Drahý strýčku. Můj problém není ten, že nevím, na co bych hrál, to už po pětadvaceti letech snad zvládám. Problém je, že nevím kde hrát. Abys byl v obraze, hraju hudební styl oi s adekvátními texty, které k tomu patří. Pamatuju bolševika, zákazy, rušení koncertů, všechny ty nový vlny se starým obsahem atd. Ale to, co se děje teď, se na to nechytá. Nahrát CD nehrozí, udělat koncert nehrozí. A přitom jsme stejní muzikanti jak ostatní, taky šetříme na nástroje, jezdíme na zkoušky, cvičíme, sedíme v noci nad texty a muzikou. Ty texty a image prostě k tomu stylu patří. Deathmetalisty též nikdo nezavírá za vraždy a porcovaní dětí jen proto, že o tom zpívají. Tak poraď: mám snad své písně opatřit bláboly á la David, anebo se umírnit a založit ňákej řád, anebo snad požádat o radu pana Kocába, jestli si teda vzpomene, jak se cítil v téhle situaci? Já nevím. Tvůj Luboš
Milý Luboši, kdybych byl námořník, řekl bych, že náš malý Titanic je trochu jinde, než jsme podle jeho neomylných lodivodů měli být. Svoboda projevu? Zkus se postavit na Václavák a začít hlásat něco, co se zrovna nenosí. Neustálá manipulace s veřejným míněním čouhá z denních plátků, že by se i Rudé právo červenalo. Z kanálů vylézají novodobí cenzoři s poníženým vztahem k vrchnosti. Už zbývá jen postavit další sochu nějakého generalissima na Letné. Všechno už tu bylo. Jak má umělec zůstat sám sebou a svobodně tvořit, když ho ze všech stran otravuje démon politické korektnosti? Tedy něco cizího, co k nám bylo importováno. Jako by se naše země nebyla schopná vybabrat z nějakého koloniálního syndromu. Vezmi si třeba Vánoce. Místo Ježíška přijede tlustý, červeně oháknutý dědek na saních a s pytlem plastového harampádí jde nadělovat. Copak si naši rodiče a prarodiče neužili dost dědy Mráze? Máš pravdu, že čtvrcení novorozeňat v textech metalistů nikoho nerozčiluje. Takové cigarety nebo chlast zabíjí milióny lidí na celém světě a naši zastupitelé s tím taky nedělají nic. Pokud jde o mně, neznám tvoji kapelu a styl oi mi nic neříká. Jen jsem zaregistroval, že někomu vadí tvoje texty. Děti se dnes učí ve školách větší nesmysly, než jsme se učili my. Učí se aspoň nezávisle a svobodně myslet? Já klíči nezvonil, protože jsem té laciné balkónové estrádě nevěřil, ale co ti ostatní, kteří se kdysi nechali opít sladkými sliby. Mají, co chtěli? Ti by se měli nad sebou zamyslet, až půjdou zase k volbám. Možná si pak u nás zahraje nejen vysmátá partička, prodávající folklór z dalekých pastvin Balkánu nebo plantáží pod Kilimandžárem, ale třeba i tvoje kapela. A možná tvůj názor na svět budou respektovat i ti, co chtějí, abys respektoval jenom jejich názory. Hezké podzimní dny s muzikou a úsměv na tváři přeje Yllas.
