Dean Markley Vintage Electric Reissue Strings - návrat kytarových strun

Módní trendy v posledním desetiletí vykrádají dekády minulé, chronologicky, avšak zrychleně proplouváme historií. Rovněž ve světě hudby se vracíme se pro inspiraci nazpět. Poslední dobou docházím k závěru, že veškerý vývoj v oblasti nástrojového vybavení je reverzní. Možná jde jen o pomíjivé specifikum doby, přesto se mi jeví velmi sympatickým.

Plně v duchu tohoto konceptu přichází Dean Markley s novou řadou strun, technologicky kopírující ty, jimiž před lety firma dobývala svůj prostor ve světě kytar. Speciální kulaté ocelové jádro poskytuje plný kontakt s vinutím z klasické niklované oceli. To propůjčuje strunám specifické vlastnosti.

K testu jsem obdržel struny třech tvrdostí: light (.009-.042), Regular (.010-.046) a Medium (.011-.052). Soustředil jsem se na jedenáctky (tahle tvrdost mi nejvíce sedí) a vyzkoušel jsem taky desítky. Devítky jsem předal známému, jelikož bych asi nemohl posloužit. První věc která mne u jedenáctek dostala, je přítomnost opředené i neopředené G struny. Opředené géčko částečně řeší problém s intonací, ale géčko přece snad ladit nemá nebo ano? J Ihned po natažení strun na tele i les paula, nabývám já i krky mých kytar stejného dojmu. Struny mají i o něco větší pnutí, než na co jsem zvyklý. Jedenáctky, na které běžně hraji, končí sílou .048 kdežto Dean Markley .052. Při hraní jsem si musel chvíli zvykat. Zvuk je velice pevný, vyrovnaný, jasný, a přestože je výšek dosti, nijak neční ani ihned po natažení. Osobně nejsem velkým příznivcem strun nabízejících extrémně dlouhou životnost, podpořenou nějakou speciální technologií. Jsem zastáncem názoru, že struny mají hrát tři týdny a poté mají být vyměněny. Za tři týdny intenzivního hraní struny změnily zvuk pouze velice málo, držely si svůj charakter a bezproblémové ladění. Po měsíci hraní už u frekventovanějšího nástroje ubývaly výšky a zvuk začal být tupější. Osobně jsem se nesetkal se strunami, které by se mi zvukově líbily a u kterých by se tento efekt v přibližně stejném časovém horizontu nedostavil. Považoval bych to spíše za zákonitost než za nevýhodu.

Ačkoli jsem ve volbě strun dost konzervativní, musím konstatovat, že mne „staronové“ Dean Markley opravdu potěšily. Rozhodně bych se neobával pro ně v budoucnu opět sáhnout. A cena? Opravdu příznivá.