Guitar Pro 5 - notační software s novými zvukovými možnostmi
Guitar Pro pochází z rodiny notačních programů a nemůžeme tvrdit, že by to byl nějaký zelenáč. Vždyť už je na světě jeho pátá verze, a to dává tušit, že už nějakým tím vývojem zcela určitě prošel. Pojďme se mu teda podívat pod pokličku a zjistit, copak že nám to jeho tvůrci uvařili dobrého.
Jak už bylo zmíněno, jedná se o notační program, díky němuž můžete zaznamenat vaši skladbu do elektronické podoby. Máte tedy jen jediný soubor, ve kterém je celá vaše partitura uložena a vy s ním můžete kdykoliv pracovat či jej poskytovat dalším lidem, kteří Guitar Pro mají.
Hierarchie celé partitury v Guitar Pro se drží zaběhnutého schématu, které hudebníka nepřekvapí: partitura je složena ze stop, stopy z taktů a takty z tónů a pomlk.
Základním stavebním prvkem celé partitury je tedy stopa, která zpravidla odpovídá jednomu nástroji ve skladbě. Základní nabídka nástrojů, ze které volíte, je více než bohatá, a vy si můžete vybrat libovolný ze všech 128 nástrojů ze standardní MIDI sady. Tedy kytary, basy, bubny, piana, smyčce, píšťaly... To vše je vám k dispozici. A tady osobně vidím první velkou devízu. On to totiž není jen program úzce zaměřený na kytary a basy, jak by se podle názvu mohlo zdát. Jeho využití je univerzální a záleží jen na vaší fantazii, které nástroje při tvorbě použijete, a není tak problém vytvořit například čistě klavírní partituru. Stop můžete mít pochopitelně i víc, maximálně však 256, což je dostatečně široká rezerva.
Pro zobrazení stopy máte na výběr ze dvou režimů - tabulatury a standardní notaci o pěti linkách. Výhodou je, že viditelné můžete mít dokonce i oba najednou. Někomu jistě přijde vhod i možnost zobrazit nejen pouze jednu aktuální stopu, ale všechny stopy najednou hezky pod sebou.
Tvůrci Guitar Pro se vždy snažili přidávat do nových verzí co možná nejvíce úprav, potažmo nastavení stop a taktů, které vám ulehčí práci a zvýší přehlednost celé partitury. Dokonce je prý možno vyrobit a vytisknout i zpěvník. Nu, posuďte sami. Mezi volbami můžete najít např. nastavení rozdílných taktů pro jednu stopu, předznamenání (pro notový zápis), různé druhy opakování včetně směrování a určování časování, nastavení triolového cítění a další.
Takty můžete kopírovat, přesouvat, mazat, označovat značkami, rozdělit na basový a melodický hlas, a to uvádím jen výčet těch mnou používanějších. Velmi užitečné je i možné vypnutí stopy, což z Guitar Pro dělá výborný tréninkový nástroj. Jednoduše řečeno si otevřete vaši oblíbenou skladbu, vypnete kytarovou stopu a hrajete místo ní vy za doprovodu zbylých stop. Ochuzeny však nezůstaly ani samotné noty, u nichž je toho k nastavení zdaleka nejvíc. Pojďme se na ně tedy podívat.
Vše začíná vložením noty do tabulatury, což lze provést pomocí klávesnice, myši či dokonce z MIDI zařízení, pokud tedy nějaké máte (klávesy například). Z dlouhodobého pohledu mi osobně vyšla jako nejrychlejší varianta klávesnice. Nyní však už konkrétně k vlastnostem not samotných. Ke každé notě můžete ze základních vlastností určit nejen, jakou má délku (až 1/64), ale také její dynamiku. Nota může být s tečkou, či součástí trioly, pentoly, sextoly a jiných exotičtějších uskupení not. Můžete také nastavovat, zda má být úder trsátka veden shora či zdola a určovat prstoklad levé a pravé ruky. Noty lze rovněž vázat z předchozích taktů. A v některých případech mi přišla velice užitečná i možnost nastavení procenta z délky noty, po které bude nota znít. Pokud tedy půlové notě nastavíte trvání padesát procent, bude znít jen čtvrt doby. Možností je, jak vidíte, opravdu spousta.
