KRK V6 Series 4 - dvoupásmové aktivní studiové monitory

V roce 2007 jsem měl možnost testovat poslechové monitory firmy KRK Systems řady V8 Series 2, dnes mám k dispozici menší model V6 Series 4. Nepamatuji se, že bych zaregistroval Sérii 3.

V některých odkazech a článcích se píše, že řada V by měla nahrazovat kdysi oblíbenou (a stále prodávanou) řadu VXT. Na stránkách výrobce jsou však nabízené obě tyto řady, takže zřejmě to přímý následovník VXT nebude.

Každopádně řada V je dražší než VXT a u Série 4 je všechno úplně jinak než u starší Série 2 nebo VXT, i když filozofie (prý) zůstává stejná. Vzhledem k tomu, že jsem dlouholetým uživatelem modelu VXT 8, tak se v tomto textu nevyhnu porovnání neporovnatelného a porovnám koncepčně úplně jiné a menší V6 s velmi letitým a velmi často ne úplně decentně používaným VXT 8.

V6 Series 4

Aktuální Série 4, řady V je proti ostatním (V Série 2 nebo VXT) zcela jiná v tom, že je „digitální“. Jde o aktivní poslechový monitor s koncepcí bi-amp,

zesilovače jsou třídy D a frekvenční výhybka, tedy přesněji řečeno kompletní zpracování signálu, je řešeno pomocí DSP procesoru. Má to svoje výhody i nějakou nevýhodu.

Monitory řady Série 4, řady V patří stále k tomu lepšímu (a dražšímu), co firma KRK Systems nabízí. Už ani KRK se nevyhnul některým marketingovým tvrzením, které bývají k vidění spíš na druhořadých internetových fórech z oblasti „hi-fi“, takže to zkusím nějak přefiltrovat.

V řadě V jsou k dispozici tři modely, které se liší svojí velikostí, výkonem vestavěných zesilovačů a velikostí basového reproduktoru (4”, 6” a 8”). Podobně je to i u řady VXT. Pro tento test nebyla k dispozici celá řada V, ale jen prostřední model V6. Takže taková rozumně velká (spíše malá) bedna určená nejlépe k postavení na stůl a pro poslech z blízké vzdálenosti (nearfield).

Celá řada V je podle tvrzení výrobce určená pro „production applications where accurate reproduction is critical“. Takže taková ta klasika, jako že „přesnost reprodukce“, neutrálnost a podobná marketingová tvrzení. A že je to určeno i pro mobilní aplikace, kdy si poslech musíte vozit s sebou. Přefiltrováno do reality to má tři zcela zásadní důsledky: 1) Bedna je hodně lehká. Je to důsledek zesilovačů třídy D a celkového konstrukčního řešení. 2) Kromě podstavce tvořeného pružnou podložkou k postavení na stůl to má na spodní straně i závitová pouzdra pro přišroubování k držáku, který firma umí dodat jako příslušenství. 3) V balení najdete i pevnou kovovou mřížku a související nářadí, mřížku můžete namontovat jako opravdu účinnou ochranu obou reproduktorů. Mnohokrát chválím, protože se to často nevidí a je to v některých

případech zcela zásadní výhoda a nutnost. Takže bedny jsou opravdu myšlené i pro použití při nějakém mobilním nahrávání.

