Kytary a příslušenství
Pokusím se plynně navázat tam, kde jsem skončil v předešlém čísle, a to expozicí českých firem. Dalším člověkem, který mluvil stejným jazykem jako já, byl George Dennis. Tato firma však už dávno, oproti např. Delici, není na světovým trhu žádnou novinkou, ale patří již k ostříleným rekům. Jejich do modra laděný stánek nabízel kromě známých modelů kytarových aparátů i některé novinky. Mezi ně patřila nová série Vintage Blue, která skýtá dvoukanálové celolampové (3 x 12AX, 2 x KT88) 80W kombo osazené dvěma 12" reproduktory Jensen Alnico Loudspeakers a hlavu, ke které můžete připojit kabinet osazený čtyřmi desítkami. Série se pyšní nejen svým charakteristickým zvukem, ale především svým velice vkusným designem. Na přední kryt zesilovačů je použitá masivní deska z kanadské třešně, která dodává zesilovači opravdu hezký a vkusný vintage vzhled.
George Dennis však nemyslí pouze na kytaristy s placatými kytarami. Pro ty z vás, kteří potřebují ozvučit svou akustiku, vyvinuli Dennisové akustické 20W kombo (Accustic Tube 20). Tradičně, tak, jak jsme už zvyklí, v modré barvě, a je osazeno jedním 8" Celestionem. www.george-dennis.cz
U akustických kytar se teď ještě na chvíli zdržíme, protože dalším tuzemským zástupcem byla firma Amistar. Zajímavým produktem je bezesporu model s označením Stager. Tato pololubovka je osazena jedním snímačem HB Gibson (u krku) a jedním piezo snímačem Biscuit Picpups vlastní výroby. Krk je vyroben z afrického mahagonu a javoru a na hmatník byl použit palisandr. Mechanika je od firmy Grover. www.amistar.cz
Stejně jako u Amistaru se těšila velkému zájmu obdivovatelů firma Furch. Jako novinku představila model řady "23" s celomasivní deskou z cedru. Tělo je vyrobeno z indického palisandru a na krk je použit mahagon. Hmatník, kobylka a krycí plátek hlavy jsou z ebenu. Na ozdobné hrany je použita imitace želvoviny a resonanční otvor je lemován perletí Abalone. Dodává se v modelech Dreadnought, Superjumbo, Ggrand Auditorium a OOM (to vše za stejnou cenu). Samozřejmě pokud byste si chtěli objednat cutaway, vše je možné.
Místo klasického pickguardu je použita protinárazová transparentní folie, která se nelepí, drží sama, nesvazuje desku, a dokonce není vidět. Její velikost si můžete určit sami, což určitě ocení i ti, kteří hrají trsátkem s rozběhem.
Pokud už nějaký ten nástroj, zesilovač nebo jinou pomůcku vlastníte a nemáte ji v čem přenášet, určitě se zkuste podívat do nabídky firmy Šiba, pro tentokrát posledního českého výrobce. Na svém stánku vystavoval futrály, stojany, úchyty a kožené řemeny snad na vše, na co si vzpomenete, ať už pevné hard case, nebo měkké batohové obaly na vaše miláčky. Pokud byste však chtěli například svého fendříka nosit opravdu v luxusním a neobyčejném pouzdře, vyzkoušejte kufr Šiba z pravé kůže. Na jeho pořízení však potřebujete minimálně pěticifernou částku.
Přejme tedy všem českým výrobcům, aby se jim v dalších letech moc a moc dařilo, a jsem velmi rád, že se jim s úspěchem daří zničit onen mýtus z dob minulých, že jen to, co je ze západu, může být dobré.
Firma Yamaha si pro svou expozici zamluvila tentokrát cely pavilon spolu se třemi koncertními sály. Na jednom z nich pravidelně (zhruba co tři hodiny) jamoval Dave Weckl s Mikem Sternem, který zde představoval svůj signature model Pacifica Natural Satin. Další novinkou byla nová koncepce kytar kytary řady RGX. Asi nejvíce z této řady mě zaujal model RGX 820 Z vyrobený z olše, osazený snímači 2x HB Seymour Duncan a piezo snímačem. Zajímavé jsou dva výstupy z kytary. Ten první je klasický a slouží pro oba HB, druhý slouží pro kombinaci výstupu HB a piezo snímače. Poměr mezi snímači se dá samozřejmě libovolně namíchat. Dalším kytarovým přírůstkem je model AES820, tvarem a konstrukcí trochu připomínající Les Paula. Tělo je vyrobeno rovněž z olše a pro tzv. Heavy Sound (jak zvuk nazývá marketing Yamahy) je použita dvojice HB snímačů DiMarzio Custom. Za povšimnutí stojí určitě ještě nová firemní konstrukce kobylky.
Co se týče akustických kytar, i zde se Yamaha snaží zaujmout. CPX15AD je limitovaná série velice bravurně zpracované elektroakustické kytary, na jejíž výrobu je použit mahagon, eben a palisandr. Pro ozvučení je použit dvoucestný systém 41, kombinující snímání kondenzátorovým mikrofonem a piezo snímačem.
Pro ty z vás, kteří hrajete na klasické kytary s nylonovými strunami, připravila Yamaha rovněž zajímavou kuriozitou: Silent kytary SLG 100a. Co se týče použitého materiálu, krk je z mahagonu, tělo je z javoru, včetně rámu, hmatník a kobylka jsou z palisandru. Kytara disponuje sluchátkovým a linkovým výstupem, dále zde najdeme reverb (DSP procesor).
Yamaha má opravdu široký záběr v oblasti hudebních přístrojů. Jejich DG Stomp dostal dva bratříčky. Prvním je UD - Stomp Modulation Delay, což je mašinka simulující modulační efekty, a druhým je AG Stomp. Ten je určen pro akustické kytary. Jde o preamp se simulacemi snímaní různými mikrofony a samozřejmě dalšími užitečnými funkcemi. Svoje uplatnění najde nejen v oblasti digitálního nahrávání, ale měl by být dost dobře použitelný pro živé koncertování.
