Engl E 635 Fireball 100 - kytarová lampová hlava

Německá firma Engl není ve světě kvalitních kytarových aparatur žádným mlíčňákem, což mimo jiné dokládá efektním uživatelským rybníkem. A že se tam prohánějí už nějaké kousky! Obzvláště opečovávané signované pozornosti firmy si k dnešnímu užívají prozatím jen kytaristé spojovaní s proslulými Deep Purple - Steve Morse a vskutku legendární rozmrzelý sumec Ritchie Blackmore. A tomu vyhovět při vědomí jeho nadčasového kytarového soundu (například na živém Made in Japan) asi není vůbec jednoduché. Ani mezi uživateli nesignovaných aparatur však v tomto pomyslném rybníku neplavou nijak malé ryby.

Vedle zkušeného Scotta Gorhama (Thin Lizzy) nebo ocvočkovaného Glenna Tiptona (Judas Priest) se v Engl prostoru lehce vznáší Marty Friedman i Chris Broderick (každý jindy v Megadeath) či, nejen z našich HuVelů známý, Viktor Smolski (Rage) nebo Jeff Loomis (Nevermore) a André Olbrich (Blind Guardian). A další přibývají, v poslední době třeba Duff McKagan (Guns ‘N’ Roses), Tony Iommi a mnozí další. Ti všichni však používají běžné produkty, a jeden z nich, Fireball 100 bude předmětem dnešního testu.

Popis

Fireball 100, jinak E 635, vychází ze slabší, šedesátiwattové verze E 625, dvoukanálového lampového zesilovače se společnými korekcemi. Černá, masivní skříň běžných rozměrů působí robustním dojmem, většina ovládacích prvků je na předním panelu. Průhledná masivní mříž s matně černým povrchem v kontrastu s nepřehlédnutelným chromovaným logem firmy umožňuje neméně efektní podsvícení koncových lamp červenými diodami uvnitř přístroje při jeho zapnutí. Neobvyklou vymožeností čelního panelu je diodová indikace nefunkčního stavu koncových elektronek, jinak zde najdete běžné ovládací prvky ke kroucení a k mačkání. Zadní panel kromě zdířek pro připojení síťového napájení a impedančně různě obdařených reproboxů nabízí neběžnou funkci plynule nastavitelné hranice gejtu, tedy utlumení nežádoucích hluků. Celá hlava je poněkud těžší, což bývá, asi nijak logicky vysvětlitelně, předpokladem kvalitního zvuku.

Konstrukce

Zesilovač je osazen čtyřmi předzesilovacími lampami ECC83/124AX7 a čtyřmi 6L6-GC v koncovém stupni. Korekce Bass, Middle, Treble a Presence jsou společné pro oba kanály, jejichž architektura je postavená na klasickém zvukovém rozlišení Clean Gain a Lead Gain s oddělenými výslednými hlasitostmi Master A a Master B. Přepnutí mezi kanály je možné buď tlačítkem Clean/Lead z čelního panelu anebo pomocí footswitche (není součástí dodávky). Na tomto místě je však potřeba se trochu zastavit. Bez zmíněného footswitche je totiž při přepínání kanálů tlačítkem čistému kanálu (Clean Gain) automaticky přiřazena výsledná hlasitost A (Master A), zatímco sólovému kanálu (Lead Gain) hlasitost B (Master B). Na tom sice není nic zvláštního, ovšem po zapojení jednoho nebo dvou dvoukanálových footwitchů zjistíte, že pomocí nožního přepínače je možné volit různě nastavenou výslednou hlasitost v i rámci jednoho kanálu. Tedy například u čistého kanálu (Clean Gain) tak můžete volit mezi dvěma různými výstupními hlasitostmi, tedy mezi Master A nebo Master B. U sólového kanálu je to pochopitelně stejné, což při správně nastavených hodnotách najednou dělá z dvoukanálu čtyřkanál. Ale to není vše, zapojením druhého dvoukanálového footswitche se kombinační prvky Fireballu dále rozšiřují o aktivaci efektové smyčky a volbu funkce, tlačítkem Mid/Boost (posílení středů) z čelního panelu opět dostupnou.

Clean kanál umožňuje kromě nastavení míry zkreslení gain i posílení vyšších frekvencí tlačítkem Bright, a pak už společně s Lead kanálem posílení nižších frekvencí tlačítkem Bottom, dále opět společné korekce Bass, Middle a Treble a pro oba kanály společné i již zmíněné posílení středů Mid/Boost a Presence. Lead kanál má oproti Clean navíc jednu plynule regulovatelnou úroveň navíc - Lead Volume.

Zadní panel nabízí další užitečné „špekulace“. Efektovou smyčku s plynulým ovládáním Balance, jež umožňuje plynulou škálu citlivého přimíchání efektovaného, z pre-ampu odbočeného, zvuku do koncového stupně (například dozvuk) až ke stoprocentnímu transportu efektového zpracování pre-ampového zvuku do konce (například gate, kompresor apod.). A posledním otočným ovladačem na zadním panelu je Gate. Mírou nastavení ovlivňuje úplné zatlumení nechtěného brumu u vybuzeného zesilovače. Zajímavým konstrukčním prvkem je vlastní diagnostika proudového toku v koncových lampách, při jehož překročení dojde k odpojení příslušné elektronky a na čelním panelu rozsvícení diody u označení její pozice ve vnitřním prostoru šasi zesilovače.

