Spláchnul jsem ego do záchodu
Po tom, co se mnou udělali Living Colour, jsem si nemohl dovolit vynechat další příležitost, abych viděl Douga Wimbishe spolu s Willem Calhounem naživo. Head Fake Sound System by se daly považovat za drum'n'bass. Ale pouze z toho důvodu, že celou kapelu tvoří bubeník a basista. Když ale budete poslouchat nahrávku Head Fake, budete mít pocit, že na ní slyšíte hned několik lidí. V živém provedení pak ale vidíte, že se jedná o skvělý smyčkový základ, perfektní bicí Willa Calhouna, který různými pady spouští množství syntetických zvuků, a Douga Wimbishe, jenž si hraje se syntezátory a pochopitelně basou. Často ale poznáte, že je basista jen podle toho, jaký nástroj drží v ruce. Zvuky tomu totiž neodpovídají. Na čtyřky, pětky, šestky, bezpražce i kontrabas dělá psí kusy. Chvíli slyšíte baskytaru, chvíli poryvy větru a jindy zase vysoké a táhlé kytarové sólo. Rozhovor s Dougem jsme vám tak trochu dlužili už od koncertu Living Colour. Protože jsem ho dělal až po koncertě, moje první otázka nemohla být jiná.
Kolik máš proboha mozků?
Kolik mám mozků? Hmm... no budu to radši brát jako kompliment (smích). Popravdě řečeno, pracuji s jedním a snažím se přijít na to, jak funguje a přinutit ho něco dělat.
Moc se mi nechce věřit, že co jsem dneska viděl, může dělat chlápek s jediným mozkem.
Bavíš se s člověkem, který je pořád na cestě. Vyrostl jsem a stále rostu jenom tím, co prožívám a čím procházím. Všechno, co hraji, je reflexe na to, jak žiji, a naopak. Vlastně o hudbě vůbec nepřemýšlím a jsem šťastný, že najdu publikum, jež je skutečně schopné poslouchat, co se děje. Hrozně si toho vážím. Já se ale jen bavím. Bavím se tím, že se snažím k lidem promlouvat - hudbou.
Považuješ se vlastně vůbec ještě za basáka?
Spíš jsem muzikant. A to je v současné době skoro vzácnost. Považuji se spíš za ambientní bytost. Jsem prostě množství zvuků, které se šíří na všechny strany. Basa je jedním z nástrojů, na něž hraji - používám ji, abych vyjádřil, co chci říct. Je to jen součást většího konceptu, který se snažím uvést do života. Basa mi dává šanci udělat jeden druh zvuků, další vytvořím svým hlasem. Jsem jen zvukový systém.
Jsem ale stejně šťastný, když můžu vytvořit perfektní groove, jako když si jen kývu hlavou do rytmu. Protože v kapele nejsme každý sám za sebe. Hrajeme dohromady. Pro mě je to jedna velká párty, a když je muzika taková, je to skvělé. Je to svoboda, co v muzice hledám.
Tak se cítí spousta muzikantů. A to je taky důvod, proč tolik kapel prochází takovým množstvím změn. Vaše kapela zní skvěle, ale čas od času se zastavíte a řeknete si: Jak svobodný opravdu jsem a jak svobodně hraji tuhle muziku?
Co potřebujeme, jsou změny a inspirace. Současná hudba potřebuje nakopat do prdele, aby se probrala. Aby se znovu objevila čistota, opravdovost a upřímnost. Hudba byla vysátá a zneužitá, přetvořená pro průmysl, který krmí. Ale opravdová hudba je něco, co musíme chránit a předávat dál. Spousta nám jí leží na dosah ruky, jenže my se koukáme někam jinam.
Jsme jen doručovatelé a tlumočníci hudby. To je poslání muzikanta. Ale nesmíme zapomínat ještě na jedno - podporovat ostatní tlumočníky, kteří se snaží doručit svou hudbu k lidem. To je klíč ke všemu. Je to velice důležité.
Trošku jsi mi připomněl Futuremana. Když hraješ s Head Fake, používáš basu trochu jako on drumitar...
