Vladimír Veber je kytarista skupiny Judas Priest Revival. Narodil se v Praze roku 1966 a roku 1982 se rozhodl jít na střední grafickou školu, kde setrval do roku 1985. Poté se na dva roky stal součástí militaristické jednotky bránící zuby nehty naši malou vlast a od roku 1990 je na volné noze jako reklamní grafik. Vláďa je ženatý a má dvě děti, Klárku a Marka. Ještě před založením Judas Priest Revivalu působil v kapele Caravela. Poté, co začali působit jako revival, si nechal postavit kytaru od mistra Petra Jurkoviče.
Je to proto, že dle mého skromného názoru, z osmdesáti procent není vůbec žádné povědomí o českých mistrech a jejich výrobcích. Chtěl bych uvést nový seriál, který se bude zabývat českými kytarovými osobnostmi, jejich českými nástroji a mnohdy i vtipnými příhodami. Zdůrazňuji slovo českými, protože nástroje, jejichž jsou vlastníky, jsou vyrobené pouze a stoprocentně v "Srdci Evropy". Tento seriál pozvolna navazuje na seriál Martina Heřmanského o českých kytarách a kytarářích. Martin mi pomohl se sháněním kontaktů na naše mistry, za což mu patří můj velký dík. Velký dík také patří našim mistrům kytarářům, kteří mi až na výjimky ochotně poskytli jména hudebníků, kteří na jejich nástroje hrají. A konečně můj poslední dík bych nasměroval na hudební duše naší země, na kytaristy a kytaristky, kteří si se mnou povídali o jejich nástrojích a nejen o nich. Doufám, že rozhovory s nimi pomohou odehnat mlhu, která zeje nad českými nástroji a obecným povědomím o nich.
Jak bys nazval styl, který hrajete?
To je jednoduché, je to normální heavy metal. Judas Priest byli vždy heavy metal a pro nás je to jednoznačná skupina.
Jak dlouho už hrajete?
Hrajeme už deset let. Tři roky děláme revival a předtím jsme hráli asi sedm let jako Caravela, ale to bych tady nechtěl rozebírat.
Dokázal bys spočítat, kolik máte za sebou koncertů?
Loni jsme jich měli asi šedesát, vystupujeme skoro každý pátek a sobotu, někdy i třikrát, čtyřikrát do týdne.
A proč sis vybral kytaru od Petra Jurkoviče?
To je jasné, protože ji má Glenn Tipton z Judas, přesně takovou. A na Petra Jurkoviče mi dal někdo echo, že to dělá dobře. Byl to důvod, proč jsem za ním zajel. Když to pádlo viděl, nejdříve se zděsil. Nikdy nic takového neviděl, nicméně prohlásil, že je to pro něj výzva, a tak se do výroby pustil. A myslím si, že se toho zhostil velmi dobře.
Dělal ji jen podle obrázku?
Ano, je to podle fotky.
Hrál jsi někdy na jiné hudební nástroje?
Ne, nehrál. S ničím jiným jsem nepřišel do styku. V dětství jsem hrál klasiku na španělku - Pro Elišku, Romanci a tak. Možná bych to dneska ještě zahrál. Jinak žádný jiný nástroj.
Mohl by si slovy vyjádřit, v čem tkví síla této kytary?
Na to je úplně jednoznačná odpověď. Glenn Tipton si ji nechal postavit dle vlastního návrhu od firmy Hammer. Má ještě tu samou v obrácených barvách. Je to opravdu originální design. Takže ji má, co já vím, jen on a já. V tom je její síla, protože, když někam přijdeš s takovou lopatou, tak lidi nechápou. To nikde jinde neviděli.
Mohl bys ji důkladně popsat?
