Z Veselí nad Lužnicí se vracíme do hlavního města a představíme si pražskou firmu T Servis. Ta byla původně zaměřena na světla a světelné efekty, ale letos v létě rozšířila své vybavení i o zvukovou aparaturu, a tak mohla být zařazena do našeho seriálu o ozvučování. A protože připravujeme seriál i o osvětlovacích firmách a dnes se budeme věnovat jen zvuku, je možné, že se do firmy T Servis ještě jednou vrátím.
Když jsem si rozhovor po telefonu domlouval, řekl mi spolumajitel firmy Honza Erle, že u rozhovoru samozřejmě musí být i šéf jejich zvukařů Jindra Varhan. Při vyslovení tohoto jména jsem trochu nostalgicky zavzpomínal na své zvukařské začátky. Oba jsme totiž působili v okolí Brandýsa n/L, ale Jindra byl dál. Nejen, že měl lepší aparaturu, ale měl i úžasného Robura, kterým to všechno dopravoval. Jednou, když naše Škoda 1203 vypověděla poslušnost, nás vezl i s celou kapelou do Světlé nad Sázavou na okresní kolo Politické písně, které jsem zvučil. Nechám už radši vzpomínání a dám slovo Honzovi Erlemu, jaké byly začátky firmy?
"Firma funguje pod tímhle názvem od roku 1992 a jejím zakladatelem je Ota Černohorský. Já jsem se přidal asi před pěti lety, jsem spolumajitelem, ale majoritním vlastníkem je Ota. Původně jsme se věnovali jen světlům, později přidali i ground support, tedy nosné konstrukce, pódia, a letos i zvuk. Tím se kruh uzavírá, můžeme zajistit kompletní servis a nejsme na nikom závislí. Dřív jsme si zvuk najímali a někdy ta spolupráce byla dost obtížná."
Když jsem vzpomínal na své zvukařské začátky, uvědomil jsem si, že dřív byl zvukař každý, kdo měl nějakou aparaturu, později se klienti zajímali o výkon a dnes už je zvukařů tolik, že začíná rozhodovat, na jaké bedny kdo hraje. Tak mne zaujalo, proč ve firmě T Servis zvolili Meyer Sound.
"Od začátku nám bylo jasné, že chceme mít aparaturu na špičkové světové úrovni. Tím se okruh firem přicházejících do úvahy značně zúžil. Bohužel i někteří dobří výrobci mají v Čechách špatné jméno. Zkazili jim ho kolegové, kteří buď aparaturu používali naprosto nevhodně, různě ji ,vylepšovali', kombinovali nekombinovatelné, anebo vyráběli kopie věhlasných značek. Meyer Sound zůstal ve hře jako jeden z horkých kandidátů, a proto jsme se jeli podívat do Montreaux, kde každoročně probíhá Jazz Festival, který firma Meyer Sound sponzoruje. Hrají tady špičkové světové kapely (většina z nich nemá s jazzem nic společného) a je možné slyšet bedny v praxi. Udělalo to na nás obrovský dojem. Slyšeli jsme např. Candy Dufler s její funky kapelou. Výborný zvuk. Pak přišli Garbage a zvuk byl snad ještě lepší a to je jejich zvukař zvučil ze zákulisí jen na sluchátka!? Dopoledne si v klidu udělali zvukovku, poslechl si, jak to hraje v sále, a díky tomu, že je Meyer Sound zvukově naprosto neutrální, stačilo mu jen hlídat poměry. Poprvé v životě jsem na koncertě slyšel, že telecaster zněl jako telecaster a ne jen, že byla slyšet nějaká kytara. Je to dáno i tím, že firma hodně dbá, aby jejich bedny byly použitelné i pro vážnou hudbu. Musí být zvukově neutrální a mít obrovskou dynamiku. Taky většina velkých koncertů vážné hudby ve světě se ozvučuje systémy Meyer Sound (např. i show Tří tenorů)."
Do rozhovoru se zapojuje i Jindra Varhan:
"Jel jsem do Montreaux s tím, že Meyer Sound nechci, protože jsem je v Praze slyšel a to mě odradilo. Přestože dělám zvukařinu už 23 let, tak mě v Montreaux ohromil čistým, dynamickým a přirozeným zvukem. Musel jsem svůj názor přehodnotit a dopadlo to takhle."