Nikdy jsem ho neviděl hrát živě, ale jeho přítomnost a pocit je hodně znát. Je úžasný. Ale Futuremanův brácha Viktor (Wooten pozn. aut.) je jeden z mých největších oblíbenců. Jsem asi jeden z největších fandů baskytaristů. Svoje ego jsem spláchnul do záchodu už hodně dávno a od spousty basáků jsem se hodně naučil. Victor Wooten, Bailey, Garry Willis, Marcus Miller, Darryl Jones, Les Claypool, Tony Levin... (ten seznam byl hodně dlouhý - pozn. aut.) To je moje rodina. Jsme bratři - všichni basáci. Basa je tak jedinečný nástroj. Musíme se navzájem podporovat. Vždycky jsem se snažil mít svůj vlastní hlas (v kapele i v životě) a jeho prostřednictvím všechny podporovat. Kolem nás je spousta muziky. Měli bychom všechno poslouchat, abychom věděli, co se děje, a ne se snažili všechno soudit a porovnávat.
Hudba je volný duch. A my ji nesmíme svazovat. Musíme podporovat svobodu každého a poslouchat se. Učit se jeden od druhého. Musíte poslouchat jiné lidi, kteří hrají na váš nástroj, protože potřebujete jejich inspiraci...
Je rozdíl mezi Dougem Wimbishem, jenž hraje s Jaggerem a Stones, a tím, který dělá Living Colour nebo Head Fake? Přizpůsobuješ se, nebo každou věc, co děláš, trošku zwimbishuješ?
Na prvním místě: já budu vždycky já. To ovšem neznamená, že vždycky budu dělat to, co jsem předváděl dneska. Jak říkám, mám rád i tu podpůrnou roli. Chci podporovat projekt, lidi, rodinu..., cokoli je potřeba. Různé části hudby mají své specifické role, jež je potřeba vyplnit. Hraní s Mickem Jaggerem a Stones vyžaduje jistou osobnost, osobu a trpělivost - musíte se přizpůsobovat spoustě situací a věcí. Když hraješ s kapelou jako Living Colour, musíš jí podržet, podpořit groove.
Basista má podle mě spojovat kapelu. Snažím se to dělat i vedle muziky - organizuji nahrávání, produkuji, dělám, co situace vyžaduje. Někdy je potřeba dát dohromady dva lidi, kteří se hádají, jindy vychytat rytmickou sekci.
Když chceš být dobrý basák, musíš znát důvod, proč hraješ. Není ani tak potřeba rozumět hudbě, co s tebou někdo hraje, jako rozumět tomu člověku, s nímž hraješ. Když víš, s kým hraješ, je mnohem jednodušší dát ze sebe, co potřebuje.
Jako basista musíš sedět bubeníkem, kytaristou i zpěvákem najednou. Takže musíš být jako Švýcarsko - neutrální. A ve chvíli, kdy se ti tohle povede, můžete se dál pohybovat jako tým.
Kdo by podle tebe měl vyhrát boj Technika versus Pocit?
Vyhrát by měla osobnost, duch. Protože v den, kdy to tady všechno skončí, všechno se bude posuzovat jinak. Jediné, co zůstane, je tvůj duch a vibrace.
Pozoroval jsem při hraní tvojí techniku pravé ruky. To není zrovna standardní...
Óho, strašně moc se omlouvám (smích). Má to jednoduché vysvětlení. Narodil jsem se v malém městě v Conecticutu. První nástroj, na nějž jsem hrál, byla mandolína - její držení mě samozřejmě ovlivnilo. Měl jsem štěstí, že k base jsem se dostal v době, kdy jazz začínal být funky. Vyrůstal jsem v období, kdy se muzika progresivně měnila. Ale všechno jsem znal jenom z nahrávek. V té době ještě neexistovaly žádné videoškoly a já se u nikoho neučil - nikdo mi neříkal, jak mám hrát. Zvuky, které jsem slyšel a chtěl jsem reprodukovat, jsem jednoduše musel odposlouchat a přijít na způsob, jak je zahrát. Je spousta způsobů, jak udělat stejný zvuk...