Tak, snad mi Petr Jurkovič odpustí, když se někde spletu. Myslím si, že krk je z javoru (lakovaný), lepený a tělo je z olše. Snímače jsou EMG, 2x humbucker a kobyla je Schaller Floyd Rose. Ladící mechaniky jsou také Schaller. Jinak už nevím, co bych ti řekl. jo a má gibsonovskou menzuru a místo perleťových označení na hmatníku tam mám Tiptonovo jméno, které přesně vyšlo počtem písmen, a krk má dvě oktávy.
Co si vlastně myslíš o lepených a šroubovaných krcích?
Tvrdí se, že lepené krky jsou lepší, protože by ten zvuk měl lépe přecházet z krku do těla. Ale abych se přiznal, pohybuji se v tom 20 let a nikdy jsem ten rozdíl podle sluchu nepoznal. Abych třeba řekl: "No, tenhle jasně hraje na lepený krk a tenhle má šroubovaný", tak to ne. Myslím, že je to úplně jedno.
Jaké máš ještě kytary?
Mám ještě kytaru Gibson Marathon. On to tedy není úplně Gibson, je to Les Paul Marathon. Nevím, kdo a kdy ji vyráběl. Ta kytara je z mahagonu a váží asi 60 kilo! Je to strašné, bolí mě z toho záda. Ale má výhodu v tom, že má obrovsky dlouhý sustain. To dřevo vibruje snad půl minuty. Ta kytara by tak měla znít a ten mahagon toho docílil.
A proč sis nenechal udělat i tuto z mahagonu?
Je to opravdu strašně těžké dřevo. Hlavně jsem chtěl teplejší zvuk, což mahagon splňuje.
Mohl bys tu svojí "Tiptonovku" srovnat se světovými značkami, co se týká zvuku, spolehlivosti a tak?
Myslím si, že každá kytara má v sobě svůj styl muziky. Třeba Telecaster je klasika. První, co se mi vybaví, je Bruce Springsteen a kapely tohoto stylu - folk-rock, country... Dále je Stratocaster a tam se mi vybaví Dire Straits. Fender má svůj specifický zvuk. Každý, kdo ho má, ví, o čem mluvím. Gibson je nedostižitelný v bluesovém zvuku a ta moje, nebo spíše Tiptonova, je úžasná na heavy metal. Jak zvukem, tak originálním tvarem. Rozdíl od ostatních kytar je veliký, a když mi praskne struna a musím si vzít Les Paula, tak ten rozdíl je hodně znát. Asi bych měl cvičit na obě. A k otázce. Myslím si, že je víc než srovnatelná s ostatními světovými značkami.
Dokázal by sis jí představit v jiném stylu než v heavy metalu?
(smích) No, když se na to podíváš, tak country z toho asi nebude.
Teď bych se tě zeptal na tvůj velice subjektivní názor. Jak se na tuto kytaru hrají jednotlivé techniky, jako jsou vytahování, flažolety nebo legata, jaký má dohmat a jak se hrají arpeggia?
Začnu u hmatníku. Navrhl jsem si ho sám. Určil jsem si rádius a ještě jsem si ho nechal udělat širší, kvůli vibratu. Když děláš vibrato na éčku, tak se na úzkých krcích stane, že ta struna sklouzne z hmatníku. A když jsou náhodou špatně udělané pražce, tak se ti pod něj zasekne a je konec! Nevyndáš jí. Dohmat je měkký, mám tam struny Ernie Ball 0.10, niklované. Mají měkký zvonivý zvuk, dobře se vytahují a mám je docela nízko. Myslím, že se na ni hraje velice příjemně. Flažolety jsou v pohodě. Lakovaný krk je dobrý na legáta a glissanda, která Glenn Tipton často používá.
Říkal jsi, že sis navrhnul rádius. Jaký je v něm rozdíl od ostatních kytar?
Některé ho mají víc půlkulatý, Jacksony zase plošší, no, a tohle je něco mezi. Dřevo na hmatníku už trochu seschlo, a tak bude potřeba zabrousit pražce. Za Petrem se chystám už půl roku, ale prostě. (Vláďa se naklonil nad diktafon a zaječel do něj), ". Jílové, Jílové, kdo tam má jezdit (smích)!"