A protože to má DSP, tak kromě výhod pro zpracování signálu to přináší i nekonečné možnosti pro marketing. Jednou z nich je tvrzení, že „... obsahuje 49 nastavení ekvalizace pro optimalizaci pro daný prostor a umístění. Vývojový tým KRK pečlivě modeloval a analyzoval stovky umístění monitorů a akustických situací...“ Anglicky to vypadá ještě lépe, skoro by se to hodilo do nějakého druhořadého „hi-fi“ fóra, kde by se na toto téma mohlo polemizovat klidně celý rok. Přeloženo do reality: Signálové zpracování jednoduše umožňuje (díky použití technologie DSP) ekvalizaci signálu. Výrobce zapracoval na analýze situací, co udělá umístění na stůl (různé stoly, vzdálenosti od stěn, od podlahy a nevím co ještě) s amplitudovou charakteristikou reprobedny a připravil řadu přednastavených situací. Označuje to jako Low Control a High Control a je to řada drobných zásahů do frekvenční charakteristiky v oblasti nízkých frekvencí (60 Hz a 200 Hz) a středních a vysokých frekvencí (3,5 kHz a 10 kHz). Obvykle jde i filtry typu shelving nebo o parametrický ekvalizér s nízkým činitelem jakosti, zdvih je maximálně do 2 dB, takže žádné zásadní změny. A protože přepínač Low Control umožňuje volbu ze sedmi variant a High Control také, kombinací dostaneme 49 možností nastavení... V návodu se k tomu píše, že máte bedny postavit na stůl a experimentovat s nastavením, nejlépe při poslechu nahrávky, kterou považujete za známou a referenční. To považuji už samo o sobě za velmi legrační nápad a postup, protože tohle už zavání opravdu minimálně roční diskusí nejen na „hi-fi“ fórech. Mohli bychom polemizovat na téma slyšitelnosti rozdílu v hladině zvuku 1 dB na různých frekvenčních pásmech při jiném než srovnávacím poslechu. Na druhou stranu zvolená frekvenční pásma i kombinace mají logiku, když nastoupí vhodné akustické měření, lze nějakou z kombinací nastavení seriózně použít.

Když už jsme narazili na návod: K reprobednám dostanete tištěný návod ve stylu „začínáme“ s odkazem na internet, kde najdete podrobnosti. Na internetu najdete asi tak o půl stránky víc podrobností. Umístění beden se tam věnují dva obrázky, kde je uvedená „klasika“, že to má být v rovnostranném trojúhelníku (půdorys) a jak to má být vysoko vzhledem k výšce hlavy (bokorys). Je zde uvedená referenční osa, což je u monitorů pro blízký poslech zásadní informace, jsou zde doporučené poslechové vzdálenosti vzhledem k velikosti poslechové místnosti, což chválím. Když už výrobce analyzoval ty spousty situací umístění beden (viz marketingové tvrzení na stránkách i v návodu), tak je škoda, že to neshrnul do nějakého komplexnějšího doporučení, než jen „laborujte s kombinacemi nastavení“. Klidně by to mohlo tvořit nějaký rozbor situací pro různé bedny v různých místnostech na různých stolech, sice by to asi bylo rozsáhlejší čtení, ale řadě uživatelů by to asi pomohlo. Tady už lze předpokládat, že řada uživatelů těchto beden budou zkušení zvukaři nebo technici, že by tedy s podobným souborem informací uměli zacházet? Třeba někdy v budoucnosti.

Ještě trocha techniky

Na zadním panelu najdete ještě ovládací prvky pro nastavení útlumu vstupního signálu (od -3 dB do 0 dB), dále System Settings, který umožňuje zvolit referenční vstupní úroveň (-10 dBV / +4 dBu), „odzemění vstupu“ Ground Lift, jestli se má monitor při nepřítomnosti signálu „uspat“ (Stand-by), případně jak má svítit KRK na čelní straně (vůbec, hodně, málo). Pak už jen ten ekvalizér, vstupní konektor (XLR / jack combo Neutrik) a USB konektor, o kterém je v návodu napsáno, že bude využitý v budoucnosti. Takže tu máme bedny, které budou umožňovat změnu vlastností pomocí změny firmwaru. Sen moderní doby.

Každopádně proti předchozí řadě, kterou jsem viděl (Series 2), jsou všechny ovládací prvky mechanicky výborně provedené, vlastně celé zpracování bedny, včetně estetické stránky, považuji za zdařilé. Ozvučnice je z MDF, dostatečně tuhá. Reproduktory jsou standardně žluté, tentokrát oba. Proti starým VXT je ta žlutá o dost víc žlutá, skoro bych řekl, že naše staré VXT nějak zestárly do oranžova... Svítící logo firmy vypadá impozantně.