V oblasti kytarových aparatur bylo představeno digitální 60W kombo s procesorem DG 60FX-112. Kombo nabízející simulaci šestnácti modelů zesilovačů je osazeno 12" reproduktorem Eminence. www.yamaha.com
Když už byla řeč o simulaci, neměl bych opomenout americkou firmu Line6, která vlastně jako první zviditelnila nový trend v tvorbě kytarového zvuku . Mezi horké novinky, které vystavovala ve Frankfurtu, patřil především Guitar Port (viz novoty Muzikus 04/2002) a nová řada kytarových aparátů s označením Vetta, která se dle výrobce pyšní zcela novou koncepcí (test na straně 76). www.line6.com
U stánku firmy Marshall lákal všechny návštěvníky sám velký Jim, otec všech těchto zesilovačů, u kterého jste si mohli nechat podepsat třeba plakát a přátelsky mu potřást pravicí. Pro rok 2002 představil novou solid-state sérii (polovodičovou) zesilovačů s označením MG. Aparáty (devět modelů komb a jedna 100W hlava) s digitální technologií jsou vybaveny např. vstupem pro CD, výstupem na sluchátka a digitálními efekty (reverb, delay, flanger nebo chorus). Osazeny jsou jak jinak než reproduktory Celestion. Daší lahůdkou je signovaný model hlavy Zakka Wailda s označením JCM800 2203ZW. A do třetice zde byla představena řada zesilovačů s označením Vintage Serie, která vychází ze známých a oblíbených typů z doby zlatých rockových časů. Najdeme zde modely 1959SLP, JCM800 2203, 1962 'Bluesbreaker' kombo a další.
Novinky představila rovněž americká firma Randall. První je zesilovač s označením Warhead, který je signovaným modelem kytaristy Dimebaga Darrella (Pantera), takže můžete očekávat pořádný nářez. Nabízený je zatím jako hlava nebo 150W kombo osazené dvěma 12" reproduktory. Druhou věcí, která mě u firmy Randall zaujala, je jejich nový a dle mého názoru neobyčejně praktický systém rackových předzesilovačů s označením MST Serie. Jedná se v postatě o modeling známých zesilovačů s tím, že na rozdíl od firmy Line6 není použita digitální technologie, ale pouze analogová konstrukce (lampy). Jde o půlrackovou skládačku z malých preampů, osazených elektronkou 12AX7. Kromě firemních modelů najdete i simulaci známých zesilovačů, jako jsou Marshall, Fender, Vox, Mesa/Boogie atd. Celou skládačku můžete vložit do originálního racku a použít k ní randallovský konec, určený k této sérii. Pomocí nožního ovladače pak můžete libovolně přepínat mezi jednotlivými modely. www.randallamplifiers.com
Firma Laney představila novou řadu kytarových aparatur s názvem Hardcore Max. Již z názvu je zřejmé, že nepůjde o žádný jazz, ale o kombo určené spíše hráčům vyžadujícím pořádně silné zkreslení. Komba se vyrábějí od 10 W až po 65 W.
Kanadský Godin představil svoje nejžhavější novinky v podobě tří modelů: Godin Multiac Jazz, Flat Five Flat X a bezpražcovou kytaru AC Slim (viz novoty Muzikus 5/2002).
Simulace lampového zvuku pomocí nul a jedniček se stává v poslední době velkou módou a aparatury s touto technologií nalezneme skoro u všech značek. Pozadu s touto technologií nezůstávají ani němečtí Hughes & Kettner, kteří přestavili svou řadu nazvanou Zentera. Dodává se ve verzi 100W hlavy nebe 30W komba osazeného dvěma 12" Celestiony. Zentera nabízí 17 typů simulací zesilovačů, efektový procesor, digitální výstup a další vymoženosti těchto aparátu. Pro ty z vás, kteří přece jenom dáte přednost celolampě, vyvinuli celolampový zesilovač s označením Triamp MKII (4 x E83CC, 4 x 12AX7A a na konci 1 x 12AX7A, 4 x 6L6GC).
U nás méně známá, avšak svým zvukem a designem velmi zajímavá anglická firma Ashdown vystavovala především své modely řady Peacemaker. Dvoukanálové zesilovače typu class A se vyrábí ve třech provedeních jako kombo (20 W, 30 W a 60 W), anebo jako 60W a 100W hlava. Téměř všechny modely jsou osazeny reproduktory Celestion Vintage. Škoda jen, že tato firma u nás zatím nenašla distributora.
Stánek firmy Gretsch se pyšnil opravdu krásnými, leč pro tuzemce stále těžko dostupnými modely svých kytar. Novinkou je model 6119 s označením Tennesee Rose. Použité materiály jsou javor, eben a palisandr. Osazen je dvěma snímači Dual High Sensitive Filtertron.
Mesa/Boogie, co se týče aparátu moje nejoblíbenější firma, představila jako novinku pro rok 2002 aparáty s označením F-Serie. Vyráběny budou zatím ve třech verzích lišících se pouze výkonem (30W a 50W comba a 100W zesilovač). Dvoukanálové zesilovače disponují téměř klasickým osazením (2 x EL84, 4 x 12AX7) a reproduktory Celestion. Navíc jsou opatřeny reverbem, efektovou smyčkou a výstupem na sluchátka. www.mesaboogie.com
Vzhledem k rozsahu, vymezenému pro tuto reportáž, musím bohužel pomalu končit, i když bych mohl o letošním Musikmesse psát ještě dlouho a dlouho. Omlouvám se všem těm, kteří zde nenašli všechny svoje favority, jako jsou například Fender, Gibson, Takamine, Ovation, Martin a další. Pokud budete pozorně číst rubriku novoty, určitě se časem na všechny dostane aspoň tam. Přeji hodně úspěchu.
Určitě vám jde, stejně jako mně, hlava kolem z té obrovské nabídky kytar, zesilovačů, procesorů, simulací a dalších lákadel, které nás nutí neustále prodávat a kupovat. Mějte však na paměti, že dobrého muzikanta z vás nikdy neudělá pouze kvalitní nástroj (nemusí být vždy drahý), ale pouze spousta píle a pracovitosti.
Tomislav Zvardoň
Bicí
Přiznám se, že množství informací, které je bohužel limitováno prostorem na těchto stránkách, mě vedlo ke zvolení nezvyklé formy reportáže. Spíše jsem pro vás připravil zkratkovitý přehled všeho, co mne na Musikmesse zaujalo.
PEARL představila stále se vylepšující "exportky" s označením ELX Export Select, vyrobené z mahagonu. Přechody jsou uchycené systémem I. S. S. (bez vrtání do korpusu), což přispělo jak k zlepšení zvuku, tak i k delšímu sustainu. Kvalitnější Master Custom byly k vidění jak v javorové, tak i v břízové podobě, javorové MMX zase s matnou chromovou mechanikou, šestivrstvé MRX v tak zvané bíločerné mechanice a BRX (bříza) byly též šestivrstvé. Všechny představeny jako limitovaná edice. www.pearldrum.com
DW (Drum Workshop) a jejich nová břízová sada Collektor's Series Birch s šestivrstvými korpusy. Bubínky s méně obvyklým materiálem a k tomu všemu také méně obvyklá černá sada s názvem Ebony Satin Oil. www.dwdrums.com
MAPEX vystavovali nové bubínky Black Panther z mosazi, Precious Metal z fosforového bronzu a Pro Snare z oceli. Ze souprav krásné luxusní Deep Forest, Orion Series s pedály Performing Artist Series a sedačky Big Cat s tygřími motivy. www.mapexdrums.com
TAYE u nás neznámá, ale již čtvrt století stará, americká firma předvedla bicí (Studio Maple a Tour Pro) soupravy s nádherným zvukem se všemi módními vlivy (doplňky) a dobře vyřešeným hardwarem. Tyto bicí by neměly uniknout bubeníkům vyšších nároků na kvalitu. www.taye.com
LUDWIG, značka se strašně dlouhou tradicí, se zamilovala do filipínského mahagonu. Tento materiál je použit v sadách Accent Custom Outfit, Accent Combo Outfit a Accent Drum Outfit. Bříza je použita v sadě Classic Birch v tloušťce 7 mm. Nové "snárky" vyrábí z mosazi - Custom Brass, Brass Black Beauty a javorové Custom Solid Shell. Dále pak pedály s moderními palicemi (Better), velmi zajímavý stojan s váhou 1,7 kg, který udrží 21" ride, splash i 18" crash činel. www.ludwig-drums.com
Premier slavil osmdesáté narozeniny se svými novými a nejúspěšnějšími značkami Artist Maple (javo) a Artist Birch (bříza).
Gretsch ukázala spolupráci s hardwarovou firmou Gibraltar. Šestivrstvá javorová souprava Renown Maple Series byla postavena s rackem Gibraltar Road. Šestivrstvé mahagonové Catalina Stage, Catalina Elite měly kolem sebe rozestavěné stojany Gibraltar Rock. Jediné bicí Renown Maple Fusion měly luxusní hardware Gibraltar 9500. G+G... to se bude dobře pamatovat. www.kamanmusic.com
Elektronické bicí
Záruka pro všechny bubeníky, že už nikdy nebudou rušit sousedy ve spánku. Mezi nejvíce pokročilé a uznávané firmy, jak bylo koneckonců vidět i na veletrhu, patří firma Roland - V-Drums s plně dynamickými pady. V-Cymbals s možností hraní akcentů a tlumení činelů rukou jsou prostě jedničkou v této kategorii.
Yamaha předvedla kompletní sadu DTX-Treme se zvukovým modulem a klasickou elektronickou sadu DTX-Press Set.
Perkuse
LP (Latin Percussoin) - hitem u této značky jsou Mini Tunable Conga a Bonga; repliky standardních velikostí.
Meinl předvedl conga Professional Series, chimes Crystal Luis Conte Signature a timbal Amadito Valdes.
Afroton - frankfurtská firma vyrábí bubny zajímavých tvarů, na které nemusíte hrát jen paličkami. Novinkou a zároveň raritou jsou dřevěné chimes, talking drum různých velikostí a klasické djembe.
Činely
Zildjian - bubenik Vinnie Colaiuta, předváděl (bohužel jen na videu) řadu A Custom. Novinkami jsou Sizzle Ride, Mastersound Hi-Hat, Fast Crash a Medium Ride. www.zildlijan.com
Paiste vystavovali řadu Innovations, Dimensions, pruhované činely Exotic Percussions a ze starších řad 2002 Classic, Rude Classic. Firma Paiste ovšem nevyrábí jenom činely. Důkazem byla vystavovaná bicí souprava z bronzu, vyrobená z recyklovaných činelů. www.paiste.com
Istanbul - turecké činely se na veletrhu představily ve velkém počtu. Největší lahůdkou je řada Radiant, zvláště ride činel s čitelným, jazzově laděným zvukem. www.istanbulmehmet.com
Meinl - zajímavost přináší řada Generation X s malým zvlněným činelkem velikosti splash činelu. Přiložením na blánu malého bubnu a úderem paličkou vám vzniknou zajímavé x-generační zvuky. Další novinkou je řada Byzance, výrobou napodobující tradiční turecké činely.
Bosphorus - u této turecké firmy mě zaujaly hi-hatky Traditional v tloušťce Thin a Medium Thin Regular. Sešlápnutím pedálu hi-hatky zněly tyto činely suchým, nerušivým zvukem.
Paličky
Vater - s těmito paličkami hrál snad celý Frankfurt. Americké paličky byly viděny v rukou snad každého bubeníka, a to i u mistra Stewarta Copelanda (The Police), který prezentoval na reklamních letácích svojí podpisovou řadu. Myslím si, že paličky Vater se dříve či později objeví i na českém trhu. www.vater.com
Pro-Mark vychází ze třech základních skupin, co se týče použití dřeva, hickory, maple a japonský dub "Shira Kashi". Z hickory jsou vyrobeny nové modely Jimmy Degrasso (Megadeth) a Ian Paice (Deep Purple).
Zildjian představil nové úchyty na paličkách Dip Series - Nylon Tip, Wood Tip a Trilok Gurtu Artist Series.
Co říci závěrem? Pokud máte nadité peněženky, můžete vyrazit do obchodů a ptát se po novinkách. Záleží na vkusu každého bubeníka, ať již jazzového, rockového či country. Proto jsem z firem vybral ty, o kterých si myslím, že stojí za povšimnutí, a ty, které by se měly určitě objevit v našich prodejnách, aby si mohl vybrat opravdu každý (amatér či profesionál).
Radim Ilek
Klávesové nástroje a studiová technika
Po kratším úvodu z minulého měsíce pokračujeme v průletu zajímavými stánky jednotlivých firem s klávesovými nástroji a studiovou technikou. Zastoupeny jsou novinky žhavé natolik, že ještě týden před výstavou o nich nebylo jediné zmínky ani na internetových stránkách výrobců, ale i produkty již více či méně předvedené nebo ohlášené v roce minulém a možná i o rok dříve.
Jedna z takových expozic právě patřila firmě Alesis s jedním z mála současných, opravdu analogových syntezátorů Andromeda. Zahrát si na nástroj, kde se jedničky a nuly míhají pouze v sekci ovládání, MIDI a efektové jednotce byla opravdu radost. Snad se Andromedy dočkáme konečně i v Čechách, podle aktuálního kurzu její cena v současné době vychází na 158 950 Kč.
Ze zcela nových řad syntezátorů s analogovými zvuky je Virus C německé firmy Access. Navazuje na úspěšnou sérii virtuálních analogů Virus B, ze které po vyprodání posledních kusů zůstane ve výrobě pouze červený Virus Rack. Barvou nové řady je černá; ať se jedná o desktop verzi Virus C nebo pětioktávový syntezátor Virus KC. A do třetice stejný zvukový modul s identickými parametry -trojice oscilátorů pro každý hlas, sub-oscilátor, 32 hlasů polyfonie nebo šest audio výstupů; to je Virus rack XL.
A ještě jeden virem nakažený nástroj, Access Indigo. Nyní, dva roky od svého uvedení, přichází jako Indigo version Two. Jeho název se může zdát trochu zavádějící, jedná se totiž o zcela nový nástroj se shodným zvukovým modulem, jaký obsahuje Virus C. Po svém modrém předchůdci mu tak ale stále zbývá skvělý vzhled i firemní filozofie vyznávající zabijácké zvukové možnosti. Ty dává až čtveřice oscilátorů v módu Unison nebo DSP procesor pro 98 současně použitých efektů.
Mezi menší, avšak úspěšné výrobce studiových procesorů patří zámořští Antares. Známé pluginy pro dolaďování v reálném čase (Autotune) či simulace mikrofonů (Mic Modeler) existují již několik let i v hardwarové podobě 19" modulů (a reprezentují tak úzkou minoritu procesorů, které byly nejprve uvedeny v softwarové podobě a teprve s odstupem času dostaly fyzickou podobu). Kombinací většiny již uvedených technologií je nejnovější vokální procesor AVP-1. Antares Vocal Producer, jak zní celý název jednorackového modulu, přináší kromě dolaďování a simulace různých druhů mikrofonů i simulaci lampovou, dále kompresor, gate, de-esser, parametrický ekvalizér a mono/stereo double tracking pro zdvojování partů. Od začátku dubna je AVP-1 i na českém trhu. Cena: 27 800 Kč.
Poté, co Robert Moog v roce 1978 prodal svůj podíl ve firmě Moog, převedl své aktivity pod značku Big Briar. Kromě reinkarnace monofonního analogového syntezátoru Minimoog Voyager pod ní naleznete čtveřici krabiček (procesorů) série Moogerfooger - Lowpass filter MF-101, kruhový modulátor MF-102 a phaser MF-103. Všechny jsou plně analogové a zvládají široký rozsah vstupního signálu (nástrojová i linková úroveň). Poslední modul CP-251, resp. jeho ovládací signály, pak může celou trojici krabiček řídit. Nejzajímavější položkou v nabídce Big Briar je však bezpochyby asi jediný nástroj, který hraje bez dotyku rukou. Je to technologicky téměř sto let starý Theremin. Základní provedení tohoto unikátního syntezátoru s označením Etherwave doplňuje signaturovaný model a do třetice sada komponentů, která navíc přináší radost z vlastního úspěšného sestavení.
Že modrá je dobrá, je nejlepší se přesvědčit na vlastní uši. Týká se to alespoň mikrofonů, jejichž zemí původu je Litva. Blue (Baltic Latvian Universal Electronics) zahrnují téměř desítku různých typů lampových a kondenzátorových mikrofonů, které kromě neuvěřitelného vzhledu disponují právě i osobitým barevným provedením. Podívejte se sami na www.bluemic.com, a v případě, že vás mikrofony zaujmou, můžete se přidat do galerie uživatelů mezi jména, jako jsou Eddie Van Halen, Yoko Ono, Bob Dylan, Oasis nebo Pearl Jam.
Produkty Uliho Behringera se čtrnáctý rok od založení firmy těší oblibě snad víc než kdy jindy. Každý nový produkt je také dlouho před vlastním uvedením poměřován s cenou a parametry výrobků jiných značek. Je tomu tak i s prvním digitálním mixážním pultem Behringer DDX3216. Detaily o tomto 32kanálovém pultu se čtveřicí interních efektových procesorů prozradí i vlastní internetová stránka www.ddx3216.com. Nechybí ani příslušenství tvořené v současné době trojicí vícekanálových konvertorů digitálního signálu (ADAT, TDIF a AES/EBU).
A ještě jeden pohled do čínských továren, ovšem na méně známou značku Digisyntetic. Ti mají ve svém programu kromě jiného řadu jedenácti (!) digitálních jednorackových procesorů pro studio i live. Je až neuvěřitelné, že jejich design nepřipomíná žádnou zavedenou značku, jak je v posledních letech celkem oblíbenou obchodní politikou. Mezi moduly unifikovaného vzhledu modré barvy patří digitální kompresor/expander, dva multiefekty, dvoukanálový 31pásmový grafický ekvalizér, vokální procesor, omezovač zpětné vazby nebo dva programovatelné crossovery. Vše funguje (alespoň podle dostupných informací) ve 24 bitech. Zdali se značka Digisynthhetic objeví i na českém trhu, však ukáže až čas a aktivita našich distributorů. Jinak jsou na tom produkty Edirol. Ve Spojených státech a v některých dalších zemích jsou prodávány pod samostatnou značkou, na českém trhu pak pod hlavičkou japonské korporace Roland. Shodnou vlastností zřejmě většiny z několika desítek produktů Edirol je možnost připojení k počítači (USB/MIDI), a to v případě, že se nejedná přímo o hudební software. Nabídka se jenom hemží USB-MIDI a USB-audio převodníky. Novým přírůstkem řady Sound Canvas ke stávajícím zvukovým modulům SC-8850 a SC-8820 je nový SD-90. Nástroj s polyfonií 128 hlasů přináší přes tisícovku zvuků i sadu efektů. Vlastní přehled možností, jak pojmout řešení "počítačového studia", je na www.edirol.com.
Z nových procesorů posledních několika let se zdá, že i v případě britské legendy Focusrite není problém uvést na trh produkty dostupné i pro menší nebo domácí studia. Jejich "ekonomická" řada je označena Platinum a s letošním jarem do ní přibývá další mikrofonní předzesilovač. OctoPre obsahuje osm předzesilovačů Class A v doplnění o dynamickou sekci kompresor/limiter pro každý kanál. První dvojice navíc obsahuje nástrojový symetrický vstup, a nahrazuje tak nutný DI box, např. pro nahrávání kytary nebo baskytary. Pochopitelně nechybí expanzní karta digitálních výstupů, v tomto případě dokonce s trojicí formátů (ADAT, AES/EBU a S/P DIF). Prvně jmenované optické rozhraní funguje díky vlastní limitaci pouze do maximální vzorkovací frekvence 48 kHz, ostatní však až do 96 kHz.
Podobně jako o lidech i o každém syntezátoru se hovoří v dobrém i zlém současně. Problém pro výrobce nastává zejména v případě, kdy se nástrojům obecně nedostává povšimnutí. Jednou z ukázek dobře zvládnutého promotion je například červená Karma ze stáje Korg; té se letos dostalo nové verze operačního systému 2.0. O tom, že Korg má z čeho vycházet, svědčí i nová verze populárního syntezátoru Triton. Syntezátoru Triton Le dávají příznivější cenu pochopitelně "ořezané" možnosti, i tak však nástroji zůstává 62 hlasů polyfonie a 32 MB PCM ROM vzorků. Ty dávají možnost 512 zvuků včetně 384 kombinací.
Z našeho bývalého hlavního města, i když v dávno minulých dobách rakousko-uherské monarchie, přijeli do Frankfurtu zástupci firmy Limex. Ozvučí vaši tahací harmoniku pomocí bezdrátového MIDI systému, včetně audio kanálu pro zpěv. Vlastní zvukový modul se jmenuje Alpin Master, vychází z osmi MB samplů ROM a je GM kompatibilní. Vše je ve firemní fialové barvě, která je téměř shodného odstínu s nejznámější alpskou krávou (znáte z TV reklamy). Souvislost mezi těmito firmami je ale prý čistě náhodná.
Snad jediný nebo jeden z mála vystavovatelů bez vlastní prezentace na internetových stránkách. Budou prý až nyní v květnu, ačkoliv firma existuje několik let a její studiové komponenty si rozhodně zaslouží pozornost. Řeč je o berlínské společnosti Mutec. Nabízejí nejrůznější konvertory digitálních formátů, stejně jako distribuční zesilovače, rozbočovače a synchronizery těchto signálů. Vše v půlrackovém formátu, příjemný design a plně profesionální parametry jsou samozřejmostí. Na pohled přidruženou výrobou je nabídka optických kabelů ADAT-S/P DIF, ty jsou nabízeny v různých délkách až do 20 metrů. Zajímavou alternativou (a nepříjemnou konkurencí) mnoha zavedeným firmám jsou vlastní paměťové moduly a různá rozhraní (SCSI, AES/EBU, analogové vstupy/výstupy apod.). Mezi nástroji, na které doposud u Mutecu mysleli, jsou samplery Akai S1000, S3000, Dynacord ADS, Yamaha TX16W a další.
Nutné inovace zasáhly i řadu virtuálních analogů Novation. Trojici nových nástrojů tvoří modul A-Station a dvojoktávový syntezátor K-Station, které byly uvedeny již v loňském říjnu, resp. únoru letošního roku. Na letošní květen je pak ohlášen bicí modul D-Station. Bude-li vám výčtem svých vlastností a parametrů připomínat stávající Drum Station, nejste daleko od pravdy. Stará osvědčená technologie dostala na novou sezónu nový kabátek. Nechme se tedy jenom překvapit novou cenou.
I když by si to možná někdo skutečně nepřál, podíváme se i do Ruska. Tam se od roku 1947 píše tradice mikrofonů značky Oktava, která se navíc v podobě snímačů dostala se sovětským kosmickým programem i za obzor naší planety. Od poloviny 90. let výroba funguje pod "zahraničním dozorem" firmy A&F McKay, a tak není důvod mikrofonům Oktava nevěřit. Kromě lampového MK2500 je v nabídce dvojice kondenzátorových mikrofonů (MK219 ,na kterém ruská legenda staví, resp. následující typ MK319) a jeden z mála páskových mikrofonů současnosti-ML52. Ani vízová povinnost nebrání navštívit stránky www.oktava.net.
V roce třicátého výročí založení firmy uvedl Roland ke stávající úspěšné technologii COSM svůj další příspěvek k oblíbenému modelování všeho možného, co jen má s muzikanty společného (teď mě napadá., máme ale i nezletilé čtenáře. no možná právě proto. ne, raději ne.). Malá krabička Roland MMP-2 sdružuje dvojici mikrofonních předzesilovačů s převodem na současné parametry 24/96. Analogové obvody jsou sestaveny ze stejných součástek jako mikrofonní sekce harddiskového nahrávacího systému VS-2480. Digitální podoba pak umožní např. ekvalizaci na čtyřech pásmech plně parametrického ekvalizéru, simulaci lampové komprese, nebo úpravu pomocí enhanceru a redukci sykavek de-esserem. Potom již stačí nastavit výstupní typ mikrofonu na "Neumann" a Roland MMP-2 je rázem zaplacený. Protože na předzesilovači nechybí ani USB, všechny parametry lze detailně editovat z připojeného počítače v grafickém prostředí. Do budoucna jsou v podobě nového operačního systému slíbeny další efektové algoritmy, jako potlačovač šumu, odstranění brumu nebo eliminátor zpětné vazby.
Přestože stereofonní mikrofon lze nahradit obyčejnou dvojicí a snímáním některé ze stereofonních technik (AB, XY, MS.), rozšiřuje se jejich nabídka snad u většiny výrobců mikrofonů. U firmy Rde je to dvojice NT 3 a NT 4. Na cestě z Austrálie je první sada i do Čech a dorazit by měla na přelomu května a června. Do "oboru" vícekanálového snímání zvuku zabrousili i němečtí SPL se surroundovým mikrofonním systémem Atmos 5.1 a Area 5.1. Z vlastních dílen pocházejí ovládací jednotky s předzesilovačem a mixážní sekcí, mikrofony nesou značku Dirk Brauner.
Na úspěchu původní řady Ivory britských TL Audio staví inovovaná série Ivory 2. Pětice bílých dvojrackových lampových modulů zahrnuje jednokanálový voice procesor 5051, duální 5021, rovněž dvoukanálový ekvalizér 5013, čtyřkanálový předzesilovač 5001 a monofonní předzesilovač s kompresorem 5050. Drobných vylepšení a přidaných funkcí jsou desítky, hlavním "tahákem" je ale bezpochyby expanzní modul s digitálním 24bitovým výstupem.
I když mezi všemi národy na výstavě patří mezi "domácí", mám je rád a každý rok strávím na jejich stánku nemalou chvíli. Řeč je o zvukových kouzelnících z Wizoo. Kromě široké řady odborných publikací, které se vždy velmi úzce a detailně věnují nějaké konkrétní problematice nebo syntezátoru a tipům pro jeho používání, mají i zajímavou nabídku samplů, smyček a zvukových textur na CD-ROM. Jejich adresa www.wizoo.com by určitě ve vaší složce "Oblíbené" neměla chybět, stejně jako každoroční návštěva výstavy Frankfurt Musikmesse. Mou letošní nejoptimističtější myšlenkou při více než hodinové cestě (S-bahn, autobus, nakonec pěšky) pro auto na odtahové parkoviště poslední den bylo: "... a stejně je tady pěkně".
Daniel Zahradníček
Bassfurt 2
O tom, jak monumentálním dojmem na mě kytarová hala na frankfurtském výstavišti působila, jsem se zmiňoval už v minulém čísle. Znovu ale musím nakousnout otázku, jak omezený rozhled a výběr u nás v téhle oblasti máme. První, kdo mi to ukázal (snad ani tak neukázal, jako přímo vmetl do tváře) byl usměvavý dlouhovlasý Scott Shiraki, který postával u nevelkého stánku firmy Aguilar. Po přečtení názvu firmy jsem si vzpomněl, jak jsem testoval Digitech BP200, který měl vestavěný simulátor zesilovačů. Jedním ze stylů byl právě Aguilar, a právě jeho pomocí jsem z krabičky dostával ty nejlepší zvuky.
"Beze všeho." řekl Scott, když jsem se ho zeptal, jestli bych si na jeden z jejich stříbrných zázraků mohl chvilku zahrát, a nasměroval mě ke komínu dvou beden, jimž vévodila hlava DB 750 (750 W). Po pár tónech, ve kterých bylo naprosto všechno, se mi v hlavě začaly slétat myšlenky, co prodám, kolik mám a jestli bych si mohl Aguilara dovolit. "Máte v České republice nějakého dealera?" zeptal jsem se po chvíli, kdy jsem se nemohl odtrhnout od beden. "No, ono se nám to dost špatně prodává," opáčil Scott, "ta hlava, na kterou hraješ, stojí dva tisíce dolarů. Ale o dealera se snažíme..." Bohužel v době, kdy píšu tenhle článek, ještě žádného nenašli, takže si tenhle skvost nebudete moci vyzkoušet v žádném českém obchodu.
Moje další kroky vedly kolem místa, kde se se svou novou sérií Black Line vytahovali pánové Gallien a jeho kolega Kruegerem. Při pohledu na ni mě svrběly prsty. Nemůžu ale otravovat každého, říkal jsem si a jen jsem si poslechl, jak silný zvuk se line z neuvěřitelně malých kombíček.
Udělal jsem malé kolečko po obvodu haly, kde jsem minul místa, na nichž předváděli Peavey a Laney nové basové sestavy, a jen se divil, jak se tyhle dvě firmy vyšvihly. Než jsem se ale stačil dodivit, objevilo se přede mnou monumentální modrobílé stanoviště EBS. Děsil jsem se představy, že by všechny ty reproduktory vyskládané na sobě zahrály najednou jeden tón. Myslím, že by to odnesla alespoň jedna stěna a pár nebožáků by zaplatilo životem.
"Buď mým hostem," řekl s přízvukem Švéd, který ani nemohl být švédštější, když viděl, jak se dlouze ochomýtám kolem jejich produktů. Usadil mě na vysokou barovou stoličku, vrazil do ruky basu a zapíchl jacka do chlouby své firmy - zesilovače Fafner TD 600 s lampovým kompresorem. Chvilku jsem aparát lechtal a liboval si v jeho vyrovnaném krásném zvuku, než mě napadla drobná čertovina.
"Krása, ale hrozně rád bych viděl, jaký to má výkon," povídám.
Švéd se jen ohlédl do haly, ze které se tu a tam ozvalo nesmělé zapidlikání, otočil hlasitost na třetinu a řekl: "Dělej, rychle..."
Plankytyplankytybůůům, které aparát vydal, mě málem shodilo ze židle a o kousek dál rozhoupalo na věšácích pár Fenderů.
"Tak co?" zubil se Švéd, který už mě táhl ke kombům silou tanku, ale mě najednou zaujal nástroj s hlavičkou MTD, který jsem držel v ruce a jehož pár bratříčků (nebo sestřiček?) viselo na zdi.
"O tom by ti asi řekl víc..." Švéd nedořekl a zmizel za plentou, odkud vytáhl bodře vyhlížejícího vousatého muže - Mika Tobiase osobně. Ten jen pokyvováním vyjádřil svou spokojenost, když jsem mu říkal, jak pěkně mi jeho basa padla do ruky, a na mou otázku, zda si na ní taky budu moct zahrát doma, odpověděl: "No my vlastně v Čechách MTD také vyrábíme, dejte mi vizitku a náš člověk se vám ozve..."
Nelhal. Pár dní po návratu z Německa mi z Hořovic volal pan Pálek následující informace: "Baskytaru Beast vyrábíme přesně podle specifikací pana Tobiase. Jen místo Bartolini snímačů a zapojení instalujeme v Čechách vyráběné aktivní zapojení (něco jako EMG), aktivní snímače soapbar dovážíme z Korey od firmy Nova." (No to bychom měli asi otestovat!) :o)
Kromě českých MTD (Mike Tobias Design) mě překvapila jiná věc. V Hořovicích znovu oživili výrobu baskytar Jolana, na které jsme narazili u stánku Delicie (kytary se nevázaly nutně jen na Guitar Hall - Ampegy a Messa Boogie jsme našli v bubenické hale, stejně jako Corty a Ibaneze - mimochodem na nové modely je radost pohledět i hrát).
Designem trošku připomínají Warwicky a jejich cena by na našem trhu neměla přesáhnout osmnáct tisíc. Že by obnovení dlouholeté tradice?
Za hradbou z beden, z nichž svítily typické kovové reproduktory, střežili svůj nový poklad - korunní princeznu - Hartke Systems.
Oproti všemu očekávání to však tentokrát nebyl nový zesilovač (i když těch tam bylo požehnaně), ale pokus o proniknutí na trh nástrojů. Hartke XL-4 Bass dokazuje, že Hliník se neodstěhoval do Humpolce, ale do Syossetu (NY). Fascinováni materiálem, udělali v Hartke Systems basu, která má aluminiové vše, co se dalo, včetně středního plátu krku a hlavy. Výrobce (si od toho) slibuje neuvěřitelný sustain, který jinak může prý poskytnout jen koncertní křídlo. Bůh suď.
Když ale projdete kolem desítek švihlostí, u kterých se někdy nemůžete dopočítat strun (7, 9, 12 a víc nebylo výjimkou) nebo krků, tak už vás takováhle kovová zbraň ani nerozhodí.
Zajímavé bylo pozorovat, jak se firmy snaží přizpůsobit (i těm nejbizarnějším) přáním baskytaristů. Do oka mi padl kouzelný pětistrunný bezpražec Ritter Bass. Možná někdy máte pocit, že by vaše basa potřebovala o polohu víc. Dál, než zašel Ritter, se už dá asi jít jen těžko. Hmatník končí jen pár milimetrů od kobylky. Kde jsou umístěny snímače a jak daleko od sebe jsou půltóny v poslední poloze - to jsem si troufal jen tipovat.
Na model Fernandes Nomad (pracovně jsem si ho nazval "Ostuda") se mi zase jen stěží vešly prsty v první poloze. Je pro všechny ty, kteří si neustále stěžují, že jejich nástroje jsou velké a těžké. Tenhle model se snímačem zabudovaným v kobylce by kloktal i v běžném kytarovém futrálu, ale můžete s ním hrát kdekoli. Devítivoltová baterka totiž napájí i vestavěný reproduktor. Jen se sháněním strun budou asi trable. Nomad má snad o třetinu kratší menzuru...
Věřím tomu, že pár šílených nápadů, které jsem mezi stovkami efektů, zesilovačů, DI boxů a nástrojů viděl, se určitě uchytí. Jiné zase odplaví čas. Už za rok ale přijde nová vlna. A ta bude dost možná (doufám) ještě ztřeštěnější.
Digifurt 2
Můj pohled se snažil neustále přitáhnout obří stánek Steinberga, ale jakožto (semi) profesionál s sebou přece nenechám manipulovat. Přesto, že jsem se občas musel prodírat davem u nové Cubase, coural jsem se po softwarové hale volně jako pták (tedy některý z těch druhů co se courají - slepice, pštros a tak, no vždyť víte...).
Bylo zajímavé pozorovat, jak velkému zájmu se těší v dnešní době softwary, pomocí kterých můžete dělat muziku bez nutné podpory dalších lidí. U stánku Abletonu, který před nedávnou dobou odpálil svou živou deejayskou bombu s příznačným názvem Live!, se často kupily skupinky lidí, kteří chtěli vědět, jak tenhle podivný program funguje v praxi. V programu pouštíte smyčky v prakticky neomezeném množství stop a v reálném čase je efektujete, obměňujete a mixujete podle současné nálady. Leckterý DJ asi v blízké době vymění hromady krámů za laptop, se kterým se dá zahrát velké divadlo. Cestou vývoje pro živé hraní se ubírá i německá VirSyn, jejíž virtuální syntetizér s názvem Tera disponuje obrovskou škálou zvuků a efektů. Může být použit jako samostatný program, ale i jako VST instrument.
