I když jsem se snažil sebevíce, tak jsem se od kapely Rhodian nedozvěděl, kdy odešel Tonda, přišel Vašek a... Nicméně kapele je deset let a v době, když vznikala, začínala s doom metalem, jako hrála třeba švédská kapela Tiamat. A z tehdejší sestavy v Rhodianu nezbyl ani Tonda, ani Vašek :-)
Jednou z určujících věcí na počátku byl odchod bubeníka, kdy byl zbytek kapely nucen poohlédnout se po "nějakém hardweru", a tak se stalo, že - slovy kytaristy a vůdčího ducha kapely Olase (Oldřich Hladký ml. - kytara a programování) - přičichli k samplům. Zrovna tenkrát byl novinkou sekvencer Yamaha QY-70, který měl průkopnické samply z dance flooru a techna, což se Martině (Martina Abrahamová - zpěv a charisma) i Olasovi líbilo, i když zvukaři z toho ještě byli trochu vedle. Až později, když Rammstein legalizovali elektroniku v rocku, to začalo být v pohodě.
Nástrojové obsazení se vyvíjelo přes dvě kytary a mašinku až po dnešní sestavu, kdy velmi brzy zjistili, že hrát jen se samplerem je trochu suché a teprve s živým bubeníkem to dostane tu správnou šťávu. Když zbyl Olas s jednou kytarou, bylo potřeba vyřešit, jak i přesto dosáhnout hutného zvuku, a po hodinách experimentovaní se zvuk kapely povedl. Dělali s tím drahoty, že mají svoje know how, a tak se konec konců můžete na CD příloze přesvědčit, jak mají zvuk patřičně zahuštěný.
Otázkou na cover verze jsem vysloveně Olase potěšil. Pokud se do takových písniček pustí, tak je co nejvíc překopou, protože přesné kopírování je děsná nuda. Šli až tak daleko, že nechali na koncertech lidi hádat, jestli poznají hardcorovou úpravu Madonny. A ohromně je to bavilo. Kdo to uhádl, dostal CD. Původní věci většinou připravuje Olas (šuplíky mu doma přetékají, ale jen málo toho se dostane až na zkušebnu) a snaží se napsat skladbu tak, aby všem členům seděla. Despota není a Marek (Marek Loučka - basová kytara a občasné výkřiky) to dokládá: "Je to sice těžký, ale dá se to. Basovou linku přímo nedostanu, ale postupně se dopracujeme k tomu, aby basa byla čitelná, šlapalo to, měla tah a nebyly tam zbytečný tóny..." Písničky vznikají celé nejprve u Olase v počítači, ale vzhledem k tomu, že syntetické zvuky nabízejí jinou škálu vlastností než živé nástroje, tak se na zkušebně ještě musí hledat a upravovat. "Počítač je dobrý urychlovač představ", dodává Olas s úsměvem. Pokud jde o melodii, tak ne vždy demo od Olase sedne Martině "do krku", a tak si verze a nápady vyměňují po internetu v mp3. Celé se to odehrává v Cubase. Paradoxem je, že Martina má hlas posazený níže než Olas, a co vyzpívá... "Prosím, to, že Olas něco vyzpívá, dej do úvozovek...", neodpustí si Marek. A Olas dodává, že to ani Antares Autotune nestíhá opravovat.
I přes vysoký podíl internetu a mailu se scházejí minimálně jednou týdně na zkušebně. "Zkoušíme i dvakrát týdně, když děláme nový vály...", uzemňuje mě Martina, protože najednou nevím, o čem je řeč. Marek mi hned hází záchranné kolo, a vysvětluje, že vál je písnička. Přidávám si do slovníčku brněnštiny k šalině, a zajímám se o to, jak zkoušky vlastně probíhají. Rozhodně je nemají od toho, aby si to zkusili, jestli vály zahrají, ale chodí do zkušebny připraveni. Pak nastupuje škrtač Olas, který nejprve hledá chyby u sebe, a pak se teprve vrhá na zbytek kapely. Dokonce zde fungují dělené zkoušky, hlavně třeba práce na rytmice s Honzou (Honza Lukl - bicí).