Uvnitř by si technologické provedení desek plošných spojů zasloužilo výrazně větší pečlivost třeba při finálním očištění.

Jinak výrobce k technickému řešení žádné podrobnosti nepíše, například typy použitých filtrů ve výhybkách, jestli jsou v signálové cestě použité limitéry (určitě jsou) a další věci.

Zvuk

Monitory byly umístěny v akusticky upravené místnosti 6,5 x 6 m, asi 1 m od stěny, prakticky vedle stojících VXT 8.

Porovnání neporovnatelného: V6 jsou proti VXT 8 výrazně menší, mají menší basový reproduktor a hrají méně basů... (Kdo by to byl řekl). Na první poslech jsou barevně neutrálnější než VXT 8. A to jsem si myslel, že naše VXT 8 jsou neutrální bedny. Zvuk je subjektivně lehce ostrý (měření ukázalo proč), ale není to nijak rušivé. Naprosto perfektní je lokalizace zvuků ve stereu. To je asi nejsilnější stránkou těchhle (malých) beden, prezentace stereobáze v nahrávkách. Tenhle jev je naprosto imunní vůči změně poslechové vzdálenosti (zkoušeno od vzdálenosti cca 1 m od beden dále) a dost imunní vůči změně odchylky od referenční osy reprobeden (tak třeba do 30 °). Prostě výhoda malých beden s rozumně rozmístěnými reproduktory a zřejmě optimalizovaným tvarem ozvučnice, polohou bassreflexového nátrubku a asi tisícem dalších detailů.

Basů je subjektivně méně, ale to se dá čekat. V8 by to asi vyřešila pro nahrávky většiny žánrů bez subwooferu, tady bych o subwooferu pro některé hudební žánry asi uvažoval. Basy jsou však čitelné, celkově je zvuk hodně detailní, neunavuje to ani při dlouhodobém poslechu. Uváděný frekvenční rozsah (není uváděné toleranční pole) bych bral trochu s rezervou.

Trochu horší dojem jsem měl z dynamiky, zvlášť při přímém porovnání s VXT 8. Umí to hrát nahlas. Uváděná hodnota mezní SPL = 115 dB je asi hodně „peak“, reálné měření něčeho, co lze uchem krátkodobě slyšet, ukázalo cca 105 dB, což považuji na takhle malé bedny za hodně slušné.

Každopádně i za zavřenými dveřmi to budilo dojem, že to hraje nahlas, ale celkový dojem z dynamiky byl prostě trochu horší než u těch starých VXT 8. Ale porovnávám neporovnatelné, V6 jsou bedny s výrazně menším reproduktorem. Skoro jsem měl pocit, že to má v signálové cestě nějaký progresivně působící limitér. Tomu odpovídá i stále decentní výchylka a chování basového reproduktoru i při hodně nízkých frekvencích a velkých hlasitostech. Byl bych hodně zvědavý na typ V8. Ale je to KRK, nepoužívejte to, pokud chcete ohromit „bum-cink“ ukázkami, naopak, pro analytický poslech čehokoliv je to velmi vhodné. Určitě bych doporučil k poslechu řadě účastníků některých „hi-fi“ internetových diskusí a fór.

Závěr

Vzhledem ke svým rozměrům mohou být KRK V6S4 klidně bedny k počítači, díky neutrální barvě zvuku lze použít pro mixáž nebo analýzu hudby různých žánrů. Pro větší místnosti i vzdálenosti bych se podíval na větší model V8. Umím si je představit jako výborné řešení „domácího“ kina, i když poněkud nekonvenční ceny, ale i nekonvenčních parametrů. Cenu 16 190 Kč / kus lze považovat za přijatelnou, ale třeba časem ještě zlevní.

Technické parametry

www.krksys.com/krk-studio-monitor-speakers/vseries/v6.html