Když se řekne hudební manažer - jak vypadá práce a spolupráce manažera s kapelou
Mnoho lidí si představí stylově oblečenou osobu s telefonem stále u ucha, která někde spěchá. Představy jsou různé, ale faktem zůstává, že je to práce nanejvýš zodpovědná a časově náročná. Nepochybně mnoho, převážně mladých, kapel má o roli manažera v kapele zkreslené informace.
V první řadě je možné jej považovat za dalšího člena kapely, protože má na starosti záležitosti ohledně koncertů, organizace, sponzorů, turné, vybavení, marketingovou stránku atd. Pokud chce kapela fungovat skutečně na profesionální úrovni a mít úspěch, tak se bez dobrého manažera zkrátka neobejde. Není to jen o skládání muziky a koncertování, nahrávání. Je třeba starat se o finance kapely, smlouvy, cestování, vést vyjednávání a mnoho dalších věcí. V zahraničí, podobně jako u nás, je jeho funkce v kapele nepostradatelná. Avšak rozdíly mezi tuzemskou scénou a zahraniční jsou patrné. Na to, co všechno obnáší pozice manažera v hudebním byznysu, jsme se v dnešním článku zeptali tří profesionálů v této oblasti: Hanky Petřinové, Aleše Nejedla a Jozefa „Pepe“ Sršně, kteří se v těchto vodách pohybují již nějaký ten pátek.
Aleš Nejedlo je manažerem legendární kapely Pražský Výběr a položili jseme mu pár otázek, , jak vypadá práce a spolupráce manažera s kapelou.
Můžete v krátkosti přiblížit našim čtenářům, co všechno obnáší spolupráce manažera hudební skupiny?
Je potřeba si na začátku říct, kdo by to vlastně opravdu měl být manažer. V téhle zemi je to velmi zprofanovaný titul, a možná proto je také tak vnímán. Ale ono je to trochu složitější. Podle mého názoru by to měl být jakýsi další člen skupiny. Přesto že není vidět, měla by být jeho pozice pro fungování kapely nepostradatelná, což si řada muzikantů, ale i dalších lidí v branži málo uvědomuje. Musí to být člověk se širokým povědomím o současném stavu hudební scény alespoň u nás, velký psycholog s notnou dávkou asertivity, dobrý diplomat, dost důrazný a přesvědčivý ve svých názorech, ale taky nejlepší kamarád. Má se podílet nejen na fungování kapely při koncertech, ale i organizovat veškerou logistiku a dohlížet naprávní aspekty či technické potřeby a požadavky. Především by měl spoluvytvářet celkovou strategii skupiny, navrhovat a realizovat marketingovou část, usměrňovat mediální obraz kapely i jejích členů, aktivně se podílet na PR a reklamních kampaních, navrhovat a vytvářet cenovou politiku a řadu dalších. Taky by měl mít co říct například do scénografie, choreografie koncertů atd., což je ale jen třešnička na dortu. Kdybych to teď nesepsal, ani bych nevěděl, co všechno bych měl vlastně dělat...
Co stojí za organizací takového turné nebo většího koncertu, a co všechno je potřeba, aby vše fungovalo, jak má?
Tak v první řadě musíte dělat manažera kvalitní a žádané kapele, abyste si mohl dovolit něco podobného vůbec organizovat. Pak se vrátíme k té strategii, z níž by plánování takové akce mělo vycházet. Následně existují dvě možnosti - vlastní produkce nebo produkce přes promotéra. To druhé je na oko jednodušší, protože se zdánlivě zbavíte určité části odpovědnosti, ale na druhou stranu nemáte tolik možností vše ovlivňovat a do jisté míry se stáváte závislý na schopnostech či naopak neschopnostech jiných. Těch odpovědností je docela dost - počínaje naplánováním koncertu, PR a reklamo, předprodejem vstupenek a organizacízkoušek po scénografii, koncepci a vlastní dramaturgii koncertu, kompletní logistiku před akcí i v rámci celé akce, technické zajištění, zajištění prostor, stavbu a demontáž techniky a nástrojové aparatury, zvukaře, light designéry, videoprojekci... Pak nesmíte zapomenout na dopravu kapely a členů týmu, její hospitality servis (catering, ubytování, šatny...), kostýmy, maskérky atd. atd. Určitě jsem spoustu věcí ještě vynechal.