Na shánění koncertů udělali úmluvu, že všechnu energii věnují na shánění létních festivalů a nabídky na hraní přes rok neodmítají, ale sami nevyhledávají. Kupodivu přesto jezdí i mimo letní sezonu, což udělá těch třicet až čtyřicet koncertů ročně. Po deseti letech se dobrali toho, že honoráře za koncerty investují hlavně do vlastního pohodlí na cestování, což obnáší velké auto a vlastního řidiče. Jen Martina si něco brouká o solárku a nehtech... Devadesát procent zvuku musí být vyřešeno na pódiu. Je třeba znát poměry samplů, hlasitost kytary... Dokonce mají udělanou speciální skladbu pro zvukové zkoušky, aby se na ní vše dalo co nejlépe se zvukařem domluvit.
Tak šup s Muzilupou do pouzdra a Marek nás neomylně zavedl do restauračního pivovaru Pegas na dobrý gulášek.
Honza
Ještě pořád balím, ale i hraju....
bicí Premier Artist Birch; tomy 10 ", 12 ", 13 ", 14 " a 16 "; virbl 14 "; kopák 22 "; činely Paiste PST 5; hi-hat 14 ", crash 16 ", china 18 " a ride AA Meinl 20 "; blány Remo; paličky Balbex Ringo II; šlapka Pearl Eliminator
U mě to byla taková cesta... Kamarádi na základce zakládali kapelu, že potřebují kytaristu. Tak jsem si koupil kytaru a naučil se pár akordů. I kombo jsem si koupil. Po čtrnácti dnech jsem to prodal a koupil jsem si pro změnu basu. Na tu jsem se nenaučil vůbec nic. A pak jsem si koupil první bicí... Chodil jsem na "zušku" a pan profesor, když jsem neuměl, mě mlátil paličkami, tak jsem na hodiny chodil i připravený. Dnes si nejraději hraji s nahrávkami jiných bubeníků nebo si vymýšlím svoje rytmy.
Zvuk bicích musí být konkrétní a hutný, u horších sad se při rychlé hře zvuky slévají a jsou nekonkrétní. Blány taky hodně ovlivňují zvuk a mám rád pískované a někdy používám i Black Dot - s terčíkem.
Marek
Některé kapely hrají a už nebalí a některé balí, ale zase nehrají.
baskytara Fokus Signature Root (pětistrunná), kombo Hartke VX3500 350 W, 4 x 10 ", distortion Ibanez PD7, kompresor Ibanez CP10 a struny Warwick
Začínali jsme, protože jsme chtěli sbalit ženský. A když jsme je sbalili, tak nás to přestalo bavit a začala nás bavit muzika. Většina basáků hraje na baskytaru proto, že není volný post kytaristy a matně si vzpomínám, že bych mohl být ten případ. A když jsem slyšel to spojení s bubny, tak jsem se do ní zamiloval. Jsem absolutní laik, noty vůbec, teorie poskrovnu... Dříve jsem hrával ty tři, čtyři hodinky denně, ale dnes už necvičím. Není proč, virtuóz ze mě stejně nebude...
Basový aparát by měl hrát čistě i při větších výkonech, měl by tlačit, musí být slyšet na pódiu a zvukař s tím nesmí mít žádné větší problémy. S korekcemi nekroutím a měl by hrát sám už na těch nulách. A kombinace Fokusu a Hartke stíhá naše podladěné A.
