Nová doba přináší nové možnosti, jak dostat hudbu z hlavy, srdce a prstů skladatele a hudebníka k posluchačům. V následujícím článku ze série Téma měsíce se podíváme na některé tyto možnosti v souvislosti s internetem. Článek je velmi stručným výtahem z připravované publikace.
Internet
Představuje poslední technologickou revoluci a sehrává velkou roli v šíření hudby. Umožňuje živé koncerty, archivaci i vysílání hudby. Navíc slouží i jako důležitý prostředek komunikace. Pro hudebníky má velký význam, protože umožňuje přímé, spolehlivé a rychlé propojení mezi skladateli, interprety a konzumenty. Každý umělec může prostřednictvím svých nebo specializovaných webových stránek prezentovat sebe, svoji činnost a svoji hudbu v podobě notace, MIDI dat, audio nebo videozáznamu. Kdokoliv si ji může na svém počítači vyslechnout, noty lze vytisknout, MIDI data přehrát pomocí zvukové karty nebo MIDI nástroje. Existuje možnost si za to nechat i zaplatit. Vznikají servery, kde je k nalezení hudba všech žánrů v podobě audiozáznamů v komprimovaném formátu MP3 - ty mají prodej přes internet vyřešen.
Mnoho skladeb je možno poslouchat zadarmo bez možnosti stažení na váš počítač, jiné jsou volně ke stažení. Tím se zcela mění tradiční způsob distribuce hudby, odrazí se to zřejmě i v pojetí autorského práva.
Hudba je na internetu i ve formátu MIDI souborů, v počtu, který zřejmě už přesáhl milión. Kromě téměř celé oblasti populární a jazzové hudby je k dispozici i mnoho skladeb vážné hudby, a to od středověku po 19. století (z důvodů trvající právní ochrany mnoha autorů 20. století). Skladby, pokud jsou dobře připraveny, je možné si nejen přehrávat, ale i převést na jednoduchou notaci - tak se dají sehnat i relativně vzácná díla gotiky a renesance (www.prs.net). Mnoho skladeb je také na specializovaných serverech přímo v podobě kvalitní notace (vynikající server má firma Sibelius).
Existuje celá řada on-line rádií, která vysílají obrovský proud hudby, stačí se "naladit" na odpovídající stanici, tedy přesněji řečeno připojit se na vysílající server.
Internet umožňuje i společnou práci mnoha umělců z celého světa na uměleckých projektech, a to díky možnosti posílat datové soubory z počítače do počítače. Časem se zlepší i další nabízené možnosti, např. společné koncertování hudebníků z celého světa v reálném čase. To však vyžaduje vyšší přenosovou rychlost dat a větší průchodnost informačních kanálů.
Konkrétní možnosti publikování hudby na internetu
Znovu zrekapituluji možnosti publikování hudby na internetu: v podobě standardní hudební notace, v podobě MIDI dat, jako audio a nebo jako součást videozáznamu. Proberme si eventualitu, že procházíte internet, jste tedy potenciální zákazník: poslední tři možnosti mohou být vysílány v reálném čase na váš počítač a okamžitě přehrávány bez uložení na pevný disk, nebo vám zdrojový server nabídne možnost stažení souboru na váš pevný disk s tím, že si jej můžete opakovaně přehrávat, kdykoli chcete. Stažení může být zdarma, nebo za ně musíte zaplatit. Pokud jste naopak ten, kdo nabízí svoji hudbu, můžete tak učinit na serverech, které jsou pro to vytvořeny, nebo využít vlastní stránky (ať už na vlastní doméně nebo pod někým).
Standardní hudební notace
Tato možnost připadá v úvahu, máte-li vaše kompozice v této podobě. Dostanete je do ní celou řadou způsobů. Nejjednodušší je napsat partituru ručně a převést ji na digitalizovanou grafiku pomocí scanneru. Jednotlivé stránky pak jsou k dispozici jako bitmapy ve formátu tiff, jpg, bmp, gif, pic, pcx apod. Nemusíte mít zrovna ten nejdražší grafický editor jako Adobe Photoshop, vystačíte např. s Macromedia Fireworks, Paint Shop Pro pro PC a sharewarem Graphic Converter na MacOS. S obrázkem se ale nedá dále příliš pracovat, grafická data není možné bez pomoci dalšího speciálního softwaru převést na MIDI a nechat zahrát nebo je upravit.
Vyšší stádium předpokládá, že využijete nějaký notační editor. Jsou buď součástí lepších profesionálních sekvencerů jako jedna jejich funkce (C-Lab Notator, Emagic Logic, Steinberg Cubase, ...) nebo jde o samostatné programy (Finale, Score, Encore, Sibelius aj.). Práci si můžete usnadnit tak, že využijete převod z MIDI formátu SMF - profesionální notátory si s tímto úkolem poradí docela dobře, včetně automatické výroby partu bicích, tabulatur pro strunné nástroje a správných transpozic dechových nástrojů. Pak už stačí jenom doplnit výrazové a dynamické značky, písňové texty a jiné textové údaje. Na internet můžete vystavit jednotlivé notové stránky v grafické podobě, tedy jako obrázky (nejlépe ve formátu jpeg), pak si je může prohlížet každý.
Další možností je datová podoba notového záznamu. Datový soubor může být opět v univerzálním grafickém formátu (jpeg, gif), což má tu výhodu, že jej načtete do kteréhokoli grafického editoru, nebo noty můžete nabídnout v konkrétním formátu konkrétního notačního editoru. V druhém případě je výhodou pro uživatele, že může s daty pracovat - může je upravit, transponovat, vynechat některé nástroje apod. (ne vždy jsou ovšem takové zásahy do autorské hudby žádoucí!). To vše za předpokladu, že uživatel má odpovídající program, do kterého může data načíst (Finale, Encore, Sibelius, Score, Cubase Score, Logic, Notator aj.). Tato forma notopisu umožňuje i další výhodu - přehrání hudby pomocí zvukové karty nebo připojeného MIDI nástroje, protože program nechápe noty pouze jako kterýkoli jiný obrázek, ale jako data, kterým rozumí. Nevýhodou je, že dáváte uživatelům do ruky přímo "zdrojový kód" vaší hudby s rizikem zneužití nebo porušení autorských práv.
Existují další možnosti: firma Sibelius nabízí zdarma službu Scorch (www.sibeliusmusic.com).
Umožňuje uživatelům stáhnout si jednoduchý prohlížeč, plug-in, který dovolí zobrazení partitur ve formátu Sibelius. Mimochodem tento vynikající notační editor dává možnost uložit stránky v html formátu Scorch (mimo jiné, jako např. pict nebo eps) včetně všech interaktivních funkcí a obsahuje funkce, které vás propojí s firemním serverem a publikují na něm partituru. Autoři tak mohou nabídnout profesionálně vyhotovené partitury, které jsou navíc aktivní, tzn. dají se nejenom prohlížet, ale i transponovat a přehrávat jako audio (s funkcemi pauza, start/stop, převíjení dopředu a vzad), a dáte-li k tomu souhlas, mohou si je uživatelé zdarma vytisknout. Firma nabízí skladatelům a aranžérům také profesionální službu distribuce jejich skladeb prostřednictvím internetu. Speciální verze programu (Sibelius Internet Edition) umožňuje publikování partitur na internetu a jejich prodej (pomocí kreditních karet), kdy je po zaplacení partitura vyslána přímo do uživatelovy tiskárny a vytisknuta. Program se postará o bezpečnost provozu, ochranu dat a všechny záležitosti související s elektronickým obchodováním. Přidává další vlastnosti do prohlížeče Scorch, může být využit i pro on-line výukový materiál, digitální archivaci a distribuci partitur na CD-ROM. Myslím si, že tento přístup je přímo vzorový, tak by měla vypadat distribuce not ve 21. století.
