Kurzy zvukové techniky XXX - důležité rady a praktické postřehy pro práci v hudebním studiu, nebojte se klíčování
Asi není těžké si představit, že za vstupem gejtu se audiosignál rozdělí do dvou tras: zatímco jedna směřuje do obvodů VCA (napěťově řízeného zesilovače), kde získává v závislosti na nastavených parametrech požadovaný dynamický průběh (obálku), druhá vede do řídicího obvodu (side chain), kde se nastavením příslušných parametrů (časových konstant, prahu citlivosti, expanzního poměru atd.) vytváří řídicí napětí právě pro ovládání VCA.
Do řídicího obvodu expandéru nebo gejtu je však možné zařazovat i různé frekvenční filtry, kterými lze eliminovat spouštění gejtu nežádoucími přeslechy. Typickým příkladem může být silný přeslech z hi-hatky při gejtování malého bubnu. Odříznutím vrchního pásma v řídicím obvodu lze do určité míry eliminovat falešné spouštění bubínku silně zahranou hi-hatkou, potlačením spodního pásma se zase zlepší stav při silném přeslechu z velkého bubnu. Práce s těmito filtry obvykle umožňuje nastavit práh spouštění (threshold) mnohem níž, než když je řídicí signál generován nefiltrovaným audiosignálem, takže při filtrování gejt pracuje spolehlivě i při větší dynamice hry. Aby bylo možné poslechnout si nastavení interního filtru v řídicím obvodu (normálně tento signál neslyšíme), bývá ještě k dispozici funkce Key Listen nebo Side Chain Listen.
Řada dalších možností se otevírá využitím externího přístupu do řídicího obvodu, kdy lze řídicí signál filtrovat externím procesorem (například parametrickým ekvalizérem). Ten může být buď vložen do signálové trasy (zásuvka Insert) nebo je vyveden do externího klíčovacího vstupu (Key Input) například z mixpultu. Tento vstup umožňuje přímý přístup do řídicího obvodu a souvisí s řadou dalších triků a postupů.
Mezi klasické klíčovací techniky patří spouštění určitých signálů (které by samy od sebe ani gejtovat nešly) externími impulzy nebo prostřednictvím MIDI. Do klíčovacího vstupu je tedy možné přivést například signál z kontaktního snímače malého bubnu (kde je přeslech z ostatních nástrojů o několik řádů nižší) a spouštět smíchaný signál z vrchní a spodní blány či korpusu (kde je přeslech značný). Tímto impulzem se dají dokonce spouštět mikrofony snímající živý prostor studia a před příchodem MIDI techniky se často experimentovalo i se spouštěním různých šumových a syntetických složek, kterým se pomocí gejtu vytvořila požadovaná signálová obálka a poté se společně smíchaly s originálním signálem (dnes je elegantnějším řešením například Drumagog).
Možnosti klíčování nejsou jen záležitostí klasických hardwarových procesorů, ale často jsou k dispozici i na digitálních pultech či některých plug-in procesorech.
Příště: Komunikační systémy ve studiu