A Honza Erle pokračuje:
"Meyer Sound je firma, která má úplně jiné hodnoty a filozofii než ostatní velké firmy. Vše podřizuje maximální možné kvalitě a poctivosti. Třeba uvádí vždy jen sinusový výkon zesilovačů v bednách. Žádný špičkový výkon reproduktorů. Chlubí se i tím, že má víc lidí ve vývoji než ve výrobě. Přesto asi za třicet let, co existuje, vyvinula tak 30-40 modelů beden, ale všechny jsou dotažené k dokonalosti. Firmu vlastní manželé - John Mayer je inženýr elektroakustiky a sám vyvíjí také reproduktory. Když už má pocit, že na reproduktoru není co zlepšit, pošle ho do světa do nejlepších laboratoří, na univerzity a dalším odborníkům, sbírá jejich názory a pak ho znovu dolaďuje. Nebo třeba všechny prvky do zesilovačů se dováží ze Silicon Valley (oblast, kde se vyrábějí počítače Macintosh), ve firmě se znovu kontrolují, pak se měří sestavené komponenty, pak celý zesilovač a nakonec se prověřuje ještě kompletní bedna v mrtvé komoře. Pokud by nebyla perfektní, nedostane se ven. Velmi také dbají na to, aby každý nový model byl kompatibilní s těmi starými, aby všechny nové prvky šly namontovat i do předcházejících modelů. Prostě, když si jednou koupíš Meyer Sound, stáváš se členem jejich rodiny a máš zajištěný plný servis. Je to dáno i tím, že ty bedny jsou velmi drahé, a když už si je někdo koupí, tak počítá s tím, že mu budou léta sloužit."
Honza Erle se už začal ošívat, protože povinnosti volaly a už měl být dávno někde jinde. Na chvíli jsme tedy v našem povídání opustili techniku a přes odbočku k politice se dostali zpátky ke zvukařině a plánům firmy.
"My jsme vlastně původně chtěli být rentovací firma - tedy půjčovna. Mysleli jsme si, že budeme profesionální techniku za solidní peníze půjčovat zvukařům, osvětlovačům, filmařům, oni budou moct dělat se špičkovou technikou a uživíme se všichni. Bohužel to je omyl. Spousta lidí nakoupila levný póvl a dělá za směšné ceny a my se musíme s nimi snažit držet krok. To nám moc nejde, protože máme nejen drahou techniku, ale i kvalitní značkové příslušenství a to jen ve světlech dělá milióny. Ale pokud chceme dělat přímé televizní přenosy (a udělali jsme jich desítky), musíme mít dokonale spolehlivou techniku. A spolehlivost začíná od konektorů, kabelů, držáků atd. My jsme si vždy pořizovali výrobky renomovaných světových firem. Ale ustáli jsme to, tak doufám, že ustojíme i investici do Meyer Soundu. Navíc je strašně těžké podnikat v ekonomice, kde faktura má menší cenu než hajzlpapír. Když si budu chtít v Německu něco půjčit, tak je samozřejmá platba předem. Že si svítil Stouny? Fajn, ale mě to nezajímá. Slož peníze a půjčím ti, co chceš. Tady jsou moje ceny. Časem se možná domluvíme na nějaké slevě, ale maximálně pět procent. Tady každý smlouvá, žebrá, vymýšlí si a nikdy nevíš, na koho narazíš. Že by někdo byl ochoten zaplatit předem? Na to zapomeň. Doufám, že se to snad začne zlepšovat se vstupem do Evropské unie, ale bude to trvat léta, než se dostaneme na jejich standard. My třeba máme ke všem výrobkům bezpečnostní certifikáty, naše nosné konstrukce mají německé certifikáty TÜV, ale zatím to ještě nikoho nezajímá. Rozhoduje jen cena. Ale to se změní. Bude třeba příležitost jet do EU s naší technikou (což se také stalo). Bez problémů můžeme vyrazit, protože jsme kompatibilní s jejich vybavením. Takže už se těším, ale teď už musím letět."
Tím nás Honza Erle opustil. Přece jen se někdo musí starat o chod firmy a shánět práci skoro třiceti pěti technikům, které zajišťují chod firmy. Prý, jak se bude rozjíždět zvučení, budou se lidi ještě přibírat. Zatím pořád ještě převládá práce pro osvětlovače. Tím jsem se ani nechtěl zeptat, co zajímavého zvučili, vždyť zvuková aparatura funguje teprve od října, ale přece jenom jsem tuto otázku Jindrovi položil. Ve stádiu konečných příprav jsou dva společné koncerty skupiny Lucie s Českým národním symfonickým orchestrem a sborem Bambini di Praga v Bratislavě a v Praze, kde televize bude pořizovat záznam koncertu. A samozřejmě jsou další plány a některé konkrétní projekty, ale o tom se dopředu nemluví. Jisté je jen to, že firma T Servis má pro začátek aparaturu, která ozvučí prostor s asi 25 000 diváky a bude ji nadále rozšiřovat. Zatím ale víme jen, že mají bedny firmy Meyer Sound. Ale jaké? To byla další otázka pro Jindru Varhana.
