B.C. Rich Mickingbird Special X Trans Black - nejen na metal

Firma B.C. Rich proslula zejména výrobou kytar pro hráče tvrdšího ražení, ale přesto v jejich modelech našel zalíbení i nejeden nemetalový hráč. Ortodoxní lespaulista Slash si dokonce vysloužil i vlastní signature model z řady Mockingbird. Dlouho jsem se tomu podivoval. Než se mi dostala do ruky tahle černá kráska, která se na první pohled tváří jako hračka pro hodně ostrý týpky. Ale je tomu skutečně tak?

Jak to vypadá a z čeho to je?

Mockingbird je kytara, která kromě zvukových vlastností má za úkol i řádně doladit image, takže se nejedná o žádnou decentní hračku, ale o velice extravagantní pádlo, jenž musí upoutat každého. Tvar je nepřirovnatelný k čemukoliv, co známe, aneb asymetrie až za hrob.

Tělo je slepeno ze tří kusů masivního mahagonu a vrchní klenutá deska je z obláčkového javoru, u tohoto modelu v černé barvě. Nástroj je opatřen, pro řadu Mockingbird poměrně nezvyklým, mahagonovým průchozím krkem s ebenovým hmatníkem o dvaadvaceti pražcích, který je vykládán perleťovými značkami. Ty jsou provedené vskutku zajímavě a nedostatek fantazie nahradil až všemocný Google, oznamujíce mi, že se jedná o obláčky, takže tedy značky ve tvaru obláčků.

Bílé lemování se týká celé kytary včetně hmatníku a hlavice. Na té najdeme mechaniky Grover, v osazení 3 + 3, které pracují velmi spolehlivě, tedy alespoň pokud máte natažené silnější struny. Tovární potah přece jen spadal do kategorie „máslovek“ a ty se na nářezy příliš nehodí, takže jsem přezul na dvanáctky a vychutnával si stabilitu ladění, které i po hodině intenzivního hraní kleslo jen o pár centů. Výztuha krku je maskována krytkou se značením modelu, jak tomu tradičně bývá u les paulů firmy Gibson (snad jen s výjimkou Les Paula BFG).

A jak to hraje?

První, co vás na kytaře upoutá, je provedení elektriky. Oproti jiným modelům z této řady má série Special ovládání takřka totožné s Les Paulem, takže čtyři potenciometry a třípolohový přepínač na tradičním místě, které mnoho hráčů přivádí k šílenství, protože si častokrát přepnou snímač, aniž by chtěli. Já musím říct, že se mi to s touto kytarou, na rozdíl od mého LP, nestalo ani jednou. Může za to hlavně tvar, který vybízí k jinému držení kytary.A jaké snímače vlastně přepínáme? Pro firmu B.C. Rich naprosto nezvyklé krytované humbuckery Rockfield SWV Vintage, které již svým názvem napovídají, že se nejedná a nějakou brutalitu. Snímače produkují jasný a čitelný signál, který si najde uplatnění napříč rockovým spektrem. I při vysokém zkreslení byly akordy jasně čitelné, tóny se neslévaly a na nástroj byla radost hrát. Až do chvíle, kdy přišlo na hodně rychlé a silně zkreslené záležitosti. Při metallicovském Master of Puppets už snímače výrazně ztrácely dech a z kytary lezlo cosi rozplizlého, co vzdáleně připomínalo zvuk.

Již nasucho kytara produkovala příjemný středový zvuk lespaulovského charakteru, který po zapojení do aparátu získal velkou odezvu v basech, dokonce takovou, že Gibson Flying V na stejném aparátu při stejných korekcích zněl jako chudší kolega, který do vínku příliš tónů nižšího zvukového spektra nedostal. Při použití nezkresleného kanálu zněla opravdu příjemně, krásný teplý zvuk slušně reagoval na dynamiku hry, a s přidáním lehkého chorusu ukázala své hlavní čisté zbraně v plné síle.

Zkreslený kanál je však hlavní parketou této černé krásky. Kytara má hutný basový základ, který ji předurčuje k použití hlavně v tvrdších stylech na doprovodnou hru, ale ani v sólech se nedá zahanbit, a i když nevyloudí ječivé výšky, tak produkuje jasný zpěvný tón po celém hmatníku. Megadeth, „Gáni“, ZZ Top, Sex Pistols, ale i Ozzy Osbourne, to všechno znělo přirozeně a příjemně, jako by k tomu kytara byla stvořená. Můžete na aparátu kroutit od lehkého crunche až po hi-gain a kytara bude znít příjemně a přirozeně.

A jak to teda dopadlo?

Nikdy jsem nebyl zastáncem nějakých přílišných tvarových inovací, inu starého psa na nové modely nenaučíš, ale Mockingbird Special X si moji přízeň získal ihned po prvním zahrání. Pro běžné použití kytaru nelze než doporučit, stejně jako tvrďákům, kteří potřebují občas zahrát i jemnější kousek a nechtějí, aby utrpěla jejich image. Troufám si říct, že v této cenové relaci moc lepších kusů nenajdete. Na škodu věci je, že výrobce ke kytaře nepřidává alespoň gigbag, protože tento atypický tvar se do standardního obalu vtěsnává velice špatně a tato cenová relace by si nějaké to pouzdro zasloužila.