Srdce každého kytaristy ("tabulátora") však musí bezpodmínečně zaplesat, až když otevře menu Efekty. Tady jsou totiž skryty ony kýžené techniky hraní, které tabulaturu dělají tabulaturou a tvoří základ hry na kytaru. Můžeme tam najít všechny podstatné techniky od příklepů, odtahů, skluzů, vytahování přes tlumení, staccata, tremola, trylky či vibráta až po flažolety, práci s vibrapákou, tappingy nebo slapování. Horkou novinkou v efektech je wah-wah pedál, který ovšem funguje jen v RSE režimu, o kterém si povíme později.
Mnozí z vás se teď určitě ptají, jaká je asi komfortnost ovládání, když je toho tolik k nastavení. Musím říct, že výborná. Menu jsou přehledná, klávesové zkratky efektivní a nikdy se mi nestalo, že by nějaká věc nefungovala, protože jsem někde něco zapomněl zapnout. Vše vede jasně k cíli a program neměl tendence nutit mě dělat žádné povinné úkony.
Pomůcky
Docela zajímavou část Guitar Pro tvoří také pomůcky, které nám do něj tvůrci přichystali. V první řadě je to tvořič akordů, jehož databáze je velmi obsáhlá a často do ní sám koukám, když nevím, jak se hraje kupříkladu D6add9/E apod. Fandům stupnic také přijde jistě vhod jejich databáze obsahující snad všechny známé i neznámé stupnice, dokonce s možností vyhledávání podle not v naší partituře. Pro trénování tady máme nástroje hned dva. Jednak je to jednoduchý metronom a pak také nácvik pomocí smyčky s možností postupného zvyšování tempa. No, a jako poslední bych ještě uvedl jednoduchou elektronickou ladičku.
RSE
Nejpodstatnější změnou, která vyrazí dech nejednomu uživateli starších verzí, je určitě ona magická zkratka RSE (Realistic Sound Engine), jež je tvůrci označována jako novinka číslo jedna v této verzi.
Je to v podstatě sada vzorků reálných nástrojů, s jejichž pomocí můžete danou partituru přehrávat. Ze hry tedy vypadávají notoricky známé syntetické MIDI zvuky a vy si můžete vaši skladbu vychutnat se zvuky reálných kytar, bas a bubnů. Tedy, abych to uvedl na pravou míru, kombinovat MIDI stopy s RSE stopami samozřejmě lze a je jen na vás, co zvolíte.
Jak už jsem naznačil, Guitar Pro dostal do vínku RSE vzorky pro klasické kytary (akustické s kovovými či nylonovými strunami, elektrické s čistým zvukem, se zkreslením, s overdrivem či jazzové), pro basové kytary (hrané prsty, trsátkem a dvě hrané slapem) a pro bubny. Zkušenější čtenář na tomto místě jistě poznamená, že může do své zvukové karty dohrát kvalitní MIDI vzorky a výsledek bude stejný. Chyba lávky, nebude. Jednak s RSE zvuk není tvořen syntezátorem zvukové karty, čímž zároveň odpadává problém, že na různých zvukových kartách, resp. MIDI řadičích, bude stejná nahrávka znít jinak, ale, a to především, Guitar Pro zachází v možnostech nastavení nástroje mnohem dál.
Výběr totiž nekončí u samotného nástroje, ale vybrat si můžete také jeho typ. Myslím tím akustickou nebo elektroakustickou verzi u klasické kytary, u elektrické pak volíte mezi simulací les paula či strata atd. Podobně též u perkusí si můžete volit z akustické, popové nebo rockové sady bubnů. Teď ovšem přichází to nejlepší.
