Pokud chcete dosáhnout úspěchu v podstatě v jakékoli oblasti, stačí vám k tomu (kromě usilovné práce) už jenom „pár drobností“. Musíte mít dobrý nápad, nacházet se ve správný čas na správném místě, svému nápadu musíte stoprocentně věřit a čelit různým potížím, kterým se dnes často říká „výzvy“ a jít svému štěstí naproti.
Pokud se vám tohle všechno podaří, pak dnes můžete prodávat svoje výrobky po celém světě a vystavovat na veletrhu v americkém Nashvillu jako Antonín Salva (Salvation Mods), o kterém jsme v Muzikusu psali již dříve.
Tony měl mezi českými výrobci originální vizi. Místo klasických zesilovačů jej zaujala modulární technologie MTS, původně od firmy Egnater a následně Randall, která využívá faktu, že barva zvuku se tvoří především v předzesilovači, a tak je možné nabídnout univerzální kytarovou hlavu, do jejíchž slotů je možno zasunout moduly, přesně dle kytaristovy chuti, a jednoduše proměnit takový zesilovač na „Buginu“, „Maršála“", „Twina“ nebo SLO.
Randall sice nabízí mnoho základních druhů těchto „šuplíků“, ale custom výrobci jako Tony, šli ještě mnohem dál a stock moduly modifikují a upgraduji dle přání nejen zvukově, ale i vybavením (další kanály, přepínače atd.). Zákazníci se kromě kytarových nadšenců rekrutují také z nahrávacích studií a čím dál častěji z tzv. velkých, často koncertujících kapel (Linkin Park, Muse, Metallica, Smashing Pumpkins, Disturbed, Anthrax, Ill Nino a další), kterým tento systém umožňuje mít na pódiu zvuk mnoha legendárních zesilovačů v nekompromisně kompaktním provedení a výborným celolampovým zvukem. Částečnou nevýhodou je menší rozšíření, takže zájemci jsou rozeseti po celém světě a klasické metody prodeje nejsou příliš efektivní.
První Tonyho zákazníci tak vzešli z internetového fóra Randall MTS. Tam si také našel Salvation Mods Michael Wagener - legendární multiplatinový zvukař a producent známých jmen jako Accept, Metallica, Megadeth, Ozzy Osbourne, Janet Jackson a spousty dalších.
„Když mi od něj přišel e-mail, nejdřív jsem myslel, že to je nějaký vtip,“ říká Tony, „ale zanedlouho mi poštou dorazil balíček se šesti moduly a objednávkou na modifikace mé tehdejší kompletní produkce (Orange, Soldano, CAE...). Michael chtěl dokonce přímo svůj signovaný Wagener modul na základě Soldano SLO, který má velmi rád.“
Tony si dal evidentně záležet, protože podle slov Michaela Wagenera figuruje zvuk tohoto modulu na každé desce, kterou od té doby vyprodukoval, a to včetně například finských Lordi, proslavených nejenom horrovými maskami, ale i hitem Hard Rock Hallelujah a vítězstvím v soutěži Eurovize.
„Dnes už má Michael sedm pre-ampů Salvation Mods, které tvoří základ jeho bohatě vybaveného studiového racku, což prezentuje například i na videích pro americké hudební magazíny,“ s hrdostí uvádí Tony. „A právě Michael mě doporučil dalším zájemcům, mezi nimiž se objevilo i jméno Wolf Hoffman.“
Zasvěcení už samozřejmě vědí, že se jedná o kytaristu německé legendy Accept, který v přestávkách mezi svými metalovými výpady stvořil například i zajímavé album úprav klasických melodií pro elektrickou kytaru, kde dokonce najdeme i Vltavu od Bedřicha Smetany.
„Jako typický Němec měl Wolf naprosto přesnou představu o zvuku. Jenže takový tuning přes oceán není zrovna jednoduchý. Naštěstí se do toho vložili další členové týmu Salvation Mods, Pedro de Luxe a Dr. Hyenik, kteří za pomoci technologie reampingu a speciálních ukázek Wolfovy hry ze studia, které nám ochotně zaslal další věhlasný producent Andy Sneap, získali s lehkou nadsázkou ,zvukový obraz‘ Wolfových rukou, kytary, koncového zesilovače, reproboxu a mikrofonu. Tak jsme mohli v celém řetězci měnit pouze pre-amp a Wolfovi poslat z velkého množství testů a úprav jenom pět pečlivě vyselektovaných ukázek, ze kterých si Wolf vybral jednu. Podle ní a jeho dalšího detailního komentáře jsem vyrobil signovaný modul Teutonic Terror, téměř přesně podle Wolfova přání, bez nutnosti komplikovaného osobního kontaktu,“ vypočítává Tony.
Nakonec však tento tuning dospěl k nečekanému rozuzlení. Michael Wagener totiž nabídl možnost prezentovat Salvation Mods na veletrhu Nashville Amp Expo. To je nízkorozpočtová akce převážně pro menší výrobce, kteří si nemůžou finančně dovolit vystavovat na světoznámém NAMM, a probíhá ve standardním hotelu, kde mají jednotliví vystavovatelé pronajaté pokoje a nerušeně, na rozdíl od typické ohlušující veletržní haly, v neformální, takřka domácké atmosféře, předvádějí svoje zesilovače, reproboxy, efekty i kytary. Tak vypadá americký kapitalismus v praxi, a kde je poptávka, tam se aktivně hledají, byť třeba netradiční, způsoby.
