Dřív nebo později se každý začíná pídit, zda jsou naše pedály „true bypass“. Tolikrát už bylo (a úspěšně) vynášeno do nebes, že nás vede to ke slepé víře, že jedině true bypass je to pravé ořechové. Během dlouhých let vývoje a zlepšování elektronických obvodů jsem ale došel k závěru, že true bypass není přesně „true“.
Základní vypínací obvody (bypass)
První efektové pedály pro kytaru se objevily před nějakými čtyřiceti lety. Inženýři chtěli muzikantům umožnit jejich snadné zapínání a vypínání prostým sešlápnutím tlačítka. Použili přepínač, který buď kytarový signál zavedl do efektového obvodu, nebo jej obešel - bypass. V té době byla k dispozici velmi omezená součástková základna. Jediný dostupný nožní spínač na trhu bylo možné nalézt ve vysavačích a šicích strojích. Byl to obyčejný jednocestný přepínač.
Tyto přepínače nebyly zrovna nejkvalitnějšími součástkami z pohledu audiosignálu, ale návrháři si nemohli vybírat. Základní zapojení vypínacího obvodu mělo bohužel velkou nevýhodu. I když byl efekt vypnutý, vstupní elektronika byla stále připojena ke snímačům kytary a „požírala“ část signálu.
Pasivní true bypass
V pozdějších letech, když se zlepšila nabídka dostupných součástek, inženýři začali přecházet na vylepšenou metodu vypínání efektů s využitím dvoucestného přepínače.
Bylo skvělé, že v poloze vypnuto se zcela odpojila vstupní elektronika od snímačů. Zrodil se true bypass. Zapojení přineslo znatelný zvukový rozdíl, stalo se populárním, a lidé si začali upravovat své staré krabičky na true bypass.
Je tedy true bypass přepínání skutečně čisté?
Přináší tedy true bypass skutečně tu nejlepší kvalitu přenosu signálu od kytary k zesilovači? Jenom na papíře...
Když použijeme zmíněný dvoucestný přepínač, bereme součástku, která není primárně určena pro audio aplikace, ale je navržena pro využití v šicích strojích. To můžeme snadno ověřit při pohledu na jeho označení.
Pokud je „voltáž a amperáž“ označena například 120/1 A a více (u nás třeba 230V/0,5 A apod., pozn. redakce), potom si můžeme být téměř jistí, že nemáme po ruce zrovna tu nejvhodnější součástku.
Takové přepínače mají pro využití v audio aplikacích dva základní problémy. Při přepínání se ozývá slyšitelný „lupanec“. Mají vysoký kapacitní odpor (XC impedance kapacitoru, kapacitance, pozn. redakce), typicky kolem 20 až 100 pF. To má, spolu s velkým přechodovým odporem, vliv na zhoršený přenos vyšších frekvencí, kytara zní zatlumeně, jakoby pod dekou. V kombinaci s větším množstvím propojovacích kabelů jsme zpátky v předchozí situaci s „požíračem signálů“ (i když zde není situace tak zlá jako u původního jednocestného zapojení). Bohužel, tento problém se zvětšuje, pokud v cestě signálu stojí více efektů najednou.
Zrození aktivního přepínání: active bypass nebo též buffered bypass
V polovině sedmdesátých let navrhli vývojáři aktivní zapojení, aby zabránili problémům s lupanci a se ztrátami signálu. Vysokoimpedanční vstupní stupeň tohoto obvodu využíval novou součástku zvanou „tranzistor řízený polem“ (FET, Field Effect Tranzistor) nebo též integrované obvody. Vlastnosti obvodu odpovídají vstupní impedanci lampového zesilovače (1 MΩ), a proto nezatěžovaly snímače.
Zapojení mělo ještě další výhody. Výstup aktivního obvodu je nízkoimpedanční. Díky tomu je signál odolný vůči degradaci, ke které dochází průchodem dalšími krabičkami a dlouhými kabely. Konstruktéři též zlepšili mechanickou životnost zařízení, když místo robustních přepínačů využili menší a odolnější součástky. Aktivní bypass umožňuje zapínat a vypínat krabičku velmi rychlým obvodem s FET tranzistory (50 ms), který eliminuje hlasité lupance, ke kterým vždy dochází v klasických true bypass obvodech.
A v neposlední řadě mohli nyní designéři snadno přidat kontrolní LED diodu. Pro zapojení kontrolní diody v normálním true bypass obvodu je nutné využít třícestného přepínače, který byl v té době drahý a těžko dostupný.
Jedinou nevýhodou aktivních obvodů byla v zásadě jen jejich závislost na napájení, kdy při vybití baterie dochází k přerušení signálu. Ale to byla jen drobnost v porovnání se všemi výhodami, takže zapojení bylo velmi rychle přejato většinou výrobců. Výjimkami jsou řady reissue nebo vintage pedálů. Některá kvákadla jsou stále vybavena jednocestným přepínačem.
Je ale důležité poznamenat, že aktivní obvody v efektech nejsou vždy stejně kvalitní. Některé jsou skutečně dobré, a jiné nejsou. Obvod musí být správně navržen, mít vhodné impedance a využívat kvalitní součástky.
... a potom je zde novinka digitální bypass
Tyto obvody jsou výsadní doménou efektů se signálovými procesory (DSP, Digital Signal Processing). S digitálnim bypassem signál ve skutečnosti nikdy neobchází signálový procesor. Signál z kytary je stále převáděn na čísla (digitalizován) a potom zpět na analogový, ale procesoru je řečeno, aby s daty neprováděl žádné operace. To šetří peníze, protože pro vypínání efektu nejsou potřeba žádné součástky navíc. Veškeré přepínání je prováděno softwarově. Kvalita takového bypassu značné závisí na využitých převodnících, na šířce přenosového pásma, na využitých filtrech vstupního i výstupního stupně.
Nicméně ne všechny digitální zařízení digital bypass využívají. Některé obvody nabízí kombinaci výše popsaných metod za využití relátek pro true bypass přepínání signálu. Takové řešení je méně časté a je nejvíce využíváno v rackových zařízeních. S některými relátky lze dosáhnout skvělých výsledků, u jiných se vyskytují stejné problémy s kapacitním odporem jako u pasivních obvodů.
Ale proč bychom se vlastně měli zabývat obvody pro vypínání efektů?
Protože některá zapojení mohou slyšitelně změnit zvuk vaší kytary. Možná, že po dobu, co hrajeme, používáme efekt třeba jen z dvaceti procent. Ale náš signál prochází efektem po celý čas. Takže otázka kvalitního přepínání je více než podstatná. Aby bylo možné zjistit, co je pro nás to pravé, je nutné poslouchat, jak hrají dostupná zařízení. Snažte se zachytit případný rozdíl ve zvuku. Vždy zkoušejte jen jeden pedál/procesor za využití toho samého řetězce. To znamená stejnou kytaru a stejný zesilovač s totožným nastavením. Více efektů v řetězci najednou může poskytnout falešný výsledek, v závislosti na pořadí zapojení zkoušeného efektu.
Samozřejmě nejzásadnější je si uvědomit, že ze všeho nejvíc záleží na tom, jak jste spokojeni se zvukem. Používejte svůj sluch, sami se rozhodujte, co je dobré, a co ne, a nenechte se zmást reklamou. Konec konců, Jimimu to hrálo skvěle i bez true bypassu.
Rady pro nastavení
Přepínací obvod v některých efektech může být vylepšen dvoucestným přepínačem v true bypass konfiguraci. Týká se to zejména starých pedálů nebo nových či reissue pedálů osazených jednocestným přepínačem. Na druhou stranu u některých efektů touto změnou nic nezískáme, ani zvukově, ani mechanicky. Třeba pedály typu Boss nebo Ibanez. Zvukové nedostatky přepínače lze překonat změnou impedance a úrovně signálu ze snímačů (buffering). To lze snadno zařídit předřazením pedálu s bufferem mezi kytaru a efekty s mechanickým přepínačem. Ujistěte se, že máte dostatečné napájení pedálu s aktivním přepínáním (active bypass). Odcházející baterie nebo skomírající zdroj zhorší přenos signálu. Na propojky mezi krabičkami používejte kvalitní kabely.
B. Andrew Barta, President Tech21 USA
překlad Ing. Ladislav Ptáček
Poznámka k překladu: Při překladu jsme měli možnost buď striktně psát true bypass nebo se snažit více používat logiku češtiny. Tam, kde to bylo účelné, jsme se raději vydali druhou cestou. I technická čeština přece může být hezká. Výraz true bypass není nutné slepě překládat. Je to standardní součást výraziva muzikantů, zejména kytaristů. Pro jeho překlad se nejvíce hodí něco jako „čisté vypnutí“. To je výhodné třeba při překladu věty „Je true bypass skutečně true?" na „Je čisté vypnutí skutečně čisté?“ Ale uznejte sami, že to prostě nemá tu šťávu :-)
Stránky společnosti Tech21
Výrobce kytarových systémů Pete Cornish dělá pro taková esa jako David Gilmour, Brian May a další. Naleznete zde mimo jiné článek rozebírající problematiku true bypass. Jeho názor je jednoznačně využívat active bypass, protože je vhodný pro rozsáhlejší systémy (rozuměj velká pódia, hodně efektů a dlouhé kabely).
Výrobce efektů pan Smrčka se na svých stránkách též podrobně věnuje true bypassu. Jeho pohled na věc je zase více lokálnější. Tedy nepřikládá takovou váhu active bypassu, ale s ohledem na naše podmínky sází na čisté true bypass (menší pódia, skromnější sestavy...).
Minislovníček
true (zde adj.) - pravdivý, skutečný
bypass - obejít, minout, spojit, obchvat
true bypass - čistý průchod, čisté vypnutí
Článek je zveřejněn s laskavým svolením společnosti Tech21.