Prakticky ke každému turné patří nějaký support nebo host. Dle čeho vybíráte vhodné kapely?
To je vždycky na dohodě s kapelou, která má hlavní slovo, ale vychází to z charakteru koncertu. Nedá se to zaškatulkovat do nějakých vzorečků nebo kategorií. Hodně je to záleží na momentálním pocitu a náladě, ale i vlastní dramaturgii akce. Nakonec se prostě nějak dohodneme, no a na mě je to zorganizovat.
Zkuste popsat svoji práci, jak vypadá váš běžný den.
No, ránu vstanu, sice těžce, ale vždy se to nakonec povede. Káva, káva, sodovka, sodovka - takže dvě kávy, dvě sodovky... Pak už jen záleží na období, ve kterém se právě nacházíte. V době příprav je to samá organizace zdánlivých nesmyslů, jako jsou třeba smlouvy, hledání ubytování, shánění rekvizit, organizování zkoušek, práce na dramaturgii, PR, reklamně atd. V rámci například koncertu je to organizace svozu a nakládky nástrojovky, organizace dopravy celého týmu a popřípadě hostů. Pak většinou sednu do auta a jedeme na koncert. Tam rychlá organizace šaten, zkontrolovat všechny podmínky, zorganizovat stavbu nástrojovky a zabezpečit koncert. Po koncertě zorganizovat sbalení nástrojovky i týmu, nic nezapomenout, odřídit x km zpátky, rozvézt „ovečky“, zorganizovat vyložení nástrojovky, no a v sedm ráno na kutě...
Jaké nároky máte na členy kapely, kterou zastupujete nebo jste zastupoval?
Vyžadovat můžete co chcete, otázkou je, zda vůbec, popřípadě do jaké míry, se vám váš názor podaří prosadit. Pracujete-li s takovými osobnostmi, jaké jsou třeba v Pražském výběru, tak mi věřte, že to není vůbec jednoduché. Není to ale o vyžadování, i když někdy se tomu taky nevyhnete, ale o vzájemném respektu a důvěře. To je to jediné, co potom může fungovat. Pokud si ale svou pozici neustojíte, přestáváte být manažerem a stáváte se pouhým vykonavatelem, a těch je v téhle zemi většina.
Doba se rychle mění a s ní take situace v hudební sféře. Kde vnímáte rozdíl ve své profesi, když porovnáme dobu před pěti deseti lety s dneškem?
To se nedá dost dobře srovnávat. Každá doba má své a je třeba se do určité míry přizpůsobit. Hodně věcí se mění, a naopak hodně bohužel přetrvává. Na ty, co se mění, se dá reagovat, horší je to s těmi zkostnatělinami, co přetrvávají.
Jaká je podle vás největší chyba amatérskych kapel, které se chtějí uchytit v hudební branži?
To je jako s dítětem, kterému byste chtěl vysvětlovat, jakých chyb by se mělo podle vašich zkušeností vyvarovat. Ale tou asi jednou ze základních chyb je „mladistvá“ naivita. Není to jen o tom skládat a interpretovat kvalitní muziku, ale i umět si k tomu vytvořit kvalitní zázemí včetně managementu. Kolik významných kapel a umělců by zapadlo v propadlišti dějin, nebýt tohoto zázemí...
Hanka Petřinová a její umělecká a produkční agentura se zabývá organizováním koncertů, festivalů a jiných akcí a mezitím spolupracuje se spoustou kapel a interpretů, jako například: David Koller, Chinaski, Anna K & Band, Žlutý pes, Václav Neckář a další. Zeptali jsme se jí,, jak vidí pozici manažera na naší scéně.
Co všechno obnáší organizace takového turné nebo většího koncertu, a co všechno je potřeba, aby vše fungovalo, jak má?