Možná ještě větší pozornost na sebe strhl nový mazlíček švédské firmy Propellerheads, která podobně jako Ableton využívá stále se rozpínající distribuční sítě dravého výrobce hardwaru Midiman. Aby ne. Jejich vlajková loď Reason už totiž vyplouvá podruhé.
Pakliže jste si tohle vychytané virtuální MIDI/audio studio, které pomocí Re-Wire můžete připojit k některým oblíbeným programům (Cubase, Logic, Sonar nebo Nuendo), oblíbili, ve verzi 2.0 se můžete těšit na nový sampler NN-XT, divoce vyhlížející syntetizér Malström a spoustu dalších vymožeností, včetně očekávané podpory MacOS X.
Podobné vody jako Reason brázdí program Storm francouzského vývojáře Arturia. Tenhle, u nás méně známý program, vyšel těsně před Frankfurtem, také v druhém pokračování. Stánek jeho výrobce mi naznačil, že bych se měl odrazit trošku dál od břehu a prosurfovat větší část internetu a ne jen čekat, co sem distributoři přinesou.
Jistým a sebevědomým dojmem působí na trhu další německá firma Native Instruments.
V záplavě jejích produktů - programů a pluginů - se jen těžko hledá, co je novinka a co ne. Jestli se ale něčím pyšnila, byl to fakt, že velká část jejích produktů je už kromě VST 2.0, ASIO, DirectConnect a DirectX také kompatibilní s MAS (MOTU) a RTAS (ProTools).
Když už je řeč o ProTools, nelze nezmínit Digidesign, který před nedávnem vyjel se svými ProTools HD. Ani jejich stánek (podporovaný Waves, které už nabízely CD s HD kompatibilní verzí svých pluginů) nemohl v této hale chybět. Běžní smrtelníci byli sice ohromeni vším, co nový systém dokáže, ale nakonec stejně odpochodovali ke stánkům, jejichž představované produkty si reálně mohou ještě v tomto životě koupit...
Jak dva kohouti na jednom smetišti mi připadali Coda Music a Sibelius. Těžko rozsoudit, jestli tím správným nástrojem pro notaci je nový Sibelius 2 nebo Finale 2002. Oba kohouti tvrdí, že ten jejich. Ale to smetiště je beztak dost velké...
Nával informací, který na mě v téhle hale šel, jsem občas musel rozředit. Nejlepší způsob byl vyrazit na chvilku na čerstvý vzduch, ale protože čas ve Frankfurtu plyne nějak rychleji, řešil jsem své přepětí útěky do přilehlých prostor. Halu s klávesovými nástroji (vesměs všemi též digitálními) sdílela také dlouhá řada krabic a krabiček určených pro hard disk recording.
Stánky firem Akai, Roland/Boss, Fostex nebo ve své samostatné hale Yamaha se snaží dávat všem najevo, že se nenechají úplně smazat ze světa počítači. Zabudovaná vypalovačka už bývá pravidlem (Roland VS 1824 CD), navíc některá zařízení tohoto druhu přinášejí kouzelný kompromis. Tak například Akai DPS 24 se dá pohodlně propojit s PC, čímž získáte výborné osobní studio, které už zahrnuje DSP procesory, kontrolér a záznamová média (HD a CD-RW) a zároveň můžete využívat možností pohodlné editace, kterou vám dovolí pouze počítač a propracované grafické uživatelské rozhraní. PC (podle mého názoru) skýtá možnosti mnohem jednoduššího a intuitivnějšího ovládání.
Ale věřím tomu, že jakmile si na svůj rekordér zvyknete, už na něj nedáte dopustit.
Když jsem však kličkoval mezi těmito zařízeními, našel jsem pár takových, která ve mně rozdmýchala touhu. Tyto praktické digitální rekordéry měly jednoho společného jmenovatele - byly kapesní. V případě Pocketstudia 5 od firmy Tascam byste sice potřebovali pořádné vojenské kapsáče, ale koukali byste, kolik funkcí se dá vměstnat do krabičky 15 x 21 x 4,5 cm. Až dvě hodiny přístroj udrží v chodu jen tužkové baterie. Můžete využít základních možností editace, kopírovat a vkládat, míchat a upravovat zvuk celou stovkou efektů. Výsledek potom smícháte v jednu empétrojku.
Čtyři tracky (a osm virtuálních) má také Korg PXR4, který (stejně jako Pocketstudio 5) nahrává empegy na smart karty. Rozměry ale překonává hranici roztomilosti (11 x 12 x 3,5 cm).
Pokud nepatříte k těm šťastlivcům, kteří zkoušejí v nahrávacím studiu (stejně jako já), může to být pro vás do budoucna krásné řešení, jak si opatřit slušné pracovní nahrávky bez toho, abyste do zkušebny nosili celý počítač. Jen do kapsy strčíte PXR4 (Tascama, PS-02 Palmtop Studio od Zooma nebo něco, co se objeví po těchto prvních vlaštovkách), nahrajete a doma přes USB natáhnete do počítače. Vot těchnika! Za chvíli budeme líní i hrát.
Bylo krásné vidět, jak se jednotliví developeři předhánějí, kdo má hezčí, barevnější a nápaditější stánek. Jenomže na rozdíl od kytar, u kterých vám stačí vteřiny, abyste mohli říct, jestli se na nástroj dá hrát, zda vám sedí a jaký má zvuk, potřebujete u softwarů mnohem více času. Musíte si ho důkladně osahat. A tak jsem bral tuhle část Musikmesse spíše jako zdroj webových adres, na které bych se měl v budoucnu podívat. Dobrá, přehledná internetová stránka, na které najdete spoustu informací a demo nebo trial verzi ke stažení, udělá podle mne větší kus práce než stometrový stánek.
Jakub Tureček
Odkazy:
