Mad Professor Deep Blue Delay, Tiny Orange Phaser a Mellow Yellow Tremolo - Pedály „šíleného profesora“ z Finska

Pokud byste měli jmenovat skandinávskou firmu, která vyrábí kytarové efekty, zřejmě by vás napadla populární dánská firma T-Rex. Výtečné pedály však vyrábějí i ve vedlejším Finsku. Zdejší severská společnost Mad Professor patří ke špičce mezi butikovými krabičkami a kromě nich se zabývá rovněž stavbou povedených aparátů. Z první trojky pedálů, které do České republiky od této společnosti dorazily, byly delay, phaser a tremolo. Už teď vám můžu prozradit, že se těším na jejich „zkreslovací“ kolegy.

Deep Blue Delay

Delay patří mezi jednu z vlajkových lodí společnosti Mad Professor a je oblíbený u mnoha jejich zákazníků. Najdete ho v pedalboardech kytaristů jako jsou Marc Ford (Black Crows, Ben Harper...), Pete Anderson (Lucinda Williams, Michelle Shocked...) nebo Jerry Donahue (Hellcasters, Robert Plant, George Harrison...). Pedál si můžete objednat levněji s tištěným spojem, nebo dráž s ručním prodrátováním (hand wired). Obě verze však mají podle výrobce stejné specifikace a tón.

Deep Blue Delay je hybridem mezi analogovým a digitálním zapojením. Analogová je především přímá signálová cesta, která nepoužívá žádné filtry. Díky tomu můžete slyšet z krabičky teplé a přirozeně znějící opakování. To, co pak zní z pedálu nejvíce vintage, je tape delay. Díky digitální části efektu zase dosáhnete opakování v rozmezí 25 mS až 450 mS, což se vám u klasického analogového delaye, jakým je třeba Memory Man od Elektro Harmonix, nepodaří.

Výhodou krabičky je i malá velikost (69 x 111 x 50 mm ) a jednoduché ovládání - knoflíkem Level přimícháváte suchý signál z aparátu, Delayem usměrňujete zpoždění v rozmezí 25 mS až 450 mS a Repeatem zase ovládáte počet opakování.

Bjorn Juhl se při vývoji tohoto efektu rozhodl, že nebude redukovat šum, čímž dozvuk opakování echa zůstává tak přirozený, jak jen je potřeba. Vše je navíc konstruované, aby krabička nezkreslovala, i když dáte knoflík Level pod maximum. Díky tomu nebudete mít problém, pokud v signálové cestě zapnete navíc jakékoliv zkreslení. Drobný distortion z mnoha jiných delayů bývá většinou velkým nedostatkem obdobných efektů, protože se nepojí z distortionem z  krabičky, a celý zvuk je pak spíše zastřený. To ovšem není tento případ.

Testovaný Deep Blue Delay se choval výborně jak s čistým zvukem, tak při zkreslení. Na rozdíl od již zmiňovaného Memory Mana neměl sice až tak teplý tón (to kvůli tomu, že Memory Man zvuk navíc dobarvuje, kdežto Deep Blue Delay zůstává neutrálnější), ale přesto zněl mnohem lépe než vetšina delayů na trhu. Nejvíce mi jeho zvuk připomínal oceňovaný T-Rex Replica.

Výborně se osvědčila také funkce Repeat, která je designovaná i pro práci s takzvaným ambientním delayem, podobným klasickému tube echu. Jeho zvuk stojí určitě za vyzkoušení!

Tiny Orange Phaser

Ručně stavěný phaser je další z efektů firmy Mad Professor, které dostal Muzikus k testování. I v tomto případě se jedná o ručně vyráběný kousek vysoké kvality. Díky třem ovládacím knoflíkům z něj dostanete jakýkoliv phaserový efekt, na který máte zrovna náladu. Modulaci rychlosti ovládá potenciometr Speed. Další z nich s názvem Resonance zase ovlivňuje ostrost, která se zvyšuje otáčením vpravo.

Velmi unikátní je pak třetí ovladač Mix. Když jej máte na dvanáct hodin, phaser je vyřazený a prochází vám pouze neupravený signál z aparátu. Pokud však knoflíkem otočíte úplně doleva, dostanete hluboký phaserový efekt. Otočením na druhou stranu pak uslyšíte zvuk, který by se dal nazvat podle Coca-Coly  - „phaser light“.

Jak už je výše uvedeno, klíčem celé krabičky je ovladač Mix, se kterým ovlivníte, zda se zvuk bude vlnit slabě, nebo půjde více do hloubky. Jeho nejhlubší polohy vzdáleně připomínají oblíbený Phase 90 od MXR. Mad Professor však disponuje transparentnějším a trochu ostřejším zvukem, což je možná dáno tím, že konstruktér Bjorn Juhl ladí své krabičky na kytary Gibson. Výhodou efektu je navíc to, že na rozdíl od Phaseru 90 vůbec nezkresluje a naladíte na něm zvuky podobné vibe efektům, které používal třeba Jimi Hendrix.

Mellow Yellow Tremolo

Pokud bych měl ze všech testovaných krabiček označit favorita, tak pro mne to bylo tremolo Mellow Yellow. Je designované tak, aby vyluzovalo sinusové vlnění, stejně jako lampová tremola z padesátých let minulého století. Navíc na něm nakroutíte jak jemné vlnění, tak i hlubokou modulaci s možností ovládání hloubky a rychlosti tónu.

Oproti většině konkurence má toto tremolo i ovládání hlasitosti. Takže pokud máte v repertoáru sólo s nezkresleným tremolovým zvukem, nemusíte si lámat hlavu s tím, jak signál zesílit. Pokud však chcete lehké nakreslení, není to také žádný problém. Stačí dát knoflík volume úplně naplno.

Specifikace

napětí: 7,5 až 15V DC

napájení: 9 V DC/5,5 mA

vstupní inpedance: 340 kΩ

výstupní impedance: 1 kΩ

spínač: true bypass

A co říci závěrem?

Všechny pedály jsou osazené ledkou, která bliká podle rychlosti nastavení efektu, což oceníte během koncertu. Takže pokud hledáte kvalitní butikový delay, phaser nebo tremolo, které disponují výborným zvukem, určitě vyzkoušejte ty od firmy Mad Professor. Nemůžete sáhnout vedle. Jen si musíte uvědomit, že za ruční výrobu si budete muset sáhnout hlouběji do kapsy.

Hlavou společnosti Mad Professor je kytarista, vývojář a designér Bjorn Juhl, jemuž jeho kamarádi neřeknou jinak než přezdívkou Mad Professor. Své prototypy zkouší na hodně modifikovaném Gibsonu Les Paul či oblíbeném Flying V.