GeoShred - ovladač a nástroj s obrovskými možnostmi

GeoShred je MPE ovladač pro iPhone a iPad. S trochou nadsázky se dá říct, že se jedná o LinnStrument v softwarové podobě. Vzhledem k tomu, že jsme o LinnStrument již psali, a všichni jej tedy dobře známe, budu v řadě aspektů tyto dva nástroje srovnávat.

Stejně jako jakýkoliv jiný MPE ovladač umí GeoShred vysílat kontinuální data pro vícero tónů nezávisle. Tedy například můžeme zahrát dva (nebo i více) tóny a na každý z nich aplikovat jiný pitchb end (ohýbání zvuku). Nebo na některý tón pitch bend aplikovat, na jiný ne, čímž docílíme

efektivních glissand mezi akordy. Samozřejmě se nemusí jednat pouze o pitch bend, analogicky můžeme ovládat jakýkoliv MIDI parametr, pro každý jeden tón nezávisle (i když sdílejí stejný MIDI kanál; tedy alespoň my si to myslíme).

Většina MPE ovladačů disponuje až šesti možnými parametry: hlasitost (rychlost stisku klávesy), přítlak na klávesu a pohyby ve čtyřech osách (doleva/doprava, od hráče / k hráči). A právě tady hned GeoShred ztrácí, protože na iPhonu nebo iPadu nemůžeme ovlivnit ani hlasitost, ani přítlak na klávesu (respektive v tomto případě sklo iPhonu nebo iPadu). Abych byl spravedlivý, GeoShred na iPhonu podporuje 3D touch, ale praktický přínos je v podstatě zanedbatelný. Na druhou stranu GeoShred těží z toho, že se skutečně jedná „jen“ o software, a nabízí tedy obrovské množství různého nastavení. Ale k tomu se ještě dostaneme.

Ovladač, přehrávač, profík

GeoShred je MPE ovladač. Lze jím ovládat v podstatě jakoukoliv hudební aplikace v systému iOS, která podporuje AudioUnit (což jsou v podstatě všechny hudební aplikace v systému iOS), v poslední aktualizaci GeoShred je to poslední verze AU3. GeoShred se tedy do hudební aplikace vloží jako plug-in AU, ze kterého lze nahrávat data ve formátu MIDI/MPE do jakékoliv MIDI stopy. Tohle umí GeoShred, Control a Pro. MIDI data lze vysílat (ale i přijímat) přes wi-fi, Bluetooth, virtuální MIDI nebo přes jakékoliv hardwarové zařízení s ovladači třídy class compliant pro MIDI (včetně možnosti redukce Apple Camera Connection Kit, plus klasické rozhraní MIDI/USB).

GeoShred Play přidává zvukový engine, to znamená, že obsahuje také MPE zvuky, které samozřejmě těží z možností ovládání MPE. Naopak ale edice Play neumí vysílat MIDI/MPE data ven. Jedná se tedy v podstatě o nástroj pro živé hraní. Zajímavé pak je, že GeoShred Control (tedy MIDI/MPE ovladač) a GeoShred Play (tedy přehrávač se zvukovým enginem, ale bez MIDI/MPE) stojí shodných 249 Kč. A pak tady samozřejmě máme GeoShred Pro, který slučuje verzi Control a Play, a je tedy plnohodnotným MIDI/MPE ovladačem, kterým lze ovládat jakýkoliv zvuk MIDI/MPE, ale zároveň obsahuje zvukový engine a řadu nástrojů. Ty lze navíc dokupovat ve vestavěném obchodě.

Rozložení padů

Základní rozvržení obrazovky je hodně podobné právě zmíněnému LinnStrumentu. Jednotlivé tóny spouštíme z padů/ploch, které jsou uspořádány do matrice, která podobně jako LinnStrument ve výchozím nastavení simuluje hmatník kytary. Tedy nahoru/dolů jsou „struny” a doleva/doprava jsou pražce. Jak jsem již naznačil, nastavit lze snad úplně vše. Proto nás nepřekvapí, že můžeme nastavit, interval mezi jednotlivými strunami. Můžeme nastavit interval mezi pražci. Výchozí nastavení je samozřejmě půltón, ale ůžeme vybírat i mezi různými mody, tóninami atd. Zvolit můžeme také počet strun a pražců na displeji. A ani zde se nejedná o jednoduché přímočaré nastavení, ale můžeme si vybrat, a ještě si s tím pohrát. Tedy máme na výběr, zda chceme automaticky zobrazit tolik strun a pražců, kolik jich je nadefinováno v presetu každého jednoho zvuku. Ve starších verzích GeoShredu bylo toto nastavení jako výchozí a musím říct, že mě docela vadilo, když se se zvukem změnilo i rozvržení tónů. Nicméně dále máme na výběr možnost zobrazení, které se přizpůsobí velikosti obrazovky. Toto je v současné době výchozím nastavením. Nevím, kolik strun a pražců se zobrazuje na největším zařízení s iOS, tedy na iPadu Pro, ale na nejmenším zařízení iPhone SE (1. generace) se zobrazují čtyři struny a sedm pražců. Při výchozím nastavení, kdy struny jsou laděny po kvartách, na nejmenší iPhone SE dostaneme bez dvou tónů dvě oktávy. A třetí možností je, že si počet strun a pražců nastavíme ručně.

Složitá nastavení

V horní části obrazovky pak máme další ovladače, pomocí kterých můžeme volit různé parametry zvuku, pokud nám nestačí ovladač 4 MPE. Do těchto ovladačů se trochu míchá další nastavení. I když chápu, že cílem bylo umístit toto nastavení na hlavní obrazovku, aby bylo možné rychle nastavení změnit, musím říct, že z hlediska uživatelské zkušenosti  to moc smysl nedává. Obecně je třeba říci, že aplikace působí spíše přeplácaným a chaotickým dojmem. Skoro jako by se spíše jednalo o aplikaci pro klasické počítače než pro „čistá“ a uživatelsky přívětivá zařízení s iOS. Ostatně i grafické znázornění menu přidává na pocitu, že spíše pracuji se složitou počítačovou aplikací než s jednoduchou a intuitivní „iOS appkou“. U iPhone SE je tento pocit úplně nejsilnější, protože vše je velmi malé, menu docela těžko dostupná a uživatel by potřeboval myš, aby se strefil.

Ale zpět k onomu nastavení, které se schovává u ovladačů. Jedná se o nastavení, jak se budou jednotlivé tóny chovat v okamžiku stisknutí vícero padů současně. K dispozici máme tři varianty. Respektive variant je šest, ale jsou to dvě kombinace tří možností (a zase jsme u toho složitého nastavování). Jednou variantou je kombinace Mono, String a Poly. V režimu Mono se zvukový engine chová kompletně monofonně. Tedy pokud klikneme na další pad (ať už je na obrazovce kdekoliv), původní tón bude nahrazen tónem novým. Nicméně pokud necháme prst na původním padu, nespouští se znovu celá obálka ADSR, ale obálka pokračuje tam, kde byla předtím nastavena. V podstatě to zní podobně jako legato, nebo jako když položíte prst na stejnou strunu na kytaře. Režim String se chová tak, že monofonní režim je exkluzivní pro každou jednu strunu. Tedy pokud máme k dispozici šest strun, můžeme hrát až šest tónů najednou (na každé jedné struně), ale pokud klikneme na jiný tón na struně, kde již prst máme, bude se tento tón chovat u této struny jako legato. A poslední režim Poly umožňuje kompletně polyfonní hru, bez legata.

Druhou variantou je Piano, Guitar, Slide. Piano se chová tak, že všechny tóny jsou „rovné”. Tedy i pokud pohybujeme prstem doleva/doprava, neslyšíme žádné ohýbání tónu. Režim Guitar umožňuje tvorbu vibrata, ale jakmile prstem přetáhneme nad nový pad, spustí se nový ton, s novou obálkou ADSR. A režim Slide se logicky chová spojitě tak, že ani po přechodu na nový pad vlevo nebo vpravo se nespouští nová obálka ADSR, ale tón pokračuje v obálce tam, kde byl.

Kvantizace na tón

Co se mi na GeoShredu líbí hodně, je jeho kvantizace na čistý tón. Alespoň ve výchozím nastavení tohle funguje k mé naprosté spokojenosti. Samozřejmě lze ale nastavení změnit, pokud by někdo preferoval chování jiné. Jde o to, že ať položím prst na pad kdekoliv, vždy se nejdříve ozve čistý tón, přesně ten, jak je pad nazvaný. Nemůže se mi tedy stát, že bych hrál falešně. Samozřejmě to můžeme vidět i jako nevýhodu. Přicházíme tím totiž o možnost glissanda na čistý tón zdola nebo shora. Tedy možnost začít tón mimo temperované ladění a teprve v průběhu znění tónu jej na tento čistý tón doladit. Ale jak jsem zmínil, lze to nastavit.

Kvantizace na čistý tón funguje vždy v okamžiku, kdy prstem nikam nehýbeme. Jakmile začne,e prstem hýbat doleva/doprava, začne se samozřejmě vysílat ohýbání tónu. Ale to vlastně funguje také tak, že se aplikace snaží dokvantizovat zpět na čistý tón. Výsledkem je, že můžeme velmi snadno vytvářet naprosto přirozeně znějící vibrata, která fungují podobně jako vibrato na jakémkoliv strunném nástroji. Hůř už se s tímto nastavením ale dělá třeba efekt „vytahování strun“. S tímto nastavením je v podstatě nemožné udělat pomalé plynulé glissando z jednoho půltónu na druhý. Ale znovu musím zopakovat, že se jedná jen o nastavení. Mně toto nastavení velmi vyhovuje, protože se ve výsledku jedná o MPE ovladač, na kterém dokážu hned od začátku hrát čistě. Ano, i ostatní MPE ovladače mají k dispozici podobná nastavení, ale musím říci, že u žádného jiného MPE ovladače na mě nepůsobí toto nastavení tak přirozeně jako právě u GeoShredu. Tím získává GeoShred obrovskou výhodu, a to je fakt, že naučit se na něj nějak hrát je mnohem jednodušší než na ostatních MPE ovladače, kde začátky připomínají začátky hry na housle.

Zvuky

Zvuky, které jsou součástí GeoShredu Play a GeoShredu Pro, jsou postavené na matematickém, resp. fyzikálním modelování a samozřejmě naplno využívají možnosti MPE ovladače. Snaží se tedy z možností ovládání vytěžit naprosté maximum, což se jim právě díky matematickému modelování skvěle daří. Právě to dokáže velmi snadno a naprosto logicky obsáhnout to velké množství parametrů, které MPE poskytuje. V základní výbavě jsou všechny zvuky postavené v podstatě na kytarových zvucích. Nutno říci, že na první poslech jsou zvuky opravdu velmi efektní a líbivé. Ale do celkového mixu zapadají jen velmi obtížně. Zvuky samotné jsou natolik výrazné a extravagantní, že je potřeba jim opravdu hodně ubírat, aby se do mixu vešlo ještě něco jiného. Mimochodem, i efekty, kterých je na každém jednom zvuku pověšeno skutečně požehnaně, jsou matematickými modely, a proto reagují neuvěřitelně věrně a „akusticky“.

Kromě vestavěných kytarových zvuků lze ve vestavěném obchodě dokupovat další matematicky modelované zvuky: GeoSWAM GeoViolin, GeoFlute, GeoTenoSax, GeoCello, GeoClarinet a GeoOboe. Možný styl těchto zvuků je asi zřejmé už jen z názvů. Nutno říci, že opět znějí hned na první poslech naprosto úchvatně.

Zvuky lze samozřejmě poslouchat přímo z GeoShredu, ale lze je také díky podpoře plug-inů AU3 použít v libovolné hostitelské aplikaci na systému iOS, jako je třeba GarageBand, Cubasis aj. Nechybí ani podpora Inter-App Audio a Audiobus, takže lze zvuk posílat i do aplikací pro iOS podporujících tyto standardy. Opět se tedy dá bez nadsázky říct, že zvuk lze z GeoShredu poslat úplně kamkoliv. Ovšem opět platíme daň za velké množství nastavení.

Mimochodem, k dispozici je také arpeggiator, ale dokonce lze do GeoShred také načíst a přehrávat hudební podklad a vytvořit tak kompletní vystoupení.

Grafika

Už jsem zmínil, že grafické zpracování GeoShredu mi pro aplikaci pro iOS vůbec nesedí. V mnoha ohledech aplikace vypadá spíše jako složitá aplikace pro počítač než lehká, intuitivní, přímočará „iOS appka“. Korunu tomu dávají grafické efekty, které se zobrazují během hraní. Nejen že jakmile klikneme prstem na nějaký tón, objeví se tento v kolečku, ale kolečko se objeví i na všech stejných tónech ve všech oktávách. Navíc se na daném padu ale objeví jakási hvězda, která při pohybu prstem mění barvy a záři. Z mého pohledu naprosto zbytečný přeplácaný efekt. Naštěstí to lze v nastavení vypnout, ale zase musíme jít do onoho složitého a přeplácaného menu. Zjednodušení (alespoň pro základní použití) a obecně vylepšení uživatelské zkušenosti  by GeoShredu podle mě zásadně prospělo.

Závěr

GeoShred je iOS MPE ovladač a nástroj s obrovskými možnostmi a na první poslech ohromujícími zvuky. Komunikovat s okolím umí GeoShred jak v oblasti MIDI, tak v oblasti audio po všech aktuálně dostupných kanálech a standardech, takže se rozhodně nejedná o svůj vlastní uzavřený svět. Co celkový dojem z GeoShred kazí je dosti nepřehledné a nepatřičné grafické prostředí.

Technická specifikace

https://www.wizdommusic.com/apps/geoshred/