V minulém čísle Muzikusu jsme se seznámili se dvěma programy, které při tvorbě, zápisu a organizaci písniček umožňují textaři efektivnější práci s počítačem. Připomeňme, že šlo o aplikace MasterWriter a Lyricist, z nichž se zejména ta první ukázala být dobrou volbou pro ty, kteří píší texty v angličtině. Tento článek je zaměřen na obsahovou stránku práce textaře, v níž přichází na řadu témata jako rýmy, vhodný výběr slov, symbióza textu s hudbou, zpěvnost...
Řeč bude o různých elektronických slovnících a jiných nástrojích jak pro češtinu, tak (a z pochopitelných důvodů především) pro angličtinu. Zmíněné programy a weby nejsou určeny výhradně pro textaře; využije je každý, kdo se zabývá literární činností jako takovou: slovník slouží všem.
Každý autor má své vlastní jedinečné zkušenosti, znalosti a schopnosti, které nacházejí svůj konkrétní výraz právě v uměleckém procesu a kterým současně odpovídají i použité prostředky. Tyto prostředky i nástroje pro vyjádření si volí každý podle dosažené úrovně a pokročilosti a podobný přístup může platit i o softwaru. Někomu postačí nejjednodušší "rýmovníky0ť, profesionálové a "fajnšmekři0ť se mohou naučit pracovat s takzvaným "korpusem0ť, určeným především "pro vědce" kteří díky němu mohou studovat jazyk víc do hloubky. Každý si zkrátka může vybrat co potřebuje a co považuje za užitečné - anebo možná dospěje k závěru, že se bez toho všeho obejde - proč ne. Ale nezatracujme to či ono, každý má právo si vybrat, eventuálně nevybrat "co jeho jest0ť, a z tohoto úhlu pohledu jsou všechny prostředky relevantní.
Ale začněme pěkně od lesa, přesněji řečeno od angličtiny, konkrétně od oněch dvou programů, které už známe; oba v sobě totiž kombinují "slovníkové funkce0ť, základní nástroje nejen pro textařskou, ale i pro každou literární tvorbu. V knihovničce, respektive v počítači toho, kdo aktivně pracuje s jazykem, by různé slovníky a jazykové příručky neměly chybět; všichni víme, jak je lidská paměť kapacitně omezená a nedokonalá...
Program Lyricist obsahuje kromě textového a "akordového0ť editoru rýmovník, tezaurus (slovník synonym) a kontrolu pravopisu. Rozsah databáze je velmi malý, jedenáct tisíc nejčastějších rýmů - a pouze úplných k zadanému slovu; jedinou funkcí je pak nahrazení označeného slova z textu tím vyhledaným z rýmovníku. Totéž se týká tezauru, a co se týče kontroly pravopisu, ta je prakticky nepoužitelná, protože u "každého pátého0ť slova hlásí "není ve slovníku0ť (můžete do něj ovšem přidávat nové položky).
MasterWriter obsahuje kromě rýmovníku a tezauru navíc výkladový slovník, fráze, aliterace a referenční seznam pojmů, názvů a jmen americké a světové kultury, čímž se stává v pravém slova smyslu komplexním elektronickým nástrojem; ale byť se zdá, že autorovi poskytuje vše potřebné, jiné - slovníkové programy nabízejí i mnohé další užitečné funkce, které zde nejsou. Práce v MasterWriteru je jednoduchá: když ve svém textu označíte libovolné slovo, integrovaný výkladový slovník The American Heritage Dictionary (přibližně devadesát tisíc slov) vám po jediném kliknutí nabídne jeho významy a dalším kliknutím zjistíte v Roget`s II: The New Thesaurus příslušná synonyma. Z kolekce sta tisíc rýmů vám program zobrazí úplné rýmy nebo slova podobně znějící, dále nejčastější fráze a idiomy; aby toho nebylo málo, autoři MasterWriteru přidali ještě slovník aliterací, který vypíše slova začínající shodnými hláskami jako zadané slovo, a seznam některých pojmů, názvů a jmen americké a světové kultury (od biblického Abraháma po cigarety Winston). Všechna vyhledaná slova můžete třídit podle počtu slabik nebo podle "obvyklosti0ť (primary/secondary), "ukládat0ť ta, která si vyberete, a dále s nimi pracovat.
Oba zmíněné slovníky (The American Heritage a Roget`s II) existují samostatně v knižní podobě (případně jako CD-ROM) i v online verzi přístupné všem, kdož mají počítač připojený k internetu: www.bartleby.com, v tomto případě ovšem nemůžete využívat výhod, které jsou dány jejich integrací do jediného textařského programu.