Především je potřeba zajistit finanční podporu turné, tzn. partnera, což se poslední dobou vždy nepodaří. Následně oslovit mediální partnery, zajistit technický tým lidí, kteří se postarají o hladký průběh turné. Je nutné zajistit podporu, výlepy plakátů, facebookovou kampaň atd. Jedno navazuje na druhé, a pokud je vidět výsledek vyprodaných hal, tak je to přes vypětí, které při přípravě člověk prožívá, radost.
Prakticky ke každému turné patří nějaky support nebo host. Dle čeho vybíráte vhodné kapely?
Pokud je o support, tak je to záležitost většinou dané kapely, která jede turné například Chinaski hrají koncert dlouhý dvě a půl hodiny a tak support většinou neberou, ostatní kapely přijdou s nápadem předskokana a pokud se to hudebně nevymyká tak se vždy domluvíme.
Zkuste popsat svoji práci, jak vypadá váš běžný den.
Někdy je to nuda, odpovídat na e-maily, e-maily a zase e-maily, obvolávání partnerů, promotérů, schůzky - jde o běžnou kancelářskou práci, když se tzv. nic zásadního neděje a jede běžná koncertní činnost. V případě turné už je to zajímavější a časově náročnější. Například koncert Chinaski v O2 aréně zabral půl roku poctivé práce a výsledek byl jak pro tým, který na tom pracoval, tak i pro kapelu nezapomenutelný. Ta práce vás musí bavit.
Jaké nároky máte na členy kapely, kterou zastupujete nebo jste zastupovala?
Především si musíme lidsky sednout, to je nesmírně důležité, a pak oboustranná důvěra. Doba se rychle mění a s ní take situace v hudební sféře.
Kde vnímáte rozdíl ve své profesi, když porovnáme dobu před pěti deseti lety s dneškem?
V současné době je to těžké, rádia hrají málo nové české muziky, kapely natočí drahý klip a nemají ho kde představit divákům, a pokud za kapelou nestojí větší vydavatelství, tak šance, jak se dostat k divákům, je malá. Pořadatelé nemají peníze a nejdou do rizika, což samozřejmě chápu. Mladší generace se dostane ke své kapele aspoň přes YouTube a další kanály, ale koncerty až na výjimky nemají velké návštěvnosti. A to je začarovaný kruh.
Jak vidíte budoucnost hudebního marketingu u nás?
Je to složité, nevím, ale budeme si muset poradit i bez sponzorů, kteří nám s naší prací pomáhali. Svojí roli sehraje i internet, ale stále věřím, že si diváci možnost vidět svoji oblíbenou kapelu naživo nenechají vzít.
Jaká je podle vás největší chyba amatérských kapel, které se chtějí uchytit v hudební branži?
Nevidím to tak, že by amaterské kapely dělaly chyby, jen mají málo možností se prosadit, pokud jsou dobré. Někdy sehraje roli náhoda, že si jich všimne producent a pomůže, ale hlavně těch kapel je na tak malý prostor strašně moc. V minulosti jsem pomáhala s produkcí jednoho většího festivalu a přišlo mně celkem přes sto šedesát nabídek od amaterských kapel z České a Slovenské republiky, a to mě opravdu překvapilo. Je to otázka náhody a štěstí, a to bych jim opravdu přála.
Josef „Pepe“ Sršeň je manažerem kapely Škwor a spolupracoval také s kapelou Krucipüsk a Kabát. V téhle branži pracuje přes dvacet let a má za sebou mnoho zkušeností v téhle oblasti. Prošel cestou od zvuku až po management. Jak tedy vidí situaci v téhle sféře on?
Můžete v krátkosti přiblížit našim čtenářům, co všechno obnáší organizace takového turné, nebo většího koncertu a co všechno je potřeba, aby vše fungovalo jak má?
Tak je to především týmová práce. Kapela a managment jdou ruku v ruce. Vybrat místa, sály, města je věc časově náročná. Musíte udělat obhlídky a vše zlogistikovat. Důležité je načasovat tour na co nejlepší čas a samozřejmě, k tomu všemu vévodí reklama a propagace, spolupráce s médii, rádia a TV. No, a potom na koncertech zjistíte, zda je vše v pohode nebo je někde chyba. Nutno dodat že v dnešní době je každá kapela, která jezdí s technikou na tour, vlastně podnikatelským subjektem a tudíž, je to i o penězích a řádném hospodaření včetně účetnictví.
Zkuste popsat svoji práci, jak vypadá váš běžný den.
No, to není také tak jednoduhé?!? Každý den je spoustu věcí k řešení - schůzky, telefony a spoustu času u compu! Vlastně naše práce nemá pevně stanovenou pracovní normu - tudíž jedete každý den a o víkendu je hraní. Někdy je to opravdu náročné.
Jaké nároky máte na členy kapely, kterou zastupujete nebo jste zastupoval?
Nároky jsou vždy jasný - co nejlepší výkon na koncertě! Dále udělat dobrou desku a pracovat na vývoji kapely. Nedínou součástí nároků bývá image - hodně důležitá věc už jen vzhledem k tomu, že je vše živý oraganismus.
Doba se rychle mění a s ní také situace v hudební sféře. Kde vnímáte rozdíl ve své profesi, když porovnáme dobu před pěti deseti lety s dneškem?
Ano, doba se rychle mění. I v naší branži je to znát a poměrně se srovnal krok se světem. Promotéři a pořadatelé dnes již řeší věci dost dopředu - dříve to bylo někdy i třeba po měsíci, dnes se to řeší již s ročním předstihem. Kvalitní technika je již dostupná a je jí docela dost, ale často chybí dobrý personál. To je ale problém v každé branži. Jinak ale musím říct, že se to celkově zlepšilo.
Jak vidíte budoucnost hudebního marketingu u nás?
To je těžké. Nikdo neví, co nového přinese zítřek, je to hrozný fofr. Hudební marketing se vytrácí! Každý, kdo umí a může, tak stahuje, a tam žádný marketing nepotřebujete. Každá kapela, která točí desky, musí asi sama vědět, co s tím. Člověk si nesmírně váží lidí, kteří si to CD koupí.
Jaká je podle vás největší chyba amatérských kapel, které se chtějí uchytit v hudební branži?
Myslím si, že pokud kapelka začíná,tak je přirozená, včetně chyb, které udělá. Nicméně nepovažuji to za špatné nebo za chybu jako takovou. Vývoj urychlit nebo přeskočit se prostě nedá, a to je jenom dobře - pro všechny lidi.
Jak je z rozhovorů patrné, práce manažéra je opravdu poctivá a zodpovědná práce. Hudební branže je byznys jako kterýkoliv jiný a jak členové kapel a managment, tak všichni členové týmu a organizátoři akcí jsou časově vytíženi. Je to povolání, kterého si málokdo všímá, ale je tím prvotním základem akce, koncertu či festivalu. Dá se říct, že manažer je člověk, který není skoro vidět, ale má na úspěšném fungování kapely samotné velký podíl. Hodně svého času hudební manažer tráví plánováním nebo zařizováním koncertních turné. Rovněž také řídí náklady na cestování a ubytování během turné. Rozvíjí kontakty s promotéry, aby bylo možné rezervovat termíny představení a připravit smlouvy. Manažeři musejí držet krok s tím, co se děje v hudebním průmyslu, a stráví hodně času vytvářením a udržováním vztahů. Je potřeba sebejisté, ale zároveň kultivované vystupování, dravost, obchodní talent, schopnost prodat kapelu. Rozhodně nemůže chybět dobrý přehled v oblasti obchodu a showbyznysu. Je patrné, že problémem na tuzemské hudební scéně je umění sebepropagace a komunikace a také absence kvalitních manažerů a producentů. Mnoho kapel, které s nikým takovým nespolupracují, neví o moderní komunikaci a propagaci v tomto byznysu téměř nic. Doufám, že jsme tímhle článkem vnesli více světla do hudební branže v našich končinách a inspirovali mnohé kapely.
www:
