Pete Townshend koupil tuto kytaru roku 1968 a to přímo tehdy, když začal pracovat na rockové opeře Tommy, proslulém díle legendárních Who (pro ty později narozené připomínám, že spolu s alby My Generation, Quadrophenia, Who are You a zejména Live at Leeds a kolosálním Who's Next patří Tommy mezi základy a zároveň skvosty rockové muziky). Pete na ni složil několik skladeb včetně Pinball Wizard. Po několika letech, kdy kupodivu vydržela jeho pověstnou razantní hru a z celé té řady koncertů a studiových sessionů si odnesla na první pohled jen odřenou část vrchní desky u ozvučnicového otvoru, ji Townshend odložil: "Nějak se mi už nezdál ten zvuk a také ten celkový stav nebyl nijak dobrý, ale to jsem nehodlal nijak řešit. Takže jsem ji zabalil do futrálu a dal tam, kde bylo zrovna místo."
Dlouhá léta ležela kytara zcela zapomenutá. Roku 1993 byl Townshend pozván Ahmedem Ertegunem z Atlantic Records, aby se účastnil slavnostního otevření Rock and Roll Hall of Fame v Clevelandu. Při té příležitosti byl požádán, jestli by muzeu, které je součástí Síně slávy, nevěnoval jednu ze svých historicky proslulých kytar. A tehdy si Pete vzpomněl na svého Gibsona: "Nějakou dobu to trvalo, než jsem ji našel," řekl v rozhovoru pro zpravodaj muzea. "A když jsem z ní setřel ten prach a zbavil ji všech těch nečistot a rzi, tak jsem ji prohrábl a byl jsem až překvapen, jak dobrý a silný měla zvuk. Opravdu nevím, proč jsem ji tehdy odložil."
J-200 je dnes vystaven na čestném místě a vedení Síně je na tento nástroj velmi pyšné: "Byl to tehdy pro nás hodně důležitý dar," vysvětluje kurátor James Henke, "protože tím se hned od začátku prokázala naše úroveň a mohli jsme zde tak vybudovat opravdu důstojné místo, jaké si historie rockové hudby jistě zaslouží."