Nejrůznějších slovníků, rýmovníků a tezaurů je nepřeberné množství buď (zdarma) na webu, nebo jako samostatné (a často placené) programy, přičemž každý z nich disponuje různými funkcemi. Podívejme se na pár z nich.
Online slovníky
www.onelook.com - online vyhledávací služba pro slova a fráze, indexuje přes 900 (!) internetových slovníků, encyklopedií a dalších zdrojů obsahujících v úhrnu přes sedm a půl milionu (!) různých slov. Zadáte jednoduše nějaké slovo nebo jeho část, onelook.com zobrazí odkazy na příslušné slovníky a zdroje, ve kterých se dané slovo nalézá, a můžete týdny a týdny studovat...
dictionary.reference.com - komplexní internetový nástroj, k dispozici je vyhledávání z několika slovníků, tezaurů, encyklopedií a z webových stránek. Obsahuje i další funkce, například překladový slovník - z a do angličtiny (pouze světové jazyky).
www.rhymezone.com - nadmíru užitečný webový nástroj, který umožňuje nalézt k vámi zadanému slovu rýmy, synonyma, antonyma, stručné definice s konkrétním příkladem užití, homofonní či podobně znějící slova, slova obsahující v sobě to vámi zadané (respektive rýmové echo), jeho výskyt v celém Shakespearově díle a podobně. Přehled rýmů se vám utřídí podle počtu slabik nebo písmen, zadávat však můžete jen celá slova.
www.rhymer.com - volná internetová "demo verze0ť komerčního programu za dvacet dolarů (po slevě), rýmovník se základními funkcemi a rozsahem 93 000 slov; výpis je však omezen pouze na jedno- a dvojslabičná slova. Samotný program takové omezení nemá, zato v internetové verzi můžete k libovolnému slovu vyhledat definici, synonyma a další informace v Merriam-Webster Online Dictionary (www.m-w.com).
Programy
Z programů, které nejsou založeny na webu, zmíním dva, vybrané víceméně náhodně. McGill English Dictionary of Rhyme (www.bryantmcgill.com) je jednoduchý rýmovník kombinovaný s výkladovou částí (ta čerpá data opět z několika konkrétních slovníků) a kromě rýmů nabídne i častá slovní spojení a fráze. Aplikace je zdarma a nemusí se instalovat na pevný disk počítače. Druhým programem je sofistikovanější, a tudíž placený (35 USD) Rhymesaurus (purpleroom.com/software/), jenž nabízí vyhledávání rýmů podle jednadvaceti různých "rýmových druhů0ť (některé zmíněné výše), kromě rýmovníku je tu velký výkladový slovník, tezaurus, seznam slov podobně znějících a několik dalších zajímavých funkcí.
Korpus
Nakonec nám zbývá ještě to, čemu se říká "korpus". Co to je? Jednoduše řečeno: v našem kontextu je korpus rozsáhlý elektronicky uložený a zpracovaný soubor textů uložený v jednotném formátu, je uspořádaný a obsahuje různé lingvistické informace. V podstatě je to taková elektronická databáze úplných psaných textů a přepisů mluveného slova, ve které je možné vyhledávat podle různých kritérií, výsledky vyhledávání pak třídit a zkoumat. Korpus je vyvíjen převážně pro vědecké účely, ale pro ty, kteří se chtějí hlouběji ponořit do jazyka, je to neocenitelný zdroj informací. Můžete detailně studovat jazyk, a to z perspektiv, které žádné jiné programy neumožňují. Především svou velikostí (jde až o stovky milionů všech textových slov!), kompletním lingvistickým zpracováním a zachycením současné slovní zásoby dává všem uživatelům dosud netušené možnosti.
V zahraničí - na rozdíl od Česka - se za přístup do korpusu platí nemalé částky, ale jsou i výjimky. Webové rozhraní pro Britský národní korpus (British National Corpus - BNC) na adrese view.byu.edu po nás žádné peníze naštěstí nechce, ale na takzvaný "manažer0ť - speciální korpusový vyhledávací program - si už licenci zakoupit musíte. Webové rozhraní BNC, díky němuž je tato databáze anglického jazyka o velikosti sto milionů textových slov přístupná i nám, poskytuje základní funkce pro jazyková zkoumání, a proto je možné ji využít podobně, i když s jistými omezeními - jako Český národní korpus, jak to podrobněji popisuji dále v textu.
