Milý strejdo Yllasi,
velice se mi začaly líbit staré americké Fendery, na které hráli všichni ti Floydi, Stouni a další interpreti ze starých nahrávek. Jsou to opravdu nádherné nástroje a jeden takový bych určitě bral všemi deseti! Přijde mi ovšem, že se dnes nějak už nedají sehnat, a pokud ano, stojí takové peníze, že jsou pro mě nedostupné.
Tvůj synovec Jarda z Přerova
Milý synovče Jardo,
úplně tě chápu a ihned musím konstatovat mnohá fakta, která jsem za ta léta vypozoroval. Ano, staré originální Fendery jsou opravdu nádherné a skvělé nástroje. Byly tehdy vyráběny opravdu velice poctivě, a pokud kytarista na takový kousek, zejména z padesátých a šedesátých let, narazí, neexistuje v mnohých případech patrně nic lepšího.
Jistým faktem ovšem je, že žijeme v tržním hospodářství, kde funguje nemilosrdný zákon nabídky a poptávky. Stalo se zde to, že v podstatě každá stará věc, která se nějak zapsala do historie či za něco opravdu stojí, cenu nabývá. Kytary nejsou v tomto ohledu výjimkou., a často dnes fungují pouze jako investice pro takové lidi, kteří na to zkrátka mají prostředky. Zároveň to ovšem nemusí nutně znamenat, že jsou tito lidé skvělí a hudbu milující muzikanti, pouze mají ty peníze...
Když se podíváme ještě dále, obliba těchto nástrojů je dnes neskutečná, a právě proto vzniká u současných výrobců tolik „otřískaných“ replik. Tyto repliky se dají v pohodě sehnat, a je to jedna z cest, jak svůj sen více či méně naplnit. Pozor ale, nyní ti poradím, jak to opravdu cítím.
Chlapče, neprahni primárně po starém a drahém nástroji. Jdi za zvukem, a také za tím, s čím se tobě samotnému hraje nejlépe. To je největší moudro, které ti starý dobrý Yllas může dáti.
Neboj se ale! Pokud toužíš vyloženě po starém nástroji, koukni se například na japonské repliky těchto kytar. Tyto kousky jsou často vyrobené někdy v osmdesátých letech. Jejich výhoda je ta, že jsou cenově dostupné a mohou hrát stejně dobře, ne-li lépe než jejich originální předchůdci. Chápu tě ale, žijeme patrně jen jednou, a pokud o starý nástroj opravdu stojíš, nezbývá než počkat a dané peníze zkrátka ušetřit.
Na závěr si neodpustím ještě jednu věc, která je také velice důležitá, a možná je právě tou nejdůležitější: Zhruba osmdesát procent veškerého zvuku a feelingu kytary je z rukou muzikanta, a pouze těch dvacet zbylých se připočítává k nástroji. Tudíž všichni tito staří mistři, které tak milujeme ze všech těch skvělých starých nahrávek, pilovali své mistrovství na tento úžasný nástroj s takovou vytrvalostí, až se jimi opravdovými stali. Ó ano, kytara ti může pomoci, mistra z tebe ale neudělá. Nezbývá než cvičit, cvičit a cvičit.
Pevně věřím, že objevíš správnou cestu! Držím palce,
Tvůj strejda Yllas