Máš poměrně složité zapojení. Jak se vyznáš v takovém množství efektů?
Ono to zas tak komplikované není. Jsou to vlastně jen série barev, které jdou zleva doprava - jako duha. Úplně vlevo jsou tóny, které dělají temné a ponuré zvuky, směrem doprava se zesvětlují. Dál jsou to efekty, jež zvuk ohýbají a natahují, pak efekty, které dávají tónům pocit přítomnosti samohlásek - ty, co mluví, následují kvákavé. Pak přicházejí reverby a hally, vytvářející pocit, že hrajete na záchodě, v klubu nebo katedrále. Ty následují delaye a echa a nakonec syntezátory. Ale jsou to jen barvy.
Zapojuješ kontrabas stejně jako baskytaru?
Ano. Prochází stejným řetězem barev jako baskytara, jen se snažím používat takové zvuky, aby zněl kontrabas opravdově.
Je to nádherný nástroj, na němž se pořád učím (vlastně se učím, když na něj na koncertech hraji). Začal jsem na něj hrát po svém a teď se snažím naučit i klasický přístup. Chci je nějak vhodně zkombinovat.
Promiň, už budu muset vyrazit, máš ještě nějakou otázku?
Asi tisíc, tolik času bohužel nemáš. Díky...
Výběr z diskografie
Woodentops Wooden Foot Cops On The Highway
Bim Sherman Need To Live
Rose Royce Very Best Of Rose Royce
MTV's Spyder Games TV Soundtrack
Ambience Audio Active Spaced Dolls
Clarence Clemons Rescue/Hero
David Garza Overdub
Mos Def Black on Both Sides
Lil Cease Wonderful World Of Cease A Leo
Michael Hutchence Michael Hutchence
Jungle Funk Jungle Funk
Herb Alpert Colors
Annie Lennox Medusa/Live In Central Park (Can)
Barmy Army English Disease
Depeche Mode Ultra
Bim Sherman Miracle
Bim Sherman It Must Be A Dream
Rolling Stones Bridges To Babylon
Nitzer Ebb Kick It Pt.3
Mark Stewart Control Data
Al Green Your Heart's In Good Hands
Annie Lennox Medusa
Brooklyn Funk Essentials Cool & Steady & Easy
Bomb The Bass Clear-Us Mix
Carly Simon Letters Never Sent
Living Colour Stain
Living Colour Collideoscope
Mick Jagger Wandering Spirit
Joe Satriani Time Machine
Barrington Levy Barrington
Ron Wood Slide On This
Madonna Erotica
Annie Lennox Diva
James Brown Star Time
Seal Seal
Will Downing Dream Fulfilled
Tackhead Strange Things
Tackhead Friendly As A Hand Grenade
Will Downing Come Together As One
Will Downing Will Downing
Mick Jagger Primitive Cool
Michael Bolton Hunger
Mark Stewart Veneer Of Democracy
Carly Simon Spoiled Girl
Jeff Beck Flash
Nástroje
Spector 4strunná
Spector 5strunná fretless
Spector 5strunná
Spector 6strunná
Ibanez Doug Wimbish model
NS Design kontrabas
Efekty
- na podlaze
T.C. Electronics 2290 Digital Delay
Sans Amp D1 Bass Driver
Sans Amp GT2
Sans Amp Vintage
Danelectro Daddy-O
Digitech Whammy Pedal
Dunlop Crybaby
Boss Bass Synth
Boss Flanger
Boss Digital reverb/delay
Boss DD3 Digital Delay
Boss FV50 Volume pedal
Boss TU12 Chrom. tuner
Voodoo Lab Proctavia
Voodoo Lab Micro Vibe
Voodoo Lab Analog Chorus
Voodoo Lab Pedal Power
D.O.D. Envelope Filter
Line 6 Delay
- v racku
Digitech 2112 Delay unit
Digitech IPS33B pitch transposer
Yamaha REX50
Planet Phatt
Senheisser Wireless Units
Line 6 distortion
Line 6 modulator
Digitech 256XL