Německý producent činelů Meinl nelení a zásobuje nás novinkami. Silnou stránkou Meinlu vždy byla spolupráce s průkopníky moderních zvuků (Thomas Lang, Benny Greb, Sebastian Lanser a další) a důraz na vývoj nových, a někdy poměrně experimentálních, typů činelů stojí v centru zájmu firmy. Meinl byl jeden z prvních, kdo začal dodávat továrně sestavené stacky (kombinace dvou činelů nehi-hatkového typu) a nyní se rozhodl tuto možnost zprostředkovat i začínajícím a méně majetným hráčům.
Pod označením HCS najdeme modelovou řadu cenově velmi dostupných činelů určených primárně pro začínající hráče. Nízká cena je kromě strojové výrobní technologie dána hlavně materiálem, kterým není standardní bronz, ale mosaz. Zvuk mosazných činelů je mnohem kratší a sušší než u jejich bronzových protějšků a to výrazně snižuje jejich použitelnost pro výrobu běžných činelů, jako jsou crashe nebo hi-hatky. Činely typu stack jsou ovšem trochu jiný případ: U nich je totiž krátký dozvuk naopak cílem a celková suchost zvuku mosazných činelů zde tedy nemusí být nevýhodout, ale naopak žádoucím jevem.
Stack
O stacku jsem psal v rubrice Historie, legendy, klasika v listopadovém čísle minulého roku, tak jen pro připomenutí: Jedná se o dva nebo více činelů poskládaných na sobě, které spolu rezonují a zároveň se vzájemně tlumí, takže výsledkem je krátký, špinavý zvuk, něco mezi chinou a polootevřenou hi-hatkou. Velkým průkopníkem tohoto způsobu použití činelů je Terry Bozzio, kromě něj třeba Mike Portnoy, Thomas Lang (který se podílel na vývoji stacků právě pro Meinl) nebo Matt Garstka. Základem stacku bývá právě china v kombinaci se splashem nebo crashem, ale často funguje i spojení crashe a splashe a někdo dokonce používá splashem podložený ride. Činely mohou být různých nebo shodných průměrů, to už záleží na zvuku, který hledáte. Je třeba experimentovat, některé činely na sebe sedí, jiné ne a neplatí zde tradiční přímá úměra mezi cenou a kvalitou - jako stacky často skvěle fungují ty nejhorší popraskané činely, které ve zkušebně najdete. Na druhou stranu se zde pak nabízí možnost vyvarovat se experimentů, pořídit stack rovnou sestavený a vědět, že bude hrát, jak má.
HCS Trash
A tady se dostáváme k testovaným kouskům. Obdrželi jsme kompletní sadu činelů ve velikostech 12”, 14”, 16” a 18”, stack je vždy tvořen dvojicí shodných průměrů. Spodní činel je crash, vrchní china (nebo naopak, pověsíte-li si je opačně) a od standardních činelů se liší vyřezanými kruhovými a oválnými otvory v těle činelu. Ty mají za následek ještě kratší sustain a špinavější zvuk, tedy méně konkrétního tónu a více šumu, který je právě u stacků žádoucí. Během testování jsem zkusil všechny možnosti, jak na sebe činely přiložit, a zdaleka nejuspokojivější výsledek přinesla verze, kdy měly oba činely shodně otočené pupky a china byla uvnitř crashe, tedy přiložená k jeho spodní straně. To je ostatně i oficiální návod výrobce a zde příliš experimentovat nelze. Fantazii je možno zapojit spíše v kombinování různých rozměrů, pořídíte-li si stacků víc, ale již čtyři tovární modely pokrývají celkem široké spektrum a na nic výrazně odlišného při kombinování různých průměrů asi nepřijdete. Jinou možností pak samozřejmě je zapojit nějaké vlastní činely, a pak je verzí téměř neomezené množství. Lákavá je také možnost používat činely zcela samostatně, už protože cena za jeden je pak skutečně velmi nízká, ovšem dle očekávání tato možnost nepřináší příliš uspokojivé výsledky. Činely jsou poměrně těžké, a tak se ani při silnějších úderech zvukově neotevřou, zůstává jen pronikavý a ostrý tón, který bohatost bronzových činelů připomíná jen vzdáleně.
Asi největší sbírku stacků má u své soupravy Terry Bozzio. V mnohých skladbách je schopen na ně hrát melodie, a obzvlášť u experimentálnějších projektů (například kapela Fantômas zpěváka Faith No More Mika Pattona) je k doprovodům využívá výrazně častěji než hi-hatu (nemluvě o ride činelu). V rámci největších souprav, které Bozzio používá, jdou počty stacků až k číslu dvacet.
A co s nimi?
Ovšem zpět k oficiálnámu způsobu použití. Tam je totiž nejsilnější stránka těchto nástrojů a můžu říct, že za ty peníze to skutečně stojí. U tohoto typu nástroje totiž většinou nehledáme nějakou ušlechtilost, ale naopak špinavost a úsečnost a tou tyto činely oplývají bohatě. Příjemně krátký zvuk (samozřejmě v závislosti na míře přitažení činelů k sobě) a šum bez konkrétního tónu je to, co většina bubeníků od stacku čeká. Záleží potom na tom, zda chcete nástroj použít ke krátkým progmetalovým portnoyovským vyhrávkám, a budete se tedy klonit ke dvanáctipalcové verzi, nebo zda chcete nástroj použít k mohutným djentovým doprovodům na způsob Karnivool a přisvojíte si osmnáctipalcovou velkikost. Jako ideální střed se mi zdála varianta šestnáctipalcová, čtrnáctka už je pak také spíš na méně nápadné akcenty než na slyšitelné doprovody. Na druhou stranu, jak známo, věci, které se snaží být obojím, často nejsou ani jedno (věčný případ činelů crash-ride), takže I vhledem k nízké ceně bych zvažoval variantu pořízení jednoho menšího (12”, 14”) a jednoho většího (16”, 18”) kousku. Každopádně se jedná o činely, které mohou uspokojit i profesionálního hráče a cenou jsou přitom mířené na začátečníky.
Info:
Meinl HCS Trash Mosazné páry činelů ve velikostech 12”, 14”, 16” a 18”.
Dvojici tvoří děrovaná china a děrovaný crash shodných rozměrů.
Plus:
v rámci cenové kategorie velmi dobrý zvuk
široká nabídka velikostí
cena
Mínus:
činely nejsou příliš použitelné samostatně
Ceny:
| 12” | 1 370 Kč |
| 14” | 2 130 Kč |
| 16” | 2 990 Kč |
| 18” | 3 320 Kč |
www:
