Ondřej Škoch - Od reklamy po Music Cluster

V minulém čísle jsme se bavili s Ondrou o jeho projektu Nitky a působení v kapele Chinaski. Dnes si Ondru představíme jako skladatele hudby pro reklamu a dozvíme se něco blíž o jeho hudebním projektu Music Cluster, který je zaměřen na pomoc mladým kapelám.

Práce ve studiu

Ty jsi v minulosti skládal hudbu pro reklamy? Jak ses k tomu dostal?

Když jsem nastoupil k Chinaski, tak náš tehdejší kapelník Pavel Grohman pracoval externě pro jednu reklamní agenturu. Přišel za mnou, že vzniká nová televizní stanice Karneval, a po mně chtěl, abych zpracoval do instrumentální podoby tu píseň, kterou zpívá Karel Gott. Oni si to sice nakonec nevybrali, ale Pavel poznal, že jsem schopen tyhle věci dělat. Po delší době potom přišla nabídka od další firmy, pro kterou Pavel dělal, a složil jsem hudbu k reklamě pro GS Condro a GS Intensan a GS spoustu dalších věcí. Největším úspěchem byla kampaň pro Poštovní spořitelnu s písní Dům, byt nebo chata.

Je to zajímavé, protože já měl tehdy doma jen počítač a pár samplerů a úplně mi to stačilo.

Jakým způsobem se skládá hudba do reklam?

Tady jsem hodně ocenil to, že jsem skladbu vystudoval. Ač se to nezdá, tak je v reklamě zásadní hlavní motiv, který musí být hodně jednoduchý, přímočarý a úderný. A to všechno pak podložíš instrumentací, syntezátory třeba. Já hodně používal živé nástroje, protože jsem si sám mohl nahrát kytaru nebo basu.

Zásadní byl ale motiv a pak dál už je to jako jakákoliv jiná hudba. Jen se musíš vejít do třiceti vteřin a nesmíš být moc výrazný, abys nepřebil sdělení reklamy. Ale naučilo mě to strašně moc, jak trpělivosti, tak v oboru.

Dá se složit písnička na přání, že si řekneš: „Tak teď složím hit.“?

Ne, nedá. Když se věnuješ popu nějakou dobu, tak už víš, že písnička musí mít nějakou formu. Nesmí to moc dlouho trvat a už se musí ozvat refrén. Měl by tam být signifikantní motiv. Neměl bys moc kombinovat, protože v jednoduchosti je krása. Ale neexistuje žádný recept na to, jak napsat hit.

Žibus tvrdí, že ten recept máme zakopaný pod podlahou ve zkušebně, ale zatím jsem ho nenašel. (smích) Navíc jsme se se zkušebnou několikrát přestěhovali. (smích)

Music Cluster

Ty jsi založil projekt, který se jmenuje Music Cluster. Jak tenhle projekt funguje?

Nápad na tenhle projekt vznikl ve chvíli, kdy jsem si osahal producentskou práci na desce První sníh. Tehdy jsem vlastně byl u projektu od první písničky až po vylisovanou desku s hezkým obalem. Celou tu cestu jsem prošel sám a došlo mi, že to sice není vůbec jednoduché, ale dá se to zvládnout. A řekl jsem si, že bych se o tuhle zkušenost mohl podělit a dát i ostatním možnost to takhle dělat. Dnes je to tak, že na velké vydavatelství dosáhne jen málo kapel a ty ostatní se potýkají s problémy, protože nevědí, jak ty jednotlivé kroky správně udělat.

Music Cluster je seskupení lidí, se kterými dlouhodobě spolupracuji, a myslím si, že rozumí své věci. A myslím, že jsou schopni dovést kapelu či interpreta k nějakému cíli, ať už je jakýkoliv. Netvrdím, že jsme schopní z někoho udělat hvězdu, to v žádném případě. Ale jsme schopni kapelu nakopnout správným směrem. Když vstoupíš do Clusteru, tak je to taková maturitní zkouška z toho, zda jsi schopen v tomhle rybníku plavat, nebo zda se utopíš.

Princip je takový, že když se objeví kapela, nebo když najdu nějakou kapelu, která mě zaujme, tak je oslovím a sejdeme se. Kapela mi řekne, v jaké je fázi, jaké mají představy, co by chtěli. Náš tým se nad tím zamyslí, a v tom týmu nejsou jen muzikanti, ale i lidé z reklamní agentury, kteří na to nahlížejí úplně jinak. Ze začátku se nám několikrát stalo, že kapela přišla s vizí, která pro ně byla ideální. My jsme ale po poradě přišli s tím, že ta vize není úplně to nejlepší.

Kapela třeba chtěla vydat desku. My jsme se šli podívat na koncert a zjistili jsme, že jejich koncert je tak výrazný po divadelní stránce, že by bylo lepší, kdyby vydali DVD. Jinak by z toho jejich fanoušci neměli tolik.

Nebo chce kapela desku, my si poslechneme jejich dema a dojdeme k závěru, že by bylo nejlepší udělat jen dvě písničky jako singly a rozeslat to do lidí a zjistit, jak na to reagují.

A na tohle všechno jsou potřeba peníze a kapely peníze většinou nemají. Proto je část Music Clusteru zaměřená i na crowdfunding, který dává kapelám možnost vybrat od svých fanoušků, kamarádů a sponzorů peníze. A ve chvíli, kdy se jim podaří sehnat všechny peníze, projekt se realizuje. A může se realizovat u nás, ale může se realizovat i jinde. Není to postavené tak, že to, co se vybere díky našemu portálu, se musí u nás i utratit. Je to jen jedna z možností.

Ale ten crowdfunding není ta nejdůležitější část, je to jen jeden z nástrojů. Hlavní princip Music Clusteru je, že se kapela může dostat k lidem, kteří se už v showbyznysu pohybují a jsou v něm úspěšní, něco o tom ví a jsou ochotni se o své vědomosti podělit.

Pracujete v současné době na něčem?

Teď je na cestě hned několik projektů. Jeden je kapela, která už hraje delší dobu. Jsou to manželé, kteří mají pěkné písničky, a trochu se jim ta kapela zabrzdila a chtěli by se dostat někam dál. Vydali si svoje EP, které si udělali doma na počítači. A teď se musíme zamyslet, co s nimi udělat, aby jim to pomohlo. Takže vybereme dvě písničky, které uděláme v plné produkci ve studiu, a co s tím dál? Všichni si totiž myslí, že když natočí singl nebo desku, tak že přijde někdo, kdo z nich udělá hvězdy. Tak to ale nefunguje. To by do tebe musel někdo nacpat milión, a nikdo ti nedá milión jen tak.

Takže musí začít hodně hrát, od nejmenších klubů. Spolupracovat s dalšími kapelami- teď to funguje tak, že se kapely hodně sdružují a tím nabalují nové fanoušky, a do nich pak společně natlačit ty singly a desky. Protože, ač to nevypadá, pořád si lidé chtějí z toho koncertu něco odnést. A to si třeba přetáhnout do mp3 nebo si to pouštět v autě.

Musíš udělat i klip, bez kterého se dnes neobejdeš. Když se chceš prezentovat, tak musíš přes YouTube a Facebook a na to potřebuješ klip. Takže sehnat peníze na klip a natočit to.

To znamená, že v týmu jsou i režiséři nebo externisté, kteří s klipem pomůžou?

Jasně. Natáčení klipu jsme rozdělili do tří cenových a kvalitativních úrovní. První je nejlevnější, kdy jsme schopni natočit klip přímo ze studia, když se natáčí písnička. To dělám já, dělám to černobíle a i ten klip stříhám. Tím, že mám cit pro rytmus, tak mi to jde. Rozčiluje mě, když to dělá někdo, kdo neví, kde je doba. (smích) Takhle jsme udělali klip pro kapelu Magnetikum a dopadlo to líp, než když si udělali klip, který byl hraný a celkově složitý.

Pak je střední úroveň, což je naše spřízněná firma, která disponuje nějakou technikou. Poskytnou režiséra, který je schopen to celé zaštítit. V ideálním případě přijde kapela už s nějakým námětem nebo rovnou scénářem. A režisér jim potom pomůže tu představu buď realizovat, nebo jim vysvětlí, že je představa příliš drahá, a vymyslí s nimi jiné řešení. Je to vlastně takový koučink.

A pak je nejvyšší úroveň, což jsou lidé, kteří třeba pracovali s Chinaski, mají za sebou nějakou práci a nějaké portfolio, a už to třeba stojí těch sto tisíc korun. A podle toho taky ten klip potom vypadá.

Kapely vás oslovují samy, nebo si je vybíráte?

Je to tak půl na půl. Buď objevím dobrou kapelu a oslovím je, nebo se nám ozvou sami. Jde o to, aby se potkaly představy a reálné možnosti. Stane se, i při nejlepší vůli, že nejsme schopni jim pomoci v té fázi, ve které se právě nacházejí. Ale to nevadí, protože třeba za rok se mohou vrátit a zkusit to znovu. Konkrétně třeba plzeňská kapela Wanted. Měli o to zájem, natočili jsme takový demo singl, a kapelník se zpěvačkou zjistili, že zbytku kapely se do toho zase tolik nechce. Takže jsme to uložili k ledu, s tím že oni začali budovat kapelu od základů znovu. A už mají kapelu obnovenou, už koncertují a myslím, že už jsou připraveni jít do Clusteru a něco udělat.

Jak dlouho existujete a kolik jste zatím realizovali projektů?

Existujeme zhruba rok a za tu dobu jsme realizovali nějakých osm projektů. Je to dost relativní číslo, protože se pořád formujeme. Za ten rok jsme zjistili spoustu věcí, třeba to, že bychom se neměli prezentovat jako crowdfundingový projekt, protože to hodně lidí odradí. Chystáme se změnit webovou prezentaci, aby to bylo postaveno spíš na lidech a službách.

Osobně si myslím, že deset projektů ročně je tak maximum, čemu jsme schopni se věnovat. Když to chceš dělat pořádně, tak si na to prostě musíš udělat čas. Jistě, v crowdfundingové části může jet klidně sto projektů zároveň, to jde víceméně mimo nás. Jde spíš o tu část, která je věnována koučinku, kde můžeme těm kapelám pomoct a poradit.

Vy ale nabízíte mnohem víc.

Music Cluster jsem teď rozjel ve dvou fázích. První fáze je to, co jsem teď popsal. Pomůžeš kapele definovat a zrealizovat myšlenku. Tím končí fáze jedna.

Když jsou ty kapely šikovné, úspěšné, mají fanoušky a koncertují, dostanou se do fáze dvě. Tam je mohu doporučit vydavatelům nebo organizátorům festivalu. Ale pak už je to jen na nich, zda si je ten vydavatel nebo pořadatel vezme. Můžu vzít kapelu XY, donesu na vydavatelství jejich nahrávku a zeptám se jich, zda by to nechtěli vydat. A jim, když se to líbí, tak je nejen vydají, ale postarají se o ně i manažersky.

Nebo je to kapela, která by měla začít vystupovat na festivalech, tak oslovím několik pořadatelů a poprosím je, zda by tu kapelu mohli někam umístit. Ale není to zaručené. Pokud se pořadateli kapela nelíbí, tak ji tam prostě nedá. Vždycky to záleží na té kapele, jaké má písničky a jestli na to vůbec má. Music Cluster ti vlastně tohle všechno ukáže.

Osobně mi moc nesedí soutěže, kdy nasbíráš hromadu kliků či lajků a díky tomu si zahraješ někde na festivalu, ale vlastně na to vůbec nemáš a je to ostuda. Myslím, že kapela by si měla projít těmi postupnými stádii vývoje, nedá se to přeskočit. Krásným důkazem toho je soutěž Superstar. Jakmile přeskočíš některé fáze vývoje, tak z toho nic není.

Vybavení ve studiu

Co používáš ve svém domácím studiu? Zajímají mě programy, plug-iny, studiový hardware...

Základní program je pro mě ProTools a už hodně dlouho pracuji i s virtuálními samplery. Začal jsem na SampleTanku od IK Multimedia, který byl v té době úžasný. Měl docela kvalitní zvuky a dělal jsem s ním hromadu reklam. Pak se objevil Reason, to byl další skok dopředu. A pak se to trošku rozjelo, začal jsem kupovat hodně věcí od EastWest, zvukové knihovny symfonických nástrojů. Pak začali dělat i bubny nebo Silk, což jsou orientální nástroje z Indie nebo Číny. Pak jsem si oblíbil od Arturie Spark, což je propojený software s hardwarem. To mi vyhovuje, protože mi na softwaru vždycky vadilo, že si na to nemůžu sáhnout. (smích) Pořád něco taháš myší a nemáš takové to spontánní kroucení čudlíkama.

Aktuálně mě, co se týče bubnů, dostali XLN Audio, kteří udělali bicí sestavy. Vlastně udělali i skvělé klavíry, jak klasické, tak elektrické nebo Rhode. A ještě mě nadchla v nedávné době firma 8DIO, která připravila velkou knihovnu samplů orchestrálních nástrojů. Myslím, že budou velkou konkurencí pro EastWest.

Pak jsem objevil jednoho Rusa, který se jmenuje Ilja Elimov, který se věnuje samplování netypických nástrojů, jako třeba balalajky nebo oudu. Tyhle nástroje rád používám ve svých skladbách, takže to využiju. V Chinaski moc ne, i když i tam se občas podaří něco použít.

Ve finále je ale stejně nejlepší, když máš možnost pozvat si do studia živé muzikanty. Software je super, ale pro mě slouží jen na přípravu demosnímku, na zformování představy, jak by to mělo znít. A když to jde, tak si pozvu živého muzikanta, aby mi to zahrál.

Ale pro domácí studio, hudbu k filmům, divadelním předením nebo reklamám je software super.

www:

www.musiccluster.cz