 10 000 Kč a možná víc).

Vezmu to postupně. První, co mě zajímalo, byly simulace kytarových aparátů. Prošel jsem je všechny. Zvukově jsou značně různé. Což je dobře, protože zvuková různost je to, co dělá muziku zajímavou. Zajímaly mě především zkreslené zvuky. Velmi se mi líbila simulace Messa Boogie Mark III a Mark V, pak JCM 900, simulace zesilovačů Peavey a Orange. Z celkového počtu 55 aparátů se mi jich velmi líbilo deset, což obsáhlo velkou škálu zvuků. On ten vysoký počet 55 je dán tím, že některé aparáty jsou tam dvakrát, jednou s čistým a pak se zkresleným zvukem. Parametry (ovládání) aparátů jsou pro všechny simulace stejné: Gain, Bass, Mid, Treble, Presence a Master.

Cabinet simulator

Pokud budeme hrát přes GE 200 na normální kytarový aparát, nepotřebujeme zapínat simulátor reproboxu. Ale pokud budeme hrát na sluchátka nebo nahrávat přímo do PC, je lepší ho zapnout. Simulací reproboxů je tady celkem 26, kombinace beden 1x 12”, 2x 12”, 4x 12” od různých výrobců. Dál můžeme nastavovat typ mikrofonu (deset typů, od SM57 až po C4000B), plynulou vzdálenost mikrofonu od středu reproduktoru a vzdálenost mikrofonu od membrány.

Čím je mikrofon víc veprostřed, zvuk je ostřejší, a naopak. Vzdálenost mikrofonu od membrány způsobuje změnu zvuku celkovou, kdy úplně blízko je zvuk hutný, nabasovaný a se zvětšující se vzdáleností klesají hutné nahuhlané tóny a přechází to ke konkrétnějšímu méně přebasovanému zvuku. Po update firmwaru lze v sekci Cabinet Simulator měnit také typy koncových elektronek v zesilovačích. Je to bohužel v této sekci a měnit charakter zvuku virtuální změnou elektronky lze jen při zapnutém simulátoru reproboxu. Možnosti jsou: EL34, EL84, 6L6 a 6V6. Původní firmware to neumí, je potřeba updatovat.

Import impulse response

Kdo IR běžně používá, ví, o co jde (pro ostatní se to pokusím stručně popsat). Mooer GE 200 umí importovat IR soubory. Ty obsahují měřicí akustický signál, který byl prohnán reproboxem a sejmutý mikrofonem. Nabrané je to určitým typem mikrofonu, v určité pozici vůči reproduktoru, v určité vzdálenosti a třeba i úhlu od membrány. Volných pozic máme k dispozici deset. Nejprve musíme někde na internetu tyhle soubory najít. Na stránkách Mooeru jsem je nenašel. Jsou lidi a firmy, kteří se tím zabývají profesionálně a dávají vždy nějaký vzorek zadarmo. Pak tenhle kouzelný IR soubor naimportujeme do volné pozice pro reprobox. Jenže po rozbalení jednoho staženého zazipovaného souboru, který měl popisovat zvuk kytarové bedny Marshall A1960 G12M, jsem zjistil, že to není jeden soubor, ale mnoho souborů. Bedna byla nasnímaná devatenácti různými mikrofony! Složka s každým mikrofonem obsahovala zhruba čtyřicet vzorků, ve kterých byl každý mikrofon nastaven v nějaké pozici vůči reproduktoru. Takže celkem tam bylo cca 760 IR souborů, které jsem mohl do Mooer GE 200 naimportovat. OMG, uff...

Navíc těch 760 souborů bylo ve čtyřech rozlišeních: 24bitů/44,1 kHz, 24 bitů/48 kHz, 24 bitů/88,2 kHz a 24 bitů/96 kHz (používal jsem to nejlepší). Vypadá to, že to by bylo nejen na samostatný dlouhý test, ale spíš na celou knihu. Zkrátím to. Každý ten IR sampl (jsou to krátké soubory ve formátu wav) je zvukový impuls, který projde bednou a následně se nahraje mikrofonem v určitém místě před reproduktorem. Takže z jedné bedny můžeme těch souborů získat vlastně téměř nekonečně mnoho. OK. Bude mi stačit SM 57 a deset volných pozic v GE 200. Každá nasnímaná pozice mikrofonu má svůj odlišný zvuk, rozdíly jsou překvapivě velké. Tady si teprve člověk uvědomí, jak je důležité dávat mikrofon na správná místa. A taky jsem si uvědomil, že celý tenhle humbuk kolem IR má smysl. Prostě sedím u počítače a virtuálně měním různé mikrofony (které ani nemám šanci mít doma) před bednou, s reproduktory, které třeba zrovna v bedně nemám. A měním jejich pozice, nemusím lézt pořád okolo bedny a hýbat stojanem (navíc můžu hrát i o půlnoci v obýváku). Musím říct, že mě to nadchlo, a hlavně ten zvuk je jak opravdový. Pro domácí i profesionální nahrávaní je tohle naprosto skvělá věc.

Co to impulse response vlastně je?

Do bedny pustíme impulz, který trvá velmi krátce, ale je přitom velmi silný: ideálně nekonečně krátký s nekonečnou energií. Z fyzikálních principů je dokázáno, že bedna v tomto krátkém čase přehraje všechny frekvence, teoreticky od 0 Hz do nekonečno Hz. Takže vlastně víme, jak se bude chovat se všemi frekvencemi, které do ní budeme kdy pouštět. Máme její „akustický obrázek“. Je to hard-core matematika, nic, čemu bych rozuměl.

V reálném životě nikdo nedokáže tak krátký a tak silný impulz vygenerovat, aby bedna přehrála všechny frekvence. Ale když nám stačí omezený frekvenční rozsah (a to v našem případě nevadí), tak to funguje překvapivě dobře.

Pro zvídavé hlavičky doplníme, že pokročilejší metodou je takzvaná konvoluční IR, která umí zahrnout do akustického obrázku i dynamiku. Ta jde s pocitem pro muzikanty zase o kus dál. Na tomto principu fungují třeba mašinky Kemper.

Je to všem jasný? :-)

Další efekty

Mooer GE 200 obsahuje všechny základní efekty, na které si kytarista vzpomene. Kompresory, distortiony, noise gate, ekvalizér, chorus, flanger, phaser, pitch, wah, tremollo, reverby, delaye a další. Např delayů je devět a reverbůsedm7. Kompresory jsou příjemné, standardní nastavení nepumpuje, zvuk to nijak nemrší a kytara má přirozený příjemný sustain. Zkreslovačů je dvacet. Od lampového přes klasickou 808, Rat a fuzzy. Velmi se mi líbil hned první „lampový“ (Olovi Englundovi se líbí 808) a taky se mi hodně líbil Blackrat. Celkové zkreslení, které se kombinuje v rámci řetězce efekt + aparát, je možné nastavit od nejbrutálnějšího metalu po jemné blues. Všechno hraje hezky. Pořadí efektů se dá libovolně měnit, řetězec je vidět na velkém, barevném, grafickém displeji.

Bubeník

Ano i tahle věc má drummera. Jako Bonham to nehraje ani nezní. Je to doplňková věc vhodná na cvičení, protože tempo se dá naťapat footswitchem. Takže neřešit zvuk, rytmus to drží, a ten mnoha kytaristům dělá problém. Doporučuju cvičit s metronomem. :-)

Looper

Looper umí 52 sekund. Ale dá se do toho nahrát už celá sloka nebo refrén. Je to použitelné. A umí to loop i o 50 % zpomalit, což se může hodit při učení se nových rifů a sól.

Ladička

Ladička se spíná současným zmáčknutím dvou footswitchů, je mezi nimi popisek. Funguje bez chyby. Lze ladit v tichém režimu bypass nebo v režimu, kdy je slyšet zvuk čisté kytary.

Celkové ovládání GE 200

Tohle je velmi důležité téma. Ovládání parametrů a přepínání zvukových bank je totiž to, co dělá efekt snadno použitelným, nebo naopak. GE 200 má relativně velký grafický barevný displej, který je velmi dobře podsvícen. Takže i za ostrého světla je vidět. Tři kovové footswitche jsou důvěryhodné. Na levé straně je potenciometr master volume (nemusíme do menu kvůli rychlé změně hlasitosti), na pravé straně od displeje je skokový potenciometr s přítlakem - otáčením měníme po mikroskocích parametry a při domáčknutí potvrdíme.

Přístup do hlavních jednotlivých efektů, aparátů, beden atd. je velmi šikovně udělán. Každá sekce má svoje fyzické tlačítko, takže se nemusíme prohrabávat grafickým menu, což významně urychluje editaci. Takže když budu chtít zapnout např. noise gate, jen dvakrát zmáčknu tlačítko NS, a je to. Noise gate je asi „automaticky inteligentní“. „Očuchá“ si zvuk a nastaví se sama (kdyby se náhodou zmýlila, lze ji ručně posílit nebo ubrat).

Pedál

Mooer GE 200 má malý pedál, kterému lze přiřadit různé funkce jako např. volume, wah, rychlost modulace, zkreslení atd. Navíc se může k efektu připojit další externí expression pedál a každému pedálu přiřadit jiný, zcela libovolný parametr.

Control/TAP footswich

Má dvě funkce. Buď pracuje v režimu TAP, kdy poklepem můžeme přímo volit různé parametry, např. délku delaye nebo rychlost rytmu interních bicích. Nebo může fungovat jako alternativní spínač efektů, které nejsou aktuálně zapnuty v určitém presetu. Mám např. v presetu 100 zapnutý jen distortion + Messa Boogie a pomocí přepínače CTRL přidám ekvalizér, delay a chorus. Vše v rámci jednoho presetu 100. Rozlišuje se to podsvícením TAP footswitche (modrá/červená).

Ukládání zvuků

Pozic (bank/presetů) pro uložení zvuků je v Mooeru GE 200 celkem dvě stě. Do všech můžeme ukládat. Ale díky přepínači Control můžeme v každé bance přidat nebo ubrat další efekty (viz výše) a tím se dostáváme na počet čtyř set kombinací různých zvuků. Nastavení sloka/refrén se může odehrávat v rámci jednoho uloženého presetu.

Ovládací software pro PC

Ze stránek Mooer se dá stáhnout ovládací software a updatovat firmware.

Ač linuxák, musel jsem nabootovat Windows, nainstalovat soft a vyzkoušet editaci multiefektu přes USB kabel. Ovládací program je intuitivní, jednoduchý, každý to pochopí. Zvuky můžeme importovat a exportovat, udělat si na počítači zálohu, případně to uploadnout někam na web, aby si kolega z druhého konce světa mohl zahrát na náš zvuk. Edituje se to tak, jako kdybychom to dělali přímo na tom efektu. Můžeme měnit všechny parametry, pořadí efektů, a přitom hrát a poslouchat, změny se projeví hned a je potřeba myslet na ukládání, když nový zvuk neuložím, přijdu o něj. Vše funguje, nemám žádné výhrady.

Závěr

Mooer GE 200 překvapil svým dobrým zvukem, kovovým tělem, jednoduchou editací a příjemnou cenou. Nedivil bych se, kdyby firmy vyrábějící konkurenční produkty měly do budoucna vrásky na čele a chudší bankovní konta. :-)

Technická specifikace

Web

www.mooeraudio.com/?product/201709225660.html