Z českých luhů a hájů
Pro češtinu se toho bohužel nabízí v elektronické podobě naprosté minimum a možnosti jsou omezené čistě na standardní slovníky; záhy zjistíte, že pokud si nějaký chcete opatřit, ve většině případů nám nezbývá než vydat se do knihkupectví, případně antikvariátu a odnést si několik objemných a těžkých knih, které zabírají spoustu místa. Své elektronické verze (CD-ROM) má pouze několik akademických slovníků: výkladový Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Velký slovník cizích slov a Český etymologický slovník (vše nakladatelství LEDA www.leda.cz), ovšem jejich cena je vyšší, než když si je zakoupíte jako knihy. K nemnoha dalším patří Frekvenční slovník češtiny zpracovaný Ústavem Českého národního korpusu.
Populární - protože jediná současná prakticky orientovaná příručka na synonyma - Slovník českých synonym (Karel Pala, Jan Všianský) slouží také jako základ pro tezaury textových procesorů, ale je možné si jej zakoupit rovněž samostatně jako knihu.
Z internetových nástrojů jsou nejpoužitelnější pravidla českého pravopisu (www.pravidla.cz), avšak nepocházejí z dílny Ústavu pro jazyk český AV ČR, navíc se od nich příslušní vědci - jak typické - distancují, místo aby provedli jejich kontrolu a převzali nad nimi "záštitu0ť, jak bychom logicky čekali. Online je etymologický slovník či několik slovníků cizích slov (například www.slovnik-cizich-slov.abz.cz), jenže jsou vytvářeny samotnými uživateli a nelze je vůbec srovnávat s odbornými knižními publikacemi. Na webu najdeme malou ukázku ze Slovníku věcného a synonymického, nedokončeného monumentálního díla Jiřího Hallera, tím ale náš výčet končí; a uzavřít můžeme konstatováním, že elektronickým slovníkům jednoznačně dominuje kategorie překladových.
Český národní korpus
Zbývá Český národní korpus - ČNK (ucnk.ff.cuni.cz), budovaný na Filozofické fakultě UK, který patří díky své aktuální celkové velikosti přes pět set milionů textových slov k největším na světě; je přístupný prostřednictvím dvou různých rozhraní - a zadarmo. Jak pracovat s korpusem si lze vybrat z řady možností, přičemž záleží na každém uživateli, které z nich si zvolí a jakým konkrétním způsobem je uplatní. Co se dá v korpusu najít?
1) Rýmy
Korpus umožňuje hledat a třídit slova podle zakončení (retrográdně), dává možnost určit, které slovní druhy chceme, nebo kolik má mít přibližně slovo slabik.
2) Samohlásky
Můžeme vybírat slova podle krátkých/dlouhých vokálů v přesně určeném pořadí ve slově nebo určovat, které samohlásky má slovo zahrnovat a které ne. Jedinou nevýhodou je, že ČNK neobsahuje žádnou informaci o rozdělení slova na slabiky, tudíž si je nejdřív musíme definovat.
3) Výběr slov
Tedy výběr vhodných slov, synonym, zajímavých přirovnání, neologismů, aktuálních hovorových výrazů, správných pravopisných variant... Korpus může vhodně doplnit různé slovníky a jazykové příručky. Lze v něm zadávat jednotlivá slova, různé alternativy i celá slovní spojení a vyhledanými příklady se nechat inspirovat... Pro práci s ČNK je však nezbytná jedna maličkost: zvládnout aspoň základy dotazovacího jazyka korpusového manažeru, ale není to nic těžkého.
Jak vidíme, elektronické nástroje a slovníky, srovnatelné s těmi pro anglický jazyk, pro češtinu s výjimkou korpusu bohužel neexistují, ale třeba se ještě dožijeme změny.
Ohlasy, Názory, Reference
Článek jistě nasadí spoustě textařů brouka do hlavy a začnou se zabývat myšlenkou "psát jinak, než je zvykem0ť. Karel Klusáček (textař)
Věřím, že nějaké programy můžou být užitečné pro organizaci písniček v počítači, ale neumím si představit, že bych v nich měl text přímo psát. Za čtyřicet let práce jsem zvyklý na tužku a papír, ale vy mladší se s nimi možná naučíte pracovat a využijete je. Osobně mě zajímá spíše ta obsahová stránka, korpus...
Michael Prostějovský, (textař, překladatel muzikálů, rozhlasový novinář)
Příležitostně bych popisovaný software klidně vyzkoušela (hledač rýmů v angličtině by se asi hodil, absence funkce práce s notami mě naopak u programu pro textaře uvádí dost do rozpaků), ale jinak mi poznámky na papíře a textové soubory v PC k "organizaci0ť a úpravě textů zatím zcela vyhovují. Pořád jde přece především o sdělení a jazyk (styl) písničky a o cit pro věc...
Simona Ester Brandejsová, (textařka, básnířka a publicistka )
Tento článek mohu posoudit ze dvou pohledů. Jako textař i jako mnoho let aktivní novinář. Z toho druhého hlediska lze Čenského stati pramálo vytknout. Jako textař podobné články vítám. Nejsem z generace "technoidů0ť, ale technický pokrok musíme reflektovat všichni. Pouze si osobně myslím, že většina textařů si nenechá nahradit počítačem tu nezaměnitelnou část tvorby - hledání originálních rýmů. U textů spíše epičtějšího rázu může určitě vhodný program v počítači pomoci překlenout nějakou mezeru technického rázu.
Michal Stein (textař a publicista)
Text článku považuji za užitečnou informaci o tom, co bude po tom, až generace textařů, k níž patřím, zaklepe bačkorama. Texty písní se budou podobat hamburgerům. Chci říct: text je zajímavý, ale mrazí mě z něj z principu...
Jan Kašpar (textař, libretista, učitel)
Tvořivost má odedávna statut čehosi magického, tajemného, vůlí neovladatelného. Už Aristoteles se obdivoval zázraku metafory a schopnosti ji vytvořit. Tvořivost z opačné stránky je však především volba, výběr. Rozhodnout se v neočekávaných podmínkách (z možností, které uvědoměle či mimovědomě mám) a vzít za své rozhodnutí zodpovědnost. V takové situaci je každá pomoc dobrá. Asi čtyři tisíce let stará moudrost (I Ting) radí dát šanci náhodě. Oživit něco podobného se snažil i dadaismus. Ten už v situaci, kdy nabídek je příliš mnoho, aby jedna lidská mysl dokázala všechny postřehnout.
Může nám stroj v tvořivosti pomoci? Když si odmyslíme apriorní odpor, v němž stroji připisujeme naše nenaplněné nároky na svůj vztah k sociální struktuře (stroj jako takový není nic jiného než společenský výtvor a jeho mediální obsah jako takový znamená poselství), můžeme od stroje očekávat mnohé - i v literárním umění. Třeba seznamy většiny slov, která jsou k dispozici a z nichž můžeme volit podle kritérií, která tvůrce potřebuje, a mnoho dalšího. Na rozdíl od představy, že stroj, jak bylo v jeho povaze, vám dodá pouze omezený počet zavedených řešení, dnes vám může nabídnout mnohem větší počet možností k výběru (a pomůže vám nabídku i utřídit), než by dokázalo vyprodukovat i vaše podvědomí.
Na podvědomí tvůrce je ovšem si z možností správně vybrat, s uvážením všech pocitů promyslet, které možnosti jsou důležité a které zavádí.
Jaroslav Vančát (učitel zabývající se - mimo jiné - novými médii)
Myslím, že textař by měl využívat různé zdroje k rozšiřování slovní zásoby, ať už jsou to různé slovníky nebo jen prostý poslech toho, co slyší kolem sebe. Jazyk má spoustu chutí a přijít na ně se dá různými způsoby. Patří mezi ně pochopitelně i počítačové programy a v neposlední řadě i Český národní korpus, který odkrývá velikou bohatost češtiny, a to také v mnoha kontextuálních podobách. Je to opravdu bohatá jazyková studnice. Pro textaře má pochopitelně veliký význam rým a rytmus, při jeho zdokonalování je "korpus" také dobrou pomůckou. Programy vlastní invenci jistě nenahradí, ale asi dokáží mnohé nastartovat. Osobně za nejdůležitější považuji klasickou četbu a poslech, ale myslím si, že je dobré přijímat i jiné nové formy jazykové komunikace či komunikace o jazyce. Nejde jen o usnadňování práce s jazykem, to by bylo trochu povrchní, ale spíše o rozšiřování a někdy i rychlejší a rozsáhlejší zpřístupnění různých jazykových, poetických a stylistických jevů.
Jiří Šlupka Svěrák (učitel tvorby textu na VOŠ JJ, skladatel, interpret)