Zatím není tento způsob šíření hudby příliš využíván, zejména z důvodů relativní náročnosti přípravy notopisu, a také klade vyšší nároky na uživatele, pokud jde o hudební vzdělání. Nepochybně se časem více rozšíří, ale zůstane zřejmě omezen na oblast umělecké hudby, na školství a akademické kruhy.
MIDI data
Tato možnost publikování skladeb je dnes zřejmě nejrozšířenější, i když jí začíná konkurovat oblast audia. Jaké jsou možnosti? Odpovím rovnou, že obrovské. Stačí si jen uvědomit, kolik existuje různých typů sekvencerů - hardwarových, softwarových i on-board v elektronických nástrojích. Každý ukládá data v jiném formátu, nejen datovém, ale mnohdy i fyzickém. Rovněž existuje mnoho nástrojů, každý má svoje specifické zvuky, tovární presety, určitý typ syntézy zvuku, konkrétní možnosti (počet partů multirežimu, polyfonii, počet efektových jednotek apod.)... U starších nástrojů chybí např. kompatibilita v uspořádání bicí sady - bicí nástroje jsou přiřazeny klávesám v jiném pořadí než je obvyklá GM norma. Existují samplery, kde je nutno naplnit nejprve paměť vzorky, pak teprve hrají. Existují celé nástrojové sestavy, které mohou být zcela individuálně sestaveny a mohou kombinovat nejrůznější nástroje. Právě z důvodů kompatibility vznikly standardy uspořádání zvuků a multirežimu, jako C/M, PK, DOC, GM, GS, TG300, XG, GM2, GMX aj., které existují v rámci různých firem, nebo jsou míněny jako univerzální. Mají usnadnit vznik a přehrávání skladeb.
a. Nativní formáty
Z výše uvedeného vyplývá, že se na internetu můžete setkat s nejrůznějšími datovými formáty, které mohou obsahovat i hudební skladby. Nemusí tedy jít o skladby v úzce vymezeném formátu standardizovaných MIDI souborů, které mají svoji přesnou a závaznou podobu. Uvedu některé příklady:
- Datové formáty syntetizérů - obsahují nastavení zvukových programů a kombinací pro multirežim, mnohdy dokonce i vzorky nebo smyčky, dále celková nastavení nástrojů, mikroladění, nastavení efektových jednotek, arpeggiátorů, někdy i další data potřebná pro nastavení nástroje, a samozřejmě i skladby v interním formátu on-board sekvencerů. Obvykle jde o jediný soubor typu All Data, který má v sobě toto všechno zakódováno, nebo o několik souborů, které se potom načítají postupně. Díky skutečnosti, že většina firem a nástrojů používá posledních více než deset let formát MS-DOS, je možné data po stažení na pevný disk zkopírovat na standardní disketu (obvykle HD) a pomocí interní disketové mechaniky nástroje data načíst do jeho paměti. Některé moderní nástroje mají už SCSI rozhraní. Potom stačí zvolit na nástroji skladbu, ta si přepne odpovídající kombinaci zvukových programů (obsahuje i nastavení efektových jednotek, někdy i vzorky a další nastavení) a vše je správně přehráno. Takto pracuje většina moderních nástrojů, namátkou uvedu Korg 01/W, Trinity a Triton, Yamaha SY99, SY85, W5/7, QS300, EX5/7, Kawai K5000W, Kurzweil K2500, 2600, Roland XP50, 80...
- Datové formáty samplerů - jde většinou pouze o vzorky, smyčky a zvukové programy, někdy jsou součástí souboru i skladby. Starší samplery s malou kapacitou paměti využívaly DD nebo HD diskety pro ukládání dat, na internetu je mnoho vzorků v těchto formátech (Akai, Emu Systems, Ensoniq, Kurzweil, Yamaha aj.). Díky tomu, že moderní samplery mají SCSI, lze je přímo připojit k počítači a přesouvat velké objemy dat přímo z počítače do paměti nebo na interní HD sampleru.
- Výpisy pamětí - na internetu se vyskytují data nástrojů i v podobě MIDI SysEx výpisů paměti, ať už v tzv. čistém formátu (extenze SYX, čtou jej programy jak Cakewalk, Dumpster, MIDI-OX, SyxLibEd - ke stažení na adrese www.hitsquad.com/smm/programs/Syx_Lib_ Ed/ download.shtml), ve formátech specializovaných programů, editorů či bankloaderů (se speciálními extenzemi), nebo v podobě SMF (extenze MID).
Uvedu některé adresy, kde můžete najít oba uvedené typy dat nebo odkazy na ně:
www.keyboards.de/service/links.html
www.harmony-central.com/Synth/#pat
www.comlab.ox.ac.uk/archive/audio.html
www.alesis.com/downloads/index.html
- Datové formáty sekvencerů - mohou to být hardwarové sekvencery (dnes se pomalu přestávají vyrábět, z modernějších jmenuji např. Yamaha QY700, RM1X, RS7000, které kombinují sekvencer s tónovým generátorem, eventuálně samplerem), on-board sekvencery syntetizérů, samplerů a keyboardů nebo softwarové sekvencery. Problémem je skutečnost, že takto uložené skladby neobsahují obvykle data zvukových programů nástrojů, pokud náhodou není jejich součástí i výpis paměti nějakého nástroje. Dají se tak proto ukládat skladby využívající jenom presety nějakého konkrétního nástroje nebo standardní GM, GS nebo XG sady zvuků, kde na konkrétním nástroji vcelku nezáleží. Další nevýhodou je to, že musíte mít typově přesně stejný sekvencer, nástroj nebo software, abyste mohli skladbu přehrát. V této souvislosti se domnívám, že tyto specifické formáty je zbytečné používat pro archivaci dat na internetu - všechny moderní sekvencery všech typů bez výjimky dovedou načítat, importovat, standardní formát MIDI skladeb SMF.
b. SMF - standardní MIDI soubory
Díky kompatibilitě všech moderních nástrojů a softwaru s formátem MIDI skladeb se jako nejužitečnější formát pro ukládání skladeb jeví právě SMF.
Jeho hlavní význam spočívá v jednotném způsobu kódování hudebních i jiných dat, což dovoluje přenos těchto dat mezi nejrůznějšími přístroji. Mohou to být počítače, syntetizéry, samplery a jiné elektronické hudební nástroje vybavené sekvencerem nebo přehrávačem SMF skladeb, dále samostatné sekvencery a přehrávače SMF. Není řečeno, že má být jediným formátem, kterým je nějaké zařízení vybaveno - měl by sloužit spíše pro export a import dat. Nehodí se tedy pro interní archivaci dat v paměti sekvenceru, tam jsou z hlediska rychlosti načítání a ukládání dat i z hlediska obsahu výhodnější kompaktní a speciálně kódované nativní formáty.
V praxi se SMF velmi osvědčil a rozšířil - dnes slouží jako hlavní formát, který používají hardwarové přehrávače SMF skladeb v reálném čase, setkáváme se s ním i na internetu, kde jsou v něm archívovány GM, GS, XG a jiné skladby a SysEx výpisy pamětí. Je spolu s audiozáznamem i formátem hudby v počítačových hrách a multimediálních aplikacích. Důvod je jasný - zatímco např. průměrně složitá tříminutová kompozice může ve formátu SMF zabírat prostor dejme tomu 50 kB, stejná kompozice v podobě digitalizovaných audiodat v kvalitě CD vyžaduje 33 MB (dnes už není pro počítače problém ani z hlediska paměti a rychlosti zpracování dat, ani z hlediska periférií využívat audio, ale ještě před pár lety bylo výhodnější využít spíše MIDI).
Existuje mnoho adres na internetu, kde získáte SMF skladby - statisíce skladeb, ne-li dnes už milióny. Vzhledem k tomu, že jde většinou o skladby, které programovali všelijací hudební amatéři, nadšenci a laikové, neočekávejte žádnou vysokou kvalitu uměleckou, aranžérskou nebo po stránce MIDI zpracování. Je jasné, že pokud chcete kvalitu, musíte za ni zaplatit - komerčně nabízené firemní skladby mají nesrovnatelně vyšší kvalitu, ale pokud jsou někde na internetu nabízeny zdarma ke stažení, jde zřejmě o pirátské kopie. To je jeden z problémů SMF - ochrana autorských práv. Už byl vymyšlen ochranný virtuální vodoznak, ale zatím to nic neřeší a skladby se kopírují dál.
c. Standardy definující uspořádání zvuků
Jedna věc je SMF jako formát archivace skladby, druhá neméně důležitá věc je konkrétní formát hudebních dat, tzn. uspořádání zvuků a dalších parametrů. To se týká hudebních nástrojů, softwarových syntetizérů a zvukových karet. Již bylo řečeno, že je možné použít jakýkoli formát jakéhokoli konkrétního nástroje, tím ale zájemcům o vaši hudbu značně zužujete kompatibilitu - skladba zazní správně jenom na tom nástroji, pro který byla připravena, a to ještě za předpokladu, že nástroj obsahuje správné zvuky, jejich kombinace a další nastavení - efektové jednotky apod. V takovém případě je dobré využít pouze presetové zvuky nebo ke skladbě přidat i výpis paměti s daty zvukových programů. Výsledek může být zajímavý a neběžný, zvláště v případě použití nějakých zajímavých a nestandardních zvuků. Mnohem jednodušší je dodržet nějaký standard uspořádání zvuků, který zaručí vysokou kompatibilitu - proto byly tyto standardy vyvinuty. Má to pochopitelně svoje nevýhody - u těch jednodušších jste jako programátoři a aranžéři poměrně značně limitováni, pokud jde o zvukové barvy, bicí sady a efektové jednotky. Uvedu zde stručný seznam jednotlivých standardů.
- Obecné MIDI (GM - General MIDI)
Standard byl v září 1991 přijat orgány MMA a JMSC jako specifikace GM System Level 1 a stal se součástí MIDI normy.
- Obecný standard (GS - General Standard)
Byl představen v roce 1991, setkáte se s ním v nástrojích firmy Roland. Zachovává kompatibilitu s GM ve všech parametrech i mapách zvuků a bicích, navíc přidává řadu dalších.
- Rozšířený GM standard (XG - Extended GM)
Yamaha nabídla v roce 1994 nový standard značně rozšiřující možnosti GM a GS.
- Obecné MIDI 2 (GM2 - General MIDI 2)
Nová norma uvedená na trh v listopadu 1999. Mám- li srovnat zhruba možnosti GM, GM2, GS a XG - GM2 je někde mezi GM a XG. Všechny GM2 přístroje plně podporují GM1 standard.
Skladby můžete uložit na webové stránky v podobě nezkomprimovaných SMF skladeb - pak se dají při odpovídajícím naprogramování stránek i přehrát v reálném čase, nebo stáhnout na cizí počítač. Pokud je chcete využít pouze pro stahování, mohou být komprimované - pro PC nejčastěji ve formátech zip nebo rar, pro MacOS to mohou být stejné formáty nebo navíc sit, bin.
Jamování po internetu
Umožňuje jej např. program ResRocket. Stačí se přihlásit jako klient do veřejného studia a vyhledat si Session. Ta se otevře jako standardní sekvencerová skladba se stopami, MIDI kanály a hudbou zobrazenou jako obdélníky na časové ose. Stačí stisknout tlačítko Play a uslyšíte současnou verzi skladby. Pokud se vám nějaký part nelíbí, můžete jej vypnout a nahrát novou stopu. Sluší se jej pouze vypnout, nikoli tu stopu smazat - vaše stopy také nebude nikdo mazat. Pokud vám poněkud základní možnosti tohoto sekvenceru nestačí, můžete skladbu exportovat jako SMF, načíst do profesionálního sekvenceru, tam ji upravit, znovu vrátit pomocí SMF importu do sekvenceru ResRocket. Pak stačí stisknout tlačítko Broadcast a celý svět může obdivovat váš výtvor.
Existuje i možnost přihlásit se za poplatek do soukromého studia, kde jste svým vlastním pánem. Můžete si pozvat hudebníky podle vlastního výběru a pracovat s nimi. Tato metoda se využívá i pro dálkovou výuku - učitel zadává žákům úkoly, ti je posílají zpět a dostanou hodnocení.
Takto se dají zakládat online hudební soubory, přihlašovat se ke spolupráci kdekoli na světě, můžete spolupracovat se slavnými muzikanty (obvykle se tu pohybují pod pseudonymy) a účastnit se profesionálních kursů (i zde vyučují často hudební legendy). Nechybí tu funkce Chat. Pro přehrávání souborů stačí GM kompatibilita.
Vše najdete na adrese www.resrocket.com. Stáhnete si obslužný program, na adrese www.resrocket.com/join/newuser.html si obstaráte uživatelské ID a heslo, nalogujete se a už můžete začít pracovat.
Kombinované formáty
MIDI + audio a. Nativní formáty
Skladby mohou být uloženy na internetu i v nativních formátech různých standardních softwarových audiosekvencerů jako Steinberg Cubase, Emagic Logic Audio, Cakewalk Audio, MOTU Digital Performer aj. Je to ale poněkud nepraktické, protože tyto programy archivují audio jako wav nebo aiff vzorky vedle hlavního záznamu skladby. Není tu datová komprese a bylo by nutné data komprimovat. Tato možnost existuje - pro komprimaci audiosouborů se hodí výborně programy Emagic Zap nebo waves TrackPac (faktor komprimace 2 až 3), ale tím se vše jenom komplikuje. Považujme to pouze za teoretickou možnost.
b. RMF - Rich Music Format
V roce 1997 se objevil tento formát (extenze .RMF) díky firmě Thomase Dolbyho Headspace. Kromě skladby ve formátu SMF může obsahovat i komprimované audiostopy a vzorky (ve formátech wav, aiff, au, MP3 i jiné). Jeho použití vyžaduje speciální program - Beatnik, existuje jako plug- in pro prohlížeče (ke stažení na www.beatnik.com). Pro přípravu RMF skladeb slouží konvertor (pouze pro PC, převádí wav nebo SMF na RMF, profesionální verze stojí 25 USD a pracuje i s MP3) a editor (pro PC i MacOS, cena 130 USD, zjednodušená verze se dá stáhnout zdarma - www.beatnik.com/software). RMF soubory jsou podporovány i jinými programy, např. Mixman Studio Pro 4.0. Jde o interaktivní formát, který reaguje na povely uživatele, pokud jde o tempo, hlasitost, panorama, vypínání stop, smyčkování a mnohem víc. Soubory jsou chráněny 40bitovým kódem, který zabraňuje kopírování uživatelských dat.
Beatnik využívá BAE (Beatnik Audio Engine), což je 64hlasý stereofonní softwarový GM syntetizér, nabízející i možnost uživatelských vzorků. Výhodou formátu je možnost nejen v něm vytvářet skladby, ale také je publikovat, přičemž na rozdíl od výše uvedených čtyř standardů je zaručena stoprocentní kompatibilita (potřebné zvuky jsou součástí formátu). Další výhodou je možnost použít zvuky, které jdou daleko za omezující rámec běžných standardů. Do jisté míry je možné se zvuky i pomocí MIDI kontrolerů pracovat, je tu i reverb, LFO pro filtr nebo panorama a AEG.
Existuje i varianta tohoto formátu s označením RM- FX, která neobsahuje SMF skladby, pouze audiodata a vzorky. Pro uživatele to neznamená žádnou změnu, mají stejnou extenzi .RMF a zachází se s nimi stejně jako s běžnými RMF soubory.
Ovládání funkcí Beatniku se dá programovat pomocí JavaScriptu, začlenění souborů na vlastní stránky jde pomocí EZ Sonifieru, podporují jej i HTML editory Macromedia Dreamweaver, NetObject Fusion, Adobe GoLive (potřebné nástroje jsou ke stažení na www.beatnik.com/software/).
Beatnik umožňuje využívat QuickClipy, krátké audiovzorky pro ozvučování webových stránek. Např. pokud myš najede na nějaký objekt nebo na něj kliknete (třeba symbol CD), začne hrát audioclip. Pokud se chcete dozvědět víc, od přípravy audiodat přes programování po proces publikování, stačí se podívat na www.beatnik.com/software/tutorials/
quickclips .html.
Pomocí aplikace eMix je možné on- line remixovat hudbu, zatím jenom tu, která se nabízí na firemních stránkách (skladby Mobyho, Yes, Davida Bowieho a pár dalších), ale jejich počet narůstá. Hotové remixy můžete nahrát, uložit a eventuálně někomu poslat elektronickou poštou. Existuje i Mixman Studio DL, program, který umožňuje vytvářet vlastní kompozice a uložit je ve formátu MP3. Pracuje na platformách PC i MacOS, dá se stáhnout za 20 USD. Komunita mixzone na internetu se zvětšuje, existuje i Radio Mixman.
Formát lze využít i pro programování výukových programů, např. pro zdokonalování hudebního sluchu. Pracují se všemi prohlížeči vybavenými plug- inem Beatnik, cvičení si můžete stáhnout na adrese stumac 39.music.temple.edu /IWP/ toolkit /default.html.
Formát Beatnik má velkou naději stát se budoucím standardem, protože je výborně vymyšlen. Využívá se i v mobilních telefonech pro znělky a hudební jingly. Stojí za to podívat se na firemní stránky.
Audioformáty
Na internetu se setkáte s velkým množstvím audiomateriálu. Podívejme se, co všechno je k dispozici.
a. Samply
Najdete je v různých formátech, ať už nativních pro různé samplery (Akai, Emu Systems, Ensoniq, Roland, Kurzweil, Korg, Yamaha aj.), nebo audio (wav, aiff, sdii, snd, au, QuickTime, WMA, MP3 aj.). Mohou to být jednorázové vzorky, např. zvukové efekty nebo bicí nástroje, ale i multivzorky nebo programy obsahující i další nastavení pro konkrétní sampler.
Stále častěji se setkáváme se smyčkami - opakujícími se hudebními segmenty, patterny, groovy, hlavně v souvislosti s moderními styly taneční hudby. Vzhledem k tomu, že stejně jako v případě hudebních skladeb ve formátu SMF jde o data, která programovali nebo nahrávali hudební amatéři a nadšenci všeho druhu, je tu otázka kvality a použitelnosti pro profesionální účely. Za kvalitně provedené studiové nahrávky vzorků a smyček se pochopitelně musí platit, firmy, které se živí jejich přípravou, je nabízejí komerčně.
b. Skladby
- Trackery
Šlo o starší programy, se kterými se můžete setkat i dnes v modernizované podobě. V podstatě to jsou krokové sekvencery pracující se vzorky. Vzorky, nebo spíše ukazatele na ně, se umístí na žádaná místa, kde jsou potom při přehrávání skladby spuštěny. Na internetu jsou i takto vyrobené skladby v datových nativních formátech těchto programů.
- Nekomprimované formáty (wav, aiff, au, QuickTime apod.)
Je málo pravděpodobné, že byste našli někde celé dlouhé skladby v těchto formátech, spíše kratší ukázky. Zabírají mnoho místa a i když nabízejí vysokou zvukovou kvalitu, pro účely internetu jsou tyto formáty nepraktické a nepoužitelné.
- Komprimované formáty
Komprimace audia, to je ta nejvhodnější cesta pro internet. Soubory zabírají méně místa, takže se zkrátí doba potřebná pro přenos dat, dokonce je možné je i přijímat a zároveň v reálném čase přehrávat (streaming).
Za tuto možnost se ovšem platí sníženou kvalitou signálu, to je jasné. Během let přišly různé formáty, uvedu některé z nich:
- RealAudio
Formát vyvinutý firmou RealNetworks Inc. hlavně pro účely streamingu - hraje při načítání v reálném čase, a to i při pomalé přenosové rychlosti. Využívá se v internetových rozhlasech pro LoFi poslech, většinou monofonně. Zvuková kvalita není vysoká, ale je uspokojivá. Pro přehrávání je nutný program RealPlayer, který lze stáhnout zadarmo z internetu (www.real.com). Od roku 1995 to byl vůbec první streaming formát, takže je velmi rozšířen. Kodér i dekodér je snadno dostupný, standard nabízí i ochranu proti kopírování. Nevýhodou je nutnost speciálně vybaveného serveru.
- Liquid Audio
Jde asi o nejlepší formát pro komerční využití, kompatibilní s MP3 přehrávačem Rio. Hodí se výborně pro prodej hudby přes internet. Nevýhody: kodér se musí koupit a je vyžadován speciální server. Formát je založen na Dolby AC3 a MPEG AAC. Je chráněn pomocí softwarového vodoznaku.
- Streamworks
Formát firmy Xing je založen na MPEG a vyžaduje speciální přehrávací software (www.xingtech.com).
- QuickTime Music Instruments
Tento starší systém MacOS byl vybaven novým kodekem QDesign, takže zní velmi dobře. Nevyžaduje nutně speciální server, servery jsou dostupné. Nevýhodou jsou relativně velké datové soubory a absence ochrany proti kopírování.
- Seer Music
Formát založený na softwarovém syntetizéru Reality Professional Synthesizer, je vyžadován speciální přehrávač (www.seermusic.com).
- Macromedia Shockwave
Multimediální plug- in pro internet. Zpracovává i audio, musíte si jej stáhnout (www.macromedia.com/shockwave).
- MS Windows Media Audio (WMA)
Nejnovější systém Microsoftu sestává z několika programů pro kódování a dekódování. Zvuková kvalita trochu překonává MP3, zvláště při nižším datovém toku, hodí se lépe pro streaming. Formát je podporován stále více MP3 programy, také příští generací MP3 přehrávačů. Má ochranu proti kopírování, malé soubory, dá se vysílat i z http. Není kompatibilní s MacOS. Je možné jej komprimovat pomocí Windows Media Packager a dekódovat se dá jenom speciálním klíčem. To je přesně ta ochrana, kterou hudební průmysl potřebuje. Uvažuje se o tom, že data skladeb budou zadarmo, klíč bude nutno zakoupit.
- Yamaha Sound VQ (VQF)
Systém je založen na technologii Twin VQ (Transform- domain Weighted Interleave Vector Quantization), vyvinuté japonskou telekomunikační firmou NTT. K dispozici je zdarma dekodér a betaverze kodéru, která funguje 90 dní. Zatím ještě není rozhodnuto, jestli bude kodér také zdarma. Zvuková kvalita je vzhledem k vysoké kompresi pozoruhodná, je lepší než MP3. Skladby VQF komprimované vyšším faktorem znějí srovnatelně s mnohem většími MP3 soubory. Zatím je pro tento formát málo softwaru a skladeb. Přehrávací plug- in je obsažen v programu Winamp.
- MPEG2 AAC
Nejnovější formát, který se může stát následovníkem MP3. Je také založen na perceptuálním kódování, využívá navíc procesy jako TNS (Temporal Noise Shaping) a predikci. Nabízí o 30% lepší kompresi při vyšší kvalitě, podporuje SR až 96 kHz a může obsahovat až 48 audiokanálů. AAC software, je teprve ve vývoji. Určité prvky AAC jsou obsaženy v komerčních formátech Liquid Audio, a2b music a MP4.
- MP3
Je to dnes nejrozšířenější formát audia na internetu (a začíná se šířit i mimo něj), protože nabízí uspokojivý kompromis mezi kvalitou a velikostí datových souborů (asi 1 MB na 1 minutu audia). Norma se nazývá MPEG 1 - Layer 3 a byla přijata v roce 1993. Jde o ztrátovou datovou kompresi audiozáznamu až na jednu dvanáctinu původní velikosti lineárního audia, založenou na psychoakustice (perceptuální kódování) a maskovacím jevu. Kodéry i dekodéry je možné mít v hardwarové i softwarové podobě. Není nutný speciální server. Nevýhodou je, že zatím nemá ani ochranu proti kopírování, ani vodoznak. Formát může obsahovat až pět kanálů audia. Za jistých okolností se chová bezztrátově - v závislosti na vstupním audiosignálu (např. v záznamech sólového hlasu nebo nástroje nelze uplatnit princip maskování kmitočtů). V roce 1995 byla publikována vylepšená norma MPEG 2, také obsahuje tři typy, "vrstvy". Je kompatibilní s MPEG 1 a je zahrnuta v moderních MP3 programech.
Později byl formát MP3 rozšířen o další dodatky, např. tzv. ID3 tagy - jde o textové údaje popisující jméno autora, skladby, alba, rok vzniku, číslo tracku, žánr, tempo, preference, náladu, situaci, komentář apod. V první verzi bylo možné použít maximálně 128 bytů, v poslední verzi je to už 256 MB, je možné přidávat obrázky, URL adresy, písňové texty, životopis umělce, nastavení efektových jednotek přehrávače nebo dekodéru apod. Norma je stále ve vývoji.
MP3 je možné vysílat jako streaming, ale vyžaduje vyšší datovou průchodnost než RealAudio. Je potřeba modem s minimální přenosovou rychlostí 56,6 kBit/sec. Pro přenos v reálném čase je lepší mít ADSL modem (až 1,5 MBits/sec) nebo kabelovou či ISDN přípojku.
Máte- li stažen MP3 soubor na vašem počítači, můžete jej samozřejmě přehrávat off- line.
MP3 se dá využít i jako formát archivace skladeb - na jedno CD můžete vypálit asi 10 standardních audio CD, tedy asi 10 hodin záznamu. Takové CD si ale zatím můžete přehrávat jenom na počítači, i když jistě brzy přijdou na trh CD přehrávače, které to umožní také.
Chcete- li poslouchat MP3 skladby mimo počítač, je to možné několika způsoby - převedete je na wav nebo aiff a buď je vypálíte na CD, nebo přes zvukovou kartu přehrajete na kazetu, MD nebo DAT. Existuje i možnost zakoupení hardwarového přehrávače MP3, do jeho paměti si přenesete z počítače skladby a máte je kdekoli k dispozici. Přehrávače využívají SmartMedia nebo PC karty jako externí paměť. Tyto přehrávače nabízejí samé výhody - jsou velmi robustní, neobsahují žádné pohyblivé mechanické díly a mají velmi malou spotřebu.
Abyste mohli pracovat s MP3 soubory, musíte mít MP3 kodér a dekodér. Obojí je zdarma, některé programy kombinují obě funkce (Musicmatch Jukebox). Rozdíly mezi dekodéry jsou vcelku zanedbatelné, kodéry pracují na různých principech a s různou kvalitou.
Popíši stručně možnosti některých nejznámějších MP3 programů pro Windows:
- Nullsoft Winamp (www.winamp.com)
Freeware, dekodér, jeden z prvních, velmi rozšířený. Kompatibilní s wav, MP3, wma a mnoha dalšími méně známými a užívanými formáty, pomocí plug- inů třetích firem je možné přidávat další formáty. Zároveň funguje i jako CD přehrávač s podporou CDDB (databáze názvů desek a skladeb). Skladby jsou organizovány do playlistů, mohou kombinovat různé formáty a zdroje (HD, servery). Playlisty je možné ukládat a načítat. Desetipásmový GEQ umožňuje úpravu barvy zvuku, jeho nastavaní se dá ukládat. Design programu je velmi přehledný, je možný jej pomocí plug- inů třetích firem měnit ("skins"). Existuje k němu řada vizualizačních plug- inů, které vyrábějí v závislosti na přehrávaném audiosignálu abstraktní barevné animace. Stal se vzorem pro mnoho dalších podobných přehrávačů.
- Mediascience Sonique (www.sonique.com)
Freeware, dekodér s velmi pěkným designem, největší rival Winampu. Podporuje wav, MP3, WMA a některé další formáty. Přehrává CD, CDDB funkce je tu jenom jako plug- in třetích firem. Výroba, uložení a načtení playlistů je snadná a 20pásmový GQE umožňuje previzní regulaci barvy zvuku. Vyžaduje většinu výkonu počítače, zvláště při vizualizačních efektech.
- Musicmatch Jukebox (www.musicmatch .com)
Freeware, existuje i možnost zaplatit 30 USD a mít registrovanou verzi s více možnostmi a rychlejší. Univerzální kodér/dekodér, může vypalovat CD-R a podporuje některé přenosné hardwarové MP3 přehrávače. Přehrává a konvertuje CD Audio. Kóduje MP3 a WMA. Playlisty lze sestavovat manuálně nebo automaticky podle kritérrií (funkce Auto DJ). Celé playlisty lze exportovat i jako wav nebo přímo vypalovat na CD-R (pouze playlisty obsahující WMA není možné vypalovat). Podklady pro booklety CD lze vyrábět a tisknout v registrované verzi přímo na základě údajů v playlistu. Z dalších vlastností: 10pásmový GEQ, podpora běžných videoformátů (pokud je instalován Windows Media Player) a možnost posílat data do přenosných hardwarových MP3 přehrávačů.
- Xingtech AudioCatalyst (www.xingtech.com)
Cena 30 USD, demoverze s omezenými možnostmi k dispozici. Velmi rychlý kodér, s jednoduchým dekodérem, CD grabber a přehrávač. Podpora CDDB, CBR i VBR.
- Proteron EasyMp3 (www.easymp3.net)
Cena 20 USD, kvalitní kodér. Pokud je instalován, jeho funkce jsou přidány do OS počítače, takže stačí na wav nebo CD Audio soubor kliknout pravým tlačítkem myši a pod menu se objeví nová funkce Encode File. Otevře dialogové okno programu, po nastavení parametrů proběhne kódování. Neprobíhá tak rychle jako u jiných programů, zato je zaručena vysoká kvalita. Podpora CDDB.
- Earjam Inc. Imp (earjam.com)
Freeware s omezenou funkčností (20 kódování). Plná verze Deluxe stojí 29 USD. Všechny funkce kódování, dekódování, grabbování CD Audio a vypalování CD- R, podpora CDDB. Kompatibilita MP3, WMA aj. Podporuje přenos dat do přenosných MP3 přehrávačů. Spolupracuje s centrálním serverem firmy, kde může mít každý uživatel vlastní přihrádku pro skladby o velikosti 3 GB (myplay.com). Další on- line funkce Audiobot vyhledává skladby na síti. Vynikající vizualizační efekty. Jeden z nejrychlejších kodérů při zachování vysoké kvality.
- Streambox Ripper (www.streambox.com)
Freeware s omezenou funkčností (10 kódování/dekódování), plná verze stojí 35 USD. Výkonný kodér a konvertor s některými funkcemi pro přehrávání, CD Audio grabber, konvertor wav, wma a MP3. Nabízel také funkci konverze RealAudio streamingu (.ra, .rm) na wav, MP3 a WMA, tato funkce ale byla zrušena. Nepodporuje playlisty, rozumí CDDB.
A teď některé programy pro MacOS:
- @Soft MaCast (macast.com)
Demo s velmi limitovanými možnostmi zdarma, plná verze 25 USD. Následovník vůbec prvného MP3 programu pro MacOS zvaného Macamp. Původně jenom MacOS verze programu Winamp, dnes svébytný program. Přehrává CD Audio, wav, aiff a MP3 plus celou řadu dalších formátů. Nepodporuje CDDB. Obsahuje 10pásmový GEQ, vizualizační plug-iny a výměnný design.
- Proteron N2MP3 (www.n2mp3.com)
Demo s možností 20 kódování zdarma, plná verze 35 USD. Je podobný EasyMP3 pro Windows. Jde o pokus integrovat kódování MP3 do MacOS, aby bylo tak jednoduché jako otvírání nebo kopírování souborů. Pokud je funkce Finder Integration aktivována, je možné snadno kódovat soubory z CD, wav a aiff. Stačí je přetáhnout na symbol programu na desktopu. Je podporován VBR i CBR, z CD je možné vyrobit i nekomprimované aiff soubory. Nechybí podpora CDDB a ID3. Na výkonnějších počítačích je možné audiodata současně přehrávat a kódovat.
- Panic Audion
Demo je zdarma (funguje plně 14 dní, pak vždy jenom 30 minut), jinak se platí 33 USD. Jde o kodér a dekodér, přehrává MP3 soubory pomocí playlistů, podporuje CDDB a výměnu designu, nechybí editor ID3, GEQ, funkce Karaoke a budíček, který vás probudí vaší oblíbenou skladbou. Zvláštností je MP3 editor se zobrazením vlnové formy, kde se dají soubory stříhat, kopírovat a vkládat jako v jiném editoru vzorků.
- Cassady & Greene SoundJam MP
Demoverze pracuje 14 dní, cena programu je 50 USD v krabici, 40 při stažení ze sítě. Kodér a dekodér, výměnný design (kompatibilita s Winamp skins), vizualizační plug-iny, playlisty, 10pásmový GEQ. Podpora CBR i VBR při kódování CD Audio, aiff, wav a QuickTime. Podpora CDDB.
- Proteron MPegger
Demoverze provede 20 kódování, plná verze stojí 25 USD. Kodér - zpracovává CD Audio, aiff a SDII soubory, podporuje CBR, VBR, CDDB a ID3. Firma chce časem spojit vlastnosti tohoto programu s N2MP3.
Z dalších programů bych jmenoval Baytex Party Pro - živý DJ mixer MP3 skladeb, přehrávač a konvertor SoundApp, převodník MPecker Drop Decoder, dekodéry GrayAmp a QuickAmp.
Na internetu fungují kromě specializovaných serverů obsahujících pouze MP3 skladby i speciální služby spojující roli vyhledávače a výměnné burzy. Jako nejznámějšího zástupce bych jmenoval dnes tak často zmiňovaný Napster (proslavil se soudní pří ohledně dodržování autorských práv). Fungují na geniálně jednoduchém principu: každý uživatel si stáhne z internetu obslužný program, který umožní napojení na centrální server. Server stále aktualizuje svoji databázi o momentálně připojených počítačích a obsahu MP3 na jejich HD. Uživatel zašle žádost o určitou skladbu. Napster zjistí, kde je, a stáhne ji. Uživatel tak má stále a kdykoli k dispozici obrovskou databázi skladeb na všech připojených počítačích a zrovna tak jeho sbírka je přístupná každému. Podobné služby jsou OpenNap, Napigator a další, bez centrálního serveru pracují Gnutella a Freenet.
K dalším službám patří servery, které nabízejí kategorizované databáze skladeb ve formátu MP3 z celého světa. K nejznámějším patří mp3.com, ale je jich stále více. Skladby je možné poslouchat, stahovat si je nebo si objednat CD.
- Pár rad pro ty, kdo chtějí publikovat svoji hudbu ve formátu MP3
Abyste mohli publikovat vaši hudbu ve formátu MP3 na internetu, musíte do něj audiozáznam konvertovat. Pokud ještě není digitalizován na pevném disku jako nekomprimovaný lineární wav nebo aiff, proveďte to - stačí audiozáznam přivést do analogového nebo digitálního vstupu vaší audiokarty a zaznamenat jej pomocí patřičného programu na HD. Provádějte to vždy v kvalitě CD - tedy 16bitově, vzorkovacím kmitočtem 44,1 kHz, stereo. Hudbu již nahranou na CD můžete převést na wav nebo aiff pomocí programů typu grabber či ripper (mnohé z nich už dovedou převádět přímo na MP3). Pro účely předběžného informativního poslechu můžete audio digitalizovat v nižší kvalitě než CD (např. snížit vzorkovací kmitočet na polovinu).
Je-li záznam v digitalizované podobě, můžete v editoru vzorků provést určité úpravy pomocí audio plug-inů - v případě archívních záznamů z kazet nebo pásů záznam odšumět, v případě přepisu z gramodesek odstranit lupance, nebo upravit frekvenční charakteristiku pomocí ekvalizéru (např. přidat výšky), vylepšit celkový zvuk nahrávky pomocí enhanceru, kompresoru, limiteru, přidat dozvuk apod. Velmi důležitý je proces normalizace, zesílení na maximální možnou úroveň - to proveďte vždy.
Pak se audiofile pomocí kodéru převede na MP3 (programy pro všechny platformy lze stáhnout z adresy software. mp3.com/software). Některé moderní editory vzorků již dovolují uložit soubor jako MP3. Tady je důležité nastavit některé parametry:
- Typ kódování - CBR (konstantní) nebo VBR (proměnlivý datový tok). Vzhledem k tomu, že běžné přehrávače MP3 zatím mají problémy s kompatibilitou ohledně VBR, používejte CBR.
- Datový tok - určuje kvalitu záznamu a zároveň je přímo úměrný velikosti souborů - čím vyšší kvalita, tím větší soubor. Rozsah je od 16 po 320 kps. Za LoFi kvalitu se považuje 96 kps a méně (to je Near CD kvalita, tedy kvalita blízká CD 64 a méně je FM Radio), za HiFi 128 kps a více. Na internetu se setkáte obvykle s oběma formáty, můžete si vybrat. Připravte proto pro použití na internetu oba formáty. Nenastavuje se u VBR.
- Vzorkovací kmitočet - ponechte 44,1 kHz.
- Stereo nebo mono - přičemž u sterea se dá nastavit Simple nebo Joint Stereo. Simple stereo kóduje každý kanál zvlášť, Joint stereo uloží plně jenom jeden kanál, pro druhý se uloží řídicí data pro M/S stereofonii. Zvolte tuto možnost.
- ID3 tagy - jde o textové zprávy, objevují se na displeji softwarových nebo hardwarových přehrávačů.
Někdy po zakódování zjistíte, že skladba zní výrazně hůř než originál a hůř než stejně kódované jiné skladby, třeba ze stejného alba. To se může stát, zejména v případě jednoduchých instrumentálních aranžmá a nižších datových toků. Nedá se tomu zcela zabránit. Na vině je maskovací efekt, který je základem MP3 kódování a který se u zvukově jednoduchých skladeb neprojeví. Přesto se kódovací algoritmus pokouší jej použít. Do jisté míry pomůže zvýšení datového toku.
Každý kodér také kóduje trochu jinak, výsledek může být subjektivně vnímán různě. Je dobré vyzkoušet různé kodéry a vybrat si ten, který vám vyhovuje.
Poté, co konvertujete skladby na formát MP3 pomocí kodéru, máte dvě možnosti - využít speciální servery nebo si udělat vlastní stránky, případně zaregistrovat doménu. První možnost nabízí výhody zaběhané, vyzkoušené a úspěšné služby. Servery jsou často navštěvované, dobře organizované (kategorizace stylů) a nabízejí i prodej CD s vaší hudbou. Nevýhodou je relativně malý prostor pro údaje o autorovi, je tu místo hlavně pro hudbu. Z tohoto hlediska je vlastní stránka nebo doména lepší. Nevýhodou je nutnost stránky naprogramovat nebo si je nechat naprogramovat, udržovat je a učinit je známými, aby byly navštěvovány. Pokud chcete z vlastních stránek přímo prodávat hudbu, je to zatím poněkud komplikované, a to i v západním světě, který je zařízen na elektronické obchodování, natož u nás, kde to teprve všechno začíná a kde má kreditní kartu málokdo. Stránky můžete programovat pomocí HTML editorů jako Microsoft FrontPage, Adobe GoLive (www.adobe.com) nebo Macromedia DreamWeaver (www.macromedia.com), nebo pomocí HTML funkcí třeba ve Wordu, nebo si je nechte naprogramovat odborníkem. Využijte funkce. Macromedia Flash Můžete mít vlastní doménu nebo využít prostor na serveru providerů, kteří jej nabízejí dnes už zdarma (do určité velikosti, např. 10 MB). Stránky si ozvučte raději pomocí Beatniku nebo MP3 souborů, než s využitím SMF souborů - máte jistotu, že to bude znít nejlépe. Udělejte stránky tak, aby návštěvníci přišli znovu, pravidelně je obnovujte. Zaneste je do vyhledávacích robotů.
V každém případě se zaregistrujte na serveru www.mp3.com. Je to zadarmo, máte tam svoji základní stránku s informacemi a fotografiemi, a samozřejmě skladby ve formátu MP3, jako LoFi i HiFi k poslechu v reálném čase (streaming) nebo i ke stažení. Firma nabízí celou řadu služeb, k těm významnějším patří i publikování vašich skladeb na DAM- CD (Digital Automatic Music) - jde o CD Audio (max. 60 minut) s rozšířenou architekturou, tedy s datovou oblastí, kde jsou skladby ve formátu MP3, texty, fotografie, ale třeba i video. Průběh přípravy je zcela jednoduchý - zvolíte si název, vyberete titulní obrázek a objednáte si povinnou jednu kopii pro vás. Ceny jsou mezi 6 až 15 USD a vy z toho máte 50%, minimální zisk musí být 50 USD a zúčtovává se kvartálně. Firma byla založena začátkem roku 1998 a dnes registruje přes 500 000 skladeb a téměř 100 000 umělců. Ti nejúspěšnější mohou vydělávat až 20 000 USD měsíčně prodejem svých skladeb. Je dobré zaregistrovat i u jiných podobně zaměřených serverů, jako BeSonic apod.
Vaše skladby můžete umístit i na server, kde budou stále vysílány - www.Live365.com (služba EasyCast). Pomocí služby LiveCast můžete z vašeho počítače vysílat vlastní program.
Pokud vám jde o prodej vlastních CD, můžete nabídnout objednávkový formulář na vašich stránkách a zasílat je na dobírku (u nás zatím asi jediná spolehlivá možnost). Nebo jej můžete uskutečnit pomocí serveru www.cdbaby.com, aniž byste si museli zřizovat vlastní server pro elektronické obchodování. Stačí vyplnit formulář, poslat jim 5 CD a zaplatit 35 USD. Načež je zřízena vaše stránka a příjmy jsou týdně propočítány a zasílány, pokud překročí 20 USD. CD se prodávají za 10 USD, firma si z toho vezme 4 USD.
Je nutné pohlídat si právní stránku věci, tedy jak je to s autorskými právy a jejich ochranou. Jste- li členové OSA, informujte se, jak je to s publikováním a prodejem vaší vlastní hudby pomocí internetu. Pokud by byly nějaké problémy, je možné použít pro účely ukázek jenom krátké výseky skladeb nebo různé směsi, případně můžete výrazně snížit kvalitu MP3.
Závěr
Doufám, že jsem vám alespoň trochu přiblížil současné možnosti publikování hudby na internetu. Oblast se bouřlivě rozvíjí, proto věřím, že se budeme k tomuto tématu z různých pohledů vracet.
Romana Pašková, BMG:
Jaký je názor vašeho vydavatelství na hudební aktivity na internetu?
Já nevím, jestli to víte, ale BMG je jedno z vydavatelství, které je v tomto ohledu docela progresivní. Naší strategií je, že víme, že internet nezničíme, a pokud si to budeme myslet, tak internet zničí dřív nás. Snažíme se internet využívat, snažíme se být rychlí, abychom zpřístupnili lidem to úžasné množství nahrávek, které BMG po celém světě vlastní, a to on-line. Samozřejmě, že za peníze, ale za peníze, které jsou nesrovnatelně nižší než za to, co se objevuje na pultech. V této době je už k dispozici obrovský archív na a americký zákazník již může stahovat. Muzika z majetku BMG tedy už zčásti ke stažení je a vedeme i takové úvahy, že v budoucnu to třeba bude vypadat tak, že v hudebních obchodech bude něco podobného, jak máte dnes bankomat, kam přijde zákazník, vloží vlastní vypalovací CDčko a stáhne si třeba za dolar svých pět nejoblíbenějších písniček, že bude v podstatě on-line nakupovat hudbu, pokud to nebude chtít po internetu. Je to zatím hudba budoucnosti, ale víme, že to asi takhle nějak fungovat bude. Proto jsme například investovali do výměnného softwaru Napster, který je pro takovou službu naprosto geniální.
Ta hudba na tom serveru je ve formátu MP3, že?
Ano. Ten formát tady jednou je, my tu MP3ku nezabijem, to je podobně jako s internetem. Tady bych chtěla zdůraznit, že je veliký rozdíl mezi stahováním MP3 z internetu a vypalováním. S internetem se žít dá, ovšem domácí vypalování hudební průmysl skutečně ohrožuje. Navíc stahování MP3 zadarmo sami využíváme jako zajímavý marketingový nástroj - např. nyní rozesíláme na 2000 zaregistrovaných emailových adres speciální internetový link, kde lze zdarma stáhnout úplně nový materiál od světových hvěz jakými jsou Natalie Imblruglia či Westlife v rámci kampaně na jejich nová alba.
Jak se snažíte uhlídat si autorská práva interpretů a vydavatelů?
Od letošního podzimu budeme na vydávaná domácí CD umísťovat software, který by měl alespoň zčásti zabránit jejich pirátským kopiím. Je nám líto, že v lidech je zakořeněný pocit, že gramofirmy vydělávají obrovské peníze, přičemž rozdíl mezi výrobními náklady a cenou CD na pultech lidé vnímají jako čistý zisk gramofirem, ale to je nesmysl (průměrná cena domácího CD bez DPH pro obchodníka je 250), navíc nahrávací náklady u nás se přibližují nahrávacím nákladům v Německu, ovšem velikost trhu a tudíž prodejní potenciál domácí produkce je nesrovnatelný. Je paradoxem, že např. v Maďarsku a Polsku se za studia tolik neplatí.
Vypalování začíná krutě postihovat i západní země, vedoucí pozici zaujalo Německo, kde ztráty hudebního průmyslu za letošní rok dosáhly 6 bilionu marek. Dokud to byl problém východní Evropy, tak se za tak moc nedělo, teď je situace ovšem jiná. Domácí kopírování došlo na západě tak daleko, že mnohý zákazník odnese CD domů, kde vypálí a druhý den vrátí do obchodu, že se mu deska nelíbí a vyinkasuje své peníze zpět. Takto vypadá běžná praxe v Německu. Např. aktuální desky Beatles bylo vráceno celých 15 % z prodaného objemu s tím, že se zákazníkovi nelíbí - což je více než nepravděpodobné.
Miloš Gruber, Indies:
Jaký je váš názor na internetové hudební aktivity?
Určitě kladný. Ať už jde o internetový prodej klasických nosičů nebo o hudbu ve formátu MP3.
Máte ve vašem nakladatelství nějaké aktivity v tomto směru?
Máme. Já si dokonce myslím, že jsme byli první, kteří začali legálně na internetu hudbu ve formátu MP3 prodávat, a to ve spolupráci s Vltavou. Tuším, že od dubna nebo května roku 1999.
A jakým způsobem se snažíte pohlídat si autorská práva?
Platíme z toho poplatky přes OSU z prodaných skladeb, z prodaných desek a doufáme, že hackeři nebudou moc úspěšní.
Takže to necháváte víceméně pánubohu?
No to ne, ono to určitým způsobem jištěné je, samozřejmě. Volně stáhnout to nejde, ten server se otevře až po zaplacení.
A dál, třeba ošetření proti dalšímu kopírování nebo nějaké další ošetřování?
O tyhle technické věci se právě stará Vltava, která je přes tyto záležitosti dost renomovaná. Navíc si ještě myslím, že muzika, kterou my vydáváme, je pro tyto účely méně zajímavá než komerčnější tituly.
Daniel Bárta
Jaký máte názor na hudbu na internetu?
Já si myslím, že muzika na internetu může sloužit jenom jako prezentace. Může to tedy být pro reklamní účely a pro "zeslyšitelnění" té nahrávky. To znamená, že když vydám nějaké CDčko a to CDčko budu inzerovat a řeknu že tam jsou takové a takové melodie a podobně, tak můžu v MP3ce případným zájemcům nebo těm, kteří by si to měli koupit, předvést, jak by to zhruba mohlo vypadat. A k tomu právě je ten formát MP3ky výhodný v tom, že je to vlastně komprimát a že u toho nikdo nemusí trávit čtvrt hodiny, než se mu to celé natáhne a spustí v nějakém formátu, který komprimovaný není. Například.
A pro předávání hudby?
Pro předávání informací to může být dobrý. Já zavolám Karlovi Růžičkovi do New Yorku a řeknu Kájo, ta písnička je v C Dur a kdybys chtěl, tak si tam prostě vymysli nějaký sólo, bylo by to do pasáže, která začíná tady tím kilem a končí tímhle, a pošlu mu po internetu mailem nahrávku a Kája Růžička mi odpoví - jasně přijedu 23., budu vědět, do čeho mám hrát. To jsou takový možnosti. Nebo Franta pošle Pepovi, co včera složil. Na rychlé předávání dobrovolně nekvalitních informací, protože ta nekvalita je dohoněná rychlostí a možností přenosu. Na to, si myslím, je to dobrý formát.
Vaše poslední deska Illustratosphere byla blokovaná proti přehrávání na počítači, že?
Hm.
To bylo z důvodu, aby nešla nějakým způsobem pirátsky zkopírovat?
To bylo z důvodu, aby se to nedalo šlohnout. Jen tak snadno. Protože samozřejmě, někteří lidi, kteří se vyznají v programování nebo ve zdrojovém kódu, se o to pokusili a zhusta se jim to dařilo, protože ten software, který tam byl, byl nějakým způsobem obejitelný. Člověk, který se vyzná v programování, to normálně odhalil. Ale i ten s tím strávil příjemné dvě hodiny, kdy si sám sobě dokázal, že něco umí, a tím pádem i tak to splnilo svůj účel jako edukativní materiál. Nehledě na to, že ten člověk se něco učí dál a to všechno se vlastně posouvá. I ten boj proti pirátství. Dneska ten, kdo má jenom prachy na vypalovačku, už nemá nárok. Ještě musí mít nějaké základní znalosti o programování a časem bude muset mít speciální znalosti o programování. A nebo živit nějakého frajera či hackera, který tyto znalosti bude mít. Já si myslím, že je to jenom nastartování diskuse a nějaké možnosti, aby ten svět, který se rozhodl se živit relativně poctivě, bránil tomu světu, který se rozhodl se živit relativně nepoctivě.
(všechny adresy začínají http://)
- Hostitelé a zdroje:
- Vyhledávače MP3 skladeb:
- Výměnné burzy:
- Nap klient pro PC:
- Nap klient pro MacOS:
www.blackholemedia.com/macster
www.squirrelsw.com/macstar.html
www.macnews.com.br/overcaster/rapster.html
- Nap servery:
- Nap vyhledávač:
- Gnutella software pro PC:
http://burse.uni-hamburg.de/~mark/dnumm
derek.gamehappy.com/vbgnutella.htm
- Gnutella software pro MacOS:
- Další audioformáty na síti:
www.microsoft.com/windows/windowsmedia (Windows Media Audio)