Martina
Potřebuji ze sebe dostat ven energii. Na pódiu můžu poslat koho chcu kam chcu... a kluci to zabrnkaj a já tam něco odbékám.
mikrofon AKG HT80, vysílačka AKG SR80, ve zkušebně Boss Chorus Delay Pitch P42 a ozvučovací komplet Soundking S0815A2
Našla jsem Rhodian přes inzerát... celý den jsem tehdy chodila okolo telefonní budky. Ale vzali mě, proto jsem tady a jsem... a jestli se mnou někdo z kapely spí? Nikdo! A zpívání mě fakt baví. Chodila jsem do sboru, ale tam mě štvalo, že jsem dostávala jen druhé hlasy. Mám totiž nízko položený hlas. Chodím na hodiny zpěvu, a i když zpívám s kapelou, tak mi klasická výuka pomáhá ve výslovnosti, dýchání, abych si na koncertě nevyřvala hlasivky, i ve studiu... A jsem vlastně překvapená, kam až jsme to s kapelou dotáhli.
Hardware a software
... 010010101010010100000110101...
Archos AV400, mix Phonic MM502, ozvučovací komplet Soundking S0815A2, Propellerhead Reason 3.0, Steinberg Cubase VST 5.0, Nuendo 3.0, Sound Forge 5.0, Yamaha QY 70
Hraní se samplerem není jednoduché, a když se Honza jako benjamínek kapely před dvěma lety učil repertoár, tak na zkušebně trávil hodně času. Dříve cvičil dost s metronomem, takže to pro něj nebylo zase tak těžké. Marek si od baskytary pochvaluje, že vše šlape, jak má, a nic nikam neuhýbá. Sampler puštěný do sluchátek Honzovi nedovoluje moc poslouchat kapelu, a tak je jasné, že je to zde jiné než u klasických rockových skupin, prostě jiná chemie, dodává Olas. Playlistů má Rhodian několik, takže si před začátkem mohou vybrat, jak to bude. A ani nejsou pro přehazování písniček. Koncert má mít nějaký průběh; našlápnutí, zamyšlení se, gradaci, výbuch a konec.
Olas
Jsem chorobný exhibicionista, ale strip-bar bych nezvládl... Strašně rád řádím, strašně rád dělám randál a strašně rád dělám muziku, která je divná.
kytara Ibanez K7 (Fokus H7 jako náhradní, dále pak Ibanez model Joe Satriani...), ladění do A, zkreslení Zoom Box 5000, Zoom 2020 pro nakrmení, koncový zesilovač Kodiac 100, bedna Engl Vintage 4 x 12 ", trsátka zásadně velké slzičky Dunlop tloušťky 3 mm (hodně lidí se diví, ale já jsem byl na tuto tloušťku vychován svým učitelem, a mám rád, když se přizpůsobuje struna tlaku trsátka a ne naopak) a struny D´Addario .010.
Než jsem pochopil "celou řadu věcí" včetně toho, že muzika může být daleko větší zábava, tak jsem chtěl hrát úžasná sóla před hromadou ženských. Když mi to došlo, začal jsem se zajímat o muzikanty, kteří opravdu umějí velice dobře hrát. A pak je taky dobré navštívit alespoň jednu hodinu u učitele, kam jsem šel s vědomím velmi dobře technicky vybaveného hráče, de facto jsem si šel pro pochvalu. Ale dostal jsem obrazně pár facek a začínal jsem úplně od začátku. Velmi doporučuji.
Když se člověk snaží skládat, tak ho to dokope, aby se opravdu prokousal hudební teorií. Rád vyhledávám zvláštnosti a to mě právě dokopalo. I k tomu, že jsem přestal toužit po instrumentálních výkonech a je pro mne dnes nejvíc napsat opravdu dobrej song. To je to, oč tu běží.
Kytarový aparát musí přenést zvuk z velmi podladěné kytary tak, aby byl tvrdý, ale zároveň srozumitelný a čitelný. Proto taky musím dávat méně drive, ale musí se do toho hodně řezat. Z principu neodmítám lampy nebo tranzistory, ale důležitý je výsledek. Nemůžu říci o nějakém aparátu, že má syntetický zvuk. Co to je, syntetický zvuk