Kam je zvuk posunutý, do basů, středů nebo do výšky?
Abych ti řekl pravdu, nejsem expert na dřevo, ale chtěl jsem mít teplejší zvuk a ne takové ty "uprděné" středy. Ta kytara to splňuje dokonale, jde spíše do nižších středů.
Jak pracují mechaniky, tremolo, páka, jsou spolehlivé? Jak to pan Jurkovič udělal?
Udělal to určitě dobře. Hned jsem si ji druhý den vzal na kšeft a to ještě neseděla. Musela se nechat tak měsíc, dva odležet, aby se nerozlaďovala. Ale to byla moje chyba. Jinak všechno sedí, všechno funguje. Trochu mě zlobí přepínač, asi ho budu muset opravit, ale to není chyba Petra Jurkoviče.
Hraješ i prsty nebo jen trsátkem?
Hraji jen trsátkem, žádné vybrnkávání nepoužívám. "Judas jsou trsátko". Ale je tam hodně legát v levé ruce.
Jaká používáš trsátka?
Mám Dunlop (3 mm) s želvičkou a Dunlop 1,14 mm.
Na jaký hraješ aparát?
Mám stack Marhalla s boxy A i B a devítistovkovou hlavou a teď jsem si koupil procesor Digitech 2120.
Jsou v Digitechu nějaké simulace lamp nebo je tam jen elektronka v předzesilovači?
To je hrozně složité. Uvnitř je lampová sekce a digitální sekce. Lampová část slouží pro zkreslení a z digitální sekce se přimíchávají efekty, jako delay, chorus, flanger, wahwah. a vše v poměru, v jakém chceš. Můžeš si nastavit cokoliv. Je to šílené a už se s tím nechci zabývat. Nastavil jsem si několik zvuků, ať to hraje, nejsem programátor.
Co si tedy myslíš o simulacích?
Jsem taková konzerva. Žiji pořád v těch osmdesátých letech a vidím kapely a hradby Marshallů. Podle mě, když muzikant nemá Marshalla, tak to taky hraje dobře. ale bílé logo na černém poli je jen jedno. Je to image? Ale abych pravdu řekl, tak samotný zvuk hlavy se mi zase až tak nelíbí. Devítistovková hraje spíše středově a myslím, že není dobrá. Osmistovky byly lepší, jenže mají jen jeden kanál. Simulace a zvukové efekty budu používat až teď, co jsem si pořídil Digitecha 2120.
Když zavzpomínáš na doby, kdy ses učil, jaké techniky se ti cvičily nejobtížněji?
V době kdy jsem byl mladší, tak se mi učilo daleko lépe. Dobře mi šly příklepy (hammer), ale prásknu na sebe, že mi nejdou odtahy (pull-off). Probíral jsem to se Zdeněkem Fischerem. Je to vynikající člověk, výborný kytarista a jazzman, tenkrát jsem se u něj učil. Ale odtahy mi opravdu nejdou. Možná jsem už spíše líný je cvičit.
Jak jsi na tom s hudebním vzděláním?
Chodil jsem do lidovky a učil jsem se hrát na španělku. Pak jsem pokračoval u Zdeňka Fischera. Dělali jsem bluesové, durové a molové stupnice, ale nepovažuji se za nějakého hudebního znalce, za nějakého hudebního teoretika.
Vzpomínáš rád na nějaký koncert?
Jasně, těch je spousta. Strašně rád vzpomínám na to, když jsme hráli s Nazareth v Českých Budějovicích. Bylo to v devadesátém sedmém na stadionu, ještě v sestavě jako Caravela. Na to se vzpomíná dobře. My jsme z toho setkání měli trochu trému, ale oni byli úplně v pohodě. Popřáli nám dobré hraní a pak nás pozvali na panáka. Koncert se nám povedl a lidé po nás dokonce chtěli i přídavky. Rád vzpomínám na koncerty, které se vyvedou nejen z naší strany. Když se bezchybně zahraje, a i po zvukové stránce. Ne každý zvukař umí v této republice dobře nazvučit. Hlavně jde o lidi. Když se baví publikum, tak se baví i muzikanti, baví tě hraní, děláš daleko víc věcí, hraješ lépe. Je to lepší, než když to musíš dělat, protože tam jsi, lidi jen tak koukají a nedokážou se bavit
Chystáte s Judas Priest Revivalem něco do budoucna, nebo máš nějaké vlastní plány?
V současnosti prostě hrajeme s Judas, lidi chodí, snažíme se to dělat naplno - choreografie, image. Je to jenom divadlo, jak říká náš zpěvák. Revival je divadlo. A já zase říkám, když budeš hrát sebe lépe, jako Bůh, půjde ti to, neuděláš chybu, ale budeš tam stát jak prkno, tak je to úplně o ničem. Když budeš hrát jako prase, budeš tam lítat a dělat kraviny a chytneš ty lidi, tak ti leccos odpustí. Tím teda nechci říci, že hraji jako prase, snažím se to skloubit (smích). Jinak každá naše štace je soubor gagů, narážek a hlášek, kterým rozumíme jenom my a které vyplynuly z těch let hraní a "průserů", kterými jsme prošli. Když nás někdo normální poslouchá, tak si musí myslet, že jsme se asi zbláznili. Největší showman je náš zpěvák (Petr Varhaník), který dokáže neuvěřitelně napodobit cokoliv a kohokoliv. Je prostě srandista.
Na závěr, co bys doporučil mladým kytaristům?
Mladým kytaristům? Ať se na to vykašlou. Dnešní doba tomu nepřeje. Néé! Samozřejmě, že kecám. Možná bych jim mohl doporučit jen jediné. Výdrž. Ať se to týká čehokoli. Pokud nekopeš za první ligu, tak se ti to nikdy nevrátí. Je to jen řehole, odříkání, a člověk musí být trochu blázen už od narození, aby se do toho pouštěl. Nikdo z nás to nedělá pro peníze, protože bychom se na to museli už dávno vykašlat. Děláme to jen proto, že nás to baví, a musíme překousat tu momentálně nepříznivou dobu pro tuto muziku. Když by jsi hrál v Lucii, tak co bych ti mohl doporučit? To by si pak mohl doporučit něco ty mně. Bigbít je jen o výdrži. Jednou se kytara zase vrátí do módy a doufám, že to nebude dlouho trvat! Hodně štěstí.
Díky.
Asi den po našem rozhovoru jsem měl možnost shlédnout Judas Priest Revival naživo. Musím říci, že tato skupina splňuje význam slova revival dokonale. Toto slovo se skládá ze dvou částí "re" a "vivo". Znamená to "znovu" a "žít". Když to řeknu česky, tak je to znovuoživení čehokoliv. A tato formace se zasloužila o to, že nejen v Praze Judas Priest stále žijí. Vláďa si dal záležet i na choreografii, takže ho můžete často vidět, jak hází hřívou stejně jako Glenn Tipton. Je to jedno velké divadlo. Když se zpěvákovi zdálo, že je publikum moc vlažné, tak skočil mezi dav a začal je povzbuzovat, aby šli do kotle. Jediné, co se mi nelíbilo, byla atmosféra mezi "kolegy metaláky" v publiku. Občas mám pocit, že když je nějaká hudba trochu tvrdší, tak si někteří lidé vytvářejí mylné asociace spojené se zlem, což často nebývá pravda. Avšak, jestli chcete vidět, co je to revival, tak si půjčte videokazetu s živým koncertem Judas a pak navštivte Judas Priest Revival a ucítíte dotek "židovského kněze".