Zvuk

Po připojení reproboxu s přehnanou výkonovou rezervou (1200 W) a zapnutí hlavního vypínače, kdy červené diody u označení koncových lamp na čelním panelu jen rychle probliknou, je možno Fireball 100 uvést do chodu. Žádný výrazný brum se nekoná, korekce jsou pro začátek ve středních polohách, stejně tak Gain u Clean kanálu. Bez footswitche tedy slouží k výsledné hlasitosti Master A a už v samém počátku dráhy se objevuje velmi hlasitý, čistý zvuk s velmi masivními basy. Zprvu jsem to přičítal výkonově předimenzovanému boxu, ale měl jsem k dispozici i originálni Engl reprobox 4 x 12”, osazený čtyřmi reproduktory Celestion V12-60, a protože reagoval téměř totožně, v testu jsem pokračoval pouze s ním. Čistý kanál má zřejmě díky použitým elektronkám 6L6 tuhé, až překvapivě masivní basy, ve výškách je zvuk neagresivně příjemný a přitom dostatečně jasný. V oblasti středů, která je podle manuálu navržena spíše směrem ke středobasům, jsem očekával větší masáž, přidáním středové korekce Middle však k razantnější dominaci došlo jen částečně. K plnohodnotnému nasycení, jestli tak lze nazvat často zmiňovaný „headroom“, došlo podle mého názoru až po aktivaci tlačítka Mid/Boost. Mohutné středy doslova rozehrály zesilovač v celé škále zkreslení čistého kanálu, jenž bezprostředně a skvěle reagoval na dynamiku hry. I v nižších hodnotách hlasitosti na kytaře a velmi čistém soundu se jednoznačně pozitivně objevovala lampová prostorová plasticita s nenásilným, plynulým sklonem ke zpětným alikvotním vazbám. Je doslova cítit, jak vám pod rukama zesilovač „odpovídá“, jak se zvuk z reproduktorů v závislosti na vzdálenosti váže s kytarou. Trochu problémem může být poměrně značná hlasitost čistého kanálu s Gain naplno a s Master A už na sedmé, osmé hodině, tedy v samém počátku dráhy ovladače. V této pozici Gainu je plný zvuk v porovnání například s Marshall JCM 800 o odstín méně zkreslený, ale o to více je v hutnější a při zatlumení hlasitosti na kytaře v čistotě pevnější. Jako lehce zbytečnou se jeví, alespoň pro mě, možnost dalšího posílení již tak dostatečných basů.

Přepnutí do sólového kanálu Lead, bez footswitche, viz výše, tedy přiřazenému k ovladači celkové hlasitosti Master B, přineslo překvapení v podobě nutnosti poměrně značného zesílení Master B, až asi k jedenácti hodinám, k vyvážení vzájemné hlasitosti s čistým Clean kanálem s Master A na osmi hodinách. Je nutné však připomenout, že se stále nacházíme ve středových polohách potenciometrů nejen korekcí, ale i Lead Volume, tedy nastavení hlasitosti sólového zvuku ještě před výslednou úrovní Master. S přidáním Lead Volume se hlasitost sice dramaticky zvyšuje, rozdíl v hlasitosti oproti čistému kanálu je však stále výrazný. Při úrovni Lead Gain na polovině dráhy je míra zkreslení, alespoň pro mě, plně dostačující i pro sólové hraní, ale vzájemná poloha hlasitostí Lead Volume a Master B má vliv na jemné nuance zvuku. Se snižující se hodnotou Lead Volume a současně zvyšující Master B se zvuk jakoby lehce zpevní na basech a středy nejsou tak medově zabarvené, jako když jsou tyto poměry nastaveny opačně. To vše při neměnné hodnotě zkreslení Lead Gain. Snad se to dá přirovnat k americkému a britskému typu sycení koncových elektronek. Celkově je Lead kanál poněkud stlačen do středů, ale vymáčknutím tlačítka Mid/Boost se i hodně zkreslený zvuk jakoby narovná, a je tak schopen produkovat moderní podladěné, a ve středech ne tak výrazné, zvuky. I v režimu téměř maximálního zkreslení se mi, s ohledem na víc než dostatek basů, zdá být jejich další posilování trochu zbytečné, ačkoliv je možné si představit, že u jiného reproboxu může být vítanou možností. Reakce sólového kanálu na různé vazby či trsátkem vypískávané umělé flažolety jsou úchvatné, zesilovač všechno bezprostředně a kultivovaně podává s dostatečnou rezervou. Užitečnou funkcí v tomto režimu může být Gate na zadním panelu zesilovače, s nastavením jeho prahu však je potřeba citlivého nastavení s ohledem na požadovanou funkci. Je například možno ho nastavit tak, aby při vysekávaných a pravou rukou na kobylce kytary tlumených pasážích byly jen ty tlumené rychle a účinně Gatem odříznuty, v tom případě však může dojít i k oříznutí poměrně hlasitých prvků hry, například doznívání akordu nebo zpětné vazby. Nebo je možné naopak nechat práh odřezu poměrně nízko, například aby zesilovač s vyjetou kytarou neprázdno nebručel, a pak i docela lehký dotyk do strun kytary uvolní plný sound.