„Nejdřív jsem z toho nebyl příliš odvázaný. Štrachat se někam do Tennessee na nějakou obskurní výstavu s nejistým výsledkem. Postupně ale vyšlo najevo, že to je plnohodnotný a respektovaný podnik s pravidelnými reportážemi v hudebních magazínech, a když se začali ozývat i samotní zákazníci, že mi pomůžou s odvozem z letiště, autem a aparátem po dobu trvání, tak mě to začalo lákat, až to nakonec propuklo v úplnou smršť těsně před odletem, kdy bylo nutno vymyslet a zajistit promo materiály, katalogy a plno dalších drobností,“ objasňuje začátek zaoceánské anabáze Tony.
Samotný veletrh už byl sled příjemných zážitků a setkání, třeba s vlastním zástupcem pro USA Dietrickem Hardwickem, se kterým Tony komunikoval zatím pouze elektronicky (i tak může vypadat byznys ve 21.století). Dorazil i velice přátelský Wolf Hoffman, který shodou okolností v Nashvillu bydlí, a dokonce Tonyho pozval k sobě domů, aby mu ukázal svou sbírku zesilovačů :-) Kromě údržby a studia některých kousků (například kultovní Wizard ručně vyráběný technikem AC/DC) se věnoval také finálnímu doladění dříve zmíněného modulu Teutonic Terror.
Wolf byl nadšený a projevil žádost o „engineering“ další specialitky - repliky pedálového oktávového děliče Mutron. Tonymu neunikly ani Wolfovy kytary. Převážně custom „flying V“ modely od firem Fernandes a Hammer. Na většině z nich má Wolf pouze jediný potenciometr pro hlasitost, Fernandesy mají navíc charakteristický sustainer. Naproti tomu si Michael Wagener, ačkoli měl ve studiu výběr všech možných kytar, nejvíce oblíbil technicistního „bezhlavého“ Steinbergera.
Během celého výletu se Tonymu potvrdilo to, co už znal z diskusních fór. Američané rádi a odvážně experimentují se svým, často velice drahým, vybavením a dávají si ho různě upravovat podle svých osobních chutí (konzervativní Čech to těžko přijímá, desítky let krmený jednoznačným postojem, že do kvalitních zahraničních výrobků se nemá zasahovat a je nejlépe je nechat tak, jak jsou sériově vyrobeny), což je však zároveň velký prostor pro mnoho custom boutique výrobců a existují firmy jako Voodoo Amps, které se specializují přímo na tuto oblast. Ostatně hodně dnes slavných výrobců začínalo také úpravami (Mike Soldano, Reinhold Bogner nebo Peter Diezel). Navíc jsou to obvykle příjemní lidé s upřímným nadšením pro věc, a tak Tony mohl nahlédnout pod pokličku své oblíbené firmy Splawn nebo navázal spolupráci s Johnem Cusackem (výrobce originálních boutique pedálů), který si sám odlévá zmenšené „chickenhead“ knoflíky lépe se hodící nejen na krabičky, ale i na moduly. Pro Tonyho tak byla tahle „služební cesta“ nejdřív jen dobrodružství s nejistým výsledkem, potom obrovská výzva a nakonec nenahraditelná zkušenost, díky které se i potkal se svým dětským hrdinou z Accept (Fast as a Shark byl první metalový song, který kdy slyšel), poznal další zajímavé lidi z branže, osahal si americké custom výrobky přímo u zdroje. Zanedlouho potom se začal plnit nejdivočejší Tonyho sen, ale o tom až někdy příště.
„Historky z natáčení“
... u Michaela ve studiu, kde je spousta zesilovačů a efektů, jsem si všiml úplně nahoře v racku MIDI pre-ampu ADA MP1. Je to jeden z prvních programovatelných lampových pre-ampů, a když jsem se na něj ptal Michaela, zjistil jsem, že tam je ještě od dob nahrávání alb Extreme, White Lion a Skid Row. Michael používal jediný preset, na který jsou tato alba natočeny. To byla další výzva a na modulu založeném na tomto slavném pre-ampu se již pracuje. Pro tento účel byl zakoupen starý ADA pre-amp stejné série a se stejným firmwarem a Michael poskytl i detailní popis nastavení a zapojení.
... když máte k dispozici několik typů reproduktorů, je zajímavé porovnávat, jak se jejich konstrukce nakonec projeví ve výsledném zvuku. Kupodivu rozdíl přímo v nahrávací místnosti je skoro neznatelný, ale v izolované režii se například projevil například i rozdíl mezi reproboxy, které měly reproduktory přichycené na přední straně z venku (tzv. frontloaded) anebo klasicky zezadu...
... Nashville je sice pěkné velké město, ale obchody s elektrosoučástkami jsou na tom bídně. To už náš budějovický krámek je zásoben součástkami podstatně lépe. Kdyby člověk hledal nějaké specifické součástky z oblasti lampových zesilovačů, tak se nedivím. Ale jim tam chyběly základní hodnoty rezistorů, pojistek, kondenzátorů... Nakonec jsme vše potřebné sehnali u místního custom výrobce zesilovačů.
... v Michaelově studiu se pohybovala mladá sympatická slečna. Myslel jsem si, že je to klasicky taková ta pěkná asistentka na ozdobu, která hostům vaří kafe, ale najednou se ukázalo, že tahle holka je nefalšovaný zvukový inženýr, který dovede v nahrávacím studiu cokoli zapojit a nastavit, je to prostě Michaelova pravá ruka.
... kupodivu drtivá většina Wolfových zesilovačů byla v padesátiwattové verzi, což potvrzuje starou známou věc, že padesátiwattový zesilovač je plně dostačující, tedy pokud vám jde primárně o zkreslený zvuk.
