Meris Mercury7 Reverb - podlahový efekt typu reverb

U nás zatím neznámý výrobce Meris uvádí podlahový efekt Mercury. Modrá krabička s luxusním nádechem je vyrobená za velkou louží.

Vybalování

Mercury nabízí dva druhy reverbů: Ultraplate (ultra hluboký talíř) a Cathedra (katedrála). Krabice dává znát, že tady se pohybujeme ve vyšší třídě. Luxusní balení s perforováním, manuál na křídovém papíře, vše s nádechem decentní elegance. Efekt je v pěkné modré barvě, provedení je příkladné. Rozměry jsou na míru všem ovládacím prvkům a přitom pasuje tak akorát do pedalboardu. Zezadu kromě vstupu a dvou výstupů najdeme jackový konektor Exp/MIDI.

Adaptér je téměř totožný s těmi od Strymonu, pouze mu chybí kontrolní LED dioda. Je šikovně malý a zasunuje se našikmo kvůli úspoře místa.

Spínání a otáčení

Na čelním panelu jsou dva nožní spínače a celkem šest ovládacích potenciometrů. Kontrolní LED diody svítí příjemně, jsou dobře vidět na světle, ve tmě neoslňují. Navíc jsou mačkací a přepínáme s nimi typ reverbu nebo určujeme alternativní ovládání.

Pravým nožním spínačem reverb zapínáme. Levý aktivuje Swell. Jde o efekt náběhu tónu, který známe všichni třeba z Brothers in Arms. Je to stejné, jako když po brnknutí trsátkem vytočíme potenciometr volume na kytaře. Zní to pěkně, ale kdo himbajs využije náběh tónu Swell vícekrát než dvakrát za hraní? Sním svoji helmu na kolo, že málokdo... Jak by bylo skvělé, kdybychom si místo tohoto (sice zajímavého) stěží využitelného efektu mohli přepínat mezi dvěma uloženými zvuky? Mohli bychom mít třeba krátký dozvuk na beglajty a dlouhý na sólíčka. Nebo alespoň přepínat typ reverbu plate/katedrála (což jinak obstarává titěrná LED dioda)? Nebo proč není možné jeho přiřazení změnit?

Otočné potenciometry jsou příjemné na dotyk a dostatečně veliké. Otáčí se poněkud excentricky, jakoby byly špatně upevněné. Drobnost, ale působí nepříjemně. Jde s nimi otáčet lehce. Možná až moc, protože se mi po každém převozu (v batohu, v pedalboardu) nějaká rozštelovala. Pod čarou uveďme, že s nimi jde snadno otáčet i prsty u nohou, což je fajn na domácí experimentování naboso.

Ovládání

Je intuitivní, není třeba popisovat. Díky potenciometrům hned slyšíme změnu. Vypíchneme jenom to podstatné. Ovladač PitchVector přidá k dozvuku jeden z pěti typů rozladění (může být vypnutý). Modulate zněl fajn, zvuk se stal zajímavějším. Od ovladačů Hi a Lo Frequency jsem čekal trochu více vlivu na zvuk, ale své opodstatnění mají.

Každý potenciometr nastavuje dva různé parametry: hlavní (ten, co je u něj napsaný na efektu) a alternativní (ten je napsaný pouze v manuálu). Pokud stiskneme kontrolku Alt (alternate), nastavujeme ty alternativní. Bezva nápad, nastavování prostřednictvím potenciometrů je príma. Bohužel jsou tu nedomyšlenosti. Na efektu nejsou tyto alternativní funkce popsány. Takže bez manuálu se neobejdeme. Dále, potenciometr je v poloze, která odpovídá hlavnímu parametru. Takže jeho pootočením při stisku Alt najednou alternativní parametr skokově změníme. A to platí i naopak. Když jsme nastavovali alternativní, změníme si ten hlavní. Označení obou pozic jejich nastavení (fixou, lepenkou) je nutností, protože zde není displej, abychom poznali původní hodnoty.

Poslouchání

Jak to vlastně hraje? Ultraplate je simulace pružinového reverbu, Cathedra představuje dlouhý a hluboký reverb. Oba v zásadě pokryjí všechno, co vyžadujeme: krátký dozvuk na sekané tóny či beglajty, delší na čistá a nakreslená sólíčka, tajemné prostory na procítěnou mezihru. Zvuk je inspirativní, muzikální. Je hezky měkký, příjemně se s ním hraje. Nijak výrazně nezabarvuje náš tón. Využití najde bez problémů nejen na kytaru, ale i na klávesy, zpěv nebo bicí.

Zkoušel jsem Ultraplate porovnávat s programem Spring na Strymon BigSky. I při podobném nastavení bylo při slepém testu poznat, kdy hraje Merys a kdy Strymon. Ke cti Mercury budiž, že rozdíly nebyly nijak zásadní, což se týká nejen barvy zvuku, ale též dynamiky a pocitu ze hry. A to jsou zrovna věci, které při sledování videí na YT nepoznáme. Zde budeme potěšeni, zklamáni z dynamiky určitě nebudeme.

Vychytávání

Z manuálu se dozvíme o poměrně velkém množství vychytávek v nastavení. Patří sem třeba přepnutí mezi mono/stereo vstupem, informace o šestnácti paměťových pozicích pro vlastní zvuky vyvolávatelných pomocí MIDI, volba způsobu využití jacku Exp/MIDI jedním ze čtyř způsobů atd. Když už se mě ptáte na vstup Exp/MIDI, v manuálu se mj. dočteme o čtyřtlačítkovém přepínači, který má sloužit pro přepínání mezi prvními čtyřmi uloženými zvuky. Zní to lákavě, ale bohužel v době psaní testu (červen 2017) nejsou na netu žádné další informace či alespoň obrázek, jak přepínač vypadá.

Přes nabité možnosti chybí nastavení zesílení/zeslabení uloženého zvuku o nějaký ten dB. Bylo by to fajn třeba na sóla.

Uzávěrování

Mercury7 je reverb se sympatickým designem a kvalitním zvukem. Škoda několika nedotažeností v ovládání a celkové koncepci. Budeme držet palce, aby je vychytal a našel si cestu v konkurencí již tak dost nacpaném reverbovém lese plném dozvuků a pazvuků.

Technická specifikace

Web

www.meris.us