"Tak máme dvanáct full range boxů M3D. To je jejich vlajková loď - špičkový aktivní line array. Je to vlastně bedna, kde je všechno vyřešeno. Přivedeš síť, signál a hraješ. Nedá se nic negativně ovlivnit nevhodným zesilovačem, kabelem nebo výkonovým konektorem, a pokud tě zajímá, co se v bedně děje, stačí ji propojit s počítačem. Pro všechny boxy je speciální software (Remote Monitoring System), a tak vše vidíš na obrazovce. Máš okamžitou a kompletní diagnostiku celého boxu včetně vybuzení, teploty, sepnutí ventilátorů atd. K boxům M3D máme šest subbasů M3D Sub. Na nich je zajímavé, že mají reproduktory i vzadu, které jsou v protifázi (zjednodušeně řečeno, nechci se pouštět do odborného výkladu), takže bedna má dozadu útlum 25 dB a to znamená, že ti nebučí na pódiu. Dále pak máme CQ-2, to jsou menší full range boxy, a k nim subbasy 650-P, které se dohromady dají využít na menší akce jako P. A., nebo jako side-fill na pódiu. Samotné CQ-2 je možno podvěsit pod M3D na vykrytí, protože mají hodně podobnou barvu zvuku. To je další výhoda Mayerů, že menší bedny jsou trochu chudší na basech, ale jinak hrají stejně. Když chceš vyjmenovat všechny bedny, tak máme ještě malé UPA-2 a odposlechy PSM-2. Jejich výhoda je, že mají různě skosené dvě stěny a lze je používat ve dvou úhlech. Buď hrají spíš nahoru, když jsou těsně před zpěvákem, anebo je lze víc sklopit, když je máš dál, ovšem vyzařovací úhel v obou polohách mají stejný. Výkon zesilovače je 1240 W. K nastavení zvuku je určen MAPP Online, program, kde zadáš, jaké boxy použiješ, rozměry ozvučovaného prostoru a materiály (podlaha, stěny a strop) a on ti vypočítá, jak nastavit úhly mezi bednami, jaká bude hlasitost a frekvenční průběh v jakémkoli místě v sále a kde by mohl být problém s fázovým posunem v prostoru atd."
Už tu byla nějaká aparatura, když jsi sem přišel, ptám se dále Jindry.
"Ne. Nastoupil jsem 1. srpna a tady nebylo od zvuku vůbec nic. Byla to výhoda, protože jsem mohl nakoupit věci, které se mi dřív osvědčily. Měl jsem jen dáno, že cílem je aparatura nejvyšší kvality a mohl jsem si udělat koncepci a nemusel ji roubovat na sklad plný starých krámů. V září začaly nákupy a od října zvučíme. Zatím se to teprve rozjíždí, hledáme si systém, jak to dělat, doplňujeme tým a zatím to zabírá neuvěřitelné množství času. Ale to si sedne. Samozřejmě vybavení budeme postupně dokupovat, ale pro začátek máme základ, který by neměl nikoho urazit."
Při pohledu na seznam techniky jsem dal Jindrovi za pravdu. Kompresory mají BSS DRP-402, dbx 160 a 166 a lampové Summit Audio TLA-100A (na sólový zpěv) a DCL 200 na výstupu. Gaty jsou klasické Drawmery DS 201 a DS 404. Z efektů mě zaujal Lexicon 480 (ten tady na ozvučování opravdu není moc rozšířený), PCM 91 nebo harmonizer Eventide H 3000 a delay TC 2290. Za běžné a oblíbené považuji Yamahy SPX, které jim taky nechybí. Líbí se mi, že racky jsou rozdělené na efektový, inzertový a drive. Ten obsahuje kromě CD přehrávače a už zmíněného kompresoru DCL 200 ještě digitální ekvalizér a loudspeaker procesory Klark Teknik.
"Nepoužívám crossover, protože není co dělit, ale dávám delay na skupiny beden. Když je vyvěsím, přeci jen nemají všechny stejné vzdálenosti a taky můžu od pultu měnit hlasitost třeba skupiny vykrývacích boxů", zmiňuje Jindra Varhan.
Abych nezapomněl na další klenoty: pulty Midas Heritage 3000/52, 2000/48, Midas Venice a Yamaha 01V. Pak už zbývá jen množství mikrofonů Shure, AKG, Sennheiser, stojanů a dalšího příslušenství.
Víc se z našeho povídání už do článku nevešlo. Popřál jsem firmě T Servis, aby se jim zvuková divize rozjela alespoň tak, jak jedou světla, a rozloučil se.
Kontakt:
T Servis s.r.o.
Bavorská 856
155 41 Praha 5
e-mail: jindra@tservis.com
tel.: 224 454 227
fax.: 224 454 229
