Kurzy zvukové techniky XXVIII - Důležité rady a praktické postřehy pro práci v hudebním studiu, odstranění nežádoucích signálů ze záznamu III.

Kurzy zvukové techniky XXVII - Důležité rady a praktické postřehy pro práci v hudebním studiu, odstranění nežádoucích signálů ze záznamu III. - akustická bicí souprava a gejty
Kurzy zvukové techniky XXVII - Důležité rady a praktické postřehy pro práci v hudebním studiu, odstranění nežádoucích signálů ze záznamu III. - akustická bicí souprava a gejty

Akustická bicí souprava a gejty

S ohledem na hudební žánr, do kterého se akustická sada bicích nástrojů používá, liší se i technologie jejího záznamu a zpracování. Při snímání bubnů ve swingbandu nebo dechovém či symfonickém orchestru se souprava snímá většinou jako celek, tedy ambietním párem, overheady nebo jejich vzájemnou kombinací. Lokální signál z velkého (malého) bubnu je sice možné přimíchat v určitém poměru k základnímu stereofonnímu páru, aby se příslušný zvuk zdůraznil nebo zkonkrétnil, ale v zásadě nejde o žádnou výraznou kvalitativní změnu. V těchto případech je tedy cílem sejmout zvuk bubnů tak, aby ho posluchač vnímal jako v reálných podmínkách, včetně zachování původní dynamiky.

 

V rockové muzice je takový postup přinejmenším neobvyklý: I když na jedné straně vyžadujeme relativně věrné sejmutí činelů a hi-hatky, od jednotlivých bubnů v sadě většinou očekáváme živý a explozivní sound, který má s původním akustickým zvukem příslušného nástroje jen velmi málo společného. Takový zvuk je možné vytvořit pouze dvěma způsoby: buď náhradou původního úderu vzorkem ze sampleru (či jeho dokonale synchronní mixáží s originálem) a nebo odděleným zpracováním úderu, ve kterém hrají klíčovou roli právě gejty.

 

Gejt (gate) je hardwarový nebo softwarový procesor, jehož úkolem je „hlídat“ signál příslušné stopy rekordéru (studio) nebo kanálu na mixážním pultu (live). Kromě okamžiku úderu zůstává daná stopa (kanál) trvale vypnutá(ý) a tím jsou neaktivní i veškeré procesy použité na zpracování signálu příslušného bubnu (daný proces neovlivňuje zvuk ostatních nástrojů v sadě). Vypnutí bubnu v době, kdy není využíván, slouží především k potlačení přeslechů z hi-hatky, činelů nebo z ostatních bubnů a k odstranění drnčení strun u malého bubnu či rezonujících blan kotlů. V neposlední řadě může eliminovat zvuk dalších nástrojů hrajících současně ve společném prostoru studia nebo na pódiu. Všechny výše jmenované přeslechy sice nemusí být u neupraveného zvuku příliš markantní, ale po výrazné kompresi či obdobných procesech se mohou dostat až na úroveň snímaného úderu či dokonce ještě výš.

 

Běžně se zařazuje gejt na každý buben snímaný samostatným mikrofonem, případně na kombinaci více mikrofonů použitých na stejný buben. U basového bubnu může gejt propouštět například smíchaný zvuk z úderu palice (attack) a korpusu, u malého bubnu to může být mixáž vrchní a spodní blány (vrchní blány a korpusu). Aby bylo otevírání gejtu co nejdokonalejší a nejspolehlivější, je dokonce možné pracovat tak, že se ke spouštění používá interní signál upravený pásmovým filtrem (EQ) nebo samostatný externí signál (například spouštěcí snímač - trigger). U softwarových procesorů je možné nastavit otevírání gejtu ještě před samotným úderem (funkce Predict).

 

Ani u relativně vyrovnaných úderů však není situace tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát, a proto je i po pečlivém vyladění všech parametrů často nezbytné provést řadu dílčích nastavení souvisejících se systémem hry. Zejména u mikrofonu na malý buben, kde jsou přeslechy nejvýraznější, je barva spouštěného zvuku ovlivňována do značné míry tím, zda bubeník právě používá hi-hat, ride či další nástroje v sadě. Také je dobré si uvědomit, že při kombinaci několika mikrofonů (na jeden buben) se sice může kvalitativně zlepšit zvuk, ale musí se počítat s tím, že se zhorší právě nežádoucí přeslechy z ostatních zvukových zdrojů.

 

Příště: Důležité parametry pro nastavení gejtu

Psáno pro časopis Muzikus