Oproti durovému blues máme více volnosti v oblasti harmonie. Znovu opakuji, že zpočátku je nejlepší hrát pouze tóny obsažené v daném akordu (např. Dm - tóny d, f, a) a nejprve ve čtvrťových notách. Tak si perfektně ujasníte strukturu skladby. Velice dobře zní arpeggio (rozklad akordu).Na první čtyři takty můžeme použít molové stupnice, přičemž nejlépe zní harmonická a melodická, ve kterých je tón A#.
Dále zde můžeme použít pentatoniky vycházející z molových stupnic viz ukázka. Nejlépe zní použití skip-step, kdy hrajete metodou, že zahrajete tón, další přeskočíte atd. (pentatonika Dm7: tóny d2, a1, g1, c2, a1, f1,d1, g1,f1, c1, atd.).
Pátý a šestý takt ukazuje použití stejného materiálu jako v prvních čtyřech taktech, pouze transponované do G moll.
V posledních čtyřech taktech je molové dominantní jádro, kterým jsme se zabývali již v minulé díle.
Dalším důležitým bodem je čtvrtý takt, do kterého můžeme hrát D7/-9b (dominantu ke Gm), kterou můžeme dále alterovat (viz ukázka).