Dále si totiž můžete vybrat, který efekt bude na daný nástroj použit. A tady teprve začnou zkoušecí orgie všech hračičků a zkoušečů, protože efektů je opravdu přehršel. Ovšem pozor, nejde pouze o ty klasické (chorus, flanger, phaser, tremolo...), ale vždy o kombinaci zesilovač - efekt, přičemž typů zesilovačů máme na výběr deset. Jako pomyslná třešnička na dortu jsou v nabídce i efekty snažící se napodobit nastavení zvuku známých umělců, takže můžeme najít efekty Hey Jimi - Univibe, Metal Kirk - Wah, Stach - Boogie, Single - Carlos a další. Zde musím taky poznamenat, že vyjmenované efekty a jejich počty nejsou konečné a s každou další aktualizací přibývají nové, což je jen dobře.
Co ovšem možné není, je řetězení efektů, jak to můžete znát například z různých multiefektů. Tedy nemůžete zařadit za sebe programově kupříkladu flanger a autowah. Každopádně si dokáži představit, že by to mohla být jedna z vlastností Guitar Pro 6. Inu, nechme se překvapit.
Jedny z posledních věcí, pomocí nichž lze zvuk ovlivnit, jsou také třípásmový ekvalizér, zesilovací posuvník a dvě vcelku zajímavá nastavení, která se snaží dodat zvuku dojem "lidskosti" pomocí simulace chybování a akcentů.
A aby toho nebylo málo, lze pro celou partituru nastavit reverb ze sady předpřipravených, nebo pozměnit celkový charakter zvuku desetipásmovým ekvalizérem.
Zápory
Nikdo není dokonalý, ani Guitar Pro ne, a abych stále jen nechválil, tak musím v rámci objektivity uvést i pár subjektivních poznatků, které mi při práci s ním vadily. V první řadě to je nevýrazné označení právě přehrávaného taktu. Pokud si pustím nějakou předlohu a hraji zároveň s ní, nezřídka pokud někam odhlídnu nebo se jen přepnu na jinou stopu, už nenajdu na první pohled, kde zrovna ve skladbě jsem. Pro vysvícení pozice v partituře je totiž použita světle zelená tenká linka a ta podle mě dost splývá s bílým pozadím.
Dalším neduhem je drobná "nestabilita" programu. Není to nic tragického a děje se to spíše sporadicky, ale děje. Naštěstí vždy, když už program vyhodil nějakou chybovou hlášku, bylo možno rozdělanou práci uložit a program zavřít.
Nakonec už bych jen uvedl ani ne tak chyby jako spíš možnosti, které bych ocenil (třeba v dalších verzích) a které mi chybí. Za prvé možnost měnit RSE nástroj během přehrávání (s MIDI stopami to možné je), abych měl okamžité odlišení dvou nástrojů/efektů za běhu. A za druhé možnost nastavení reverbu ke každé stopě zvlášť a ne pro celou partituru.
Musím však přiznat, že všechny vyjmenované zápory nejsou nedostatky, které by mi výrazně vadily při tvorbě či ji dokonce značně omezovaly.
Resumé
Na krabici jsem objevil jednu kratičkou reklamní větu, která ve volném překladu o Guitar Pro říká, že je to: Inteligentní, jednoduchý, jasný a přesný nástroj... a já musím souhlasit. Guitar Pro na vás nechystá žádné zbytečné záludnosti, funguje tak, jak má, vše lze jednoduše najít a práce s ním je opravdu efektivní. Minimálně za vyzkoušení určitě stojí.
Technická specifikace:
název: Guitar Pro
verze: 5.2
použití: editor tabulatur a MIDI
platforma: Windows nebo Mac
minimální požadavky: Pentium 500 MHz, 128 MB RAM
minimální požadavky (RSE): Pentium 1,7 GHz, 512 MB RAM
podporované formáty: gtp, gp3, gp4, gp5
import: MIDI, ASCII, MusicXML, PowerTab, TablEdit
export: MIDI, ASCII, MusicXML, wave, bmp, pdf
Info:
Guitar Pro 5 je notační software, který pracuje i s tabulaturou a není omezen jen na kytaristy. Zároveň disponuje kvalitními zvukovými možnostmi. Cena je 1950 Kč.
Plus:
široké škála použitelnosti (nejen pro kytaristy)
vhodné pro cvičení
RSE
počeštění
Mínus:
nevýrazné vysvícení právě přehrávaného taktu
nemožnost změny nástroje při přehrávání v RSE módu
nastavení reverbu jen pro celou partituru