LTD Iron Cross SW - „těžkotonážní“ kytara

Málokterý marketingový nástroj je tak efektivní jako slavné osobnosti reprezentující barvy té které firmy. Ve světě hudebních nástrojů je tomu samozřejmě nejinak. A pokud už se některé firmě (v tomto případě ESP, pod níž LTD spadá) podaří „ukořistit“ nefalšovaného velikána kalibru Jamese Hetfielda, může zcela bez výčitek pronést hetfieldovské a dnes už skoro příslovečné „Yeeaaah!“.

V žádném případě se ale nejedná o nikterak nový úlovek, Hetfield japonského výrobce svým nepopiratelným umem propaguje už od roku 1988. Za tu dobu se v produktové řadě nesoucí jeho jméno objevila celá řada nástrojů a jejich variant; dnes bychom tam kromě testovaného Železného kříže našli modely Truckster, který je obdobně inspirován kytarou Gibson Les Paul, a Snakebyte, jemuž jako vzor sloužil Gibson Explorer (testováno v Muzikusu 2012/01). Všechny modely jsou dostupné jak v japonské„čistokrevné“ verzi ESP, tak i v „lidové“ variantě LTD.

Vzhled, zpracování a výbava

Jak již bylo zmíněno, kytara stylově vychází z Les Paulu Custom, konkrétně z Hetfieldova oblíbeného kousku vyrobeného roku 1973, po němž krom použitých materiálů (mahagon a eben) podědila i dekorativní pruh zdobící levou polovinu těla nástroje a kříž, nacházející se pod kobylkou, který modelu propůjčuje jméno. Pokud by se snad po čase někomu stal tento prvek estetickým trnem v oku, je možné ho velice snadno odšroubovat. Co se samotného dílenského zpracování týče, zaslouží kontrola kvality LTD přinejmenším čestné uznání. Pražce jsou perfektně zahlazeny, lak (včetně leckdy problematického lemování) je bezchybný a kytara je navíc přímo z továrny dobře seřízená. Jediná výtka v tomto ohledu patří na adresu vykládání hmatníku, které, ač samo o sobě není vyrobeno ledabyle, působí kvůli použitému materiálu bezmála lacině.

Co se vybavenosti týče, ani zde Iron Cross nezaostává. Firemní zamykací mechaniky zajišťují opravdu spolehlivé a stabilní ladění, zatímco pevná (a taktéž zamykací) kobylka značky ToneProsse stará o optimální přenos vibrací mezi strunami a tělem nástroje. Pomyslným zlatým hřebem večera jsou pak snímače: sada dvou pasivně vyhlížejících aktivních humbuckerů rovněž hrdě nesoucích páně Hetfieldovo jméno.

Hratelnost

Ačkoliv konstrukcí těží Iron Cross z minulosti, po stránce ergonomiky a zvuku je nástroj navržen tak, aby uspokojil nároky moderního, dobou zhýčkaného hráče. Pověstnou lespaulovskou masivnost bylo tedy zapotřebí mírně „oholit“; zadní strana těla se dočkala kontury, díky níž je kytara více „anatomická“, při hře vsedě se o ni člověk může příjemně opřít. A ačkoliv bylo tímto zásahem ubráno ne zcela zanedbatelné množství materiálu, herního komfortu vestoje rozhodně neubylo, nástroj nemá tendenci přepadávat na hlavu, je optimálně vyvážený. Pro křehčí jedince nebo něžné pohlaví by mohla být problémem jeho váha, která by se dozajista citelně hlásila o slovo zejména při delších kšeftech.

Dřeva ubylo ve jménu pohodlí i na krku, jehož profil je firmou nazýván thin U. Zde se tvůrcům podařilo najít ekvilibrium, kdy je znát, že tloušťka je přesně taková, jaká by měla být, a kdyby byla jen o chlup menší, krk by v poměru k tělu působil titěrně (což by se ve výsledku nepříznivě podepsalo i na charakteru zvukového projevu). Hra je tedy srovnatelně pohodlná jak v dolních polohách, tak i nahoře, a to i díky napojení těla na krk, které je oproti tomu (u Gibsonů) tradičnímu o poznání hodnější a plynulejší.

Čtenáři jeho neomylné deduktivní schopnosti už jistě napověděly, že stran hmatníku nebude situace dramaticky odlišná. Eben o radiu čtrnácti palců, osazený 22 extra jumbo pražci (rozměry zhruba jako Dunlop 6100), hraje takříkajíc sám. Struny se snadno a hladce tahají (testovaný nástroj byl osazen desítkami D’Addario) a legatové běhy se hrají s nevšední lehkostí. Korpulentnost pražců může být mírným problémem při akordické hře v nižších polohách, kdy by člověk očekával přímější kontakt se dřevem, a tak může mít zpočátku tendenci na prsty tlačit, nicméně po několika desítkách minut si nástroj styl hry „vynutí“ a vše je, jak má být.

Zvuk

Navzdory tomu, že Iron Cross hraje přesně tak, jak byste od kytary této kategorie, osazení a konstrukce očekávali (nápadná hutnost, dominující nižší středy), kytara má po zvukové stránce stále čím překvapit. Na tomto faktu se zcela zásadní měrou podílejí aktivní humbuckingové snímače JH SET od proslulého kalifornského výrobce EMG. Ty nástroji propůjčují vysoký výstupní výkon, který lampy nekompromisně tlačí do overdrivu, a přesto hráče nelimituje pouze ke hraní stylem „chuggachugga“. Nejsilnější stránkou snímačů (a tedy kytary) je pak prvotřídní čitelnost; u komplexnějších akordů je i při vysokém gainu zřetelně slyšet každičký tón a vy máte pocit, že se ve takto vznikajících vyšších harmonických můžete snad vykoupat. Vlastnosti se zachovají i při podladění (pro tento účel bylo použito hybridní ladění CGDGBE, které proslavil JeffKollman), a i když by struny kvůli nižšímu pnutí měly být silnější, zvuk nijak neztratil na údernosti, ba naopak.

Jak už to na světě bývá, nic není dokonalé. Stinnou stránkou kytary je bezesporu její přílišná zvuková „monotematičnost“ (tedy omezený rozsah dynamiky), což může být pro někoho zásadním problémem, pro někoho pouze inherentní charakteristikou nástroje. Faktem zůstává, že ačkoliv je hlavním polem působnosti Kříže „pouze“ tvrdší rock směrem k metalu, je dobré si uvědomit, že cílovou skupinou nástroje je bezesporu muzikanstvo holdující těžkým kovům. A právě oni budou s kytarou nadmíru spokojeni.

Závěr

Lze s klidným svědomím konstatovat, že u nástroje jednoznačně převažují pozitiva nad negativy. Dalo by se říci, že to, k čemu byl Iron Cross svými tvůrci (a vlastníkem podpisu na jeho hlavě) určen, dělá více než dobře a do sfér, do kterých mu nic není, se raději ani neplete, protože to nemá zapotřebí. A i když se signature nástroje většinou orientují na specifickou cílovou skupinu, je jisté, že má kytara potenciál uspokojit mnohem víc než jen fanoušky Metallicy.

TECHNICKÁ SPECIFIKACE:

www:

www.espguitars.com